|
(21.2.2002 8:38:30) Milá Magdo, už pokolikjánevímkáté jsi se přesně trefila do mých pocitů. Taky já spoustu let vzdorovala té síle rodu s tím, že já "to" tak dělat nebudu, abych okolo třicítky byla nucena zkonstatovat, že mé úsilí vybočit ze známých kolejí se zcela minulo účinkem. A že je to tak asi dobře. I když jsem lakonické sdělení mého muže "vy jste s mamkou úplně stejné" zprvu přijala se smíšenými pocity, teď už nějak vím, že je to spíš pocta. že se není zač stydět (včetně těch mašliček napříště).Díky Ti, vždycky mě svými příspěvky pohladíš po duši. N.
|