| Ka | •
 |
(31.5.2020 10:36:08)
Hezké, tedy pokud tím člověk neprošel, hlavní problém rodin s více dětmi jsou peníze.
Od toho se odvíjí vše, bydlení - prostor pro jednotlivce, zájmy, sociální postavení.
O stravování - to je kapitola sama o sobě - nemluvě.
Slyšel jsem tedy o pár poslancích co mají doma Klabzubovu jedenáctku to ale asi nebude ten správný vzor.
Ano, každý jsme jiný, máme jiné nároky a zájmy. Věřte že vícečlenná rodina pro dnešní svět není ten správný vzor.
Už se těším na další články které mě vysvětlí jaké dětství jsem žil a jak dobře jsem se měl.
|
| Mendosa |
|
(31.5.2020 11:17:02)
Ka, pozoruji, že kdo je z vyrazne hodně sorozencu, mívá často min děti. Jo, někdo by se měl ptát těch dětí, jaký to je.
|
|
| XXXL | •
|
(1.6.2020 8:11:47)
Přesně tak. Měla jsem spolužáka, bylo jich 7 dětí. Nejezdili ani na školní výlety, nebyly peníze. Na dovolené nebyli po celé dětství. Ten spolužák byl poprvé na dovolené až jako dospělý. Byl sice jen týden na Lipně, ale mluvil o tom s takovým nadšením, jako kdyby strávil týden v Karibiku. Oblečení nosili jeden po druhém. Doma se neustále řešily peníze. Kluci se vyučili, na studia by stejně nebyly peníze. Nechtěla bych tak žít, jsem ráda, že jsme byly jen dvě děti a rodiče nám mohli leccos dopřát a dali nám i vzdělání.
|
| XXXL | •
|
(1.6.2020 10:23:42)
A ještě dodatek: nejhorší byly u nich bitvy o jídlo. Maminka napekla cukroví k Vánocům, kdo to objevil, ten to snědl sám, nějaké dělení nebylo. Byla tam neustálá rivalita mezi sourozenci. Frantovi jste koupili xx, já to chci taky, popř. proč jste to nekoupili i mně, mně nemáte rádi... Dětství bez zájmů, nebo jen takových, které nestály peníze. Když si našetřil na kolo, byl to pro něho obrovský svátek a ani to kolo neměli všichni sourozenci... Ne, děkuji, doslova dětství v bídě.
|
| MarieMP | •
|
(1.6.2020 18:34:08)
Přesně jak říkáte, oblečení jeden po druhém a jedno kolo pro všechny. Mamka občas říká, že měla jednu pořádnou pannu a když jí kluci rozbili už jinou nedostala. Ale třeba na Vánoce měli hromadu kolekcí, prý se to nějak dávalo podle dětí v rodině. A někteří se dostali na tábor. Bydleli v domě o třech místnostech i s dědovými rodiči, časem odkoupili sousední dům. Se vzděláním to taky nebylo slavné. Některé ze sourozenců babička rodila doma. Nakonec jí ani nechtěli dát důchod, prý že jí chybí asi dva roky ( před dětmi dělala ve fabrice ). Pak zase přišel dopis, že už dávno měla v důchodu být.
|
| XXXL | •
|
(2.6.2020 9:06:10)
Kolekce se dostávaly v práci, na každé dítě kolekce. Takže pokud dostali kolekci u tatínka i u maminky, sešly se jim na každé dítko dvě kolekce pod stromeček.
|
|
| Mendosa |
|
(2.6.2020 13:51:07)
Marie, a muzu se zeptat, jaktoze meli takovou spoustu děti takhle za sebou. Např. oba striktní katolíci, nebo to tak chtěl jen 1 z nich ?
|
| MarieMP | •
|
(2.6.2020 18:29:50)
To mě nikdy nenapadlo řešit, ptát se. Ale děda měl jednoho bratra a babi jednu nevlastní sestru ( a ne moc dobré vztahy s novou rodinou ). Možná to pramenilo odsud nebo, jak říkáte, náboženské důvody.
|
|
| Ka | •
|
(3.6.2020 14:19:49)
Děláte jako by se to dělo v pravěku, u nás zemřel otec a hledal se jiný. Našel jsem rozvedený s čtyřmi dětmi.
Ta nedělejte ze se to dnes neděje, i na www.rodne je dost vícečetných rodin.
|
|
|
|
|
|
| Ivo Patta st., čtyři děti | 
|
(1.6.2020 10:29:30)
Vy jste trefil hřebíček přímo na hlavičku, cituji: "... hlavní problém rodin s více dětmi jsou peníze". Kde je PROBLÉM? V tom, že si rodiče nevydělají dost peněz nebo problém je někde jinde? Tu otázku jsem si položil někdy na přelomu tisíciletí z dobrých důvodů. Měl jsem nadprůměrný plat, ale na nějaké úspory při čtyřech dětech se nedalo pomýšlet. Přitom ještě do roku 1992 při třech dětech bylo dost peněz v rodině a nemusel jsem počítat každou korunu a dalo se i něco uspořit. Proto jsem začal, při zaměstnání, navštěvovat přednášky na FSV UK u Prof. M. Potůčka. Postupně jsem přidal demografii, mikroekonomiku rodin a makroekonomii a také trochu psychologie. Nebyl jsem sám, kdo se vážně zabýval AUTOMATICKÝM pádem rodin PRACUJÍCÍCH rodičů (!) s více dětmi, do sociální sítě po roce 1992. M. Hiršl v práci "Příspěvky Českého státu rodinám na náklady spojené s výchovou dětí", časopis Demografie, rok 2004, str. 166 - 176. Cituji z jeho studie: "Změny ... ukazují trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí, a který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec mít děti a kolik. ... Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými …". Jinak řečeno: stát do roku 1992 uznával, že dítě je investice do budoucnosti a zohledňoval ve mzdách rodičům 50 % nákladů na výchovu dětí v rodině. Od roku 1993 zohlednění nákladů na výchovu dětí spadlo o TŘI ČTVRTINY (!), na 12,5 %. Stát tím prohlásil, že děti nepotřebují ani šatit, ani živit. U mne nadměrné zdanění platu dělalo při čtyřech dětech 106 000 Kč/rok. Aktuálně dělá nadměrné zdanění platů rodičů vychovávajících děti celkem 44 miliard korun/rok. Při jednom dítěti dělá nadměrné zdanění mzdy rodiče 29 240 Kč/rok, při dvou dětech 54 280 Kč, při třech dětech 74 520 Kč. při čtyřech dětech již "jen" 94 760.
|
|
|
.
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)