| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vadí, když dítě před vstupem do školy umí číst?

 Celkem 84 názorů.
 Iveta Rydlová (5ti letá dcera) 
  • 

Díky..... 

(26.5.1999 11:48:00)
Nedá mi to a musím zareagovat na výše uvedený článek. Předsudků v této oblasti je víc než dost, řekla bych. Dost dlouho už jsem neslyšela a nečetla tak výrazně rozumné vysvětlení, jaké podává p. Matějček. Velmi za ně děkuji. Pan Zdeněk Matějček mi totiž mluví z duše. Mám pětiletou dcerku Barborku. Od malička se řadí k těm dětem, které jsou sice velmi živé (někdo by řekl zlobivé), ale zato velmi zvídavé, šikovné a učí se rychle. Je to dítě, které potřebuje neustále činnost, aby bylo spokojené. Proto není divu, že už umí celkem dobře psát, číst, počítat. Neumím si představit, že bych svou dceru Barboru omezovala v běžném životě poznámkami typu: když se mě zeptá, jak se to písmeno čte – „Ne, Barborko, já ti to neřeknu, paní učitelka by se zlobila, že by ses to naučila už teď, když jsou ti teprve 4 roky.“ - a nechávala ji proti její vůli v nevědomosti. Myslím, že by to bylo skoro omezování osobní svobody.
Jelikož moje dcera Barbora je díky své živosti opravdu dost vybavena znalostmi a dovednostmi, které děti v jejím věku ještě nemají, tak jsem uvažovala, že bych ji dala do školy již o rok dřív. Neumíte si představit, co je to za problém a vlastně na základě doporučení učitelky z mateřské školky jsem usoudila, že to opravdu není rozumné. Ve třídě, kde by byla Barbora (šla by do první třídy v pěti letech), budou totiž již 2 osmiletí kluci, takže jsem ustoupila spíše převaze fyzické. Prý rodiče dávají děti o rok a více déle do první třídy. Moje dcera je narozená v prosinci a tak vlastně půjde do školy skoro v sedmi letech, což je u tohoto dítěte dle mého názoru jakási ztráta času. Jediné, co mi poradili telefonicky v psychologické poradně – že ji máme zaměstnávat co největším počtem kroužků. Což mi nemusí radit. Barborka v současné době navštěvuje kroužky tři a zvládla by ještě další, jenže není nikdo, kdo by ji do kroužků vodil (jsou většinou velmi brzy a já s manželem jsme oba v tuto dobu v práci). Barborka je velmi šťastná, když jde do svých oblíbených kroužků, ale spousta lidí to považuje pro děti za příliš náročné a i babička Báry pro to nemá pochopení. Prý si má dítě v tomto věku jen hrát. Jenže nebere v úvahu, že dítě i učení bere jako hru a je to pro ně v tomto věku právě „intelektuální potěšení“.
Takže ještě jednou velmi děkuji za podporu a ujištění, že to, co dělám, tak není vůbec špatné, ale naopak..........Iveta
 Petra Drápalová,syn 7let 
  • 

Re: Díky..... 

(15.1.2001 13:20:12)
Jsem o trochu dál, než píšete. Můj syn se naučil číst sám v pěti letech, protože je narozen v prosinci, zajímala jsem se o možnost, zda by mohl začít chodit do školy v září před svými šestými narozeninami a lékařka, učitelky MŠ i ZŠ mne považovaly za blázna, všichni přece chtějí odklad. Vzdala jsem to, šel do školy ve věku 6 a 3/4 roku, čte knihy, logicky si odvodí násobení a ve škole se nebetyčně nudí. Naše školství totiž umí pracovat s dyslektiky, dysgrafiky a neví co s nadanými dětmi. Tušila jsem, že budou problémy, také jsme dostali od psycholožky radu nabídnout co nejvíce činností. Už od narození chodí plavat, od tří let do keramiky, od pěti let hraje na flétnu, teď v první třídě přibyla angličtina, počítač a má ještě další kapacitu, ale my s manželem už asi ne. Petra
 Oli Zao 


Re: Díky..... 

(16.12.2009 12:18:06)
Opravdu? Je ale velmi nevhodné, že mého vnuka považujete za svého syna. Sofort ins Untergeschoss!!!
 Kateřina, devítiletá dcera 
  • 

Souhlasím 

(10.11.2002 11:12:15)
Podobný problém jako Vy jsem byla nucena řešit také.
Moje dcera uměla v pěti letech číst, počítat a je také velmi živá a činorodá. Bohužel se narodila 1. září a tak nastupovala do školy až v 7 letech!
Chtěla jsem, aby šla "o rok dříve", ale ten jediný den, o který se narodila později bohužel rozhodnul!
Žádala jsem o zápis do školy dříve, v mateřské škole kam docházela mi sdělily, že pravděpodobně ještě nebude zralá ke školní docházce. Navštívila jsem i dětského psychologa, ale bezvýsledně. Dcera mu předvedla, jak plynule čte, bez problémů sčítá přes desítku. Na závěr sezení mi pan psycholog oznámil, že doporučení k zápisu nevystaví. Argumentoval tím, že je ještě fyzicky malá a nezvládla by například nosit tác s jídlem ve školní jídelně! Dcera tedy nastoupila do školy v sedmi letech. Měli jsme veliké štěstí na skvělou paní učitelku, která Kristýně umožnila samostatnou práci. Nyní dcera chodí do třetí třídy, dostává úkoly, při kterých musí přemýšlet a když ve třídě opakují učivo, které má Kristýna zažité, může si třeba číst vlastní knížky a škola jí moc baví! Podle mého názoru nezáleží ani tak na tom, jak je dítě vyspělé při nástupu do školy, ale na učitelce, která dítě učí. Můj obdiv proto patří všem učitelkám , které dokážou zaujmout všechny děti, bez ohledu na to, s jakými znalostmi do školy nastoupily.
 Šárka, syn 6 let 
  • 

Re: Souhlasím - do školy dřív 

(17.10.2006 10:07:00)
Článek kapacity prof. Matějčka (bohužel již zemřelého) a následná diskuse jsou balzámem pro mojí duši. Sama jsem uměla číst, když jsem jako téměř 7 letá šla do školy - jsem prosincová. Ve škole jsem se nudila a nikdy jsem se pořádně nenaučila učit, což mi i tak umožnilo absolvovat VŠ. Můj syn se od mala vyvíjel tak, že všechny kolem sebe udivoval svými znalostmi a schopnostmi. Pravdou je, že k tomu měl množství podnětů. Protože je narozen 8. září, tak od nástupu na MŠ jsem tušila, že pokud bude na školu zralý, udělám všechno pro to, aby mohl do školy o rok dříve. Nakonec to nebyl problém, stačilo absolvovat zápis a od září už mám doma prvňáčka. Pravdou je, že učitelky v MŠ a třeba i moje maminka měly pocit, že mu tím krátím dětství. Zatím jsem se svým rozhodnutím spokojená a výsledky mého syna zatím nasvědčují, že jsem udělala dobře.
 Monika 
  • 

Re: Re: Souhlasím - do školy dřív 

(17.10.2006 10:34:32)
Šárko, řešila jsem podobný problém. Mám dceru, v listopadu jí bude 7, a už chodí do 2. třídy. Zatím toho nelituji, čas ukáže. Mám doma ještě syna, také podzimní, šel do školy normálně. Asi měl jít také dřív, ale nebyl moc sociálně zralý (někdy mám pocit, že není ještě teď ve 4. třídě).
 Šárka, prvňačka 
  • 

Re: Re: Re: Souhlasím - do školy dřív 

(18.10.2006 14:42:05)
Poradíte mi nějakou dobrou první třídu, kde letos není moc dětí a mají hodnou paní učiteku?V Praze.
 perdita 


Re: Re: Re: Re: Souhlasím - do školy dřív 

(18.10.2006 15:03:19)
Zavítej na diskuzi:
http://www.rodina.cz/diskuse4853.htm
a zeptej se.
 Lída+2 


Re: Re: Re: Re: Re: Souhlasím - do školy dřív 

(18.10.2006 15:06:05)
A nebo se poptej: podle regionu na jednotlivých Prahách.

škoda já bych poradila,ale máš to z ruky... cca 100km. A máme do 5 třídy jen 58 dětí a paní učitelky jsou moc hodný.
 Hazentla 


Re: Souhlasím - do školy dřív 

(4.9.2007 9:40:05)
Tohle mi mluví z duše, sama jsem ve školce četla Robinsona Crusoa a nastoupila jako říjnová skoro v sedmi pronudivše se celou základkou a gymplem, v prvním ročníku na VŠ v šokovém stavu, co to po mně vlastně chtějí a kdyby nezasáhla listopadová revoluce, rozhodně teď ten diplom doma nemám. Kromě toho jsem byla největší ve třídě a do konce gymplu jsem nikdy nedostala psaníčko od kluka, od profesora 3x.
Můj synek pravda skoro v pěti nečte, píše jako levák dost bídně, ale počítá do sta a sčítá odčítá bez problémů do dvaceti. Samozřejmě narozen 21. září a paní učitelka ve školce na mě koukala jako čerstvě vyvoraná ponrava, že uvažuju o umístění do školy již příští rok a ne až za dva. Včera jsem hodila pokec s bývalou spolužačkou z gymnázia, t.č. učitelkou na prvním stupni, a ta mi řekla, ať se řídím intuicí, což v podstatě dělám, ale asi mě čeká pěkný boj. Kromě toho mám strach ze šikany, ten můj prďola by byl jednoznačně nejmladší ve třídě, i když rozhodně ne nejmenší.
Fakt nevím, doufám, že se rozhodnu správně, ještě je čas, možná se poradím s dětským psychologem, zatím mám velké dilemno.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Souhlasím - do školy dřív 

(4.9.2007 9:58:07)
Hazentlo, myslím, že pokud se synek zatím neprojevuje jako "otloukánek", nemusí to být s případou šikanou tak horké. To, že bude nejmladší, nerozhoduje. Můj třetí syn byl taky zdaleka nejmladší (nar. 22. září), ale v sociálních dovednostech byl vždy na úrovni spolužáků, a kdyby měl podobný problém, ozval by se. To asi bude hlavní, aby se synek nebál nebo nestyděl se svěřit, pokud bude mít s někým potíže. Náš kluk je teď v tercii, a až doteď byl nejmladší i na celé škole - přeskočil pak ještě čtvrtou třídu.
Nejstarší syn zažil na začátku gymplu náznak šikany (je poměrně drobný, navíc trošku zrzek), ale vypořádal se s tím sám a rychle :-D
 Žabi 


Re: Souhlasím - do školy dřív 

(5.9.2007 7:57:46)
No právě, u nás je problém najít třídu, kde je málo dětí. Byla nám doporučena škola pro nadané děti, ale tu bohužel u nás nenajdete. Takže objíždíme vesnice okolo našeho města a zjišťujeme, kde je kolik dětí. On se ale věkem opravdu zklidňuje, jenže nechce uznávat cizí autority a to je problém. Jinak doma na něj jsme velmi přísní, takže čekám, kdy u nás zazvoní sociálka (to si dělám srandu), ale fakt v ničem neustupujeme. On totiž přijde k cizímu člověku a začne s ním muvit a vůbec se ho nebojí a nerespektuje ho! A to nevíme, jak překonat. Na něj platí přísnost. A když někdo nedovede být přísný, tak on toho hned využije a nic si z něj nedělá! K tomu má ještě velmi dobrý hudební sluch, jenže jsme nenašli zatím učitele hudby, který by ho zvládl. Takže tak.
 Žabi 


Re: Souhlasím - do školy dřív 

(5.9.2007 8:04:14)
Hazentlo, jak popisuješ sebe, to jako bys popisovala mne. Akorát, že já jsem narozena v únoru, do školky jsme zhruba chodila dva měsíce (byla jsem hodné ustrašené ditě - pravý opak syna), ale zdaleka jsem neuměla, co umí on. Byla jsem ve škole jako z jiného světa. Ale teď vidím, že Ti největší grázli z gymplu to z nás dotáhli nejvýš! Ale to je zase jiná kapitola.
 lipoo 


Re: Souhlasím - do školy dřív 

(5.9.2007 19:51:28)
Hanzetko-šikany se neboj,pokud není nejmenší,tak ty děcka fakt neví,kdy se narodili..náš synek je v červenci /takže ty dva měsíce není nic/,a dodnes neví,kdo se kdy ve třídě narodil-a to je už v osmé:-)
 Moncaka 


Re: Souhlasím - do školy dřív 

(5.9.2007 21:55:19)
S tou šikanou je to trochu o povaze dětí. Syn je ve třídě téměř nejstarší, o hlavu větší než ostatní a přesto náznaky šikany od ostatních bohužel řešíme.
Dcera je ve třídě od některých i o 1,5 roku mladší, ale jí si nikdo šikanovat nedovolí. Zrovna včera se porvala ve třídě s největším raubířem, protože začal se spolužákama šikanovat jiného kluka. Takže moje dcera se už nezastává jen holek ve třídě, ale už i některých kluků.
 lipoo 


Re: Souhlasím - do školy dřív 

(6.9.2007 21:52:45)
Mončo-na povaze dětí záleží jestli se nechají šikanovat nebo ne /ale náš synek má povahu,že by se šikanovat nechal a zavdává k tomu i důvody/,jenže taky doooost záleží na třídní učitelce..oni měli dobrou,a docela se snažila stmelovat a držet kolektiv pohromadě...Třeba náš synátor měl potíž s čůráním ve škole-a styděl se třeba v hodině se přihlásit,že chce na wc.Tak měl povoleno,že může jít,aniž by něco řekl..jenže třeba když šli do divadla nebo tak,tak další problém-prostě na ten záchod nešel..a učitelka mi řekla,že mu mám dát do zvláštní igelitky prostě náhradní slipy a kalhoty-kdyby náhodou,a nesla mu to ONA,aby nebyl děckám nápadný,a prostě nebyl důvod k nějakým posměškům nebo tak....Teď je v osmičce,a zatím dobrý!I když si myslím,že z něho kluci prostě srandu mít musí-ale kamarády má a nestěžuje si.
 Hazentla 


šikana ve školce 

(6.9.2007 9:02:55)
Dík za odpovědi všem. Chlapík rozhodně otloukánek není, kdo zná Vaška z velryby, udělá si obrázek sám. Taky je o hlavu větší než jeho vrstevníci a troufám si říct, že je fakt šikovnej. Bohužel už jsme šikanu zažili VE ŠKOLCE!, kluk si to částečně zavinil sám, vzhlíží se ve starších klucích, kterým se vnucuje, a pak zákonitě dostane. Naštěstí ten starší kluk už je letos ve škole a kromě toho ho chlapík dorostl, takže v poslední době už se spíš karta obrátila. Nicméně cca půl roku jsem je nemohla nechat venku spolu a stížnosti ve školce mě automaticky zařadily mezi problémové matky, čímž jsem klukovi spíš uškodila, takže jsem radši držela pec. Holky, co učí na prvním stupni říkají, že stejně šikanují spíše z vyšších ročníků ty nižší a ne mezi sebou ve třídě. Já doufám, že má chlapík hubu po mně a pěsti po tátovi a že si prostě poradí. ještě jednou dík.
 berunka 
  • 

Re: Souhlasím 

(2.9.2007 19:06:35)
Já tenhle problém naštěstí rešit nemusím, protože mám teprve tříměsíční dceru. Ale já i moje sestra jsme uměly číst a psát již ve čtyřech letech a v první třídě jsme se vůbec nenudily. Měly jsme skvělou paní učitelku, která nám dávala úkoly navíc.
Taky můj strýc, který má skoro 60 let, uměl psát a číst dříve než šel do školy. Narodil se 4.září a jeho maminka (moje babička) také požádala o to, aby ho vzali do školy o rok dřív. Přezkoušel si ho jeden inspektor a do školy ho pustil bez problémů. Možná dříve v tom školství postupovali podle svého rozumu a ne podle nějakých pouček a obecných doporučení.
 Žabi 


Jiný problém 

(3.9.2007 8:58:32)
Dobrý den, my řešíme také problém s odkladem. Syn je narozen v srpnu 2002, takže by měl jít příští rok do školy. Číst umí od čtyř let. Úkoly řeší pro děti o několik let starší. Jenže budeme žádat o odklad pro synovou velmi velkou hyperaktivitu a neuznávání cizích autorit. Doma s ním problémy nejsou, ale ve školce ano. Má tady také někdo takové dítě?
 Lída+2 


Re: Jiný problém 

(3.9.2007 10:17:11)
ŽAbi kamarádka to měla dost podobný+ nevyhraněný ruce a oči.... právě vedla do školy čerstvou prvňačku 8let( v půlce září).
 lucie štíchová 2 děti 
  • 

Re: Jiný problém 

(16.12.2007 20:38:21)
chtěla jsem se zeptat zda máte někdo zkušenost s přípravnou třídou,synovi bude v srpnu 6,uvažuji o odkladu a o přípravné třídě. děkuji
 Jana 
  • 

září 2008? 

(25.12.2007 20:01:37)
Mám dotaz:
syn je narozený v září 2002. Mám povinnost jít s ním k zápisu do první třídy nebo ho mohu bez jakéhokoliv prověření v poradně nechat ještě rok ve školce?
Moc děkuji za odpovědi a přeji všem příjemné prožití zbytku vánočních svátků.

Jana
 lipoo 


Re: září 2008? 

(25.12.2007 23:04:50)
Jano- k zápisu jdete až příští rok...k zápisu tento školní rok jdou děcka narozené do 31.8.2002!
 Lída+2 


Re: září 2008? 

(26.12.2007 15:30:46)
JAno je to tak, že k zápisu jsou povinni jít děti narozený od i ten den 31.8.2007,ale můžou jít k zápisu děti narozené až do 31.12.2008...a klidně jít hned v září do školy pokud se rozhodnete.
 Jana 
  • 

Re: září 2008? 

(26.12.2007 18:10:34)
Lipoo a Lído,

moc děkuji za vaše odpovědi..:-)

J.
 huhu, holky 4 a 2 
  • 

Re: Jiný problém 

(3.9.2007 15:49:10)
ahojte, jenom se chci zeptat, neda se to resit vyukou doma a pozdejsim zaclenenim do bezne skoly? Napr. ve 2-3 tride, kdy uz se dite zklidni, ale zaroven mu neubihaj roky. Problematice nerozumim, jeste nejsme tak daleko. Jenom me to napadlo, jestli to nejde resit i takhle.
 Lída+2 


Re: Jiný problém 

(3.9.2007 16:39:25)
no teď právě k Lukovi nastoupila holčička co jí 2 roky učili doma. Asi by to chtělo. než ztratit rok... až dva....
Teď šla poprvé do školy do třetí třídy.:-) To musí být takový zvláštní. Luk se raduje.:-) je jich konečně sudý počet.:-)
 Moncaka 


Re: Jiný problém 

(3.9.2007 22:18:44)
Myslíte, že se hyperaktivita časem srovná? Mám dceru pěkného divocha a bylo nám doporučeno dát jí do školy o rok dřív, aby se pak moc nenudila a nezbořila třídu. Stejně jí bourala, protože stejně byla dopředu před ostatními, ale naštěstí paní učitelka jí zaměstnala a dva roky tím pádem byly celkem v pohodě.
8 jí bude až v listopadu a teď je ve 3. třídě. Pokud by měla odklad, tak by byla teprve prvňáček.
 Lída+2 


Re: Jiný problém 

(4.9.2007 6:06:04)
Mončáku, když to je taky o možnostech. luk má ve třídě chlaečka co ej taky hyperaktivní,ale v množství 13 dětí se to dalo. A letos jich je 14a kluk mi už loni přišel klidnější....

třeba , kdyby našla ŽAbi třídu do 15 dětí..tak by to malýmu taky nevadilo být ve škole.
 berunka 
  • 

Re: Jiný problém 

(3.9.2007 22:15:46)
Nemyslím to nijak zle a nechci se vás dotknout, ale když byste nad tím upřímně zauvažovala,nemůže být problém v tom, že doma nekladete synovi žádný odpor, proto s ním nejsou problémy a ve škole(školce) se již musí přizpůsobit?
 Sami 


Re: Díky..... 

(1.9.2010 10:28:56)
Ano ano,
nezbývá mi nic jiného než jen souhlasit. Naše Anička má 3 roky. Je dítko zvídavé a šikovné, když jde do lesa, sbírá houby, protože naprosto přesně pozná které jsou ty správné a umí je pojmenovat, pozná spoustu stromů, květin a písmenka? Ne že by četla, to ne, ale spoustu písmenek už také umí-číst a snaží se je i psát. A není to proto, že bychom ji k tomu nějak nutili, ale protože se o to sama zajímá a přesně jak píšete - když Vám dítě řekne "mami, co je to za písmenko?" těžko ho odbydete, že to ještě nemusí umět.
Úděl učitelek není lehký, ale měly by se snažit děti podporovat a rozvíjet, bohužel, ne všude se to děje.
Díky za tento článek.
 Hana Verflova 
  • 

nevadí 

(6.8.1999 16:34:52)
Pane doktore, děkuji za hezký článek, se kterým úplně souhlasím. Já sama jsem byla dítětem, které se samo naučilo číst někdy v pěti letech, protože mě neodolatelně lákaly Rychlé Šípy, které rodiče kupovali mému staršímu bratrovi a nikoho nebavilo mi je pořád dokola číst. Docela dobře si pamatuju, jak mě čtení čehokoli opravdu těšilo a taky mi dodávalo sebedůvěru i v jiných "intelektuálních" oblastech, třeba v počítání. Na to, že jsem se ve škole nudila si sice vzpomínám, ale nebylo to příliš často. Jen se mi vybavuje, že když se mí ostatní spolužáci pomocí obrázků snažili naučit písmenko O a nějak jim to nešlo, tak už jsem z toho byla trochu otrávená. Musím ale přiznat, že můj "předstih" se záhy vyrovnal a mnozí mí spolužáci mě svými schopnosti už ve druhé třídě předčili. Také jsem od pěti let jako první chodila do hodin klavíru, ale mí vrstevníci, kteří začali pěkně podle osnov v sedmi letech na tom byli časem lépe než já, která jsem klavíru v deseti letech nechala. Na gymnáziu už jsem rozhodně mezi premianty třídy nepatřila.
Řekla bych, že v některých případech jde jen o to, že se dítě v jakési oblasti rozvíjí o něco dříve než je obvyklé a bylo by jen na škodu jej v tom jeho rozvoji přibržďovat a kazit mu tak radost z objevování světa.

Hana Verflová
 Alena Obrátilová 
  • 

Re: nevadí 

(13.11.1999 20:22:22)
Ja si myslím že to nevadí, je to dobré pro žáka a pro učitele, ale ostatní žáci se na to dívají jinak. I v první třídě dokáží ukázat prstem na spolužáka/čku a řícty "ty šprte!" Pokud je to dítě připraveno si toho nevšímat a uvědomit si, že je to druhé dítě hloupé, je to v pořádku, pokud ovšem se s ním nebude nikdo kamarádit, je to horší, vyberte si.
 Šárka Adámková 
  • 

Výborný článek 

(1.9.1999 16:23:44)
Pana Matějčka si velice vážím, ráda čtu jeho knihy i články. Tentokrát ale opravdu trefil hřebík na hlavičku. Z důvodů stěhování do jiného města jsme synovi odložili školní docházku o jeden rok. Dnes, kdy nastoupil do první třídy, umí velkými písmeny psát, přečte nekomplikovaná slova, sčítá, odčítá a násobí do 100. Nikdo ho k učení nenutil, prostě ho to baví. Místo pohádky na večer chce počítat. Věřím, že ve škole problémy mít nebude. Nemohl se dočkat kdy už tam půjde. Jedno z prvních slov dnes ráno po probuzení bylo:konečně. Také jeho kamarádka uměla před školou číst i psát (zvládala i malá písmena) a neměla žádné problémy, naopak byla nejlepší ze třídy. Jsem proto moc ráda, že jste článek tohoto druhu otiskli. je to informace i výzva pro rodiče předškoláků.
 Andrea Pavlíková 
  • 

Čtení 

(21.10.1999 8:16:11)
Chtěla bych napsat svůj názor na čtění předškoláků, který vychází z mé vlastní zkušenosti. Naučila jsem se číst v pěti letech, v první třídě jsem uměla celkem plynule číst a pokud si pamatuji tak jsem se opravdu v hodinách čtení nudila,
jediná moje zábava byla to, že jsem si četla v slabikáři články na konci knihy.
Později jsem měla problémy v českém jazyce, diktáty jsem měla bez chyby, ale odůvodnit podle pravidel jsem to většinou neuměla, tak mně učitelka často vyvolávala k tabuli a zkoušela jestli to opravdu umím.
Myslím, že jádro problému je v přístupu učitelů, pokud sám nemá zájem zatěžovat se s tím, že některé dítě je ve znalostech více dopředu a jiné zase nestačí, tak tento problém bude vždy.
Pevně věřím, že se za těch 14 let co jsem vyšla základní školu mnohé v systému vyučování změnilo.
 Altair 
  • 

Re: Čtení 

(20.2.2000 8:06:49)
Já jsem byl tentýž případ: šíleně jsem se nudil a to mi bohužel zůstalo až do konce školní docházky. S češtinou jsem měl tytéž problémy. České školství považuji za věc, kterou je nutno potírat a ne podporovat...
 Káťa Stejskalová (dcera předškolák) 
  • 

Re: Re: Čtení 

(21.1.2001 14:47:22)
Zcela náhodou jsem objedvila tento článek a zahrál mi na mou mateřskou strunu. Mám 6-ti letou dcerku, v září půjde do 1.třídy. Asi od 4 let se nás ptala: "Co je to za písmenko (číslice)?" Nezastávám názor učit dítě před školní docházkou, ale nelze potlačovat zájmy dítěte. Postupně se naučila číst i počítat zcela sama a nemám to srdce jí říci, teď toho nech, naučíš se vše až ve škole. To nelze! Zapojili jsme ji raději do aktivit, od malinka plave, od 4 let keramika, později lidové tanečky a pisničky, balet a angličtina. Většinu sportů děláme společně-lyže,kolo,brusle. Babičky se bojí, že toho má moc.Ale je v pohodě, každý ji jen chválí, ovšem zlobit umí taky. Psycholog mi řekl, že i podle obrázků, které kreslí je to klidné a vyrovnané dítě. Vzhledem k tomu, že už ji baví počítač, mám z té 1.třídy opravdu obavy, ale záleží hodně i na nás, abychom všemu dění ve škole věnovali maxim.pozornost. Dcerka se totiž velice těší a my s ní!
 Hanka, 2 malé holky 
  • 

Re: Re: Re: Čtení 

(22.1.2001 11:20:59)
Vzpomněla jsem si na svůj vstup do školy. Před příchodem do školy jsem totiž uměla nejen číst, ale i psát psacím a vůbec vpodstatě celou látku první třídy. Stalo se to náhodou - mám sestřenice dvojčata, o dva roky starší než já, se kterými jsem se víkend co víkend scházela u babičky, kde se holky musely podle pokynů své maminky učit. No a já byla děsně zvědavá a člověk rád dělá co nemusí, že jo. Taky jsem na to byla docela pyšná, dodnes si vzpomínám na tu hrdost a radost, když mě ve školce nechávala paní učitelka číst dětem, které třeba dostaly teplotu a musely do příchodu maminky ležet. Při zápisu našim navrhli, abych šla rovnou do druhé třídy, ale oni nesouhlasili. Já byla i tak prcek a vůbec rodiče měli pocit, že první třída má i jiný význam než naučit základ čtení a psaní. Měli jsme báječnou paní učitelku, která mi dovolovala číst si, když jsem měla hotovou zadanou práci, ale nedělala ze mě nic extra. Milovaly ji všechny děti. Pravda je, že já byla kliďas a když mi někdo vrazil knížku, dvě hodiny jsem se nepohnula, ale kdybych musela s hotovou prací jen slušně sedět, asi bych se nudila k uzoufání. Myslím, že na konkrétní učitelce záleží ze všeho nejvíc. To mě trošku děsí při vidině zápisu, na který máme ještě dost času - na jedné škole můžou být zcela odlišné učitelky, jak zajistit, aby mé dítě dostalo tu pravou?
 Mirka 
  • 

Re: Re: Re: Čtení 

(13.6.2001 20:42:13)
Jen na okraj - teď už je to stejně jedno - jak malá reaguje na fakt,že většina dětí tyhle možnosti nemá? Jak se bude chovat v kolektivu, kde ostatní nebudou mít tytéž schopnosti? A co bude dělat, když budou ostatní číst - nebude zlobit? (My jsme narazili - kluk má písemku za 20 minut, ostatní ji píšou 45 - takže zlobí...)
 Míša, syn 4 roky 
  • 

Re: Re: Re: Re: Čtení 

(13.6.2001 21:49:03)
Mirko,
a co kdyby vždycky zkusil cvičně vypracovat i úkoly pro druhé oddělení? Tedy pokud to učitelé pořád ještě dělí na A a B, aby od sebe děti neopisovali.
Moje máma je učitelka a asi před pěti lety měla ve třídě velmi talentovaného chlapečka a na písemky mu vždycky připravila úkoly navíc. V případě, že by je nezvládl, počítalo se jen to povinné pro všechny. Nakonec jeho náskok trochu srovnali přeskočením ročníku - za prázdniny se naučil veškerou látku pro 8.třídu, poslední srpnový týden udělal rozdílové zkoušky a v září nastoupil ze sedmičky rovnou do devítky.
 Blanka, dcera(11let), syn(10let) 
  • 

Vadi, kdyz dite pred vstupem do skoly umi cist? 

(21.10.1999 11:31:46)
neubranila sem se komentari k tomuto clanecku. Mam zkusenost spise negativni, co se tyka pristupu ucitelek k detem, ktere pred nastupem do skoly to ci ono zvladaji a prijde mi, ze v tom vidi veliky problem. Syn byl podobne "pripraven" jeste pred skolni dochazkou, sam se jaksi mne nepochopitelne naucil plynulemu cteni a jakymsi poctum. Jak sem se nadrela s dcerou, nez pospojovala slabiky?! A jemu to vsechno slo tak snadno. Ve skole vycnival z rady, stal se problemem a on sam byl predevsim bez motivace, protoze mjel jediny ukol: Nevyrusovat! nebudu vse popisovat, vysledkem je, ze jeho prospech i chovani se zhorsilo docela dost. Nasledovaly porady v poradnach, kde mne ujistili, ze chlapec je nadprumerne inteligentni a nevidi problem v dosahovani vybornych vysledku, ze to chce jen spravnou motivaci.
Sesli jsme se vsichni, ja, syn ucitelka i doktorka, moc sem tomu prikladala na vyznamu, zkoncilo to vsak poplacanim synovych ramen, tak se Honziku polepsi a nezlob a bylo po schuzce. Nekdy se skutecne zbytecne snazite a skola neustale nabada ke spolupraci...cha, cha
Dnes je na jine skole, stale se musi zaradit, ale uz je jina situace, protoze jde predevsim o to spacifikovat dablika, ktery odmita spolupraci, tak, aby z nej pedagog neprisel o rozum.
Blanka, Olomouc
 Šárka, syn 13 let, dcera 10 let 
  • 

Čtení? Nevadí! 

(10.1.2000 15:09:42)
Sama připojuji svůj názor na zmíněnou problematiku - číst nebo nečíst před vstupem do školy? V první řadě mám dojem, že dětem nelze poručit. Pokud mají snahu a chuť se samy naučit číst, těžko tomu lze bránit. Nedovedu si představit rodiče, který by je k tomu doma cíleně vedl, dokonce snad nutil. Bránit snahám mrňousů však považuji za zbytečné. Ten pocit vyjímečnosti, že umějí něco víc než ostatní, si plně zaslouží. Obě moje děti četly před první třídou. Syn je podzimní, takže ten měl značný náskok a četl zcela plynně. První den v první třídě se zeptala paní učitelka, jestli náhodou někdo neumí přečíst větičku na tabuli. Náš Davídek se přihlásil, přečetl, byl pochválen a ten výraz v jeho tváři bych vám přála zažít. V tu ránu si školu zamiloval. Vydrželo mu to poměrně dlouho, nenadšení vůči škole začíná projevovat až teď, kdy je v sekundě na gymnáziu, ale on má momentálně záporný vztah takřka ke všemu a mimo to projevuje osobitý názor na okolní dění, ovšem to už je problematika do zcela jiné rubriky. Dcerka četla před začátkem školy o něco "hůře", je totiž květňátko, takže měla proti bráchovi trochu handicap. Přesto se našli lidé, co nás přesvědčovali, ať jí dáme odklad. Byla hodně mrňavá, droboučká, zřejmě moc na školačku nepasovala. Rezolutně jsme to odmítli. Sice byla jedna z nejmladších ve třídě, ale odklad chápu pouze u dětí se zjevnou nezralostí nebo neschopností soustředit se (nechť posoudí psycholog), u ostatních mi připadá zbytečný. A ještě k tomu čtení: hodně záleží na učitelce. Jedna uvítá čtoucí dítě k oživení výuky a jako motivaci pro ostatní děti. Jiná si na něj zasedne, co že jí to rodiče fušují do řemesla. My měli v obou případech štěstí na ten první typ. Držím palce všem "čtoucím" prvňáčkům, aby to tak bylo i u nich.
 Simona, dcery 4 a 13 let 
  • 

Vybírejte učitele !! 

(9.10.2001 2:04:44)
Moje mamka celý život litovala, že nedala bráchu po pár týdnech či měsících do jiné školy. Byl dost šikovné dítě, básničky, písničky a znalosti o přírodě (jeho celoživotní koníček) z něho jen padaly. Do školy se těšil, po pár dnech přišlo obrovské zklamání: byl levák a učitelka ho dost drasticky přeučovala na pravou ruku ( psal se rok 1961!) . Cokoliv napsal v době vyučování levou, musel pravou po škole přepsat. Byl po škole i několik hodin! A výsledek? Naprostý odpor ke škole a nakonec se jen vyučil. Je dnes sice asi spokojený, ale měl na víc a špatný přístup učitelky mu asi dost zkomplikoval život.
Já - poučena výše zmíněnou rodinou historií - jsem dceru po 2 měsících docházky do MŠ, kdy se pohodové dítě začalo chovat neuroticky, ze školky odhlásila a po 2 měsících začala chodit do jiné. A vše bylo v pohodě! Až po 4 letech (!) z ní vylezlo, že po odpoledním spaní si nesměli hrát, ale seděli u oken a tzv. "vyhlíželi maminky" . Já pracovala do pěti a manžel takto přijížděl z práce z jiného města a tak chodila z MŠ denně poslední. A paní učitelka jí vykládala, že o ni doma asi moc nestojíme, když ji tam necháváme denně tak dlouho.....
Takže bych hodně radila všímat si chování dětí po nástupu do školy či příchodu jiného učitele. A s případnou změnou školy neváhat!
 Marcela Wenigerová, dcera 5 let 
  • 

šikulka 

(20.4.2000 23:20:50)
Jsem maminkou holčičky, která v září nastupuje do první třídy. Začala nám číst v necelých 5 letech.Je všestranně nadaná, umí číst, psát tiskacím písmem, sčítat snad až do 30, a spoustu dalších věcí. Dělá nám jenom radost a jak říkají moje kamarádky, nemám normálné dítě : nezlobí, neodmlouvá, prostě dokonalá holčička. Přesto mám obavy, jaké to bude ve škole, protože od paní učitelky ve školce slyším téměř denně, jak se tam bude nudit. Nedá si vysvětlit, že se to prostě naučila sama, nikdo nad ní nestál a nenutil ji učit se cokoliv. Každý večer před spaním si čte, má ráda encyklopedie, ale i pohádky.
Děkuji proto za dodání odvahy, za hezký článek a doufám, že budoucí paní učitelka nám vyjde vstříc a talent male Anne - Marii nebude zmařen. Pokud by bylo možné, ráda bych se dověděla více, jak nadané dítě správně motivovat a podporovat v učení.
Marcela
 Marie ,dve deti 
  • 

Re: šikulka 

(27.4.2000 11:18:03)
Milá Marcelo,
je velmi dulezite, do jake skoly Vase dcera bude chodit. Na Vasem miste bych nic neponechala nahode- Vy musite dobrou skolu a dobrou pani ucitelku v y b r a t!
Mluvim z vlastni zkusenosti,můj syn take cetl od peti let, do skoly se moc tesil. Behem jednoho tydne bylo z nadseneho ditete - dite otravene.
Dnes vim, ze to byla chyba davat ho proste do te nejblizsi skoly. Nasla jsem jinou, kam uz dva roky dojizdime asi 50 minut - ale stoji to za to , verte mi.
Takze moje rada : jdete do skoly a promluvte si s pani ucitelkou, ktera bude Vasi dceru ucit,ptejte se ostatnich rodicu,jejichz deti ucila. Informujte se na skolskem urade.Vsechna namaha nyni vynalozena se Vam stonasobne vrati behem tolik duleziteho prvniho skolniho roku.
Preji hodne stesti.
Marie
 Marcela Wenigerová 
  • 

odpověď pro Marii : šikulka 

(28.4.2000 6:17:03)
Milá Marie,
děkuji za Tvoji odpověď a myslím, že to udělám přesně podle Tvoji rady. Konec konců za zeptání nic nedám a jenom doufám, že nám paní učitelka pomůže. Jestli můžu, dám Ti potom vědět, jak postupujeme a s čím se budeme setkávat na naší cestě za kvalitním vzděláním. Můžeš poslat e-mail. Moc děkuji.
wenigerova@hotmail.com
Marcela
 Petra 
  • 

Pěkně zformulováno 

(2.3.2009 1:01:05)
Moc hezký článek a pěkně zformulován. Také si myslím, že není nic špatného na tom, když dítě zvládne číst před nástupem do školy. A abych řekla pravdu, ani moc nechápu to tvrzení o tom, že se pak dítě ve škole nudí - ať už od učitelů, či od bývalých žáků, co tvrdí, že se skutečně nudili. Domnívám se, že za tím totiž není schopnost číst, ale možná prostě jen fakt, že je škola nebavila... Já sama jsem uměla číst a relativně šikovně počítat (jednoduché sčítací příklady) taky už před nástupem do školy - a neřekla bych, že to bylo mým výrazným nadáním (v dalších ročnících jsem sice mívala také jedničky, ale úplně stejně jako spousta mých spolužáků a žádné extra nadání se určitě neprojevovalo), prostě mě to jen jako malou začalo brzo zajímat a nebylo by v silách rodičů mně v to zabránit. V první třídě jsem se nikdy nenudila a hodiny čtení mě bavily, i když jsem nemusela složitě přelouskávat Ema má mísu - jednoduše jsme měli skvělou paní učitelku, která tomu, kdo už uměl, často dala nějaký úkol "navíc", co ho zabavil (a to jsem chodila do první třídy před 27 lety! Je to prostě jen o lidech, ne o době). A když nedala, tak jsem vždycky napnutě poslouchala spolužáka, co byl vyvolaný na čtení, jestli to nebude kazit, abych se mohla aktivně hlásit a opravovat :-) Prostě šprtka :-)))) Čeština mi taky nikdy nedělala sebemenší problém (jak tu někteří psali a přičítali to zřejmě rané schopnosti číst a nudě ve škole), naopak vždycky mě moc bavila a nakonec jsem ji i vystudovala. Takže mě čtení v předškolním věku dalo jen to, že jsem si jako dítě přečetla sama o pár knížek víc, a nevzalo mi vůbec nic.
Moje dcera ještě nemá tři roky, ale její největší zábavou je poznávání písmenek a číslic - nijak jsme ji k tomu cíleně nevedli, prostě začala sama a stále mi nosí ukazovat různá písmena a číslice a ptá se, co to je za písmeno a co za číslo a samozřejmě jich už několik umí sama rozpoznat. Nikdy by mě nenapadlo ji v tom bránit - když ji to zajímá, ať to ví, A neočekávám kvůli tomu žádné problémy ve škole :-)
 Eva Pavlíková 
  • 

čte, píše i počítá... 

(8.6.2000 12:54:50)
je jí pět let, moc se těší do školy. jenže ouha, narodila se v říjnu, takže si počká ještě dva roky. Jinak je to úplně normální holčička, snad jen možna o hlavu menší než její vrstevníci. jako rodiče jsme uvažovali o tom, zda by nebylo rozumné její nástup do školy o rok urychlit, když už matka Příroda urychlila dítěti jeho vývoj.Je červen a rozhodnutí ještě nepadlo. Ráda si přečtu zkušenosti jiných rodičů k této otázce. souhlasím s panem profesorem Matějčkem, že starost, aby se takto urychlené děti nenudily, je ponejvíce na dospělých. Výchova dítěte je zodpovědností rodičů a to i v případě, že selže učitel. Starší syn má na učitelku štestí. V první třídě o hodině matematiky dostává "přídavek". Zatímco spolužáci prokousávájí přechod přes číslo 10, odečítá a sčítá "letopočty" (větší čísla)a přemýšlí nad slovními úlohami.
 adámková daniela 
  • 

zkostnatělé školství 

(15.6.2000 15:50:40)
Zcela souhlasím s názorem pana profesora. Jsem matkou takto "postiženého" syna, který začal číst a počítat velmi brzy (ve 4 letech), aniž by ho někdo k tomu vedl anebo ho to dokonce učil. Vše šlo přirozenou cestou a je opravdu těžké, dítě omezovat, když samo má zájem a tyto činnosti ho baví. Když jsme byli u zápisu, setkala jsem se se stejným názorem "zkušené" paní učitelky - čtení je na škodu. Dokonce jsem se prostřednictvím své známé dozvěděla takové paradoxy: paní učitelka na třídní schůzce rodiče důrazně žádala, aby děti doma pouze slabikovaly a nespojovaly slabiky ve slova, i když jim to jde (držela se asi časového harmonogramu..) Další maminka se až do 5. třídy trápila s nevhodným chováním svého syna (podle paní učitelky velmi vyrušoval a byl drzý), který rovněž plynule četl a obstojně počítal již před nástupem do školy. Syna dali rodiče na víceleté gymnásium a jeho chování přestalo vybočovat z normálu.
Škoda těch pěti let, které byly pro rodiče a dítě velice stresující.
Proto se domnívám, že by rodiče měli pro svého prvňáčka vybírat školu pečlivě a určitě by se měli se svými dotazy ohledně individuálního přístupu a přiměřeného vytěžování dítětě podle jeho schopností obracet přímo na paní učitelku 1. třídy (učitelů je jako šafránu). Podle mého názoru by měli preferovat třídy s menším kolektivem, kde je možnost individuální rozvoj realizovat. Domnívám se, že rozhodně není ztrátou času vozit dítě do školy, která není nejblíž bydlišti, ale která výše uvedeným kritériím vyhovuje.
 Nika + syn 8 
  • 

Re: zkostnatělé školství 

(28.6.2000 16:34:33)
Mám velmi podobné zkušenosti. Můj syn taktéž začal číst sám ve čtyřech letech - i když čtení patřilo pouze k nepatrné části toho, co zvládl před nástupem do školy (sklony k matematice, zeměpisu i např. jazykům byly výraznější - čtení byl jen prostředek, jak získávat informace nezávisle na dospělých).
Vybrat speciální školu v našem městě nebylo možné, syn nastoupil do běžné ZŠ s dobrou pověstí. Po prvních dnech vyučování jsme s manželem situaci zhodnotili asi následovně: do školy bude chodit, protože musí (zákony), ale pokud chceme vytěžit něco z jeho nadání a vloh, je to pouze na nás.
Paní učitelka syna posadila do poslední lavice, bez souseda - aby neotravoval, když už všechno umí atd... Chápu, že je to i pro ni těžké, má-li ve třídě 25 dětí, některé s poruchami učení, ale v našem konkrétním případě se nijak nesnažila syna motivat, naopak.
Opravdu je vše na nás, na rodičích - kroužky, mimoškolní aktivity, bohatý program (dostat prvňáka v rámci jedné školy do kroužku pro starší děti je téměř nemožné).
Také vidím řešení v přechodu na víceleté gymnázium - proto mě vyděsil návrh ministra školství tato gymnázia zrušit (MF DNES 28.6.).
Ještě k tématu číst či nečíst před nástupem do školy. Ze zkušeností ze svého okolí, kdy spousta známých pod vlivem toho, že náš syn čte už dávno, učila své děti číst před nástupem do školy, mám takovouto zkušenost: 6-7 leté dítě (časté odklady) není jistě problém naučit číst, ale ty děti, které k tomu "nedojdou" sami používají tuto znalost jen na předvádění před příbuznými, takřka nikdy si nevezmou knihu aby si četly jen tak pro sebe. Tyto děti se během prvních let školy srovnají, předškolní snaha rodičů je nijak nepoznamená a vzhledem k ostaním předmětům se ani výrazně nenudí.
 Hanka, 2 dcery 
  • 

Re: Re: zkostnatělé školství 

(31.7.2000 16:00:07)
Milá paní Niko!
situace vašeho syna byla v první třídě dle mého ostudná. Nás bylo ve třídě 38 prvňáčků (populačně silný ročník), a chodili jsme týden na dopolední a týden na odpolední vyučování (další škola se teprve stavěla, nebyly třídy). Uměla jsem tehdy látku první třídy kompletně (zvídavé dítě, které mělo starší sestřenky, které se musely o víkendech u babičky povinně učit:))), mohla jsem nastoupit rovnou do 2. třídy, ale rodiče chtěli, ať se v klidu přizpůsobím rytmu školáka. Přesto jsem se nikdy nenudila: paní učitelka nám, co jsme byli popředu, podsouvala různé knížky, motivovala nás ve skupinkách k soutěžím mezi sebou... a to tam měla i děti s problémy opačnými, kterým se také dokázala věnovat. Takže si myslím, že ta vaše učitelka v první třídě stála za houby:(.
Představa rušení osmiletých gymnázií mě štve. Typická práce našeho ministerstva školství: žádná vize, žádná koncepce, jen velké okaté a škodlivé plácnutí do vody. Fuj!
 Lenka, Honzík 3,5 let 
  • 

Jsou mu tři roky a čte. 

(18.1.2001 21:50:52)
Mám 3,5 letého syna Honzíka a už začíná číst a počítá do 20. Poznat větší a menší číslo mu nedělá žádné problémy. Písmena se naučil ještě dřív než uměl mluvit, protože to bylo až po druhém roce života. K ničemu ho nenutím, ale je hyperaktivní a stále s ním musím něco nového dělat. K čemu má ale nechuť je kreslení. Už jsme vyzkoušeli snad všchny techniky, ale žádné ho nezajímají. Něco jiného je psaní. Rád se mnou luští křížovky a písmenka která zvládne sám dopisuje. Mám hrůzu až půjde do školy. Zatím znám akorát školy, kde hyperaktivní deti přeřadí do tříd s dyslektiky apod. a tam se bude zaručeně nudit. Zaujala mne škola v Jílovém u Prahy, kde jsou děti různého věku pohromadě. Chtěla bych se dozvědět o této škole více a zda existují i přímo v Praze. Ráda uvítám každou zkušenost a radu co s nadanými a zároveň hyperaktivními dětmi. Děkuji
 Šárka, syn 14 let, dcera 11 let 
  • 

Čtení předškoláčků... 

(20.1.2001 3:52:45)
Ahoj Lenko, jak už jsem napsala asi před rokem (to je hrůza, jak to letí), podle mého názoru to, že prcek se naučí číst dřív, tolik nevadí. Moje děti nečetly tak moc brzy jako tvůj chlapeček, ale i tak se v první třídě mírně nudily. Měly ale štěstí na učitelky, které je vhodně zaměstnávaly, nechávaly je předčítat celé třídě, takže děti neměly pocit zbytečnosti. Ale ten tvůj bude v šesti letech zřejmě už louskat celé knihy, to by opravdu chtělo zaměstnat více. Jaká je škola v Jílovém, to nevím, ačkoliv bydlíme nedaleko, ale kdysi dávno zde byl o ní článek, zkus si ho vyhledat. Jinak v Praze také existují podobné školy, jde to již trochu mimo mě, ale tu a tam o nějaké zaslechnu. Máš ještě dost času se ptát a hledat. A chlapečkovi ve čtení nebraň, ono ho bude hodně obohacovat a pokud mu ho nikdo nezoškliví, pozná to brzy sám.
A ještě malá glosa - moje děti obě nesnáší výtvarnou výchovu, jejich kresby jsou odflinknuté a úroveň odpovídá o několik let mladšímu jedinci. Ačkoliv v ostatních předmětech měly vždy výsledky výborné, výtvarka a pracovní výchova jsou naši strašáci... :-))
 Helena ,dva kluci 
  • 

Re: Jsou mu tři roky a čte. 

(22.1.2001 13:26:43)
Můj starší kluk v pěti letech četl normálni knížky.
Hodně mi pomohla pedagogická poradna , kdy mu udělali testy . Byla jsem tam proto, že už mi skákal po hlavě a nevěděla jsem , jestli není nějak postižený. Vůbec mě chvílema nebral na vědomí./
Přesně si pamatuji situaci, kdy mě paní doktorka vzala na vyhodnocení a povídá- máte výjimečně nadané dítě - budete to s ním mít někdy těžší než z podprůměrným !. Zkuste najít zmínky o Menze České republiky.Mají internetovou stránku www.mensa.cz. Není u nich důležitý věk, ale IQ. A Váš syn u nich najde stejně " postižené "lidi , a vy odkazy na výuku, poradnu a hlavně pochopení.. Ono totiž pouhé výjimečné nadání třeba na čtení není všechno a o co jsou děti nadpůměrní v jedné oblasti, o to jsou pozadu třeba v jiné. Mé inteligentní dítě si neumí hrát s ostatními, má úplně odlišné zájmy od vrstevníků , je pohybově neobratný , má pořád hlavu v oblacích - řeší si nějaké rovnice a normální svět jde mimo něj./ Taky nekreslí rád./ Odborníci říkají, že tyto děti jsou nespokojení se svou kresbou ,inteligence daleko předběhla jemnou motoriku ruky, on přece ví, že ta šiška s očima není žádný kůň, ne ? Dnes je mému inteligentovi dvanáct, chodí do primy na gymnáziu , školu zvládá bez větších obtíží, jen sociální dovednosti jeho věku mu jdou hůř.Jak se totiž to dítě nějak odlišuje od ostatních, dráždí ostatní dětský dav a děti se nechovají zrovna v rukavičkách..
Nezoufejte, neděste se, ta škola nebude až tak hrozná, mé dítě mělo v první tříě sice pokoj od čtení a počítání, ale nešlo mu psaní , uklidit si tašku je pro něj problém dodnes / pamatuje si kde co, ale kde si nechal věci na cvičení ne .. je takový ten typ " potrhlý vědec ", jako ve starých filmech.
Učte ho samostatnosti, a hlavně mezilidským vztahům . Najděte mu stejně zaměřené , a hlavně hodně tolerantní prostředí, není důležité , aby školka byla smíšená, starší děti si s ním stejně nebudou hrát, on je totiž napřed jen inteligencí, ale ve všem ostatním je vývojově na své úrovni./ Alespoň u nás to tak bylo. / Takže sice zvládá bez problémů učivo osmé třídy , ale s osmákama v pubertě si nemůže rozumět.
U nás babičky od pěti let vykřikovaly " co ty v té škole budeš dělat ? Vždyť už všechno umíš !!!. A bohužel můj kluk už všechno uměl. A ostatní se učily teprve m , a , ma .On je sice výjimečný, ale dnes už všichni umí číst stejně jako on. Jen mu zůstává nedůvěra , děti umí být opravdu zlé .
Dnes je už spousta literatury , čtěte a dejte se do toho, byla by škoda, aby jeho výjimečné nadání zkazila průměrná učitelka . Co se týče zájmů a náplně dne, brzo jsem ho nechala dělat to, co sám chtěl. Hrál šachy, chodil denně do knihovny, kde byl miláčkem knihovnic , recituje, píše příběhy , hltá knížky , kdykoliv může rychlostí kniha denně./ Mladší /jedenáctiletý / přečte jednu za měsíc./
Dnes na gymnaziu potkal jiný typ dětí, ale i tam je jiný než ostatní a trochu mám strach ze šikanování. Ale snažím se to sledovat , zatím mi věří a svěřuje se mi. Nebojte, dnes vím , že paní doktorka neměla tak úplně pravdu. Naše chytré děti to mají na světě s námi obyčejnými těžší,ale stojí to za to. Po pravdě řečeno,uklízet nepořádek po dítěti, co muselo jít okamžitě řešit rovnice a listovat v knížce a nemohlo tedy uklidit boty samo,je mi milejší , než po klukovi, co v jedenácti neví, co je botník. Přeju hodně radosti , budete mít možnost sledovat rozvoj nadaného kluka a to je nádherná věc !!!
 Renka tři děti 11, 8 a3 roky 
  • 

Mám nechat 3letou dceru učit se číst? 

(29.2.2004 14:13:29)
Moje tříletá dcera umí všechna písmena velké abecedy už od dvou let.O vše se zajímá a vždy když její bratři dělají úkoly si přinese svůj blok a tužky a snaží se být také "školoačka". Malovat jí také baví a nemaluje jen "hlavonožce" jako stejně staré děti. Nevím zda si s ní můžu dál hrát s písmenky a necht ji ať se naučí číst. Je totiž pravdou že, nevím co by v 1 třídě dělala. I když můj starší syn měl ve školce spolužáka, který byl ceněn právě kvůli čtení. Mohl totiž ostatním přečíst jídelníček ! Ale v první třídě vyrušoval protože už vše uměl.
 Lída, 3 kluci a holka 
  • 

Re: Mám nechat 3letou dceru učit se číst? 

(1.3.2004 14:07:56)
Jen ji klidně nech, pokud pak bude mít rozumnou učitelku, nějak se s tím už vyrovnají. Můžete se třeba zkusit dohodnout, že při čtení si bude moci číst svoji knihu, nebo něco takového. Můj třetí syn plynně četl ve třech letech (v podstatě se to naučil sám) a ve škole problémy neměl a nemá - teď chodí do třetí a zároveň na některé hodiny do čtvrté, měl by na konci roku dělat rozdílovky a postoupit rovnou do páté. Možná to bude chtít trochu předem oťukávat učitelky, ale zvládnout se to dá. Mimochodem, nejstarší syn ve třech uměl všechna písmenka, ale skutečně číst začal až v první třídě (s odkladem kvůli neklidu). Takže stejně nemůžeš říct předem, jak to dopadne.
 Klára 
  • 

Není to spíš naopak? 

(17.9.2002 21:17:52)
Poptala jsem se spolužáků na vysoké škole (!) a závěr byl udivující. Valná většina z nás uměla číst před vstupem do první třídy. Takže bych se vůbec nebála, že zpočátku zvídavé dítě postupně nějak zakrní. Koneckonců já jsem se ve škole taky nenudila. Ale záleží hodně na přístupu učitele.
 Marie71 
  • 

Není 

(2.9.2007 23:14:17)
Tak abych uklidnila všechny, co čtou ty úžasné články o úžasných dětech, já mám VŠ s červeným diplomem, ale do první třídy jsem šla pouze s tím, že jsem uměla jen 5 písmenek, ze kterých se skládá moje křestní jméno (prostě jsem jen chtěla naučit se podepsat) a uměla jsem napočítat do 20. Nic víc mě nezajímalo, nicméně v prospěchu jsem na II. stupni předčila ty, kteří už číst uměli před nástupem do 1. třídy (na I. stupni jsme měli prospěch spíš vyrovnaný, i když v pravopisu jsem byla vlastně nejlepší). Pamatuji si dobře, jak jsme my "normální" nahlíželi v 1. třídě na ty, co už umí číst a počítat, jako na UFO. Ale ve 2. třídě jsem zjistila, že žádný zázrak nejsou. :)
Jeden takový můj spolužák "ufounek" mě nedávno překvapil na srazu, že má "pouze" učební obor s maturitou (vyhodili ho předtím z policejního gymplu kvůli nějakému průseru).
Hlavně klídek, každý se vyvíjí individuálně, ale nesouhlasím s názorem, že kdo umí číst a počítat před nástupem do školy, je mu souzena VŠ.
Další věc je, že pokud je dotyčný na tom se znalostmi výrazně lépe než ostatní, tak může "přeskočit" 1 třídu (případ mojí neteře), aby na něj děti ve třídě nekoukali jako na Ufouna. Moje neteř si totiž těžko hledala kamarádku, byla názorově i zájmově úplně někde jinde...
Druhá strana - můj manžel byl dyslektik, známky na ZŠ měl příšerné (opak ode mě) a VŠ technického směru si udělal taky.
Takže jak říkám, hlavně klídek, každý jsme individuální a znalost čtení a počtů před 1. třídou nezaručuje vstupenku na VŠ.
 Marťule+4 


Jak je to s odpovědností školy? 

(6.9.2007 8:07:41)
Je září,začala škola a já opět řeším známý problém.Výlety a mimoškolní akce.Než jsme se přestěhovali bylo jisté,že pokud děti jedou mimo školu na nějakou akci,tak je učitel vyzvedne před školou,zaveze a doprovodí na místo konání a opět je vrátí zpět do školy.Totéž si pamatuji ze svého pobytu ve škole,coby žáka.Nyní jsme pátý rok v jiné škole a já zase bojuju.Syn dnes ráno musel do 6 km vzdáleného města odjet sám autobusem,aby ho mohla tam čekající uč odvézt dalším autobusem na místo konání dvoudenního poznávacího výletu pro šesťáky.A zpátky?To ho a ostatní žáky doveze zase jenom na nádraží a rodiče si pro ně musí přijet.Je nás víc rozhořčených rodičů,ale nadáváme asi málo.Jak to chodí u vás na vaší škole?Syn nastoupil do 6.třídy a jedou podle nových výukových plánů.Už v úterý je rodičák...mimořádný,tak abych se mohla konstruktivně hádat o odpovědnost školy.Kdo jakou vůbec má,pokud se dítěti něco stane během cesty,než dojede k čekajícímu dozoru tolik kilometrů vzdálenému?Hledala jsem ve školském zákoně a tam píší,že učitel.Děti mám čtyři,tak se o ně bojím a pokud zjistím,že pravdu mám já,tak to začnu nějak řešit.Ono je to krásné,mít demokracii a děti brát jako dospělé,ale osmnáct jim ještě není a do té doby jsme za ně zodpovědní.Zajímalo by mě,kdy si tuhle odpovědnost s učiteli předáváme.Kde je to zlomové místo.

Napsala jsem to asi moc hekticky,ale snad mi porozumíte. Díky
 huhu 
  • 

jednotridky 

(6.9.2007 10:18:38)
ahojte, muzu se zeptat na zkusenosti s jednotridkama? Mam moznost male vesnicke skoly 1-3 a 4-5 spojena, pak se prechazi bud na gympl nebo na jinou zakladku. Pro me by to bylo sice dojizdeni, ale ve tride je 12 deti a ucitelka je vede ke spolupraci a prijde mi, ze ma opravdu na kazdeho cas.
diky za vase zkusenosti
 lipoo 


Re: Jak je to s odpovědností školy? 

(6.9.2007 21:56:22)
Marťule-u nás je to tak,že samozřejmě od školy ke škole...a když jedou třeba školní výlet autobusem přes naší vesnici,tak musíme dát písemný souhlas,že můžou vystoupit dřív než u školy a že za ně přebíráme odpovědnost.
Samozřejmě,když jedou někam vlakem-měli sraz na nádraží..ale pamatuju si,když byli menší,než učitelka musela jit ke škole-tam vyzvedla děcka,a které chtěli dojít až na nádraží,tak šli rovnou na nádraží..ale od školy se šlo vždycky.
 Mlada 


Re: Jak je to s odpovědností školy? 

(7.9.2007 10:53:05)
Ahoj,
pokud dostanete pokyny, kde je napsáno, že sraz je tam a tam, tehdy a tehdy, podepíšete je - to pro kontrolu učitele, že jste s nimi seznámeni, začíná odpovědnost učitele v místě srazu. Je ale pravda, že při menších akcích je u nás vždy jedním ze srazových míst škola.
U nás to ale musí vypadat asi takto:
sraz - místo A v ..., místo B v ....
konec akce - místo a v ..., místo B v ...,
mimo tato místa není možné děti pustit - což je obzvlášť při návratu dost únavné, "a paní učitelko, proč nemůžu už jít domů, já to mám tudy blíž".
 Míla, dva kluci, 3 a 2 roky 
  • 

nadané děti to mají těžké 

(15.12.2002 23:12:40)
Nemůžu si pomoct, ale v našem školství se toho za posledních dvacet let příliš nezměnilo. Mám podobný problém jako ostatní, jejichž příspěvky jsem četla. Můj starší syn je také nadaný, v 1,5 roce uměl všechna velká tiskací písmena, během dalšího měsíce i malá, umí počítat do dvaceti, je velice zvídavý, hlava mi třeští z jeho věčných podrobných otázek, na které někdy sama nezvládám odpovídat (vysvětlete tříletému dítěti jak pracuje elektřina). Bohužel jeho nadání je zřejmě "vyvážené" problémovým chováním. Je velice konzervativní, těžko přizpůsobivý, mám pocit, že naše společné soužití je jeden velký souboj.
Jímá mne hrůza, když čtu o dětech, které nechtějí vzít do školy dřív kvůli pár měsícům narození. My máme to štěstí, že syn se narodil v červenci, takže to snad nebude problém. Ale i před nějakými 25-lety, když jsem nastupovala já do první třídy, bez problémů jsem byla přijata v pěti letech(narodila jsem se v listopadu) , hlavně proto, že jsem uměla číst a počítat. Ale i přes to se na mne, alespoň to do dnes tak cítím, škola tak trochu podepsala. I když jsem celou základní školu bez problémů prošla s vyznamenáním, škola mě nenaučila podle mne dost základní věci - umět učit se, nemluvě o nějaké motivaci. Na gymnáziu přišlo nutné vystřízlivění, na čtyřky jsem opravdu zvyklá nebyla. Ještě dnes mám v živé paměti marné hodiny, trávené nad učebnicemi biologie či dějepisu, s výsledkem nevalným.
Opravdu se děsím okamžiku, kdy výběr vhodné školy pro mé děti bude jen na mně a doufám, že učitelek, zmiňovaných na začátku úvodního článku, potkám co nejméně.
 Mirka, 1 dítě 


Re: nadané děti to mají těžké 

(16.12.2002 16:41:03)
Mílo,

zkus si prostudovat údaje o daltonské výuce - je to ten typ, který by měl takovým dětem vyhovovat - v jakémsi (i když malém) počtu hodin měsíčně se tam děti pomocí slovníků a encklopedií potýkají samostatně s úkoly - přičemž si musí samy rozvrhnout čas na práci...je to přesně ten typ školy, kam jsem chtěla dát syna, jenže jako malý tam nastoupit nemohl (v té době jsem nemohla chodit a jezdit sám půl hodiny jednu cestu nemohl), a později mi ho už nevzali...
 Míla, dvě děti 
  • 

Re: Re: nadané děti to mají těžké 

(16.12.2002 23:42:12)
O daltonské škole jsem taky už slyšela, ale na internetu jsem našla odkaz jen na daltonskou školu na Moravě, nevíš o nějaké v Praze nebo okolí?
 Mirka, 1 dítě 


Re: Re: Re: nadané děti to mají těžké 

(17.12.2002 11:37:17)
Mílo,
bohužel ne...ale existují stránky Sdružení daltonských škol - zkusím je najít a přeposlat ti adresu. V Brně by měla mít odkaz na tyhle stránky škola na Husové...
 Mirka, 1 dítě 


Daltonská škola 

(17.12.2002 21:34:11)
Mílo,
mrzí mě to, ale asi je opravdu tenhle typ výuky jen v Brně. Nepodařilo se mi vůbec sehnat informace odjinud - přitom se tam učí přesně to, co později studenti potřebují - využívat samostatně zdroje informací, hospodařit s časem a odhadnout svoje síly...a taky umět si obhájit svoji práci. Všechny děti mají velmi důsledně stejné podmínky, povinné úkoly a prostředky, což by mělo právě ty pomalejší motivovat, protože jsou schopni v povinné části úkolu uspět. Vím, že v zahraničí je to velmi úspěšný a žádaný typ výuky a nevím, proč se u nás nepoužívá - snad proto, že je náročný na zvládnutí pro pedagogy?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Daltonská škola 

(22.12.2002 15:08:05)
Daltonska skola je i v Praze. Nevim, ale odkud jste, takze kdyby vas zajimalo jaka skola je nekde u vas, muzete zkusit me internetove stranky: www.webpark.cz/alternativy
 Marianna, Košice, Slovensko  
  • 

Re: Re: Daltonska škola na Slovensku? 

(24.6.2004 22:05:27)
Zdravím! Nedávno som sledovala dokument o projekte Daltonskej školy v Českej republike, ktorý ma veľmi zaujal. Zaujímalo by ma, či aj na Slovensku existujú podobné školy, ak áno v ktorých mestách a tiež spoôsob a postup pri ich zriaďovaní. Prosím vás o akékoľvek bližšie informácie o tomto spôsobe vzdelávania detí. Vopred vďaka, Marianna Belišová.
 Mirka Kassaiova 
  • 

Re: Daltonska škola na Slovensku? 

(12.3.2009 17:05:20)
Skuste ZS Lieskovec...
 jandova 


do skoly o rok drive. 

(7.4.2003 23:01:47)
Ráda bych znala názory a zkušenosti rodičů,kteři dali dítě do školy před šestým rokem.Naše dcera je narozná v říjnu,při nástupu do školy jí bude 5 let a 10 měsíců.První písmena se naučila ve 2 letech,číst a psát sama v 5 letech.Byly jsme dvakrát v PPP a pokaždé nám předčasný nástup doporučili.I v ostatních oblastech má širší rozhled než je obvyklé.Je také na svůj věk hodně velká.Ve školce už jí to moc nebaví a těší se do školy.Má někdo zkušenosti s nešestiletým prvňáčkem?
 Helena 
  • 

Re: do skoly o rok drive. 

(16.4.2004 11:47:03)
Sice odpovídám pěkně pozdě a už to není aktuální, ale nedá mi to. Moje 5 letá dcera se sama naučila číst, v současnosti si sama čte knížky, umí psát, sčítá s občasnou chybou do dvaceti. Ví toho spoustu o lidském těle, o přírodě, zajímá ji historie. Nikdo ji v tom vědomě nepodporuje ani nebrání, necháváme to na ní. Ale do školy bych ji dřív nedala (je takdy podzimní), je velmi citlivá, ne snad moc dětinská, ale myslím, že sociálně zralá na to dost není. Taky je často nemocná. Tak ten rok navíc využijeme - budeme někde jezdit, začne chodit do hudebky, bude pokračovat v tancování a naučí se lyžovat nebo co já vím, na to ve škole už nebude tolik času, pokud ji nechci přetížit. Myslím, že škola jí neuteče a při její neprůbojnosti budu jen ráda, když bude ve třídě jedna ze starších
 Lucka, 1 dcera 6 let 
  • 

Re: Re: do skoly o rok drive. 

(1.10.2004 23:30:47)
Právě to prožívám, dcera nastoupila do první třídy. Čte a počítá, já ji to učit nechtěla, ale ona se prostě pořád ptala a ukládala si to do hlavičky a jednou před rokem a půl mě překvapila, když sama začala nazývat písmena. Ve škole se nenudí, ten rok jsme proběhaly po kroužcích - angličtina, flétna, brusle, tanečky .... až jsem si říkala, jestli ji nepřetěžuji(syndrom jedináčka), ale večer byla stále plná života. Navíc trpí celiakií a musí držet bezlepkovou dietu - dnes si sama čte složení potravin a chce sama péct. No a s tatínkem modelářem chce lepit modely a koukat po hvězdách. Myslím, že děti si cestu najdou samy - aby se nezbláznily, když začnou bláznit rodiče.
 Eli děti 6+4roky 
  • 

Re: Re: Re: do skoly o rok drive. 

(30.10.2004 22:45:30)
Tak nám už to také začalo,nástup do školy v 5ti letech a 10ti měsících.Dnes už týden máme legitku na tramvaj a malej je děsně důležitý,že mu je koněčně 6 let.S písmeny začal ve 20ti měsících a po poradě s psychology nastoupil předčasně školu.To byl problém,neb ho nechtěli nikde vzít.Podařilo se ,zatím zvládá školu,flétnu,balet,i dramat.kroužek.K tomu řádí s klukama na kole a přetížený se nezdá.Ve škole čte dětem v hodině pohádky a je silnou motivací pro ostatní naučit se také číst.Počítání v pohodě a jen psaní je díky nízkému věku pracnější.Trochu motivace a důslednosti stačí a i psaní se stává hračkou i když neoblíbenou.Doporučujim poradu alespoň se dvěma psychology.Pokud jste z Prahy a okolí,zkuste Ph.Dr.Vondrákovou ze Stanecha,která se zabývá nadanými dětmi.Hodně štestí přejí E+E+M
 Hanka a syn Jakub - 9 let 
  • 

Brzské čtení a psaní 

(20.2.2006 8:23:19)
Ano,Souhlasím. Kubík uměl číst i počítat v pěti letech a vše se chtěl učit sám, jen jsem mu odpověděla na co se ptal. Při zápise se na mne učitelky dívaly divně a první třídě jsem si užili, jelikož už vše uměl, tak dostával poznámky za to že se stále hlásí a hned odpovídá a za to, že mluví, když už vše má a to nám zůstalo dodnes. Je ve třetí třídě a jelikož má vše hned hotovo, tak mluví a mluví, tak mu dávám každý den doplňování, počítání atd. Je to pro mne únavné, stále něo chystat, vymýšlet, kontrolovat. Paní učitelka má přece své práce dost. Mimo to hraje na flétnu a chodí na karate. Je dosti aktivní a to ho aspoň unavuje a uklidňuje. V Havířově, kde bydlíme není možnost nějakého jiné výuky a tak se těším až nastoupí aspoň na gymnázium, ale to je ještě 2 a půl roku. Tak zdar poznámkám v ŽK.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Brzské čtení a psaní 

(20.2.2006 8:30:32)
Hanko,
řekla bych, že vlastně musíš dělat práci za učitelku. :-( Ona se přece má postarat, aby dítě mělo v hodinách co dělat. Tedy případně zadat úkoly navíc, nebo úlohy na odpovídající úrovni. Některé učitelky to zvládají...
 Hanka a syn Jakub 
  • 

Re: Re: Brzské čtení a psaní 

(21.2.2006 17:42:46)
Paní učitelka má asi jiné starosti, doteď učila na druhém stupni a nyní má představu, že i o přestávce se musí jen sedět, napíši pár textů poznámek - vyrušuje o přestávce,
vyrušuje v TV a o přestávce, poté co dodělá svou práci chodí po třídě a učí ostatní, co mají psát. Při osobním rozhovoru mi řekla, že je jediný, kdo má vše hned a ona má s ostatními dětmi práce dost, má skoro pravdu, je jich ve třídě 29 a to ji nezávidím. Ale myslím, že má daleko více materiálů i zkušeností, jak zabavit naštěstí jen jedno dítě.
No uvidíme, co nás čeká dál. Díky za zájem a pocit, že nejsem na vše sama.
 Světlana 
  • 

Re: Re: Re: Brzské čtení a psaní 

(28.2.2006 12:00:46)
Děvčata, moc jste mně "uklidnila". Mám kluka - v prosinci měl 4 roky. "Ježíšek" mu přinesl Megabyte - to je ten dětský počítaček. A průšvih. I před tím uměl písmenka a čísla - neučila jsem ho, sám se ptal na spezetkách na autách. No a teď mám fakt obavu. Mám počítač - dala jsem mu do něho pár dětských her - ale on chce "veliké písmenka" - to je ve Wordu písmo na 72 mm - no a píše. A takové - mami, pojď se podívat co jsem Ti napsal... je u nás na denním pořádku. Večer bez pohádky - to mu čtu samozřejmě já nebo tatínek - neusne.... Nevím jestli mám být ráda za otázky typu - ...co je víc osum nebo dvacet?... a pod. Uvidím, ale stejně si myslím, že učit se "učit" musí pomoci rodiče. Třeba výběrem kroužku - nevím - jazykový, počítačový, něco kde musí přemýšlet. Nějak jsem se rozepsala a možná je to i trochu neurovnané, ale asi mi stejně rozumíte. Až někdy přijdete sem na tento server ozvěte se. Já se taky sem-tam mrknu.
 Marie 
  • 

Je na čtení a psaní brzy? 

(28.2.2006 16:21:46)
Můj syn také předběhl školu, aniž jsme se o to snažili. V 5 letech sčítal a odčítal do 20, ale písmena psal od prava. Je srpnový, usilovala jsem o odklad, i z rodinných důvodů, měli jsme mnoho problémů, chtěla jsem, aby synovi zůstalo alespoň něco při starém. Psycholožka mi vynadala, jak to že ho učíme počítat, obzvlášť to odčítání ji pobuřovalo.
Kluk nastoupil do 1. třídy v sedmi letech a k mému údivu začal pracovat jako ostatní děti - tedy 1+1,2-1, MAMA atakdále. Odmítal si "vzpomenout" na své dřívější znalosti a postupoval dle pokynů paní učitelky. To mu bohužel vydrželo až do nynějších 15. Do školy nastuduje a připraví si jen to, co musí, ani o písmeno víc! Když se mu snažím rozšířit probíranou látku nějakou další literaturou, se zlou se potážu...
Prospěch měl vždy velmi dobrý i na jazykové škole, tak jsem vlastně neměla, co proti namítat.
Tolik mé zkušenosti. Myslím, že v současné době, kdy na školách začínají učit podle učebních plánů, v cyklech a bez striktního rozdělení předmětů, bude mít i dítě, které už umí víc než spolužáci, šanci, že s dobrou paní učitelkou se nebude ve škole nudit. Nebojte se, šikovných a přemýšlivých učitelek a učitelů pomalu ale jistě přibývá.
 Světlana 
  • 

Re: Re: Re: Brzské čtení a psaní 

(28.2.2006 12:01:09)
Děvčata, moc jste mně "uklidnila". Mám kluka - v prosinci měl 4 roky. "Ježíšek" mu přinesl Megabyte - to je ten dětský počítaček. A průšvih. I před tím uměl písmenka a čísla - neučila jsem ho, sám se ptal na spezetkách na autách. No a teď mám fakt obavu. Mám počítač - dala jsem mu do něho pár dětských her - ale on chce "veliké písmenka" - to je ve Wordu písmo na 72 mm - no a píše. A takové - mami, pojď se podívat co jsem Ti napsal... je u nás na denním pořádku. Večer bez pohádky - to mu čtu samozřejmě já nebo tatínek - neusne.... Nevím jestli mám být ráda za otázky typu - ...co je víc osum nebo dvacet?... a pod. Uvidím, ale stejně si myslím, že učit se "učit" musí pomoci rodiče. Třeba výběrem kroužku - nevím - jazykový, počítačový, něco kde musí přemýšlet. Nějak jsem se rozepsala a možná je to i trochu neurovnané, ale asi mi stejně rozumíte. Až někdy přijdete sem na tento server ozvěte se. Já se taky sem-tam mrknu.
 Soňa , dcera prvňáček 
  • 

Re: Re: Re: Re: Brzské čtení a psaní 

(21.3.2006 9:04:02)
Moje dcera v pěti letech sama došla na princip násobilky. Uměla číst i malá písmenka.Teď je v první třídě. Hned při první schůzce s paní učitelkou jsem ji o všech jejich dovednostech informovala. Musím říct, že opravdu záleží na přístupu učitele. Moje dcera dostávala těžší řešení úkolů, aby se nenudila. Sice domácí úkoly psát nechce se slovy "proč to mám zase dělat,když to dávno umím", ale musím trvat na tom aby se připravovala do školy,jako by to neuměla.Ještě mám jednu dceru a té je 4 a půl roku. Už ovládá všechna velká písmena počítá do desíti.Díky své starší sestře se učí také velice rychle.
Já si myslím, že to není na škodu. Alespoň se nemusí potom doma tak dlouho učit.
 Babi best 


Re: Brzské čtení a psaní 

(28.2.2009 18:52:48)
Jsem už starší, mám 55 let, ale zastávám názor, že ne každé dítě je stejné a ne každé se bude ve škole nudit, když umí číst a psát.
Mám 30-ti letou dceru, která když šla do školy, toto uměla. Sama měla zájem a ptala se co je to za písmenko a pak jej zkoušela psát.V pěti letech byla s babičkou u prababičky na Slovensku a poslala mi dopis, který psala sama. Nebylo to psacím, ale tiskacím velkým, někdy nožička trochu utekla, a když se vdala, dala jsem jí tento její dopis zarámovat a visí na stěně.
Ve škole velmi dobře prospívala,až do maturity na jedničky, nikdy mi učitelka neřekla, že se nudí a nesleduje učivo, loni s miminkem v bříšku promovala na bakaláře, v říjnu se narodil Martínek a po měsíci dál i s manželem studuje vysokou školu ( samozřejmě pomáháme s hlídáním a přestože kojí - mléko nám vždy nachystá - vše zvládá, zkoušky i přednášky).
Takže můj názor je ten, že pokud dítě samo má zájem, nikdy se nebude nudit, vždy v učivu najde něco zajímavého.
Neberte dítěti to jemu se zdá přirozené a normální.
Přeju všem hodně zdraví a radost z dětí.
Babička z Ostravska
 Vlasta, 3 robátka z toho jeden prvňák 
  • 

Uklidnění 

(2.9.2007 23:54:01)
Tak mě tahle slova pana profesora i tři roky po jeho smrti uklidnila... Mám doma školáčka, který už toho zvládá poměrně dost. Tak zbývá jen se modlit za jeho paní učitelku, aby ho nebrzdila a pomohla mu jít dál.
Díky pane profesora k nebeské bráně....
 Cat + Michael 9.4.2005 


Naučila jsem číst ve čtyřech a svého syna chráním, protože nejde o čtení, ale o schopnost se vyrovnat se stresem z nevyvolání k tabuli...a tu on zatím nemá 

(3.3.2009 21:47:21)
Nedočkavě jsem četla článek a nenašla jsem to podstatné. Ano, jde o přístup učitelek,no comment, ale úplně nejdříve jde o to naučit dítě, které se SAMO naučilo číst třeba tak jako já /prosím, neučte je, do 18 let se to naučí samy/ ABY SE VYROVNALO SE STRESEM, ŽE NEBUDE DÍKY SVÝM MIMOŘÁDNÝM ZNALOSTEM VYVOLÁNO a hlavně ho naučte, ABY NEUSNULO NA VAVŘÍNECH A NEBYLO AROGANTNÍ vůči dětem, které tak dobře číst neumí a vůči učitelkám, které ho nevyvolají. Zažila jsem si to sama, hlásila jsem se, ale nikdo mě nevyvolal, myslela jsem, že jsem lepší než ostatní a divila se první dvojce z nepozornosti. Poku nemáte psychicky vyrovnané a připravené dítě, vrhněte se na přípravy :)

Catherine (2 vysoké školy - i přes počáteční útrapy na ZŠ :)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.