| Blanka,syn 6 let | •
 |
(9.3.2001 14:25:04)
Když jsem četla tenhle příspěvek vybavily se mi podobné situace před několika lety, kdy jsem byla těhotná já. Taky jsem se snažila chodit plavat, a nikdy jsem se nesetkala s nějakým negativním ohlasem okolí, i když sestřička v poradně moc pro nebyla (z podobných důvodů jako u Tebe). Nic se mi nestalo, ale snažila jsem se do poslední chvíle se "hýbat" a asi se mi to vyplatilo - Štěpán se narodil během 1,5 hodiny i s cestou do porodnice i s vyplňováním mnoha nesmyslných formulářů, kdy jsem byla už ve stavu, kdy bych asi podepsala i rozsudek smrti (do porodnice jsme vjížděli s kontrakcemi 1,5 min). Taky moc ráda vzpomínám na naše "první kontakty", kdy se mi v břiše ozýval a dával mi najevo, že je tady, i když ještě není vidět. Taky jsem překypovala energií, myla jsem okna, prala záclony a moje kolegyně lékařka ze mě "šílela". Snažila jsem se dělat všechno, ale nepřepínat se. Myslím, že tělo si řekne, kdy má dost. A povalovat se jen doma v posteli se mi nechtělo, i když to tak zpočátku vypadalo, protže jsem dost zvracela, ale pak jsem měla štěstí a byla jsem v práci až do konce.Moc držím palce a užívejete si to - oba i všichni tři.
|
| Simona, dcery 3 a 13 let | •
|
(22.3.2001 8:25:17)
Ahoj Jani a ostatní skoromaminy!
Ráda bych Vás upozornila, že ten UTZ není při určení pohlaví stoprocentní. U starší dcery to ještě nebylo - alespoň tady v našem malém městě. Ale u té druhé mi lékař velice podrobně popisoval veškeré "mužské vybavení". Nevím, v kterém týdnu to bylo, tak odhadem 30., ale my byli do té doby přesvědčeni, že je to Bublinka - holčička. (Mimochodem možná stejně roztomilé jako diskuze, která tu proběhla o pojmenování pohlaví u dětí a teď diskuze co kdy dítě řeklo či zkomolilo by mohly být příspěvky, jaký "pracovní" název používají těhulky pro svá nenarozeňátka. První dcera byla Kulíšek a to podle jmen KUba + eLIŠKA. Druhou pojmenovala ta starší, v době počátku mého těhotenství devítiletá, když na moje nadšení z první fotografie z UTZ, že už je tam miminko - druhá dcera je ze zkumavky a po 9 letech čekání si to nadšení dovedete představit - mi řekla "A kde je to miminko, vždyť je tam jenom nějaká bublina" . A bylo to, mimi bylo nazýváno Bublinka a to až do zmíněného UTZ vyšetření.)
Pan odktor mi tedy popsal (aniž bych mu o to říkala!)a ukazoval na monitoru penis i vrlátka a já šla domů trochu překvapená. Ale o nic nešlo, během pár dní to byl Bublík a dědečkové se těšili na vnuka. (táta ne, ten tvrdí, že dcery jsou lepší). Po porodu ale přišel ten veliký šok, když mi podali holčičku. Nějak jsem to nemohla hned pochopit, co se stalo. Taky známí nosili modré dárečky, že už to koupili dopředu atd.... Pan doktor byl velmi uražený, když jsem mu ráno při vizitě řekla, že ten chlapeček se jmenuje Anežka.
A ještě k pohybu v těhotenství. Myslím si, že pokud žena "poslouchá" svoje tělo a nepřepíná se, dá se dělat leccos. Já jezdila ještě den před odjezdem do porodnice na kole a porodila jsem tak pohodově, že den po propuštění z porodnice (4 dny po porodu) jsem na něm jezdila opět....
Držím palce všem Schovánkům i Schovankám, aby se jim dobře vedlo!
Ahoj Simona
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(22.3.2001 8:53:34)
Milá Simono,
všechny tyhle věci máme za sebou (a doufám, že někdy v budoucnu taky před sebou), ale po přečtení Tvého příspěvku mi to nedá, abych tady nezveřejnila jednu veselou historku z porodnice. Začalo to takhle: v prvním trimestru, kdy se absolvují povinné testy na genetické poruchy, jsem měla výsledky, které nevyvracely možnost nějaké chromozomální nepatřičnosti. Podlehla jsem panice, dostala jsem se na Karlovo nám. na genetiku k báječné paní doktorce (na jméno si už bohužel nevzpomínám) a nakonec jsem absolvovala amniocentézu u Apolináře. Byl to tenkrát hrozný nervák, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Podstatné je, že z odebrané plodové vody se dá 100% určit pohlaví děťátka, což je společně s dalšími výsledky (o počtu chromozomů) předáno rodičům a ošetřujícímu lékaři. Já jsem si vymínila, že pohlaví znát nechci a že obálku, která mi patří, rozlepím až po porodu. Skutečně jsem to dodržela, protože jsem se nechtěla připravit o tu větu na porodním sále: "Tak, maminko, je to kluk (holčička)!" Nicméně podle všech vnějších znaků to těhotenství celou dobu vypadalo na kluka. Říká se, že holčičky berou mámě krásu a já jsem jenom kvetla; při holčičce prý bývá kulatější bříško, já ho měla jakoby špičatější, dokonce moje švagrová - porodní asistentka - mi říkala: "To bude kocourek, věř zkušenýmu". Manžel, který si stejně jako já přál hlavně zdravé dítě a nezáleželo mu na pohlaví, už se přípravoval na Adámka, ale já jsem stejně něco tušila... Možná proto, že jsem si v nejskrytějším koutku duše přece jen přála holčičku. Když nastal náš den "Dé", všechno bylo jinak, museli mě uspat a bleskově provést císařský řez, aby nás obě zachránily, takže tu větu jsem stejně neslyšela. Ale manžel, který celou dobu čekal na chodbě, když uviděl jednoho z lékařů, kteří mi zákrok prováděli, hned se začal vyptávat co a jak. Pan doktor (tuším že) Kratochvíl - takto skvělý chlápek od Apolináře - řekl, že jsme v pořádku, je to holčička 2 990 gramů, 50 centimetrů, ať se na ni zajde podívat na neonatologii do inkubátoru. Manžel, který už si byl jist klukem, se nevěřícně zeptal, jestli je to opravdu holčička, pan doktor odvětil, že ano a na výkřik "To neni možný, dyť to měl bejt podle všeho kluk!", pan doktor neváhal a běžel se podívat, co to vlastně porodil. Zkrátka manželova jistota ho zviklala tak, že sám úplně znejistěl. Nevím, jestli můj popis vyzněl tak komicky, ale mě to tenkrát srdečně rozesmálo. Přeju všem, které po tom touží stejně jako já, aby si tu krásnou větu dosyta užily a narodila se jim krásná zdravá miminka jako jsem tenkrát měla já. Kateřina
|
|
| Jana a Schovánek | •
|
(25.3.2001 8:45:59)
Ahoj Simono,
pocitame s tim, ze UTZ neni stoprocentni. Moje kamaradka cekala od 5. do 7. mesice chlapecka (taky videli na UTZ vse s nejlepsimi detaily). No a nekdy v 7. mesici jim pan doktor rekl, ze je to holcicka... a je to holcicka :o))) Takze i my máme naplánováno holčičí i klučičí jméno a těšíme se.
My říkáme malému Schovánek (tedy nejdřív Schovanka), Schovíšek, Schovčík (podle vzoru plavčík :o)) a Kulihrášek. To jsou nejčastější jména, má ještě několik dalších, jako třeba mrňousek, permoníček, šmudlísek atd, atd...
Těšíme se na mrňouska, ať už je s camprlíkem nebo bez :o)
|
|
| Martina-čekatelka | •
|
(16.1.2005 16:42:37)
Zdravím všechny maminky čekatelky, jsem v 18tt a je mi 24 let a jsem prvorodičkou :o)NAšemu miminku při prvním obrázku se nedalo říct jinak než FAZOLKA :o) zní to legračně ale děloha i embryo mělo před se bou tolik změn a v počátku připomínalo malou fazolku.Když jsem si šla koupit čerstvé koláče do pekárny tak paní v pekárně říka,"malej bublin má zas chuť na něco dobrého?" každy tomu malému stvoření říkáme jinak a ať už je to tak či onak zní to vždy roztomile a mnoha případech i originálně :o))Začínám pociťovat první pohyby miminka, je malé šimráníčko někdy spojene s kopancemi, jako by se konal zápas SPARTA-SL8VIE.KAždý kopaneček je tak zvláštní a člověk si uvědomí že něm roste další život-prostě nááádhera.Manžel už se nemůže dočkat až přiloží ruku na bříško a ucítí to krásné tolik očekávané zachvění i on, prý abych si to neužívala jen já.Všem maminkám čekatelkám hodně zdraví, i jejich miminkům.S pozdravem Martina 24
|
|
| Martina-čekatelka | •
|
(16.1.2005 16:42:41)
Zdravím všechny maminky čekatelky, jsem v 18tt a je mi 24 let a jsem prvorodičkou :o)NAšemu miminku při prvním obrázku se nedalo říct jinak než FAZOLKA :o) zní to legračně ale děloha i embryo mělo před se bou tolik změn a v počátku připomínalo malou fazolku.Když jsem si šla koupit čerstvé koláče do pekárny tak paní v pekárně říka,"malej bublin má zas chuť na něco dobrého?" každy tomu malému stvoření říkáme jinak a ať už je to tak či onak zní to vždy roztomile a mnoha případech i originálně :o))Začínám pociťovat první pohyby miminka, je malé šimráníčko někdy spojene s kopancemi, jako by se konal zápas SPARTA-SL8VIE.KAždý kopaneček je tak zvláštní a člověk si uvědomí že něm roste další život-prostě nááádhera.Manžel už se nemůže dočkat až přiloží ruku na bříško a ucítí to krásné tolik očekávané zachvění i on, prý abych si to neužívala jen já.Všem maminkám čekatelkám hodně zdraví, i jejich miminkům.S pozdravem Martina 24
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)