| Renata, 2 děti | •
 |
(20.9.2016 11:06:32)
Tak nevím... Jak může být samotný akt promoce předvádění, když všichni přítomní absolvují tutéž fakultu a tudíž není co komu "závidět"??? Že je promoce šaškárna většinou tvrdí samotní studenti (absolventi), a to, dle mých zkušeností, převážně Ti, kteří školou tzv. "prolezli". Ti úspěšní, kteří pokračují v doktorském studiu, či nastupují na kvalitní pracovní pozice o šaškárně obvykle nemluví. Je to ale jen má zkušenost. Dnes mám dítě na gymnáziu, takže jsem schopná celou věc vidět očima rodiče. Je třeba si uvědomit, kolik úsilí a času stojí vychovat z dítěte člověka, který úspěšně vystuduje vysokou školu. Promoce je proto, dle mého, krásným okamžikem především pro rodiče (prarodiče). Pokud někdo, kdo se promoce zúčastnil, neví, co že to vlastně Maruš studovala, tak je chyba někde jinde...
|
| Hanina | •
|
(20.9.2016 11:47:59)
Vychovat člověka? Hmm, už od střední školy byl jen a jen MŮJ problém, jestli budu nebo nebudu studovat. Oba rodiče mi zemřeli, ještě když jsem byla na základce. Kdybych sama nechtěla studovat, mohla jsem klidně jít v 15 letech do práce. NIKDY jsem nechápala, že třeba sousedka měla děti, se kterými se učila celou střední školu, mně by z toho teda hráblo. Ale asi to bylo tím, že jsem zodpovědnost za sebe dostala na hrb dost brzy, ve 14 letech.
|
| Kudla2 | 
|
(20.9.2016 12:23:50)
Hanino 
Já jsem teda absolvovala myslím docela slušně, ale promoci jsem sama pro sebe považovala spíš za šaškárnu, tyhle ceremonie moc nemusím.
Ale říkala jsem si, že to třeba bude příjemný pro moje pěstouny  , kteří mají velkou zásluhu na tom, že ze mě je to, co ze mě je, takovej symbol, že si tam budou moct stoupnout a být hrdí. 
|
| Hanina | •
|
(20.9.2016 12:35:05)
Kudlo, já si taky ze začátku myslela, že to bude šaškárna. Jenže promoce v Karolinu jsou doslova rodinné, tam může promovat maximálně 20 lidí, víc se jich tam nevejde. Navíc to tam dělají s takovou noblesní atmosférou, že jsem nikdy nelitovala, že jsem tam šla. Kamarád byl voják, těch promovalo najednou 80 a od poloviny to bylo nudné, protože se jenom vyvolávala jména. Brácha promoval na technice, taky jich bylo najednou asi 60, taky to byla velkovýroba inženýrů. Tak hezké promoce, jako jsou v Karolinu, už jsem pak nikde jinde neviděla (a že jsem byla i na promocích dětem a i v zahraničí).
|
| Lída+4 |
|
(20.9.2016 21:59:27)
No, v Karolinu jsem zažila promoce se 40 lidma. Ono se to tam vejde, ne že ne. A ČVUT má taky hezký promoce - v Betlémský kapli. Ostatně i na VŠE to vypadá rozumně a má to atmosféru.
|
|
|
|
| Renata, 2 děti | •
|
(20.9.2016 14:11:48)
Ano, v tom s Vámi souhlasím, že od střední školy člověk o své budoucnosti rozhoduje ze své vlastní vůle. Než ovšem na tu střední školu nastoupí, uběhne 15 let, kdy je formován, převážně pak rodinou. Pokud v této době není správně veden a motivován, těžko pak v dospělosti hledá studijní morálku... Čest vzácným výjimkám. Jakožto učitelka na vysoké škole vím, o čem píši... Proto výroky typu "promoce jsou šaškárna" vnímám pouze jako jakési silácké výlevy a v jistém smyslu i projev neúcty vůči všem, kteří dotyčného ve studiu podporovali.
|
| Emana | •
|
(20.9.2016 18:08:58)
Renato, zcela určitě nejsem taková jaká jsem, protože by mě tak "zformovali" moji rodiče. To bys mě urazila. Jsme takoví jaci jsme, sami za sebe.
|
| Hanina | •
|
(21.9.2016 10:29:14)
Ale Emano, někdo tě přece vychovával, ne? Nebo jsi vyrostla sama někde mezi zvěří v lese? Pokud máme normální rodiče a ne nějaké asociály, tak prostě podle nich přebíráme určitý systém hodnot, určité vzorce chování apod. Někdy jsem až žasla, jak moje děti, které se v pubertě vůči mně dost negativně vymezovaly, jsou v dospělosti mými mladšími kopiemi. To bylo keců, jak tohle nebudou dělat svým vlastním dětem - přišly děti a ejhle, to, co u mne zavrhovaly a odsuzovaly, dělají svým vlastním dětem. Mne kritizovaly, když jsem něco zakázala, a najednou jako rodiče přišli na to, že totéž samy zakazují i svým dětem, protože zákaz je ochranou těch jejich dětí před možným úrazem. Ať chceme nebo nechceme, rodiče v nás něco zanechali a nějak nás formovali, svým chováním i předanými geny.
|
| Emana | •
|
(21.9.2016 15:21:04)
Ne, dítě opravdu není žádná plastelína ze které si ho rodiče vymodelují ku obrazu svému. Je to individuální svobodná osobnost, která si sama volí to čím bude. To že jsou tvé děti tobě podobné nemůžeš brát paušálně. Já jsem třeba opravdu nepřijala spoustu názorů kteří měli mý rodiče za své a mám na věci úplně jiný názor než oni (třeba s tím zakazováním).
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(20.9.2016 21:31:16)
Renato,
ale člověk přece může mít pocit, že promoce je šaškárna, a přesto být vděčný své rodině, co pro něj udělala, to snad s tím obřadem nemá nic společného.
|
|
|
|
| Alca |
|
(20.9.2016 14:28:45)
Souhlasím, zatím jsem byla jen v pozici absolventa-promujícího, ale také to beru jako svým způsobem odměnu pro rodiče. I když musím říct, že v Karolinu jsem si to užila i jako promující :) Možná právě díky výše zmíněné rodinné atmosféře, malému počtu promujících apod.
K tomu, že někdo neví, co vlastně jejich příbuzný vystudoval. Ono dnes je spousta oborů, která spoustě lidí moc neřekne. Samozřejmě, že když někdo studuje medicínu/práva/strojařinu, tak je to jasné. Stejně tak, když studuje fyziku. Ale vážně mám čekat od babiček a dědečků ale třeba i od příbuzných s nižších vzděláním, že si budou paamtovat, že jejich vnuk/synovec vystudoval softwarové inženýrství? Pro ně je to něco absolutně abstraktního, většinou řeknou, že vystudoval něco přes počítače a budou vědět, jakou univerzitu. Ale že studoval Fakultu Informačních Technologií, to je dle mého pro ně nepodstatná informace.....
|
|
| Emana | •
|
(20.9.2016 18:14:42)
"Je třeba si uvědomit, kolik úsilí a času stojí vychovat z dítěte člověka, který úspěšně vystuduje vysokou školu."
Jasně, rodiče se museli celé dny a noci mořit na skriptama, běhat na přednášky, vypracovávat projetky, shánět materiály na internetu i po spolužácích, upravdu obrovské vypětí sil 
|
| nordica |
|
(20.9.2016 18:39:03)
Hm, tak mně přijdou naopak jako velmi trapné a jako šaškárna tyhle křečovité pokusy autora hanět něco, co má jaksi docela význam jak pro promujícího, tak i pro rodinu. Posuzuji podle sebe - jako Vš vzdělané mi nepřišlo, že bych se synem měla primárně chlubit, ale brala jsem to trochu jako odměnu za to, že jsem ho sama vychovávala od jeho 3 let - bez jakékoliv pomoci. On se teda formoval sám, protože se na VŠ živil komplet samostatně , ale i tak byl pro mne tenhle "předělový obřad" docela významný. Naštěstí - syn měl pochopení a v životě by ho nenapadlo se nad tím ohrnovat, ač je jinak dost free. Navíc to byla jediná promoce - bakalářská, protože na M.A. neměli rodiče vůbec přístup (speciální vzdělání v zahraničí). Přijde mi, že dneska je velmi módní se okázale ohrnovat nad vším, co jen trochu zavání tradicí a cítit se tak děsně cool. Opak je pravdou.
|
| Emana | •
|
(20.9.2016 18:45:59)
Tak to je snad samozřejmost, že když si udělám dítě, tak se pak o něj taky starám 
|
| nordica |
|
(20.9.2016 20:08:57)
Emano, proč reaguješ na něco, co bylo v mém příspěvku naprosto vedlejší? A ještě reaguješ velmi hloupě. Radši diskutuj sama se sebou a sázej si tam ksichtíky, nebo se nauč porozumět obsahu! sděleného.
|
|
| mike | •
|
(26.9.2016 6:35:25)
Tak to byste se divila, kolik lidí dnes tuhle samozřejmost absolutně nezvládá :-DDD
|
|
|
| nordica |
|
(21.9.2016 16:59:41)
Jentkj - no, každý to máme jinak a já nepsala nic o tom, že by mi umožněním účasti na promoci dítě za něco "děkovalo". Prostě to pro nás oba byl určitý rituál, i když syn také promoval až za nějakou dobu od poslední státnice. Škola to nijak nepodmińovala, on si mezitém odskočil na rok práce do Sýrie, tak možná i z tohoto důvodu pro nás promoce nebyla žádná šaškárna. A vyloženě "poděkovat" mi dokázal a dokáže úplně jinak 
|
|
|
|
|
. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)