Kamila, dcera, kluk na cestě | •
 |
(10.7.2001 16:04:43) Ahoj Jano, přijeď k nám na předporodní kurz do Brna. Předporodní kurz v Podolí tak jak si nám ho popisovala, se mi zdá dost ubohý a zastaralý. No, je vidět, že se v Podolí rodí ještě postaru (je to pro personál pohodlnější a možná si také dlouho o moderním porodnictví nic nepřečetli). Já chodím na kurz, kde nám porodní asistentky radí, jak rodit jinak než vleže. Jak se ubránit holení a klystýru. Jak si zajistit partnera po celou dobu porodu (nenechat se vyhodit). Připravujeme si porodní plány. Také nám radí, jak se ubránit odnesení dítěte po porodu od matky (zeptat se, jestli na to mají soudní rozhodnutí). Jestli Ti můžu radit, najdi si kvalitnější kurz. Neinformovaná rodička se dá velmi snadno zmanipulovat.Držím palce. Kamila
|
Syslvie | •
 |
(10.7.2001 19:53:32) Ahoj Kamilo, chodíš do báječných kurzů! Já chodila do Krče - no... Klystýr je důležitý, protože urychlí porod... holení je důležitý, protože je to základ hygieny... dýchaní je na nic, ale aspoň přijdete na lepší myšlenky, ovšem v přechodné době je velice důležité - když asistentky slyší, jak dýcháte, tak mohou být v klidu, protože netlačíte... rodit v leže je blbost, ale s tím se nic nenadělá... nástřihu se nevyhnete, tak si předem kupte mýdlo s dubovou kůrou a nafukovací kruh na sezení... těhotné a rodící ženy zásadně oslovujeme "maminko", protože to mají rády a povzbudí je to... hopsat na míči je fajn, ale když máte křížový bolesti, tak vám stejně nic nepomůže... epidurál je bezva, podívejte se na videokazetu... Abych jenom nepomlouvala, hezké byly hodiny věnované péči o novorozence, sestra nám pouštěla docela hezké video o kojení a fakt je ten, že co jsem si o technice kojení zapamatovala, bylo právě z videa. Na kurz jsem začala chodit v báječné náladě a těšila se na porod (no jo, bolí to, ale přežily to jiný, přežiju to taky, hlavně že už konečně uvidím našeho broučka) a během kurzů jsem se začala bát, a pak už jsem tam chodila jenom kvůli manželovi, abych ho zbytečně neznervózňovala a jenom jsem se tam soustředila na dýchání a snažila se nebrečet... Teď už se tomu jenom směju a divím se, jak jsem mohla být tak pitomá. Ale slyšela jsem, že na Moravě se asistentky víc starají o rodičku a kolikrát i samy vedou porod, zatímco v Čechách jsou spíš k ruce lékaři. Přeji ti pohodový zbytek těhotenství i porod. Ahoj Sylvie
|
|
Soňa | •
 |
(11.7.2001 8:23:32) Ahoj Kamilo, mohla bys, prosím, trochu rozepsat radu, jak se bránit odnesení dítěte po porodu, byť jen na půl hodiny?
|
Kamila | •
 |
(16.7.2001 13:30:17) Ahoj Soňo, nejlepší je, do takové archaické porodnice nechodit. Je velmi důležité požádat před porodem o položení děťátka bezprostředně po porodu na matčino břicho (vážení a měření může počkat). Požádat o první ošetření dítěte na matčině břiše. Je dobré mít sebou spolehlivého a razantního partnera, aby ti tvoje požadavky pomohl zajistit, v případě,kdy by si narazila na nevstřícný personál. Partner by neměl nikdy dítě opustit i při ošetření ve vedlejší místnosti. Kdyby ti přece jenom nechtěli vyhovět a zdravé děťátko ti chtěli odnést do inkubátoru daleko od tebe, tak to bych rovnou mobilem volala na číslo 155 policii a oznámila bych jim únos dítěte šíleným, zdravotnickým personálem. Zdá se ti to přehnané? Kdysi jsem četla článek v amerických novinách, v kterém byl popisován příběh, kde matka podala žalobu na porodnici, kde ji odnesli dítě po porodu a tak jí i dítěti způsobili psychickou i fyzickou újmu na zdraví. Ten soud vyhrála. Kamila
|
Sylvie | •
 |
(16.7.2001 19:30:15) Já bych dodala jednu radu - až se budete v porodnici ptát, jestli vám dítě nechají, tak se zajímejte do podrobností, jak to běžně probíhá a nejlíp když se můžete zeptat někoho, kdo tam už rodil Jinak může dojít k nedorozumění, jako se stalo mě - spokojila jsem se s odpovědí, že dítě můžu mít po porodu stále u sebe, i když na břicho mi ho nepoloží. Já si pod tím představovala, že ho tedy zváží, pak ho dostanu, přiložím k prsu, když se budu cítit dobře, půjčím jim ho na oddělení na běžná vyšetření, mezitím se vysprchuji, a pak už budeme stále u sebe. Personál si však představoval, že mi dítě na chvíli půjčí, pak si ho odnesou, mezitím budu minimálně šest hodin ležet (a vzhledem k tomu, že jsem rodila v osm večer, tak budu ležet až do rána) a teprve potom mi dovolí vstát a dají dítě, které už budu mít u sebe stále. Takže - pod jedním pojmem si každý představuje něco jiného, takže je dobré ptát se, ptát se a ptát se do nejmenších podrobností.
|
Magda, 2 děti | •
 |
(18.7.2001 15:21:36) Ahoj, mluvily jsme tu o tom už mockrát, ale já se přesto znovu ještě jednou zapojím. Myslím, že se nymýlím, že Sylvie i já jsme rodily ve stejné porodnici, to jest v Krči. Já jsem dostala dítě na břicho bzprostředně po porodu, byl to první zážitek po opuštění mateřského těla. Bylo to krásné. Pokud si toto přejete musíte to ve FTN říct při PŘÍJMU NA PORODNÍ SÁL. Po nějaké době nám holčičku odnesli na změření a zvážení, nekoupali ji a byl u toho tatínek. Trvalo to velmi krátce a pak jsem ji měla přibližně hodinu u prsu. Pak nám ji skutečně odnesli, což nám bylo líto, ale separace trvala jenom dvě hodiny. Hned po příchodu na pokoj jsem jí dostala k sobě do potele, znovu k prsu atd.., nejdřív se šetrnou a velmi milou pomocí sestry, pak už nás nechali všechny tři o samotě. Pokud bych rodila ještě jednou, dítě už bych si odnést nenechala. Udělala bych to takhle: po porodu, když by bylo vidět, že vše je v pořádku, požádala bych (nejlíp ve chvíli, kdy je dítě u prsu), aby nám ho nechali a nikam neodnášeli. Pokud by přesto někdo přišel a dítě chtěl odnést, prostě bych ho nevydala z náručí. Nevěřím, že by se se mnou někdo pral a také bych se spolehla na podporu manžela. Navíc, dítě je moje a ne sester, lékařů, nemocnice, nebo kdovíkoho. Jedině já (a otec, samozřejmě) za něj nesu zodpovědnost a rozhoduji o tom, co se s ním bude dít. Kromě toho, konkrétně ve FTN už tato možnost, že je dítě nepřetržitě s vámi a není vůbec odneseno, existuje, jak jsem se dozvěděla ve zdejší poradně od MUDr. Paulové. Jen to rodičkám neříkají, protože pro personál je separace samozřejmě pohodlnější. Takže hodně zdaru.
|
Sylvie | •
 |
(18.7.2001 19:54:21) Ahoj Magdo, nemýlíte se, jsem to stále já :-). A to je to, o čem jsem psala - byla jsem informovaná, že na břicho dítě nedostanu, nicméně že není problém mít ho u sebe hned po příchodu na oddělení. Ale když jsem ho pak chtěla, tak se ukázalo, že to problém je. Musela jsem si ho vyhádat (s úsměvem na rtech, i když má trpělivost již mlela z posledního), protože sestra zastávala názor, že jsem unavená, takže ho dostanu až ráno (t.j. po cca osmi hodinách). A stejně tak se ukázalo, že porodník a já máme jinou představu o volném pohybu nebo o Dolsinu pouze na přání, jakožto i o dalších jiných věcech. Prostě pod jednim pojmem jsme si každý představil něco jiného a pro mně to byl docela otřes, když jsem najednou zažívala něco jiného, než na co jsem byla připravená. A proto sem píšu, aby ostatní nebyli tak hloupí jako já a v dotazech se nenechali odradit tím, že personál na ně nemá čas (na mne ho nikdo neměl ani v poradně, ani při porodu) a chtěli vědět všechno a dopodrobna a nejlépe aby se zeptali někoho, kdo v té dané porodnici rodil. A nespokojil se s odpovědí "bylo to dobrý/příšerný", ale aby se ptali přímo na věci, které je zajímají. To, že každá máme jiné zážitky, svědčí o tom, že dát dítě matce hned nepovažují za normální a tudíž záleží na tom, na koho člověk narazí. Zdravím Sylvie.
|
Magda, 2 děti | •
 |
(18.7.2001 21:51:59) Sylvie, to máte zřejmě pravdu, že dát matce dítě hned po porodu na břicho, ještě není v Krči rutina, ale není pravda, že to nepovažují za normální. Nás o tom informovali na kurzu přípravy k porodu, který ve FTN probíhá. Mně stačilo jednou při příjmu říct, že si toto přeju a stejně to proběhlo i u několika mých známých a kolegyň, které ve FTN také rodily, ačkoliv narazily při porodu na jiný personál, než já. Osobně si myslím, že to je celé spíše o komunikaci a zdravé asertivitě. To, jaký zážitek si odnesete z porodu, leží částečně i na Vás. Je mi opravdu upřímně líto, že ten Váš byl tak smutný.
|
sylvie | •
 |
(19.7.2001 19:11:01) Ahoj Mago, nám na tom samém kurzu taky říkali, že SNAD by to mohlo jít, tak jsem se ptala - v poradně. Odpověď byla zamítavá a k porodu mě přijímala ta samá lékařka, tak už jsem se ani neptala a říkala si, že pak se uvidí. Mimochodem, na oddělení jsem se bavila s maminkou, která si o něj řekla při příjmu - a taky ho nedostala. Ale to mi zas tak nevadilo, nepočítala jsem s tím, že by mi ho položili na břicho. Ale to, že mi ho nechtěli dát na oddělení, mě docela popudilo, to jsem brala jako jistotu. Prostě nevadilo mi dohadovat se o věcech, které mně nikdo neslíbil, to jsem si dokázala stát za svým, protože jsem byla připravená na to, že to asi nepůjde. A já se opravdu o všem musela dohadovat stylem "vím, že u vás se to dělá, ale já si to přeju tak", protože že by mi plnili přání hned poté, co jsem je vyřkla, tak to ne. Ale když mi nechtěli splnit to, o čem předem tvrdili, že nebude problém, to mi ubíralo jistotu a nesla jsem to špatně. Jinak já na porod nevzpomínám ve zlém - kdyby mi někdo v těhotenství řekl, že po jedenácti hodinách (pro mne neskutečných) bolestí budu mít náladu se smát a víc než na bolest budu myslet na to, jak je příjemné, když mě zrovna teď manžel objímá a líbá, asi bych si o něm pomyslela, že je cvok. Ale ono to tak bylo! A jsem přírodě moc vděčná za to, že mě tak dobře oblila hormonama a tajně doufám, že i příště bude ke mně stejně štědrá. Ovšem následující tři hodiny.. Dodneška, když procházím kolem jakékoli porodnice, vzpomenu si na výroky mého porodníka a ty stále ještě bolej, začne mi přebíhat mráz po zádech a nepříjemně šimrat v žaludku. Fakt mě nenapadlo nahlásit, že si přeji, aby lékař mlčel, když už mi nemá co důležitého říct, asi to příště udělálm :-). Nicméně jsem docela optimista (i když z mých příspěvků se to asi nezdá, že?), takže to neberu nijak tragicky a říkám si - na první porod dobrý, při druhém už budu chytřejší, no a při třetím budu hvězda, která lékaře strčí do kapsy... Hezký večer Sylvie
|
Magda | •
 |
(19.7.2001 22:12:47) Ne, nezdá. Myslím, že Vy jste si musela odnést pravdu velkou křivdu, když ještě po takové době od porodu máte aktivní potřebu je (FTN) tak vehementně kritizovat. A důsledně reagovat na jakýkoliv projev spokojenosti s péčí ve FTN. Já jsem si odnesla podobný pocit z prvního porodu v Apolinářské, rozhodla jsem se jít příště jinam a druhý porod mi ty šrámy z prvního vyhojil. Myslím ale, že v těchto případech může dobře pomoci i psycholog. Poslední slovo nechávám Vám. Fakt to nechci nijak pitvat. Jediné, co mě vždycky posléze pohne je to, že, jistě v nadšení pro věc, tepete do pracoviště, které na tom ve skutečnosti v pražské konkurenci není tak špatně. Nashledanou.
|
Kamila | •
 |
(20.7.2001 9:21:57) Milá Magdo, to pracovišťe je na tom hodně špatně, když nutí ženy rodit, tak, jak to popsala Sylvie. Zde v Brně by se Vám to nestalo (Obilní trh a Bohunice).Je zde naprostou samozřejmostí, že si ženy během druhé doby porodní mění polohy podle toho, jak to samy cítí. Pakliže nerodí v epidurálu je to naprostá nutnost pro rodící ženu i její dítě!!! Já bych spíše poslala k psychologovi ty ženy, které ještě před porodem jsou rozhodnuté rodit v epidurálu, protože je jasné, že se něčeho bojí a je tam psychický blok. Také bych k psychiatrovi poslala lékaře, který úplně zbytečně nutí ženu rodit vležě na zádech a nechává jí zbytečně trpět a chová se jako malý Napoleonek ( slaboch) Kamila
|
Magda | •
 |
(20.7.2001 11:00:24) Klidně. Zdraví Magda
|
|
Martina, Andulka 19m, 20. týden | •
 |
(20.7.2001 17:24:47) Přidám jednu zajímavost, vyslechnutou dnes na dopoledním Radiožurnálu:
Vědci prý zjistili, že lepší či horší snášenlivost bolesti je podmíněna nikoliv morálně-volními vlastnostmi příslušného jednotlivce, ale geneticky. Takže možná místo Vámi doporučovaného psychologa by snad byl na místě spíš genetik :-) - bylo-li by to co platné...
|
Kamila | •
 |
(25.7.2001 12:42:05) Ahoj, morálně volné vlastnosti rodičky? Tento termín používali komunisté v kádrových posudcích. Co máte na mysli těmi morálně-volnými vlastnostmi během porodu v souvislosti s porodní bolestí? Kamila
|
Martina | •
 |
(25.7.2001 19:40:42) Dovolím si Vám poopravit Vaši češtinu - nikoliv "volné", ale "volní", od slova "vůle". Stačí, nebo potřebujete další vysvětlení?
|
|
|
|
|
Sylvie | •
 |
(23.7.2001 18:58:05) Ahoj Magdo, přenechala jste mi poslední slovo, tak si ho tedy nemohu nechat ujít.
Děkuji za radu, ale služby psychloga zatím využívat nebudu. Cítím se docela fajn, až na to, že mám obrovský strach z toho, co si při dalším porodu zase vyslechnu. Opravdu mě to ničilo, asi nejsem moc psychicky odolný jedinec, nevím. Ale momentálně mě to zas tak moc netrápí. Buď se to do dalšího těhotenství ještě upraví, a když ne, tak pořád mám možnost vzít si s sebou špunty do uší, ne? Druhé dítě (porod) je báječný nápad - vlastně jsem Verče sourozence začala plánovat už na porodním sále (původní myšlenka byla mít děti tak rok od sebe), bohužel manžel i příroda jsou zatím proti (a dokud se mi neobnoví cyklus, jsou jakékoli teoretické úvahy o ničem).
Líbí se mi články o Schovánkovi a teď mě navíc zaujalo, co napsala paní Kamila. A taky jsem přihodila příspěvek, konečně od toho tu diskuzní kluby jsou, že? A že bych v něm projevovala aktivní potřebu FTN vehementně kritizovat? Kde? Můžu napsat, jak probíhal můj porod, ale že by se jednalo o kritiku FTN, když ji vůbec nezmiňuji? O Krči jsem se zmínila pouze v souvislosti s předporodními kurzy (nepořádá je FTN), ale kde jsem rodila, to jste sem zanesla VY. A to jste mi udělala už podruhé, že? Poprvé když jsem v jiné diskuzi nesouhlasila s tím, že jedna nemocnice nabízí epidurál v rámci pojištění zdarma a druhá jako nadstandard za nemalý peníz, tak jste se ozvala, že nemám právo hodnotit krčské anesteziology, když jsem jejich služeb nevyužila - a já přitom (opět) FTN (ani jinou konkrétní nemocnici) nezmiňovala. Těžko říct, kdo z nás dvou je na Krči víc fixovaný. Je mi jasné, že někteří návštěvníci tohoto serveru si mne pamatují a ví, v jakém zařízení jsem rodila, ale jsem přesvědčena, že většina o mne nemá ani páru, zrovna tak jako většina nemá potřebu se tu k čemukoli vyjadřovat a zrovna tak jako většinu nezajímá, co tu píšu (přesto věřím, že se najde menšina, kterou to zaujme a třeba i povzbudí k tomu, aby trvali na svým).
A že kritizuji Krč? Nevím, jak jsou na tom ostatní pracoviště v Praze, rodila jsem zatím jenom v tom jednom jediném, s ostatními nemám osobní zkušenost. Nicméně to nic nemění na tom, že v FTN jsou (před půl rokem byly) práva pacientů spíš cár papíru než závazný dokument, ale to jsem už kdysi psala. Navíc nemyslím, že bych DůSLEDNĚ reagovala na každý spokojený příspěvek s Krčí, klidně si je projeďte. Reagovala jsem na první dva příspěvky, co byly psány "po mně" (ostatně, nebyla jsem tehdy jediná). Pravda, nepočítám doplnění věcných informací do "Infokostky" (což stěží lze považovat za kritiku) a ohrazení se proti tomu, co napsala Iwone, protože jsem měla pocit, že míří i na mne - v tom ale opět nebyla snaha jít proti FTN, ale "nenechat se sestřelit". Myslím, že nejsem o nic důslednější než vy, když reagujete na mé příspěvky nebo na příspěvky lidí, kteří jsou proti EA. A ještě něco - kdybych měla "aktivní potřebu" Krč kritizovat, využila bych nabídky jednoho manželova známého,který píše do Zdravotnických novin a chtěl se mnou udělat rozhovor. A společně s manželem mě přesvědčoval, že když je protáhneme novinami, tak se tam třeba poměry zlepší. Místo toho jsem napsala dopis přímo na gyn-por oddělení FTN, protože mi to připadalo takové trochu víc lidštější.
Krásný večer vám přeje Sylvie
|
|
|
|
|
Simona, dcery 3 a13 let | •
 |
(18.7.2001 21:57:10) Ahoj maminky a skoromaminky Já mám s odnesením obou dcer velice nepříjemnou zkušenost: První jsem rodila za totáče a to se se mnou nikdo nebavil - sice jsem se už tehdy nechala mužem dovézt do poměrně vzdálené porodnice jen proto, že tam byl rooming-in, ale nebýt toho, že jsme se snažili tam přijít co nejpozději, tak nás nepřijali - musela jsem tvrdit, že mne porod chytil na cestě a lhát v tom, že jsem posunula udání času, kdy bolesti začaly tak, aby si mysleli, že jde o porod překotný. A tak mne v 8:30 přijali a v 10:15 byla dcera na světě. Pochopitelně, že mi ji odnesli a navíc - protože neměli připravený pokoj, nechali mne ležet na porodním sále 6 hodin (a nesměla jsem ani na záchod). Teprve na pokoj mi prinesli v 16 :30 dceru poprvé - 6 hodin po narození k prvnímu přiložení - s dudlíke v puse. Kojila jsem 6 týdnů, ale už od 2. byla malá přikrmovaná. Navíc - přes moje upozornění, že má dlouhé nehtíčky (byla přenošená) jí ručičky nezajistili - třeba nechat delší rukávky přes prsty - a tak se mi po těch 6 hodinách vrátila s škrábancem na tváři cca 4 cm a jizvu má dodnes. U druhé dcery mi slíbili, že mi ji nechají, ale rodila jsem ve 3 ráno, 2 hodiny jsme byli všichni tři i s tatínkem na sále a v 5 hodin mi řekli, že přestlání postele udělá až denní směna a tak že si půjdu lehnout zpět na "těhulky", kde jsem ležela už 10 dní, jelikož jsem přenášela. No a pochopitelně mi malou sebou nedali, ale přinesli mi ji až v 7:30 a opět s dudlíkem v puse. Když jsem jim říkala, že už musí mít hlad, tak mně "uklidnili", že jí dali čaj. Z flašky. Pochopitelně byla malá na láhvi od 8 týdnů. Já mám problám s malou tvorbou mléka ale i tak si myslím, že při správném "prokojícím" postupu to mohlo dopadnout lépe. Byla jsem v obou případech děsně nešťastná, že nemohu kojit déle, ba přímo jsem trpěla výčitkami svědomí a silnou poporodní depresí. Při první dceři to trvalo asi 2 roky, než jsem se z toho docela dostala. Vidět kojící maminu byl pro mne bolestný zážitek a výčitka, že nejsem dost dobrá máma, když svému dítěti nedám to nej..... . Navíc můj pediatr - v té době daný dla místa bydliště - mi při každé poradně neopoměl zopakovat, jak jsem nezodpovědná že dítě nekojím, jak ho tím ohrožuji a jak jsem sobecká, že mám strach zkazit si postavu a proto mu upírám to, na co má právo. Jo, jo, není nad socialistické zdravotnictví....... Takže dnes mohu na podkladě svých nedobrých zkušeností poradit jediné: NEDEJTE SE. A skutečně dítě vyproste k prvnímu přiložení okanžitě a UŽ HO NEPUSŤTE!!!!
|
|
|
|
|
Petra | •
 |
(17.7.2001 14:10:54) Kamilo, zrejme mate u vas ve meste skvelou porodnici. Jenze neumim si predstavit, ze travim treba mesic v cizim meste a cekam na porod, nejlepe s partnerem, protoze tam preci nebudu pred porodem a hlavne pri nem sama, ne. Kde tam asi budu, v hotelu a kdo mi ten pobyt uhradi? Ze by zdravotni pojistovna? Asi tezko. Je to sice hezke co pises, ale tady nejsme v Americe! Ja vim, ze se clovek ma ozvat, kdyz se mu neco nelibi, ale vyhrozovat porodnikovi soudem, to je vzhledem k nasemu pravnimu systemu k smichu. Vysetrovatl Vas oznaci za hysterku, pripad bude odlozen a jeste zacnou vysetrovat Vas zda jste vubec svepravna a schopna vychovavat dite!!! Opravdu je zrejme dulezite dobre zvazit vyber porodnice, ale ne kazdy ma takove stesti jako mozna Vy. Takze vazte si toho, ze muzete rodit dle svych predstav, ale proboha nenabadejte zde ostatni maminky k blbostem! Bohuzel si u nas docela vazne umim predstavit, ze takovou maminu zavrou do blazince a svoje mimco neuvidi dele nez pul hodiny, kdy je na vysetreni. Nastesti i kdyby se takova razantni mamina nasla, mobil ji na sale nikdo nenecha, takze pokud na to bude mit jeste silu, bude to muset resit jinym sice raznym ale mene ztrestenym zpusobem. Kamilo, neberte muj prispevek prosim osobne a ve zlem, je dobre, ze se maminky pomalu zacinaji ozyvat, jenze nas zakrsly system (a to nejen ve zdravotnictvi) se bohuzel probouzi a zlepsuje jen velmi velmi pomalu a nas matky to bude stat jeste mnoho nervu, sil a kompromisu.
Vsem nastavajicim maminkam preji mnoho trpelivosti s "nemodernimi" porodniky, hodne sil a krasne a zdrave deti
Petra
|
Jana, dva synové | •
 |
(17.7.2001 16:47:30) Ahoj Petro, proč by rodička nebo její partner nemohli mít během porodu po ruce telefon - neodkladné, životně důležité záležitosti? Personál jim to přece nemůže zakázat. Já jsem zažila odnesení dítěte po porodu proti mé vůli na vlastní kůži a musím konstatovat, že kdyby mi to někdo chtěl ještě jednou udělat, tak bych postupovala dle rady Kamily, kterou tímto zdravím. Jana
|
|
Karolina (dcery 10 a 4 roky) | •
 |
(17.7.2001 17:11:58) Milá Petro, domnívám se, že Kamily postup může být velmi účinný. Nežijeme již přece v socialismu, kdy se nám o lidských právech mohlo jenom zdát. Ujišťuji tě, že na volání policii jistě nedojde, opravdu v nejhorším případě bude takováto klidným ale jistým hlasem pokud možno otcem dítěte vyslovená "pohrůžka" dokonale učinkovat a dítě odneseno nebude. Zdravotníkům to za to nestojí. Nejedná se jenom o zdravotnictví, člověk se musí naučit trvat na svých právech i v běžném životě. Uvedu ti jeden příklad z minulého týdne. Nakupujeme v Globusu a najednou rozhlasem hlásí, že neberou spořitelní karty - neboť spořitelně nefunguje ověřování. Lidé nadávali, vraceli zboží a byli jsme jediní, kteří se pokusili vysvětlit, že platby do 5 000 Kč mohou brát tzv. "žehličkou" bez ověření. Pokladní nás razantně odmítla a poslala na informace, tam jsme byli opět odmítnuti a tak jsme požádali o zavolání vedoucí hypermarketu a světe div se, vedoucí dorazila a po té co poznala, že má co do činění s člověkem, který je obeznámen se svými právy, milé zařízení v mžiku donesla a najednou to šlo. Řada lidí, která náš souboj se sympatiemi sledovala, pak spokojeně zaplatila. Ještě k tvému výběru porodnice, naše republika je velmi malá a myslím si, že výběr porodnic je velmi široký, takže opravdu si nemyslím, že pokud samozřejmě nepůjde o překotný porod je dost času při prvních známkách porodu zavolat mobilem manžela a dojet do zvolené porodnice.
|
|
Hanka,Kuba 10 let, Anetka 6 měsíců | •
 |
(19.7.2001 21:59:27) Petro, jen taková hloupá technická poznámka: Rodila jsem před půl rokem v Brně-Bohunicích a mobil jsem zcela samozřejmě měla u sebe na porodním boxu.Po porodu jsme s ním telefonovali šťastným babičkách. Jinak samozřejmě souhlasím, že v našich podmínkách by onen "americký scénář" byl trošku divný, ale i tak by se mamky měly bránit tomu, co nechtějí. Byla jsem moc šťastná, že jsem svou holčičku mohla mít u sebe. Hanka
|
|
|
|
|
Hanča | •
 |
(18.7.2001 14:32:41) Jo, není nad to přijít do porodnice odhodlaná bojovat proti nepříteli do roztrhání těla (o vlastní noční košili, neoholení a podobné prkotiny). Porod se tak báječně zpomalí či úplně zastaví - jak k tomu ostatně vybavila matka příroda vyšší živočichy, pokud jim hrozí nějaké (skutečné či domnělé)nebezpečí.
Jano se Schovánkem, základ je dobře si vybrat porodnici předem, a poté jít rodit s plnou důvěrou k těm, které sis k tomu vybrala. Přeji šťastnou ruku při výběru a krásný zážitek poté.
Hanča
|
Jarka, 15 týden | •
 |
(18.7.2001 21:00:30) Ahoj Hančo, jak si mám s důvěrou vybrat porodnici, kde budu rodit, když s personálem, který se mnou bude u porodu se setkám až během porodu. Do té doby jsou to pro mě cízí lidé a já nemám důvod jim důvěřovat. Moje matka rodila za bolševika v podolské porodnici. Říkala mi, že porodní asistentky byly na běžné matky zlé, dokonce prý i některé matky během porodu udeřily. Trochu lepší to měly ženy, které podplatily lékaře nebo porodní asistentku tzv. kulichové. Časté téma čekajících maminek v dlouhé frontě před prenatální poradnou prý bylo, jestli zaplatit doktorovi před porodem nebo po něm. Zajímalo by mě, jestli se situace již změnila? Poraďte, kdo jste z Prahy!!!
Jarka
|
Dagmara, Mirka 8m | •
 |
(26.7.2001 21:05:15) Ahoj Jarko, děláš velice dobře, že k otázce důvěry k personálu, který tě bude doprovázet při porodu přistupuješ s nedůvěrou. Já jsem naletěla motolské nemocnici, na jejich relativně přijatelnou „nabídku“. První doba porodní proběhla za nezájmu personálu a když se někdo o mě zajímal, tak jsem dostala akorát tak vynadáno, že špatně prodýchávám kontrakce, že nechci ležet bez hnutí na zádech, dvě hodiny před samotným porodem jsem si sama musela stěhovat věci z pokoje, atd. Bohužel ti nemohu poradit, která porodnice v Praze přistupuje k rodičkám trochu lidsky. Pak je taky náhoda, kdo bude mít právě službu. Myslím, že docela přijatelný způsob, jak předejít nějakým ošklivým zážitkům je, vzít si s sebou jako doprovod kromě manžela i porodní asistentku. Kde jí ale seženeš, to nevím. Já bych začala v agenturách, které pořádají předporodní kurzy. Měj se hezky! Dagmara
|
|
|
Sylvie | •
 |
(18.7.2001 23:07:11) Ahoj Hančo, souhlasím s tebou, základ je dobře si vybrat porodnici, i když mě to před rokem připadalo, že v Praze je to všude prašť jako uhoď. Ale jinak - proč bych se při porodu nemohla cítit jako člověk? Myslíš, že když budu tlačena k něčemu, co je mi nepříjemné, že tím se mi porod nemůže zpomalit? A proč myslíš, že se mi porod zastaví, když se budu dohadovat, že vlastní košili chci, protože se v ní cítím příjemně, mezitím co z ústavních košilí, na kterých často bývají zaprané skvrny od krve, hnisu, dezinfekce a dalších sajrajtů, se mi zvedá žaludek? Z vlastní zkušenosti - dokud jsem dokázala stát za tím, co chci, tak se mi porod nijak nezpomaloval. Ovšem ve chvíli, kdy mě lékař přesvědčil, že když nevydržím klidně ležet na zádech, tak jsem vlastně naprosto neschopná, mně najednou opustily všechny síly. A já se mu už nedokázala vzepřít, trpěla jsem na zádech a porod nepostupoval a nepostupoval a nepostupoval... A víš, kdy jsem porodila? Když mi zhruba po dvou hodinách asistentka pomohla otočit se na bok (je to blbý, ale po několika minutách ležení na zádech a poslouchání úchvatných keců od lékaře jsem fakt nebyla schopná se sama ani otočit), těsně poté, co se mi lékař vysmál do obličeje, že tlačit se mi teda nechce ani omylem, protože on by to při vyšetření musel poznat... Takže kurzy, kde se budoucí maminky naučí, jak se bránit tomu, co nechtějí, považuji za důležité. Zvlášť ve velkých nemocnicích, kde je tolik personálu, že "svého" porodníka žena velice často prvně vidí až při porodu. Sylvie
|
|
Marta, 38. týden | •
 |
(22.7.2001 16:14:01) Skvělá rada. Není nad to vybrat si porodnici na malém okresním městě. kde široko daleko žádný jiný není.
|
Simona, dcary 3 a 13 let | •
 |
(23.7.2001 1:48:30) Tak s tím bych nesouhlasila. Pokud skutečně nejde o překotný porod bývá čas dojet i dost daleko. Vím o čem mluvím, někde v této diskuzi jsem již psala o tom, jak jsem čekala při první dceři v autě až na poslední chvíli a pak šla do vyhlédnuté porodnice, kam mne manžel dovezl, jejikož za totáče jsem si vybírat namohla. A podotýkám, že bydlím ve městě menším, než okresním a rodila jsem v jiném okrese.... Ahoj a všem maminkám přeji porody tak krásné, aby na ně s radostí vzpomínaly. A vybírejte dobře, stoji to za to! Simona
|
|
|
|
|