| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Rodiče podporují dialog ke společnému vzdělávání dětí

 Celkem 64 názorů.
 Analfabeta 
  • 

Obecné plky 

(5.11.2015 11:10:22)
Obecné plky. Napište konkrétně, jak si to představujete!
Pracovala jsem v pomocné škole, to je škola, do které chodí děti, které nejsou schopny zvládnout ani redukované učivo školy zvláštní, jsou na hranici vzdělavatelnosti. Chodil tam chlapec, kterého jsme za rok nenaučili rozeznat písmeno A od M, a 1 od 2. Bylo mu to totálně u zadku, prostě neměl psychické předpoklady k tomu, aby se to naučil. Podotýkám, že to bylo dítě obou vysokoškolsky vzdělaných rodičů, kteří mu od narození poskytovali nadstandardní péči a snažili se ho i motivovat a vzdělávat, ale prostě příroda v jejich případě řekla: "NE". Zařadíte ho do stejné třídy, jako dítě s normální inteligencí a přidáte k němu nadané díte, které v 6 letech mluví 3 jazyky (což bude v budoucnu čím dál častější, protože mnoho mladých lidí vyjíždí do ciziny, tam se ožení/vdají, v rodině mluví matka a její příbuzenstvo jedním jazykem, otec a jeho příbuzenstvo jiným jazykem, a manželé se spolu domlouvají anglicky jako společným jazykem, protože neumí mluvit jazykem svého životního partnera. Myslíte, že to je nereálná situace? V jejich případě jsou pak děti od malička trilingvní). Jak chcete první a poslední dítě z uvedeného příkladu učit ve stejné třídě, aby z toho oba něco měli? Myslíte, že rodiče toho nadaného budou nadšeni, když dítko přijde domů s tím, že paní učitelka se věnovala půl hodiny tomu prvnímu, aby s ním ve druhé nebo třetí třídě základní školy procvičila rozdíl mezi A a M a 1 a 2? Prosím, poučte mne, mám sice pedagogické vzdělání, ale toto si nedovedu představit ani v případě, že každé z těch dětí bude mít svého asistenta.
 kreditka 


Re: Obecné plky 

(6.11.2015 8:44:24)
Přesně ~R^ Já už se děsím předem, příští rok by k nám do školy měl nastoupit chlapec s DS - ve školce si s vrstevníky anbi mladšími dětmi vůbec nerozumí, nemluví jen vydává skřeky, není schopný jít sám vklidu ani po chodníku. Má asistentku když jdou na procházku asistentka ho musí pevně držet - buď by utekl, nebo vběhl pod auto. Je agresivní hází púo dětech věci co mu přijdou pod ruku, asistentka se ho snaží střežit jak se dá, ale kluk je velice rychlý a má neskutečnou sílu - taky už se u něj vystřídaly 4 asistentky a každá to vzdá.... čím by mělo být takové dítě prospěšné pro ostatní děti v ročníku???
 wer 


Re: Obecné plky 

(8.11.2015 10:15:27)
Totiž asistent pro dítě s DS by musel být speciální pedagog, a pracovat s celou třídou, a i tak si nedovedu představit jak zajistí kamarádství, jak zajistí aby spolu byli jako rovný s rovným.
 Hrozinka 
  • 

Re: Obecné plky 

(8.11.2015 13:59:33)
To si děláš srandu, že máš pedagogické vzdělání, a ptáš se, jak vzdělávat tyto dvě děti současně? Co ti na to říct, přečti si Komenského ...
 Analfabeta 
  • 

Re: Obecné plky 

(9.11.2015 8:37:04)
Hrozinko, musím se smát nad tím, jak do školství chce kecat každý, kdo má doslova do (_).(_) díru. On je přece odborník, XX let přece chodil do školy že? Pokud odborníci a i specialisté z různých neškolských oborů říkají, že to vidí jako nemožné, tak proč jim to nevěříme? Uvědom si laskavě, že Komeský a jeho škola hrou vznikaly v jiné době, za jiných podmínek a především NEZABÝVAL SE VZDĚLÁVÁNÍM NA TZV. DRUHÉM A VYŠŠÍM STUPNI! Komenský se zabýval vzděláváním dětí předškolního a a školního věku do cca 10 let věku dětí. Tam si můžeš hrát a můžeš v omezené skupině vzdělávat i děti, které jsou na různých stupních rozvoje poznání. Pokud bys ale prošla školstvím a trochu si všímala, co a jak učitelé vlastně dělají, tak by sis velmi brzy všimla, že vzdělávat vedle sebe dítě těžce mentálně postižené a dítě nadané prostě NELZE. A to ještě mluvíme o situaci, kdy jsme obě děti přesvědčili o tom, že by neměly toho druhého vyrušovat, např. běháním po třídě.
Promiň, každý pochopí, že třeba sportovci hrají nižší soutěž, vyšší, jsou rozděleni podle výkonnosti, nikdo třeba Jágrovi nezazlívá, že hraje nejvyšší hokejovou ligu a nemrcasí se někde v okresním kole, že prostě jeho výkonnost je od amatérů v okresním kole naprosto někde jinde. Každý chápe, že děti při výuce plavání rozdělíme podle toho, jestli umějí nebo neumějí plavat a každou skupinku učíme jinak a něco jiného. A ó ano, děti vedle sebou plavou vedle sebe v jednom bazénu, ale každá skupina v jiné dráze, některé dokonce začínají v dětském brouzdališti, aby se naučily splývat a nebály se hloubky ve velkém bazénu. A když tvrdíme, že děti mají i rozdílnou úroveň vzdělání, bohužel značné rozdíly mohou být i u dětí tříletých, natož pak starších, tak najednou přestaneme chápat odlišnosti a nacpeme je do jedné třídy a jedné skupiny? Ty jsi asi nebyla nadané dítě a neměla a nemáš nadané dítě. Já ti můžu naprosto zodpovědně říct, že třeba pro mne byla výuka na základní škole utrpením, ale protože jsme žili na vesnici, tak kromě lítání po venku prostě v té době ani nebyly další možnosti rozvoje schopností dítěte. Levou zadní jsem zmákla i střední školu a úrovní vzdělávání mi vyhovovala až náročnost na vysoké škole, kdy na nás naložili tolik povinností, že by to porazilo i vola. Bohužel se už nepodařilo překonat nedostatky, které vznikly kvůůli předcházejcím 13 proflákaným rokům. Pak jsem to zažila u svých dětí, ale to už byla společnsoti trochu jinde a taky jsme bydleli ve městě, kde byly možnosti trochu jinde. Moje dítka se ve škole neskutečně nudila, protože při nástupu do školy uměla číst, psát i počítat, ale Pepíček na úrovni zvláštní školy to fakt nedával (taky v ní nakonec skončil), další děti měšly normální inteligenci, ale paní učitlka se jim taky nemohla tak věnovat, protože na úrovni Pepíčka byly další tři děti, tak se věnovala Pepíčkovi a této skupině, pak dětem normálním a na ty inteligentní už jí nezbyl čas ani energie. Proto jsem si prosadila, že moje děti od 3.třídy navštěvovaly základní školu s rozšířenou výukou jazyků. Můžu ti naporosto zodpovědně říct, že první dva roky školní docházky pro ně byly doslova utrpení, ale v té 3.třídě doslova rozkvetly, protože se dostaly do skupiny dětí s podobnou inteligencí, do školy se začaly těšit a sály do sebe vědomosti doslova jako houby (v této době totiž ještě nebyly 8-leté gymply, dneska už je situace zase někde jinde). Až jsem si někdy říkala, že učit tyto děti je pro učitele taky utrpení. Ne proto, že by rušily, to ne, ale proto, že byly velice inteligentní. Moje dítě třeba někdy ve 4.třídě zaslechlo, že existují i jiné matematické soustavy než desítková, a tak se neváhalo zeptat, o co se jedná. Paní učitelka ztuhla, protože o tom někdy možná cosi zaslechla, ale nic o tom nevěděla. Nasměrovala dítko na matikářku na 2.stupni, tu to zaujalo, tak si problematiku napřed doma nastudovala a osvěžila a pak měly děti ve 4.třídě ve škole seminář o matematických soustavách a zkoušely počítat v soustavě dvojkové, když už jsou na ní založeny počítače, počítaly v soustavě šestkové, prootže ta je základem měr a vah v anglofonním světě, počítaly v sustavě dvacítkové atd. Sama matematikářka se později rodičům svěřila, že s tím měla sama co dělat, aby si našla informace. Dovedeš si představit, že učíš v jedné třídě a v jedné hodině tyto nadané děti a vedle nich Pepíčka, co se dva roky učí poznat M a A a 1 a 2? A můžeš si na to klidně číst Komenského třeba i pozpátku.
 X__X 


Re: Obecné plky 

(9.11.2015 9:00:15)
analfabeto, tak to je fajn, že měl kluk ve škole nakonec ten seminář. moje holka měla kamarádku, spolužačku, ta je dle názoru jejích rodičů jazykově nadaná (já neposoudím, já jsem jazykové střevo). ta každoročně bývala ve škole zklamaná, protože si vybrala kroužky podle svého zájmu - francouzština, tvůrčí psaní a podobné... a každoročně utřela nos, protože obvykle byla z celé školy jediná přihlášená, takže se kroužek ani neotevřel ~d~ na osmiletý gympl se nedostala, ale ona stejně už od čtvrté třídy měla vybraný jeden šestiletý gympl s rozšířenou výukou jazyků a na ten pak opravdu přešla. je na něm velmi spokojená.
 petra (10, 13) 
  • 

Re: Obecné plky 

(9.11.2015 9:51:45)
Souhlasím. Nevím proč se nepoužívá rozum a společné vzdělávání ano, ale s určitými hranicemi. Moje děti chodí na spádovou vesnickou školu, kde ve třídě najdete opravdu různý výběr žáků s různým IQ a z různých soc. vrstev a s různým postižením. Myslím, že se shodneme, pokud se jedná o tělesné postižení není problém a i děti se s tím velmi rychle sžijí a je to přínosné, ale jaký přínos má dítě s nižším IQ a poruchou chování pro ostatní to nevím. Sedí samostatně odděleně od ostatních, aby jim neubližoval a o přestávce je s učitelkou v kabinetu. Při hodině nemá zájem o učivo a vyrušuje, často s pí.učitelkou navštěvuje pana ředitěle, který na něj trochu platí. Syn pak přinese učivo domů a např. u Aj musíme přečíst článek a přeložit, napsat slovíčka a vyplnit dvě stránky pracovního sešitu. Syn je vysoce nadprůměrně inteligentní a tak má individuální studijní plán tzn, dle školy další práci doba - křížovka s tajenkou v Aj k probíranému učivu, referát a prezentaci tématu na hodinu. Výsledek dle mne je domácí studium, které mne zabírá mnoho času a nic rozšiřujícího pro mého syna. Zákonitě moje snaha směřuje k přesunu na jinou výběrovou školu. A to není můj pocit, ale syn se do školy netěší, nudí se tam a vadí mu kázeňské problémy u vybraných spolužáků. Můj závěr je, že schválením společného vzdělávání pohřbíme školství tak jak ho známe nyní a přesuneme se k segregaci vzdělání dle jednotlivých společenských vrstev a bude po společném vzdělávání.
 Bambule2 


Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 12:42:56)
a ještě světový mííír ! A teď vážně. Věřím, že to jde (ono vlastně to rozdělení do skupinek = jednotlivé třídy po cca 10-ti žácích podle úrovně, jen se tomu neříká třídy, ale skupinky, které budou fungovat pod jednou hlavičkou školy a třeba se setkají na hudebce, nebo v tělocviku, že). Takto by to mělo fungovat ideálně, jeden učitel cca na 10 žáků, k ruce ze 2 asistenty a rozdělení podle úrovně do tříd (tedy pardon skupinek). Mno, ale tak to asi u nás fungovat nebude, viďte ? Nebo snad vidíte někde schválené miliardy na nové učitele, asistenty ? Vidíte někde nafouknuté zákl.školy, které již nyní praskají ve švech a musí se mnohde dělat třídy po 30-ti žácích ? Ruší se družinové prostory a specializované učebny, jen aby se mohlo udělat každý rok o 1-2 třídy víc. Tak to totiž nyní na ZŠ vypadá. A do těchto silných ročníků chtějí zavádět tuto nedotaženou inkluzi ? Ptali jste se kromě těchto obecných řečí na názor také konkrétních pedagogů, učitelů jak na normálních, tak i zvláštních ZŠ ? Rodičů dětí, které zvláštní školy navštěvují ? My takovou v rodině máme a samozřejmě se to nese v duchu "díkyBohu, že se to nás již nedotkne"... A nejsou sami. Protože tak, jak by to mělo vypadat ideálně, to prostě u nás vypadat nebude a přinese to jen frustraci na všech stranách. A především velký boom soukromých škol. Touto nezvládnutou inkluzí totiž spějeme mílovými kroky k systému, jaký vidíme třeba v USA, nebo v Anglii - budou státní školy a budou soukromé školy, kam se budou snažit upíchnout rodiče své děti za každou cenu. A kdo na to nebude mít, smůla. Zeptejte se Češek, které na těchto státních zákl. školách v Anglii učily, jak to tam vypadá. U nás, ačkoliv jsou drobné rozdíly, tak pořád máme státní zákl. školy na určité vysoké úrovni a až od určitých ročníků se to částečně segreguje na gymnázia (ale podle úrovně znalosti, nikoliv podle peněženky rodičů, tedy v našem systému i chytré děti sociálně slabých rodičů mají šanci se vyučovat ve slušných školách a pak na výběrových gymnáziích). Aneb cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly...
Jinak myslím, že se tu rozhodně nebavíme o dětech fyzicky hendikepovaných, nebo o dětech různých národností - tyto pokud vím bez problému naše školy navštěvují (samozřejmě záleží i na technickém stavu školy - doposud bohužel ne všechny jsou třeba bezbariérové, ale toto lze až na výjimky dořešit). Takže v tomto duchu mi přijde vaše výzva úplně zbytečná nad něčím, co v podstatě funguje. Co obecně nefunguje, je individuální přístup k dětem podle jejich schopností (rodiče vysoce nadaných dětí by mohli vyprávět), ale to se nemůžeme divit - jedna paní učitelka na již nyní velmi různorodou skupinku až 30-ti dětí, jsou určité fyzické limity. Takže A je sice moc hezké, ale dokud nebude i B, tak to bude na (nemůžu najít slušný výraz). Aneb vraťme se do reality.
 Roya 


Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 13:51:49)
Přesně. Lidé si neuvědomují, jaké jsou v běžném školství podmínky a že MŠMT zcela jistě nevysolí potřebné finance ani nebude zásadně přeorávat výuku na vysokých pedagogických školách... Učitelé mají dlouholeté zkušenosti s tím, jak to chodí - veřejnosti se při každé změně řekne to "hezké", a učitelé zažijí na vlastní kůži, že nejen to není hezké, ale komplikuje jim to práci nebo snižuje motivaci ještě víc než dřív...
A někdo sem napíše něco jako "já znám školu, kde TO jde". Jistě, ale takových škol moc není, protože závisejí na způsobu vedení školy, a většina ředitelů vede školu tak, aby neměli žádný problém s ČŠI, která bazíruje na všech možných ..., které učitelům v podstatě brání přistupovat ke své práci jinak než jaká je dosavadní praxe. Málokteré vedení školy má 1) snahu o smysluplnější přístup než je běžné, 2) silnou osobnost, aby si to před ČŠI obhájilo. A já třeba vím o úžasné ředitelce, která byla v podstatě odejita proto, že se její jiné přístupy nelíbily místnímu zastupitelstvu...
 Dana 


Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 14:09:57)
Co jsem tak četla o inkluzivním vzdělávání, tak je to taková malotřídka, kde každý žák nebo skupinky pojedou vlastním tempem. Pokud ale vím, tak je třeba pro sedmou třídu v matematice dáno, že proberou procenta, záporná čísla, poměr atd. Ale jak to bude s žáky, které toto neobsáhnou ? Kteří již třeba i v té první třídě nebudou stačit na to, aby se naučili počítat do dvaceti ? To bude najednou jedno, že některý žák zvládá v sedmé třídě dané množství učiva a jiný neumí počítat ani do dvaceti? A to, že spolu budou na hudební výchově a tělocviku, zrovna za velký přínos nepovažuji. Myslím si, že naopak většina rodičů je proti inkluzivnímu vzdělávání a to dokonce i ti, co mají děti v praktických školách.
 nada 
  • 

Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 21:40:56)
přesně. souhlasím. Mám 3 děti v pěstounské péči. Nejstarší velmi nadaný, různé zdravotní problémy. Škola dokázala řešit jeho problémy s motorikou, zohlednit i třeba při diktátu...napsal na 1 ale čekalo se na něj. Různě jsme při jeho vysoké nemocnosti dolepovali zápisy do sešitu...nebyl schopen dopsat dané učivo, ale uměl...prostě jemná motorika problém, vyseká inteligence, hudební nadání. Základní škola zvládla na výbornou, děti ho brali normálně. Odcházel jako jeden z nejlepších žáků. Dnes velmi dobrý student Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, 3 ročník. Druhé dítě, dívka, bohužel nízké inteligence. začínali jsme se základní školou. Pedagogická poradna doporučila, že to máme zkusit...byť absolutně nezvládla předškolní přípravu, zápis...velmi slabá, všichni to viděli, učitelé, my, školka...ale prý jsme kritizování Bruselem, že rovnou zařazujeme děti do praktických škol.....výsledkem bylo šílené trauma, naučila se asi 4 písmena, pak už nestíhala. Ale děti se jí posmívali, byla prostě nejhorší, bála se. V neděli večer ji bolelo břicho a dostávala horečku. Speciální vyšetření, žádost naše i školy..a od pololetí první třídy přeřazena do praktické školy....znovu začala pracovat svým tempem. Abecedu se učila do poloviny 3 třídy. spokojená, uklidněná a do školy chodí ráda. Nejmladší syn ...těžká logopedická vada, odklad školní docházky. Nastoupil do základní školy s integrací, má hodiny speciálního doučování, je ve třetí třídě a ve druhé měl 2 dvojky. Ve třídě i kvůli jeho integraci je 16 + 2 děti, které jezdí jen na přezkoušení. Takže jde to, ale opravdu určité omezení a zdravotní problémy. Ale těžce a středně mentálně postižené děti těžko mohou být opravdu úspěšně zapojeny do kolektivu běžné základní školy. Bud budou mimo v jiné skupině, třídě apod., Ale opravdu v jedné třídě běžné základní školy nemožné. Dnes se dcera učí v 8 třídě zhruba to co syn ve třetí v základní škole. Násobilku zvláda do 4, pak jen s tabulkou......třeták zná násobky 8.
 Analfabeta 
  • 

Re: Obecné plky přesně tak 

(6.11.2015 9:31:55)
Já jen navážu: příznivci integrace a inkluze tvrdí, že "asistent pedagoga vezme v průběhu vyučovací hodiny dítě mimo třídu a tam mu látku dovysvětlí (popř. hyperaktivního zklidní)..." Prosím, on ho vezme KAM??? Na chodbu? Do sborovny? Ve školách zatíme NEJSOU ŽÁDNÉ VHODNÉ PROSTRORY!! Co bude v okamžiku, kdy na chodbě bude třeba pět asistentů s různými dětmi, nebudou se tam rušit? To je za prvé. Jen Pámbu ví, jak to bude probíhat ve školách, které jsou spádové pro tzv. sociálně vyloučené lokality = přeloženo do češtiny: kde je prostě cikánské sídliště. Ve třídě mají být maximálně 4 = slovy ČTYŘI integrované děti, v těchto školách je jich v jedné třídě třeba deset. To je v rámci tzv. inkluze budeme rozvážet do okolních škol, abychom naplnili literu záměru, aby ve třídě byly max. 4 a čím více jich tam bude, tím bude nižší počet dětí ve třídě? KAM NACPEME TY PŘEBYTEČNÉ DĚTI? DO OKOLNÍCH ŠKOL? Viz dokument Třída 8.A - kolik tam bylo dětí ve třídě? Když tam začalo chodit více romských dětí, přehlásili rodiče děti jinam, takže třída (a nejen třída, ale i celá škola) se stala postupně romskou. V tom případě rozdělíme tyto děti po čtyřech a tím nám vznikne třída pouze o čtyřech žácích? Kolik bude třeba tříd, kolik pedagogů? Máme na to prostory?

A ještě jedna otázka: my se tu pořád zabýváme tím, jak budeme vzdělávat a integrovat děti s IQ nižším než 80. Zabýval se někdo tím, že naprosto dlabeme na výchovu a vzdělání dětí nadaných a nadprůměrně inteligentních? My jejich výchovu a vzdělání plně necháváme na rodičích, a to je taky špatně!! Proč třeba v Japonsku nevzdělávají děti s IQ pod 80, ale zaměřují se na ty chytré, kterým umožňují výuku ve třídách s max. 10-15 dětmi? Koho potřebuje společnost víc? Děti, kterým to prostě příroda nedala do vínku a z nichž hodně rodiče ani do školy neposílají nebo na jejich vzdělání zvysoka dlabou, nebo chytré a nadané děti, ze kterých můžou být špičkoví technici, lékaři, vědci? Na jednu stranu meleme cosi o vzdělanostní společnosti a na druhé straně preferujeme vzdělávání blbů (prosím, aby označení "blb" nebylo považováno za nadávku, ale odborný psychiatrický termín na stupnici blb - imbecil - idiot - kretén, což nejsou jen nadávky, označující výši inteligence osoby, o níž je řeč, ale jde o odborné psychiatrické termíny).
 Lenka 
  • 

Re: Obecné plky přesně tak 

(13.11.2015 22:39:30)
Dekuji za tvuj nazor a muzu z vlastni zkusenosti potrdit, ze i rodice deti z praktickych skol jsou proti inkluzi. Mam syna ve 3.tride prakticke skoly a jsem rada, ze tam je. Ve tride jich je 5, pani ucitelka ma s kazdym osobni vztah (coz je tedy pri 25-30 detech ve tride na bezne zakladni skole nemozne), individualni pristup, ona ty deti zna, ma cas si s nimi popovidat a to je pro ne taky velmi dulezite. Deti se uci svym vlastnim tempem a nemusi se stresovat, ze nekdo jiny uz umi vic nez oni. Jak by asi muj syn obstal ve 3.tride bezne zakladni skoly, kde deti pocitaji do 100 a umi celou nasobilku, zatimco on pocita stezi do 10? A v cestine to same, tretaci se uci vyjmenovana slova a on sotva cte. Co by si asi od svych spoluzaku vyslechl? Myslite, ze tretaci budou tak mravne na vysi, ze se mu nebudou posmivat, ale naopak mu budou pomahat a budou radi, ze s nimi takove dite chodi do tridy? Citim velkou beznadej a myslim, ze cela slavna inkluze poskodi zivoty mnoha postizenych deti, zneprijemni zivot i normalnim detem, chudakum ucitelum, a to vubec nemluvim o celkove degradaci skolstvi. Mysli nekdo z politiku aspon trochu na obycejne deti, ktere jsou v prakticke skole spokojene??
 Clary 


Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 13:52:28)
~R^ souhlas
Nejvíc aktivní jsou v takových fórech a klubech rodiče agresivních grázlíků, balancujících na hraně 70-80 IQ bodů, že jim ostatní společnost ubírá na jejich lidských právech.
A teď se ozvou matky sice integrovaných grázlíků, ale strašně nadaných s IQ 156.
Proti dětem fyzicky postiženým z velké většiny nikdo nic nemá, neboť se chovají v kolektivu bezproblémově.
A hrozně mě s..e, že se takto neřve za práva dětí nadaných. Těm se nikdo nevěnuje ani ve školce ani ve škole, ba naopak úča požaduje, aby jí pomáhaly s těmi grázlíky. A pokud rodiče chtějí nadané dítě rozvíjet nad rámec ubohého školního vzdělávacího plánu, tak si musí zaplatit drahé lektory a kroužky.
A kdo nejvíc řve proti 8G? Rodiče integrovaných grázlíků. Je v tom prostě závist, že jim nebylo chytré dítě naděleno.
Myslíte si, že léky, vodíkové motory, jaderné reaktory, vesmírné rakety vynalezly nevzdělavatelní grázlíci? Nikdo z mých intelektově nižších a grázlíkovských spolužáků ze základky nic takového nevymyslel. A to už měl za těch 35 let docela času dost. ~z~
 Myšutka* 


Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 15:50:53)
Nevím proč jsem si vzpomněla na dítě své kolegyně - nadaná holčička, studující NG, velmi komunikativní, šikovná, hezká, ale emočně labilní. Na NG je jí dobře, v běžné třídě skomírala a skončila po šikaně na psychiatrii.
Její maminka ji poslala na "běžný tábor", na který měla doporučení od lékařky, že se tam děvčeti bude líbit. Nemohla z nějakých důvodů jet na tábor, kam jezdila dříve.
Po dvou dnech si jeli pro hysterické, rozklepané stvoření, které nedalo pobyt v chatce s třemi dalšími děvčaty. Děvčata byla na táboře na doporučení sociálek za zvýhodněné ceny.
Děvče se za ty dva dny naučilo spoustu nových sprostých slov, byla jí nabízena tráva, cigarety, vodka, sex...
Holka, která běžně jezdí pod širák, umí rozdělat oheň na sněhu a naštípat dříví mi nepřijde zrovna křehule, ale tuhle sociální vrstvu nedala.
Určitě by jí nevadil pobyt s tělesně postiženými, mladšími, nebo staršími, ale tyhle děti nedala. A hlavní vedoucí jejím rodičům řekl, že dítě s jejím IQ na takový tábor nepatří, protože "nezapadne". Takže nakonec byla špatná ona - nezapadla, protože se nechtěla přizpůsobit davu.
Kolegyně se nedávno vyjádřila, že je šťastná, že uniknou pokusům o inkluzi, protože její děti prostě nezapadnou mezi děti bez zájmu o školu a bez vychování. Stačilo jí prý těch pár let, než děti odešly z běžných tříd.
 nada 
  • 

Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 22:06:34)
jak jsem již uvedla, mám mentálně postižené dítě. Jsem ráda, že je ve speciální škole, jsem ráda, že nás tato inkluze snad nepostihne...dcera je dnes v 8 třídě. I my jsme jednou zkusili běžný tábor, přes ujištování vedoucích, že to zvládnou ... nezvládli. Moc ji ve všem pomohla dcera kamarádky, která jí zná. Ale už podruhé nechtěla s ní jet, protože nechtěla se o naši dceru starat. Nedivím se. Dcera se i dnes neučeše sama apod. Za to roky jezdí se skupinou, s kterou přes rok chodí na výlety. Znají všechny naše děti. Vedoucí jsou skvělí. A hlavně opravdu rozumí tomu, že dcera je hodně mimo průměrnou inteligenci dětí. (jeden z vedoucích je sociální pracovník, který opravdu chápe proč má dcera průkaz ZTP). Dokázali dětem vysvětlit, že je na tom naše dcera trochu jinak, zařadili ji mezi mladší dívky s kterýma si mentálně víc rozuměla než se svými vrstevníky. Ale starší holky ji pomáhaly třeba s tím česáním. My jsme dceři přibali různé prostředky na vlasy, a starší dívky ji rády vyráběly různé účesy, dokonce soutěžily, která vymyslí lepší. (dcera má nádherné husté vlasy do pasu). V nutnosti česal copky i jeden z vedoucích. Nejstarší syn dokud jezdil jim také pomáhal, jak s dcerou ,tak ze začátku tlumočil u toho nejmenšího. ten jezdí od 5 let s touto partou na tábor. Takže naše dcera také nezapadla do prostředí běžného tábora. Ale s touto partou jezdí ráda jak na výlety i tábor.
 Eržika. 


Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 16:55:42)
Clary, v inkluzivním vzdělávání, nejlépe s věkově smíšenými ročníky, právě nadaní žáci dojdou mnohem dále - je tu prostupnost ročníků a možnost výběru způsobu učení a objemu učiva. ~;)
 Eržika. 


Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 17:01:09)
Samozřejmě se to dá dělat dobře i špatně - a bohužel jsme skeptická k opatřením, které se chystají.

Protože se musí především změnit přístup: učitelů, poraden i rodičů k inkluzi!
Což, jak dokazují diskuse včetně této, je ještě běh na dlouhou trať.
 Eržika. 


Re: Obecné plky přesně tak 

(5.11.2015 21:53:20)
Doporučuji film o inkluzi - ve škole z filmu jsou vzdělávány všechny děti společně:
http://www.jedensvet.cz/pit/filmy-materialy/28

Intergace je něco jiného než inkluze.
 Ivka (dva kluci) 


Jak tedy? 

(5.11.2015 15:48:10)
"Společné vzdělávání neznamená, že se všichni musí učit to samé, každý může postupovat svým tempem. Učení lze uspořádat tak, aby bylo pro všechny přínosem."
JAK toto v praxi probíhá? Je toto v dohledné době našich poměrech reálné? Zajímám se o vzdělávání, školský systém, znám řadu učitelů i asistentů... A stejně si to nějak neumím představit.
Malé (záměrně absurdní) srovnání: když přihlásíte dítě do plaveckého kurzu, děti se na úvodní hodině podle dovedností rozdělí do skupin (alá želvičky-neplavci, kapříci-začátečníci, delfínci-plavci) a výuka probíhá odděleně. Všichni to chápou, nikdo se necítí diskriminován, nikdo nepíše petice, že chce zrušit želvičky a že vyselektováním delfínků přijdou zbylé skupiny o tahouny. Je zřejmé, že delfín by se s želvičkami nic nového nenaučil, želvička by na hloubce mezi delfínky bojovala o život. Hlavní je, že - úplně VŠECHNY děti udělají v plavání obrovský POKROK! A to je důvod, proč do kurzu přišly. Děti nejsou separovány, však se napříč skupinami sejdou v modelářském kroužku, na fotbale či v pěveckém sboru.
Proč je toto politicky korektní na plavání (a někde i např. při výuce jazyků), a ne při matematice a chemii?
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 16:47:01)
Ivko, mám děti v takové škole. Dlouho.

Je třeba se oprostit od frontálního systému výuky. Děti se učí ve věkově smíšených třídách, a to tak, že pracují na svých plánech učiva. Samotné, ve skupinkách, pomocí různých metod výuky.

Pro rejpaly: dětí je okolo 20 ve třídě, obvykle je tam jeden asistent (je indikován poradnou).
 X__X 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 17:01:42)
já tomu nerozumím, ale tak nějak laicky si neumím představit, k čemu je to tedy dobré? jako jo, chápu to u dětí, které jsou na tom mentálně plus mínus stejně, ale pokud někdo bere učivo pro pátou třídu a jiný si sám s asistentem stejně dělá už pátým rokem učivo pro třídu první, protože na víc to mentálně stejně nedotáhne, tak k čemu má smysl, že přitom sedí ve třídě s ostatními dětmi? které stejně dělají něco úplně jiného, čili nepracují společně, ale každý sám a navíc se nejspíš vzájemně ruší? jako já nejsem předpojatá, s nejstarší holkou chodila do třídy holčička s downovým syndromem, moje holka asistentce ve volných chvílích pomáhala. ale čím ve vyšším ročníku byli, tím míň stejně dotyčná žačka byla s ostatními dětmi. ostatní se učili třeba kraje a krajská města, ona šla s asistentkou na nákup nebo do kuchyňky. i když její maminka byla spokojená, na druhý stupeň ji na této škole už nenechala. a to si myslím, že tahle holčička na tom mentálně byla ještě relativně dobře, znám i takové, které by ani tu kuchyňku nebo nakupování nezvládaly ~d~ třeba takové, o kterých mi jejich maminky říkaly, že vyučování u nich probíhá prakticky jenom tehdy, když mají dobrou náladu a vstřícnost k učení a nejsou příliš unavení, pokud ano, tak mají možnost si přímo ve třídě lehnout a třeba celé dopoledne ležet, nejsou k učení tlačení (a nutno říct, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mají na únavu nárok, třeba jsou to epileptici, unavení mohou být z léků i ze záchvatů, které i přes léky probíhají... jako tedy těžcí epileptici, s mentální retardací, ne ti běžní).
 Ivka (dva kluci) 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 17:22:51)
Aha, to je zajímavé. A ty třídy mají pro každý předmět jiné složení žáků? To si právě organizačně neumím představit. A pokud děti pracují samostatně nad svým individuálním plánem, jaká je tam tedy přidaná hodnota školy? To mohou dělat doma a nemusí nikam chodit, ne? Nerozporuji, nerýpu, nenapadám, opravdu mě to zajímá. Dík.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 17:31:37)
Ivko, nikoliv - většinou bývá více ročníků dohromady. :-)

Připadná hodnota školy je pro mě v tom, že právě nesedí v lavicích a jen nereprodukují přednášenou látku. ~j~ Ale naopak - zkoumají, diskutují, pracují samy i ve skupinkách, rozhodují se o tom, co a jak budou dělat a pod.

Moje děti chodí do montessori škol, ale existují i jiné koncepce, které jsou inkluzivní.

Více třeba tady:
http://www.montessoricr.cz/principy-montessori-pedagogiky/
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 17:36:42)
a ještě vysvětlení v kostce:
https://www.youtube.com/watch?v=EsMjrdMM3h8
 Irena 
  • 

Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 14:33:07)
To mi Eržiko připomání dobu, kdy jsem v malé vesničce chodila do dvojtřídky.
 Analfabeta 
  • 

Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 15:15:43)
Eržiko, píšeš, že "děti sedí u stolečku a samy pracují...". Jak donutíš sedět a pracovat dítě, které prostě sedět a pracovat nebude? Třeba ten můj zaostalý chlapeček by ti teda rozhodně neseděl a nepracoval. A to je maximální počet dětí v pomocné škole 10 na třídu, ve zvláštní škole byl maximální počet 16 (v době, kdy jsem tam pracovala). A podotýkám, že cikánské dítko jsme v té třídě měli jen jedno a patřilo k těm "chytřejším", pokud se to tak dá nazvat. Protože profil absolventa pomocné školy (po 8 letech povinné školní docházky - tyto děti mají školní docházku zkrácenou na 8 let) byl: číst a psát VŠECHNA MALÁ písmena, dle možnosti až tři velká, umět sčítat a odčítat do 20 s přechodem přes 10. Tyto nároky ale nesplnily všechny děti, ale jen ty "chytřejší". My jsme mezi těmito dětmi měli děti různě tělesně postižené, ale naštěstí žádné nemělo ADHD, a docela se naučily třeba sedět a aspoň ty ostatní nevyrušovat. Při těch 10 dětech tě můžu upozornit, že učitelka prostě jela 10 individuálních plánů, protože KAŽDÉ DÍTĚ mělo svou úroveň. Taky jsme v jediné třídě měli děti 6,5 - 15 let.
Zato ve zvláštní škole, jejíž jsme byli součástí, byly občas děti s ADHD, a ty by u stolečku rozhodně neseděly a nepracovaly, ty dokázaly tak rozbourat vyučování, že třeba učitelka půl vyučovací hodiny řešila chování jediného grázlíka a vyučování šlo ten den klidně do kopru. Pak si šla celá vyšťavená odpočinout na přestávku do sborovny, maximálně stihla vypít kafe, a po pár minutách jela nanovo. Pro ty ženské to byl doslova očistec a učitel = krotitel dravé zvěře.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 21:08:25)
Fajn, takže chcete aby to bylo jako dosud?
Nějaká poradna rozhodne po dvouch sezeních, že má dítě IQ pod 80 a nemá šanci se vzdělávat s ostatními?

Takže bude nějaká paní s razítkem rozhodovat, kdo může do "běžné" školy a kdo už ne, jak je to nyní? Za sezení podle testu určí jestli má 79 nebo 81?

A děti z tzv. nepodnětného prostředí budou dále disriminovány systémem...
 X__X 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 21:59:29)
Nějaká poradna rozhodne po dvouch sezeních, že má dítě IQ pod 80 a nemá šanci se vzdělávat s ostatními?

hele, já nevím, mně to přijde, že tak jako tak se ty mentálně silně hendikepované děti nebudou vzdělávat S ostatními, maximálně tak VEDLE ostatních, protože jejich tempu tak jako tak nebudou stačit a to ani na spolupráci ve skupince, a jako "bonus navíc" nejspíš přijdou o zvýšenou péči, která se jim dnes věnuje (alespoň tedy předpokládám, podle toho, co jsem slyšela od rodičů takových dětí), protože v běžné základce k tomu nejsou podmínky.

jako jsem laik a možná si to představuju špatně, ale když se pořád vyhýbáš odpovědi na otázku, co to těm dětem má dát navíc oproti současnému stavu, pak je pro mne těžké pochopit, proč by to mělo být pro ty děti lepší ~d~
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 22:25:44)
Dítě, které má IQ plus mínus kolem těch 80 není silně mentálně hendikepované.
A IQ je jen nějaký průměr testů - něktěří psychologové ho ani nechtějí dávat a nedávají ho.

Již jsem dávala odkaz na film Všichni spolu...

 X__X 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 22:34:43)
tak ale bavme se o dětech silně mentálně zaostalých. děti, vzdělávatelné v běžných školách, do nich mohou rodiče dávat i dnes. ty, které nejsou a nikdy nebudou schopny pobrat ani učivo první třídy, těm to dá co? víc dětí ve třídě, míň pozornosti učitele, menší možnost odpočinout si od učení ve chvílích, kdy to budou potřebovat, ale zato víc rušivých elementů okolo?
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 22:44:08)
Milá X-X, takovou školu, která dohromady vzdělává v takovém rozptylu, jsem viděla pouze v inzerovaném dokumentu. Takže to jistě lze.

Nejsme úča.
Ale vím, že právě ty děti, které se jsou tak řečeno z různých důvodů "hraniční" velmi pomůže změna přístupu směrem k inkluzivnímu vzdělávání.
A že stávající obvyklý frontální systém s výkladem, zápisem a jednotným učivem, nedávají...
 X__X 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 23:00:03)
čili v podstatě odpověď taky nevíš, co by to těm dětem mělo dát oproti stavu, jaký je teď. mně to přijde jako rušit doktory - specialisty, když přece pro většinu lidí stačí doktor - obvoďák, který má všeobecný rozhled, tak musí být dost dobrý i pro ty, co do teď péči specialistů využívali ~d~
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 23:06:34)
Vždy bude nějaké procento dětí, které se z nějakého důvodu nebudou moci vzdělávat společně.

Ale jsme přesvědčena o tom, že jich může být mnohem méně než dnes.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 23:10:24)
Tak ty speckové učitelky nezmizí, ale změní místo svého působiště...
Tedy specková učitelka bude přímo ve škole, ve třídě.

(bude pracovat jako odborník v týmu s obvoďákem...)
 X__X 


Re: Jak tedy? 

(7.11.2015 8:29:08)
tedy se plánuje jejich výrazný nárůst, aby mohly být rozdělené do běžných škol v dostatečném počtu? (ono jiné personální zajištění bude potřebné, když jsou děti soustředěné na jedno místo a jiné, když je každé dítě na jiné škole) plánují se stavební úpravy škol, aby třídy mohly být po pár dětech a nezhoršil se komfort a práce s těmi dětmi, které doteď byly zvyklé na malé skupinky plus dostatečný prostor na relaxaci i v průběhu vyučování plus nějaký ten prostor navíc, aby děti velmi různých úrovní mohly pracovat současně a nerušily se navzájem? aby bylo dost prostoru na další potřebnou práci s dětmi, kterou momentálně mají ve speckách (rehabilitaci, logopedii, masáže...)? to vše v situaci, kdy třídy na školách jsou přeplněné a to třeba navzdory tomu, že jsou třídy vytvářeny i z prostorů, které donedávna fungovaly výhradně jako družina a dětí byla minimálně v prvních třídách polovina oproti současnému stavu? (mluvím konkrétně o naší škola)
 Analfabeta 
  • 

Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 22:09:42)
Eržiko, ale ony NEJSOU diskriminovány systémem, ale vlastními rodiči!!! To se týká většinou dětí romských. Do 6 let nemají ŽÁDNÉ povinnosti, nenaučí se samostatně oblékat, neumí držet tužku nebo pero, v životě třeba nemalovaly, neznají dny v týdnu, neznají barvy. Rodiče je do školky neodvedou, protože by museli ráno vstát, obléct děti, dokonce je občas vysprchovat... Romové jsou ve 20 letech negramotní a neustále se vymlouvají na nějakou dyškrymynaci - promiň, pro ně neplatila POVINNÁ školní docházka? Dítě, které se za 9 let nenaučí číst a psát, je prostě DEBIL, ale v případě Romů za to můžou ponejvíce RODIČE!!!! Je to bohužel, ale prostě je to tak. Proč se pořád snažíme o jejich vzdělání, když jim na druhé straně cpeme peníze a kdejaké podpory horem dolem, takže v součtu jsou jejich příjmy vyšší, než jaké mají pracující nízkopříjmoví, kteří ale mají tu vadu, že jsou bílí? Jsou bílí, tak si nějak pomůžou, že? JEN BLB BY V TAKOVÉM PŘÍPADĚ PRACOVAL!!!!
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 22:31:50)
Mohou děti za své rodiče?

Mohou za to, že jejich rodiče se s nimi neumí učit, protože se s nimi také nikdo neučil, případně na učivo, které se mají děti naučit, nestačí a nerozumí mu?

Podle mě nikoliv.
 Analfabeta 
  • 

Re: Jak tedy? 

(7.11.2015 6:01:36)
Děti za své rodiče nemůžou, ale mohli by aspoň vyvinout elementární snahu. Proč by to ale dělali, když se stačí neustále vymlouvat na dyškrymynaci?
Promiň, ale když Sem přišli Vietnamci po válce (skončila tuším 1975), taky neznali jazyk, ale MĚLI SNAHU. Začínali jako pomocné síly, ale dneska, pokud tu zůstali, tak jejich děti/vnoučata patří mezi premianty. A protože to jsou cizí státní příslušníci, tak jsme je nezačleńovali za velké peníze, oni sami měli snahu se do společnosti začlenit. A upozorňuje tě, že taky neměli vzdělání, mnohdy Sem přijížděli chlapi ve věku 30-35 let a tady se chtěli vyučit, protože doma se vzdělávat nemohli, tam bojovali ve válce.
 Lida 
  • 

Re: Jak tedy? 

(8.11.2015 13:11:11)
Film jsem viděla a ukázek ze společné výuky tam bylo naprosté minimum - to, že si děti mohou společně hrát na dopravním hřišti nemuseli ukazovat, to je jasné. Zaujalo mě, že inteligentnější chlapeček si stěžoval, že stále musí řešit nezajímavé příliž jednoduché příklady. Prostě ano, je to inspirativní a dají se z toho vzít náměty pro práci s dětmi, ale žádnou skutečnou inkluzi neukázali. Že jedno dítě usilovně řeší triviální početní případ a další se nudí, to není nic nového.
 katka+synek2007 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 22:15:11)
Poznámka na okraj: dítě s ADHD není grázlík. pravda, laici to tak často vnímají, ale učitelka zvláštní školy snad není laik!
Taky jsem viděla krocení zvěře ve zvláštní škole a bohužel taktéž v normální. Naproti tomu jsem viděla zvláštní školy, kde nikdo žádnou zvěř nekrotil, ale normálně se pracovalo. Zřejmě bude tedy chybný přístup učitelů na některých školách bez ohledu na to, jaké školy to jsou svým zaměřením.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 17:34:51)
Jak vypadá výuka ještě třbazde:
http://www.alternativniskoly.cz/category/montessori/
 Ivka (dva kluci) 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 17:47:43)
Ano, umím si představit jiný než frontální způsob výuky, ale u dětí na přibližně stejném stupni poznání. Pořád nevím, jak se do diskuze nad trojčlenkou zapojí dítě, které ještě nezvládlo základní matematické operace a dítě, které řeší soustavy rovnic. Pro koho je jejich přítomnost ve skupince přínosná? Kdo ze zúčastněných se tím rozvíjí a jak?
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 17:55:52)
Ale Ivko, oni se najednou v té třídě neučí to samé!
Dokonce se najednou neučí ani češtinu, ani matiku, natož stejný jev!

V prvním trojročí se třeba jedno dítě učí na pomůcce písmenka a vedle skupinka sestavuje příběh, další dvojice pracuje s pomůckou na vyjmenovaná slova a tak dále. ~;)
 X__X 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 18:21:56)
no dobře, ale pořád to jsou děti na plus mínus obdobné mentální úrovni. jak do toho zapadá třeba dítě, které tu bylo zmiňované a které se nezvládne naučit rozeznat ani jedničku od dvojky? to pak musí mít samostatnou skupinku jednoho člověka, protože krok s ostatními neudrží a do projektů nemá šanci se zapojit, ani kdyby se rozkrájelo. jaký přínos to má pro něj? a dokáže se mu opravdu učitelka věnovat na takové úrovni, na jaké by se mu věnovali ve speciálních nebo praktických školách? měla jsem za to, že s nimi v současné době pracují učitelky - specialistky, není pro ně tedy přesunutí do normální školy krokem zpět?
 wer 


Re: Jak tedy? 

(8.11.2015 13:23:41)
Je, a velkým.
 Dana 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 19:02:35)
Já jsem laik, jen mám syna v sedmé třídě. A tady se známí právě i již dnes na tyto školy typu montessori koukají, jako že tam chodí právě děti s nějakými poruchami a méně inteligentní. Něco jako takové lepší školy praktické. Takže to dopadne asi tak, jak někdo píše výše. Z praktických škol a různých škol pro slabší či jinak hendikepované žáky se stanou běžné školy. Rodičům, kteří nebudou chtít, aby jejich dítě do takové školy chodilo, nezbyde než je učit sami nebo je poslat do soukromé školy.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 20:40:03)
No to je zase drb.
Je tam ideálně poměr jako všude (ano, závisí to na škole, koho přijme) - děti nadané, průměrné i integrované. Z naší školy chodí tak třetina děti na prestižní gympl, další třetina do jiných výběrovek. ~z~
 nada 
  • 

Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 22:36:58)
prosím kam by z takové školy šla dcera s IQ 52. V osmé třídě praktické školy nespočítá bez pomoci 5x6 (s tabulkou). Ale zase se s ní děti baví, protože je na tom přibližně stejně jako dalších 6. Což při prvním půlroce v první třídě základní školy byla jedna holčička ...dcera našich známých. Jinak byla horší v matematice první třídy než vietnamské dítě, které neumělo pořádně česky. Nikdo se s ní nebavil, kromě zmíněné holčičky, smály se jí. Paní učitelka se mohla strhat, jak se snažila, vysvětlit, že Naty např. krásně zpívá a jak potřebuje pomoc apod., Prostě děti opravdu velkou odlišnost dají najevo. Minimálně nezájmem.
 Dana 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 7:10:20)
Tak drb to není, protože pár lidí znám, kteří mají děti na škole typu montessori. Všechny tyto děti mají nějaký problém s učením a rodiče velmi dobře vědí, že by na normální základce zaostávali. Proto pro ně hledali školu, kde by to měli lehčí a nezažívali trauma z neúspěchu.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 8:12:19)
Nelze paušalizovat.

Starší dítě je po prvním stupni montessori se svými dvěma spolužáky na výběrové matematické, další čtyři jsou na prestižním gymplu, dva na informatice a zbytek jinde (úspěšnost přijetí vyšší než v obyč třídách).

Kde by to měly lehčí?
Lehčí je to na druhém stupni - moje dítě se na druhém stupni naučilo výborně šprtat zpaměti, nic jiného se od něho v podstatě nechce. Nemusí přemýšlet, hledat vlastní cesty, učivo je jim předloženo.
 Ivka (dva kluci) 


Re: Jak tedy? 

(5.11.2015 22:40:00)
Dobře, ve třídě s jedním učitelem se tedy věnují současně 6,8 nebo 10 naprosto odlišným tématům. Jedná se tedy z 90% o samostatnou práci (učitel dělí svoji pozornost mezi 10 témat). Když pominu, že je řeč o integraci dětí mentálně znevýhodněných, s různými poruchami učení apod., a tyto děti samostatné práce nejsou příliš schopni (potřebují stálou motivaci, interakci, vtahovat do děje...), pořád mi uniká, v čem je ta VÝHODA? Jeden žák studuje Přemyslovce, další Pythagorovu větu a další se učí psát B...co jim přináší ta skutečnost, že se vzdělávají SPOLEČNĚ? Koho to rozvíjí, motivuje, posouvá vpřed? Myslím tím oproti situaci v běžné škole, kdy se celá skupina(třída) věnuje jednomu tématu na stejné úrovni poznání, a stejně jak ty píšeš, zrovna tak zkoumají, diskutují, nesedí pořád v lavicích...navíc k tomu mají k dispozici 100% pozornosti učitele...
Například já chodím do jazykovky na angličtinu. Ve skupině je nás 5 středně pokročilých. Nevím, jak a čím by mě obohatilo, kdyby se 2 z mé skupiny učili portugalsky a další dva maďarsky a měli jsme společnou hodinu s jednou lektorkou(výuka, kterou popisuješ ty). Asi bych se mnoho nenaučila ani ve skupině, kde budou 2 naprostí začátečníci a 2 plynně konverzující, kterým nerozumím ani slovo (inkluzivní výuka popisovaná v článku). Naopak pro moji výuku angličtiny samozřejmě nehraje roli, zda je spolužák na vozíčku, jiné barvy pleti či náboženství (jak se snaží propagátoři inkluze často podsouvat).
 Babsi+2 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 7:45:15)
A pak přijde puberta - pár dětí z nepodnětného prostředí začne strhávat ostatní a máme třídu, kde se téměř nikdo nechce učit, nebudou samostatně pracovat a není síly, která by je k tomu donutila.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 8:17:24)
Ivko, prohlédni si prosím pořádně odkazy - není v mých silách tu vypisovat všechny principy výuky a její systém.

Na webu alternativním škol - jak jsme dávala odkaz - je vše popsané, a jsou tam i odkazy na reálné školy.
 Ivka (dva kluci) 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 15:15:45)
Eržiko, nechci od Tebe vysvětlovat principy Montessori pedagogiky. Tak trochu je znám a Tvoje odkazy jsem si prošla. Ostatně ani klasické školy už naštěstí dávno nejsou o drilování, rákosce a sezení v lavicích s rukama za zády (píšeme rok 2015~z~).
Článek však hovoří o "společném vzdělávání dětí s jakýmkoli talentem i hendikepem, děti školně úspěšné i neúspěšné" a já se ptám proč je tak potřebné a PŘÍNOSNÉ ty děti vzdělávat zároveň, v jedné místnosti a s jedním učitelem? Nemělo by mít vzdělávání vyšší cíle než "umění společného soužití" (viz článek).Např. naučit negramotného v mezích jeho možností číst? Jak mu pomůže, že vedle něj se jiné děti učí psát esej či rozebírají Seifertovy básně, když on si plete písmenka a ke čtení básní se nejspíš nikdy nedostane? Umění společného soužití lze trénovat i v modelářském kroužku, v hudebce, ve sportovním oddíle.
Montessori znám a proto vím, že rozhodně není vhodný pro všechny děti. Koneckonců se to píše i na jednom z tvých odkazů
* Protože je Montessori pedagogika do značné míry založena na schopnosti dítěte ponořit se do samostatné práce s pomůckou a vyžaduje poměrně velkou míru zodpovědnosti dítěte, může být problematické pro děti hyperaktivní, kterým více vyhovuje, jsou-li vedeny učitelem.

Nic z toho tedy neodpovídá na mojí prvotní otázku "K čemu je společné vzdělávání talentovaných a hendikepovaných dobré?"
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 20:59:05)
Tak se podívěj na film Všichni spolu - je myslím i ke stažení. Není o montessori pedagogice, je o inkluzivní škole v Německu, kde se vzdělávají všechny děti společně:

Děje se tak na základní škole v Berg Fidelu, čtvrti německého Münsteru, kde se spolu čtyři roky vzdělávají děti bez rozdílu věku, rasy nebo handicapu. Výjimečně nadaný David, který chce být astronomem, se tu učí společně s bratrem Jakobem, který má Downův syndrom. Lukas, jenž si plánuje kariéru automobilového závodníka, má problémy se sluchem a motorikou a budoucí topmodelka Anita trpí poruchou učení. Portrét několika dětí, které v této škole získávají znalosti i sociální dovednosti, ukazuje, co to znamená moderní vzdělávání a co se stane, když i znevýhodněné dítě dostane šanci.

http://www.csfd.cz/film/324887-vsichni-spolu/prehled/
http://www.jedensvet.cz/pit/filmy-materialy/28
 Analfabeta 
  • 

Re: Jak tedy? 

(8.11.2015 10:53:27)
Eržiko, můj příbuzný studoval školu, jakou Ty popisuješ, v Německu. Aby někdo nebyl diskriminovaný, tak se všichni společně nejprve vyučili řemeslu, pak si mohl dodělat maturitu a pokračovat na VŠ. Bohužel ty školy pracovaly s pubertálními dětmi a toho mého příbuzného strhli kluci z party. "Přece se nebudeš učit, ty vole, podívej, jak my si užíváme světa (holky, chlast..., naštěstí ne drogy). A výsledek? Maturitu si dodělával až při práci, dneska má děti a rodinu a teprve studuje VŠ, ale ne zrovna ten obor, co by chtěl, protože ten se nedá dělat dálkově, jen na denním studiu, ale to by nezvládnul, aby studoval na denním a přitim živil rodinu, když má ženu na mateřské. Náš systém dělení dětí obdivuje a moc by si přál, aby mohl v podobném systému studovat, ale v Německu be bohužel mohutně integruje. Takže jeho děti budou do školy chodit v Čechách, pokud do té doby školství nezmršíme.
To si musíme nejdřív nabourat hubu, abychom poznali, že si bereme špatné vzory? Jenže v případě školství to může být fatální. To fakt chceme školství někde na úrovni Etiopie?
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 21:12:17)
Ivko, existují inkluzivní školy, které NEJSOU montessori.
V mém okolí velká městská škola se všemi ročníky, a vesnická s 90 žáky.

Jen já mám zkušenost právě z montessori, a nejsem úča.
A taky mám zkušenost s dobrovolnickou prací s dětmi z tzv. nepodnětného prostředí.
 Eržika. 


Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 21:20:03)
Ivko, můj deváťák teda v lavici sedí a šrotí nazpaměť. V běžné, tzv. výběrové škole. ~:(
 Irena 
  • 

Re: Jak tedy? 

(6.11.2015 14:34:35)
Takže bordel a chaos. Pro mého syna, který potřebuje řád, smrtící mix.
 Jik 
  • 

Re: Jak tedy? 

(7.11.2015 18:21:25)
Je jasné, že význam/přínos inkluze spočívá v pomoci jistému procentu podprůměrných. Pokud chceme mít z čeho financovat podprůměrné, musíme zároveň pěstovat/podporovat elitu. Rozumnému pěstování společenských elit se žádná společnost nemůže vyhnout, takže většina rodičů se pokouší své nadané děti umístit do speciálních škol právě pro nadané (8 letá gymn) a to ASAP. Protože CHYTŘÍ také potřebují podnětné prostředí. A společnost potřebuje chytré.
 Lenka 
  • 

Re: Jak tedy? 

(13.11.2015 22:59:13)
Nemyslim si, ze jde o pomoc podprumernym. Ja mam mentalne postizeneho syna v prakticke skole a verte mi, rozhodne bych ho nechtela integrovat do bezne zakladni skoly. V cem by mu pomohlo, ze by naprosto zaostaval za spoluzaky a stal se tercem posmechu? Rozhodne se o pomoc nejedna, v nasem pripade spis o katastrofu. Chapu rodice nadanych deti, ze jim to neni vhod, ale nam, rodicum podprumernych deti, to uz vubec neni vhod. Nicmene to vypada, ze mame vsichni smulu :-(
 Eržika. 


Bludy o inkluzi 

(10.11.2015 9:32:38)
http://www.respekt.cz/spolecnost/mate-slovo-ale-nerikejte-pet-nejcastejsich-bludu-o-inkluzi
 X__X 


Re: Bludy o inkluzi 

(10.11.2015 11:16:36)
hmm, ten článek ale přináší víc pochybností a otazníků, než odpovědí ~d~

Když už mluvíme o bludech, je dobré také dodat, kde jsou reálná rizika. Ta tkví především v téměř nulové informovanosti škol, učitelů i rodičů.
no, jak v článku správně píší, zápisy jsou za dveřemi a školy téměř nemají informace? pokud stát nezvládá ani tak základní věc, jako je podat včas dostatečné množství a dostatečně jasné informace, jak tentýž stát zvládne začlenění v praxi? informace pro odborníky i laiky, školení pro učitele a to včetně zajištění dostatečného množství odborných stáží v zahraničí, kde to funguje, zajištění dostatečného množství speciálních pedagogů do každé školy - to je přece základ, který musí předcházet praxi. jinak se nejedná o nic jiného, než o pokusy na dětech - buď to přežijí v dobrém psychickém zdraví a vzdělání ani dětí hendikepovaných, ani těch ostatních, nijak neutrpí, anebo holt mají smůlu, přece ne každý pokusný králík experiment přežije v dobré kondici, s tím se musí počítat ~d~ z toho celkem běhá mráz po zádech, já myslela, že aspoň odborníci, vědí co a jak a že diskuze se vedou jenom mezi "prostým nevzdělaným lidem".

do školy třeba se šesti sty žáky a třiceti třídami přijde nových šest či osm dětí k těm, které už tam jsou a mají nějaký handicap a podporu.
to mi přijde takhle naráz dost. bude ta škola a to mít kapacity? nevím, jak je to jinde, ale na naší škole se ve třídách, kde je integrované dítě (myslím tím dítě s nějakou výraznou vadou, nemám na mysli děti s poruchami učení a papírem z PPP), udržuje poloviční množství žáků na třídu. nevím, jestli je to aktivita školy nebo jestli to tak vychází přímo z legislativy (ono to snížené množství dětí pamatuji i ze školky, pokud tam chodil chlapeček s downovým syndromem), každopádně mělo to význam. pro modelovou školu by to tedy znamenalo rozdělit osm tříd na dvě (pokud mají plný počet žáků, což třeba naše třídy mají), sehnat pro ně dalších osm volných učeben na kmenovou třídu a dalších osm třídních učitelů - plus osm asistentů pro děti s problémy a předpokládám, že by bylo potřeba navýšit i ne-třídní učitele, protože i učitelům odborných předmětů sice zůstane stejný počet žáků, ale více tříd, kdy každá si jede svůj rozvrh. mně to zas až jako taková nevýznamná banalita nepřijde, na to je potřeba dostatek volného prostoru, dostatek peněz a dostatek učitelů.

Už dnes jsou a ještě více budou třeba na každé škole a je jich jasný nedostatek (pozn. speciálních pedagogů). Optimální by bylo ze současných praktických škol udělat metodická centra nabízející pomoc a odborníky běžným školám.
takže speciálních pedagogů je na běžných školách už dnes málo. proto na ty školy pošleme děti, které jejich péči potřebují a doteď ji využívaly, ale teď holt utřou nos, speciální pedagogové nestačí ani pro potřeby současných žáků školy, tak holt ty nové potřebné děti musí pochopit, že na ně už nedostane. nebo současní žáci budou muset pochopit, že děti ze speciálních a praktických škol mají přednost a budou to oni, komu se zhorší kvalita výuky? nějací učitelé z praktických škol možná se svými bývalými žáky do běžných škol přejdou, ale rozhodně se jeden učitel nebude moc roztrhnout, aby přešel se všemi svými žáky. nemluvě tedy o tom, že pokud má z praktických škol zůstat poradenské centrum, tak určitě do škol nepřejdou ani zdaleka všichni současní speciální pedagogové. aby to pak se speciálními pedagogy na běžných školách nedopadlo jako ve zdravotnictví se sestrami - díky nedostatku sester z praxe odchází i ty, které jejich práce baví, ale cítí se přetěžované a/nebo mají pocit, že nemají na pacienty tolik času, aby svoji práci mohly vykonávat tak, jak by správně měly a chtěly.

A přibývá škol, odkud prakticky neodcházejí žáci na víceletá gymnázia.
tohle už jenom taková poznámka na okraj - takové školy buď mohou být velmi dobré, ze kterých se dětem jinam nechce. mohou to být ale i školy dost špatné, jejichž žáci jsou na přijímačky nedostatečně připravení, nebo takové, kde schválně klíčové učivo "schovávají" do druhého pololetí pětky po přijímacích zkouškách, aby to případným zájemcům o gympl co nejvíc ztížili.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.