| Z+2 | 
 |
(20.3.2017 15:35:38)
Potřebují konkurenci lidí co to dělat mohou, chtějí a mají vztah k dětem. Klidně by stačilo vzdělání u jedné z dvojice.
A hlavně by se část prázdnin měla povinně využívat na celoživotní dovzdělávání. To je co by smysl mělo. Současné vzdělání z našich mizerných Pedagogických škol smysl nemá...
|
| Jitka | •
|
(21.3.2017 9:36:29)
Střední pedagogické školy a střední zdrávky byly výběrovýni, doslova elitními školami, kdo se tam dostal, mohl fakt mluvit o velkém štěstí. Taky jsou to školy které byly degradovány na nejhlubší stupeň (že by někomu vadila jejich kvalita?). Školní družiny byly téměř všude zrušeny, o děti se přece mají starat rodiče. A kde nebyly, bylo nasazeno školné, protože družina není součást vzdělávacího procesu a není povinná. Takže kdo nemá babičku nebo se nestřídá se sousedkou, má smolíka. Co na tom, že právě v družinách jsme mohli pomáhat těm slabším, které se pokoušíme integrovat do hlavního vzdělávacího proudu. Copak bylo tak nemožné vytvořit skupinky slabších dětí a vychovatelka by se jim po vyučování věnovala? Ne, tuto možnost jsme zadusili už těsně po revoluci v r. 1989, kdy jsme měli PŘÍSNÝ ZÁKAZ psát s dětmi domácí úkoly, protože to je přece věcí rodiny, proto je to úkol DOMÁCÍ. Kdo bude přistižen, jak s dětmi píše domácí úkoly, dostane padáka za hrubé porušení pracovní kázně. A bylo vymalováno. Takže máma dorazila s dítětem domů kolem 17:00 nebo později, načež zjistila, že dítě za celý den nebylo venku a nemá napsaný domácí úkol. A místo aby v klidu připravila večeři a popovídala si s dětmi, dohlížela při přípravě večeře na psaní úkolů a na procvičování látky. A dětičky si mezitím odpoledne ve družině kreslily nepotřebné pitominky... Proto jsem se - jsa vychovatelkou v družině - snažila, aby se ty děti aspoň dostaly ven a přitom jsme si procvičily třeba i počítání nebo barvy nebo i další věci, když už teda nesměly psát domácí úkoly.
Dalšími školami, které byly degradovány pomalu na školy zvláštní, jsou zdrávky. Nejhůř na tom byly absolventky, které nastupovaly s tím, že po maturitě budou zdravotní sestry, ale během jejich studia se změnil zákon a ony končily jako zdravotní asistentky s tím, že na zdravotní sestru mají vystudovat ještě 3 roky VŠ. Došlo někomu, pročpak 3 roky VŠ, když po 6 letech VŠ mohou být daleko lépe placené lékařky? Nehledě na to, že se na té VŠ učily naprosto totéž, co se učily už na střední škole.
Tyhle dvě školy teda naši kapitalistickou přítomnost odskákaly docela fatálním způsobem. je úžasné, jak se dá velmi kvalitní škola degradovat na školu zvláštní.
|
| Markéta |
|
(21.3.2017 10:15:19)
Můžu se zeptat, kde byly zrušeny školní družiny? Neznám nikoho, kdo má děti školou povinné a ve škole není družina.
|
| Jitka | •
|
(21.3.2017 10:52:24)
V mém okolí byly teda tvrdě omezeny. Dříve bývaly i pro děti druhostupňové, dneska jen třeba pro 1.-2.třídu ZŠ, třeťáci už jsou bez družin. Blbé to je zvláště pro děti dojíždějící, protože po zrušení venkovských málotřídek holt děti lítají bez dozoru po městě, než jim jede autobus domů. V teple být nemůžou a úlohy si taky napsat nemůžou, leda tak někde v parku na lavičce, páč školství přece není hlídání dětí, že.
Bývalé kolegyně - vychovatelky šly zčásti do důchodu (častokrát i do předčasného), jiné prostě přišly o práci a nastoupily jinam, jedna z mých bývalých kolegyň dělá např. prodavačku ve stavebninách.
|
| Markéta |
|
(23.3.2017 10:59:28)
Aha. V mém okolí družiny do čtvrté třídy (čtvrťáků ale už moc nechodí). V některých školách pro děti ve vyšších ročnících školní klub. V naší škole úkoly psát smějí, družina je otevřená do 17:20. Drahé to není. Nevím, jak by byla využívaná družina na druhém stupni.
|
|
|
|
| zuzka | •
|
(23.3.2017 10:10:38)
Souhlasím, že střední pedagogické školy byly výborné, dělaly se tam talentovky ve všech uměl. oborech (hudba, výtvarka i TV). A to, co píšete o družinách je fakt zvěrstvo. To už ani nevím, že to tak bylo. Každopádně já osobně mám snížený úvazek, abych s dětmi nepsala úkoly v šest, nervozní a vyřízená (teda to jsem stejně, ale děti mají ještě sílu), ale rodinný rozpočet trpí a jsem jednou nohou stále na pracáku. Nic ideálního ani omylem. Viděla jsem osobně školy v USA, je tam jiný systém, ale tenhle alibismus je jen zde. Tam fungují školní knihovny (zde si po výuce píšou děti úkoly v tichu a klidu), kroužky na jiné úrovni, rodič nemá čas rozvážet děti jako my. V Německu jiné, ale taky funkční. U nás je potřeba mít širokou, fungující rodinu s babičkami a zázemí a kdo má tuto podporu, nebude řešit ostatní. Do toho pak kecy o tom, jak máme žít jako na západě, být flexibilní apod. Myslím, že se povedl jakýsi alibistický paskvil "udělej si sám" a ti, co jsou na tom dobře, nesplácejí,mají podporu k dětem, nemají závažné nemoci v rodině apod., tak nechápou. Ale úrověň společnosti se měří právě podle těch ne-ideálních případů a jejich řešení.Nikdy jsem nechtěla emigrovat, ale po rozhovoru s lidmi, co jsou v Německu na dost nízké úrovni (bez občanství a lepší práce), závidím, že jejich děti můžou v tamějším systému fungovat bez omezení, mají lepší úroveň výuky a škola nedeleguje tolik na rodiče a nedejbože na prarodiče a zvládájí i s hendikepy jazyka, odtrženosti od rodiny a méně peněz.
|
| Vítr z hor | 
|
(25.3.2017 11:26:17)
K úrovni německých škol: přečti si komentáře od Anni, která žila v ČR a nyní je s rodinou v Německu. Píše přesně opačné zkušenosti, například že většina dětí má soukromé doučování, které je drahé, doučování vlastními silami vyčerpávající atd.
Mimochodem podobně to funguje i ve Francii. Také jsou tam školy, které nedelegují tolik na rodiče, jsou vstřícné, otevřené všem a všechny děti tam mohou fungovat bez omezení... jenže v praxi mají děti rodičů, kteří o vzdělání stojí, soukromé doučování, a pak míří na prestižní školy. Tam se ty všechny děti, které fungovaly na nižších stupních bez omezení a bez obtěžování rodičů, nedostanou. A najednou se diví, proč někteří mají možnosti (od dětství oni i celá jejich rodina pracovali na vzdělání), zatímco oni ne. No a taky se samozřejmě diví statistiky, jak je možné, že děti stále kopírují vzdělání a sociální postavení svých rodičů. Čím to, hýml, je, že je ta společnost tak rozdělená...
|
| Jitka | •
|
(27.3.2017 8:23:51)
Důsledek inkluze. Nebudeme dělit děti podle schopností, nacpeme je všechny do jedné třídy, k tomu přidáme asistenty. Učitel pak jede podle nejslabších kusů, což má za následek, že rodiče dávají chytřejší děti do soukromých (a placených) škol, kam tato vymoženost ještě nedorazila a kde se děti něco naučí.
Je tu ještě někdo kromě mne, kdo považuje zvláštní školy za krok dopředu?
|
| Filip Tesař |
|
(27.3.2017 10:32:12)
Inkluze zavedla do běžných škol 206 žáků. Je tu ještě někdo kromě mne, kdo to považuje za potopu a hrozivou kouli na noze pro celou generaci?
|
| Jitka | •
|
(27.3.2017 10:46:08)
Filipe, viděl jste dokument Třída 8.A?
Jak rodiče zjistili, že škola "černá", dali děti jinam. Myslíte, že to byli všechno xenofobní a jánemvím jací rodiče? Nebo jen chtěli, aby se děti ve škole něco naučili? Vy vidíte smysl v tom, abych jako rodič platila daně a pak si dítě doučovala nebo ho dala do soukromé drahé školy? To za ty peníze nemůže škola odvádět kvalitní práci? A pokud je špatý učitel, je možno ho vyměnit?
|
| Filip Tesař |
|
(27.3.2017 14:50:17)
Dokument jsem neviděl, ale mám špatnou školu za rohem a osobně se mne týká, přitom není "černá" ani náhodou, jen díky možnosti dát děti na školu v blízkém okresním městě tam končí děti rodičů, kteří to z různých důvodů neudělali, ať už z pohodlnosti, kvůli penězům nebo jinak. Ředitelé se střídají co dva roky, učitelé se často ani neohřejí, pro mnohé to bývá první místo, nebo tam končí takoví, které jinde nechtějí. A ty děti se toho opravdu moc nenaučí a nemají bez doučování v podstatě šanci se dostat na dobrou střední (mimochodem, takových "černých děr" je prý třeba v USA dost, někde prý doslova celé okresy/counties, jsou to prostě školy pro chudší a chudé, odkud se učitelé snaží dostat pryč, některé jsou černošské, hispánské apod., ale řada jich je skoro nebo stoprocentně bělošských).
Ale to, jestli je škola "černá" nebo není, jestli je taková, jakou popisuju, nebo není, s inkluzí do moc co dělat podle mne nemá.
|
|
|
| Jitka | •
|
(27.3.2017 10:46:08)
Filipe, viděl jste dokument Třída 8.A?
Jak rodiče zjistili, že škola "černá", dali děti jinam. Myslíte, že to byli všechno xenofobní a jánemvím jací rodiče? Nebo jen chtěli, aby se děti ve škole něco naučili? Vy vidíte smysl v tom, abych jako rodič platila daně a pak si dítě doučovala nebo ho dala do soukromé drahé školy? To za ty peníze nemůže škola odvádět kvalitní práci? A pokud je špatý učitel, je možno ho vyměnit?
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)