Babůnka, 3 kluci | 
 |
(23.7.2002 10:36:15) Myslím, že není divnej ani ten, co spí se svými dětmi, ani ten co je odkládá do postýlky. Co se týká krmení, souhlasím s tím, že když si miminko zakřičí dřív jak za tři hodiny není důvod, proč mu nedát. Já osobně bych se bála spát s čestvě narozeným miminkem vedle sebe v posteli, neboť bych ho určitě zalehla. Stačí, když se občas přistihnu, že plnou vahou ležím na některé ruce jednoho z mých synů, se kterými teď spím v posteli ( 4 roky a 16 měsíců). Manžela jsme odsunuli do dětskýho pokoje za starším synem. A co se týká nošení v šátku po celý den, byla bych zase mrzák na záda, neboť mí děti velmi rychle přibývali. Pamatuji si, že můj druhý syn začal chodit před devátým měsícem a když jsem potřebovala jít třeba do kuchyně, radši jsem ho popadla do náruče, aby to bylo rychlejší a jednoho dne jsem se nemohla pohnout, tak mi pan doktor řekl, ať omezím to chování dětí. Od toho dne jsem ho vodila jen za ruku, trvalo to přeci jenom dýl, než jsme někam došli, ale aspoň jsem se mohla už hýbat. Myslím, si že by se neměl nikdo odsuzovat za to, že s nimi dítě buď spí nebo nespí v posteli, každý má svůj důvod, proč to tak dělá. Mimochodem můj synovec, byl velmi uřvané miminko, proto ho věčně chovali, nehnuli se od něj, ani když usnul, neboť se hned probudil, když ucítil že tam nikdo není, takže lásky měl ažaž, možná až moc a bylo jim to houby platný, kluk je divoch dodnes, není vůbec samostatný, nemůžou ho pustit z dohledu, jinak by hned něco vyvedl, nedokáže si sám hrát a to mu bude 5 let. Možná, že má LMD, nevím, takže neplatí vždy to, že miminko, kterému se dostává více lásky než jiným, musí být vždy nejhodnější, nejklidnější atd. Teď se přiznám, že před osmi lety, kdy se mé kamarádce narodila hočička, já měla za půl roku syna, po čase jsem se dověděla, že mají malou v posteli, a když jsem se zeptala proč, ona mi řekla, protože v postýlce řve, tak aby měli klid. Tenkrát jsem ji v duchu odsuzovala, že si ji rozmazlí apod, ale nyní mám tři děti a za tu dobu se už na to dívám tak , jak jsem již napsala. Jinak já osobně bych byla ráda, kdybych měla to štěstí a měla děti, které mohly bez problémů spát ve své postýlce. Za ty léta, co jsem s nimi doma, jsem už pomalu zapomněla, co to je spát s chlapem:-))
|
Lida a 2holky | 
 |
(23.7.2002 12:38:39) Co se tyce spinkani s nasimi nejmensimi. Ziji v Anglii a tady je obrovska kampan pro predchazeni "syndromu nahleho umrti". Soucasti tohoto je poucit rodice jak by mel jejich milacek spat - na zadech; neprehrivat; nekourit apd. Prave kvuli tomu "prehrivani" tu nedoporucuji spat s Vasim miminkem v posteli, protoze vedle Vaseho tela a pod perinou se opravdu muze lehce prehrat.To take plati pro ty, kde byt jeden z partneru kouri a samozrejme nikdy po poziti alkoholu.
Ja tedy, pokud se ve vyjmecnych pripadech stane, ze si dam svoji holcicku vedle sebe, tak ji neprikryvam perinou a odstranim polstar.
Dalsimy duvody, proc nedoporucuji spat s ditetem v jedne posteli je: - ochlazovani manzelskych vztahu (udrzeni dobreho manzelskeho vztahu je stejne dulezite pro Vase dite jako Vase laska k nemu) - rodice se obvykle poradne nevyspi, protoze jejich spanek je prerusovany - a odpocinuta maminka (tatinek) je opet velmi dulezita pro Vase dite tak jako laska k nemu.
Ja se temito pravidly snazim ridit - i kdyz samozrejme obcas nevydrzim a vezmu si bud jednu nebo druhou berusku k sobe.
|
Sylvie | 
 |
(23.7.2002 20:07:12) Lído,
tvé teorie mají menší vadu :o)
Například tu, že s dítětem ve své posteli jsem si odpočinula podstatně víc, než když byla ve své postýlce - nemusela jsem neustále vstávat a přecházet sem-tam, prostě jsem jenom v polospánku přehodila dítě od jednoho prsa k druhému, což mě neprobudilo tolik, jako kdybych se z postele musela štrachat.
Ochlazení manželství - pokud se manžel přestěhuje do druhého pokoje, tak snad už roli nehraje, jestli dítě spí s náminebo samo. Navíc nikde není psáno, že manželské něžnosti se musí odehrávat pouze v ložnici v posteli, mám známou, kde mají už několik let oddělené ložnice a jsou spokojení, dokonce tvdí, že to jejich vztah utužuje.
Syndrom náhlého úmrtí - samozřejmě máš pravdu, ale pokud je dítě nabalené v zavinovačce, může být přehřáté stejně. Tady už to závisí na konkrétní situaci, např. já používala buď tenkou deku, nebo jsem Verču nepřikrývala vůbec.
S.
|
Lida a 2holky | 
 |
(24.7.2002 11:44:39) Mila Sylvie,
jestli jsi si vsimla, tak jsem citovala "Anglickou kampan" - ktera je na zaklade dlouholetych vyzkumu. Pokud chces vedet konkretni knihu - Je to Dr. Miriam Stoppard - Poceti, Porod a Dite.
To, ze ty konktretne nespis s manzelem v jedne posteli - a mate skvely vztah apd. s tim moc nesouvisi. Vyzkumy vzdy uvadeji, co dela vetsina, nebo signifikantni vzorek lidi. Samozrejme, jsou tam lide, kteri delaji neco jineho a vyhovuje jim to.
|
Sylvie | 
 |
(24.7.2002 22:36:12) Lído, my už zase spolu spíme, a mám pocit, že hodná Verunka v naší posteli k tomu dost dopomohla (oproti tomu, když ve své postýlce brečela, takže manžel spal vedle, aby byl schopný jít ráno do práce). Jenom jsem psala, že ty teorie, které píšeš, mají dost podstatnou vadu, a to, že nepočítají s tím, že děti v noci třeba taky pláčou, a pak mohou být klidnější v posteli než v postýlce. Což je hlavní důvod, kvůlikterému si ho maminy berou do postele - aby se v klidu vyspali, jak ony, tak děti, tak manželé :o) Aspoň co mohu soudit z toho vzorku, se kterým jsem se na tohle téma bavila.
S.
|
|
|
|
|
|