Ivka (dva kluci) |
|
(5.11.2015 15:48:10) "Společné vzdělávání neznamená, že se všichni musí učit to samé, každý může postupovat svým tempem. Učení lze uspořádat tak, aby bylo pro všechny přínosem." JAK toto v praxi probíhá? Je toto v dohledné době našich poměrech reálné? Zajímám se o vzdělávání, školský systém, znám řadu učitelů i asistentů... A stejně si to nějak neumím představit. Malé (záměrně absurdní) srovnání: když přihlásíte dítě do plaveckého kurzu, děti se na úvodní hodině podle dovedností rozdělí do skupin (alá želvičky-neplavci, kapříci-začátečníci, delfínci-plavci) a výuka probíhá odděleně. Všichni to chápou, nikdo se necítí diskriminován, nikdo nepíše petice, že chce zrušit želvičky a že vyselektováním delfínků přijdou zbylé skupiny o tahouny. Je zřejmé, že delfín by se s želvičkami nic nového nenaučil, želvička by na hloubce mezi delfínky bojovala o život. Hlavní je, že - úplně VŠECHNY děti udělají v plavání obrovský POKROK! A to je důvod, proč do kurzu přišly. Děti nejsou separovány, však se napříč skupinami sejdou v modelářském kroužku, na fotbale či v pěveckém sboru. Proč je toto politicky korektní na plavání (a někde i např. při výuce jazyků), a ne při matematice a chemii?
|
Eržika. |
|
(5.11.2015 16:47:01) Ivko, mám děti v takové škole. Dlouho.
Je třeba se oprostit od frontálního systému výuky. Děti se učí ve věkově smíšených třídách, a to tak, že pracují na svých plánech učiva. Samotné, ve skupinkách, pomocí různých metod výuky.
Pro rejpaly: dětí je okolo 20 ve třídě, obvykle je tam jeden asistent (je indikován poradnou).
|
X__X |
|
(5.11.2015 17:01:42) já tomu nerozumím, ale tak nějak laicky si neumím představit, k čemu je to tedy dobré? jako jo, chápu to u dětí, které jsou na tom mentálně plus mínus stejně, ale pokud někdo bere učivo pro pátou třídu a jiný si sám s asistentem stejně dělá už pátým rokem učivo pro třídu první, protože na víc to mentálně stejně nedotáhne, tak k čemu má smysl, že přitom sedí ve třídě s ostatními dětmi? které stejně dělají něco úplně jiného, čili nepracují společně, ale každý sám a navíc se nejspíš vzájemně ruší? jako já nejsem předpojatá, s nejstarší holkou chodila do třídy holčička s downovým syndromem, moje holka asistentce ve volných chvílích pomáhala. ale čím ve vyšším ročníku byli, tím míň stejně dotyčná žačka byla s ostatními dětmi. ostatní se učili třeba kraje a krajská města, ona šla s asistentkou na nákup nebo do kuchyňky. i když její maminka byla spokojená, na druhý stupeň ji na této škole už nenechala. a to si myslím, že tahle holčička na tom mentálně byla ještě relativně dobře, znám i takové, které by ani tu kuchyňku nebo nakupování nezvládaly třeba takové, o kterých mi jejich maminky říkaly, že vyučování u nich probíhá prakticky jenom tehdy, když mají dobrou náladu a vstřícnost k učení a nejsou příliš unavení, pokud ano, tak mají možnost si přímo ve třídě lehnout a třeba celé dopoledne ležet, nejsou k učení tlačení (a nutno říct, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mají na únavu nárok, třeba jsou to epileptici, unavení mohou být z léků i ze záchvatů, které i přes léky probíhají... jako tedy těžcí epileptici, s mentální retardací, ne ti běžní).
|
|
Ivka (dva kluci) |
|
(5.11.2015 17:22:51) Aha, to je zajímavé. A ty třídy mají pro každý předmět jiné složení žáků? To si právě organizačně neumím představit. A pokud děti pracují samostatně nad svým individuálním plánem, jaká je tam tedy přidaná hodnota školy? To mohou dělat doma a nemusí nikam chodit, ne? Nerozporuji, nerýpu, nenapadám, opravdu mě to zajímá. Dík.
|
Eržika. |
|
(5.11.2015 17:31:37) Ivko, nikoliv - většinou bývá více ročníků dohromady.
Připadná hodnota školy je pro mě v tom, že právě nesedí v lavicích a jen nereprodukují přednášenou látku. Ale naopak - zkoumají, diskutují, pracují samy i ve skupinkách, rozhodují se o tom, co a jak budou dělat a pod.
Moje děti chodí do montessori škol, ale existují i jiné koncepce, které jsou inkluzivní.
Více třeba tady: http://www.montessoricr.cz/principy-montessori-pedagogiky/
|
Eržika. |
|
(5.11.2015 17:36:42) a ještě vysvětlení v kostce: https://www.youtube.com/watch?v=EsMjrdMM3h8
|
|
Irena | •
|
(6.11.2015 14:33:07) To mi Eržiko připomání dobu, kdy jsem v malé vesničce chodila do dvojtřídky.
|
|
Analfabeta | •
|
(6.11.2015 15:15:43) Eržiko, píšeš, že "děti sedí u stolečku a samy pracují...". Jak donutíš sedět a pracovat dítě, které prostě sedět a pracovat nebude? Třeba ten můj zaostalý chlapeček by ti teda rozhodně neseděl a nepracoval. A to je maximální počet dětí v pomocné škole 10 na třídu, ve zvláštní škole byl maximální počet 16 (v době, kdy jsem tam pracovala). A podotýkám, že cikánské dítko jsme v té třídě měli jen jedno a patřilo k těm "chytřejším", pokud se to tak dá nazvat. Protože profil absolventa pomocné školy (po 8 letech povinné školní docházky - tyto děti mají školní docházku zkrácenou na 8 let) byl: číst a psát VŠECHNA MALÁ písmena, dle možnosti až tři velká, umět sčítat a odčítat do 20 s přechodem přes 10. Tyto nároky ale nesplnily všechny děti, ale jen ty "chytřejší". My jsme mezi těmito dětmi měli děti různě tělesně postižené, ale naštěstí žádné nemělo ADHD, a docela se naučily třeba sedět a aspoň ty ostatní nevyrušovat. Při těch 10 dětech tě můžu upozornit, že učitelka prostě jela 10 individuálních plánů, protože KAŽDÉ DÍTĚ mělo svou úroveň. Taky jsme v jediné třídě měli děti 6,5 - 15 let. Zato ve zvláštní škole, jejíž jsme byli součástí, byly občas děti s ADHD, a ty by u stolečku rozhodně neseděly a nepracovaly, ty dokázaly tak rozbourat vyučování, že třeba učitelka půl vyučovací hodiny řešila chování jediného grázlíka a vyučování šlo ten den klidně do kopru. Pak si šla celá vyšťavená odpočinout na přestávku do sborovny, maximálně stihla vypít kafe, a po pár minutách jela nanovo. Pro ty ženské to byl doslova očistec a učitel = krotitel dravé zvěře.
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 21:08:25) Fajn, takže chcete aby to bylo jako dosud? Nějaká poradna rozhodne po dvouch sezeních, že má dítě IQ pod 80 a nemá šanci se vzdělávat s ostatními?
Takže bude nějaká paní s razítkem rozhodovat, kdo může do "běžné" školy a kdo už ne, jak je to nyní? Za sezení podle testu určí jestli má 79 nebo 81?
A děti z tzv. nepodnětného prostředí budou dále disriminovány systémem...
|
X__X |
|
(6.11.2015 21:59:29) Nějaká poradna rozhodne po dvouch sezeních, že má dítě IQ pod 80 a nemá šanci se vzdělávat s ostatními?
hele, já nevím, mně to přijde, že tak jako tak se ty mentálně silně hendikepované děti nebudou vzdělávat S ostatními, maximálně tak VEDLE ostatních, protože jejich tempu tak jako tak nebudou stačit a to ani na spolupráci ve skupince, a jako "bonus navíc" nejspíš přijdou o zvýšenou péči, která se jim dnes věnuje (alespoň tedy předpokládám, podle toho, co jsem slyšela od rodičů takových dětí), protože v běžné základce k tomu nejsou podmínky.
jako jsem laik a možná si to představuju špatně, ale když se pořád vyhýbáš odpovědi na otázku, co to těm dětem má dát navíc oproti současnému stavu, pak je pro mne těžké pochopit, proč by to mělo být pro ty děti lepší
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 22:25:44) Dítě, které má IQ plus mínus kolem těch 80 není silně mentálně hendikepované. A IQ je jen nějaký průměr testů - něktěří psychologové ho ani nechtějí dávat a nedávají ho.
Již jsem dávala odkaz na film Všichni spolu...
|
X__X |
|
(6.11.2015 22:34:43) tak ale bavme se o dětech silně mentálně zaostalých. děti, vzdělávatelné v běžných školách, do nich mohou rodiče dávat i dnes. ty, které nejsou a nikdy nebudou schopny pobrat ani učivo první třídy, těm to dá co? víc dětí ve třídě, míň pozornosti učitele, menší možnost odpočinout si od učení ve chvílích, kdy to budou potřebovat, ale zato víc rušivých elementů okolo?
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 22:44:08) Milá X-X, takovou školu, která dohromady vzdělává v takovém rozptylu, jsem viděla pouze v inzerovaném dokumentu. Takže to jistě lze.
Nejsme úča. Ale vím, že právě ty děti, které se jsou tak řečeno z různých důvodů "hraniční" velmi pomůže změna přístupu směrem k inkluzivnímu vzdělávání. A že stávající obvyklý frontální systém s výkladem, zápisem a jednotným učivem, nedávají...
|
X__X |
|
(6.11.2015 23:00:03) čili v podstatě odpověď taky nevíš, co by to těm dětem mělo dát oproti stavu, jaký je teď. mně to přijde jako rušit doktory - specialisty, když přece pro většinu lidí stačí doktor - obvoďák, který má všeobecný rozhled, tak musí být dost dobrý i pro ty, co do teď péči specialistů využívali
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 23:06:34) Vždy bude nějaké procento dětí, které se z nějakého důvodu nebudou moci vzdělávat společně.
Ale jsme přesvědčena o tom, že jich může být mnohem méně než dnes.
|
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 23:10:24) Tak ty speckové učitelky nezmizí, ale změní místo svého působiště... Tedy specková učitelka bude přímo ve škole, ve třídě.
(bude pracovat jako odborník v týmu s obvoďákem...)
|
X__X |
|
(7.11.2015 8:29:08) tedy se plánuje jejich výrazný nárůst, aby mohly být rozdělené do běžných škol v dostatečném počtu? (ono jiné personální zajištění bude potřebné, když jsou děti soustředěné na jedno místo a jiné, když je každé dítě na jiné škole) plánují se stavební úpravy škol, aby třídy mohly být po pár dětech a nezhoršil se komfort a práce s těmi dětmi, které doteď byly zvyklé na malé skupinky plus dostatečný prostor na relaxaci i v průběhu vyučování plus nějaký ten prostor navíc, aby děti velmi různých úrovní mohly pracovat současně a nerušily se navzájem? aby bylo dost prostoru na další potřebnou práci s dětmi, kterou momentálně mají ve speckách (rehabilitaci, logopedii, masáže...)? to vše v situaci, kdy třídy na školách jsou přeplněné a to třeba navzdory tomu, že jsou třídy vytvářeny i z prostorů, které donedávna fungovaly výhradně jako družina a dětí byla minimálně v prvních třídách polovina oproti současnému stavu? (mluvím konkrétně o naší škola)
|
|
|
|
|
|
|
|
Analfabeta | •
|
(6.11.2015 22:09:42) Eržiko, ale ony NEJSOU diskriminovány systémem, ale vlastními rodiči!!! To se týká většinou dětí romských. Do 6 let nemají ŽÁDNÉ povinnosti, nenaučí se samostatně oblékat, neumí držet tužku nebo pero, v životě třeba nemalovaly, neznají dny v týdnu, neznají barvy. Rodiče je do školky neodvedou, protože by museli ráno vstát, obléct děti, dokonce je občas vysprchovat... Romové jsou ve 20 letech negramotní a neustále se vymlouvají na nějakou dyškrymynaci - promiň, pro ně neplatila POVINNÁ školní docházka? Dítě, které se za 9 let nenaučí číst a psát, je prostě DEBIL, ale v případě Romů za to můžou ponejvíce RODIČE!!!! Je to bohužel, ale prostě je to tak. Proč se pořád snažíme o jejich vzdělání, když jim na druhé straně cpeme peníze a kdejaké podpory horem dolem, takže v součtu jsou jejich příjmy vyšší, než jaké mají pracující nízkopříjmoví, kteří ale mají tu vadu, že jsou bílí? Jsou bílí, tak si nějak pomůžou, že? JEN BLB BY V TAKOVÉM PŘÍPADĚ PRACOVAL!!!!
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 22:31:50) Mohou děti za své rodiče?
Mohou za to, že jejich rodiče se s nimi neumí učit, protože se s nimi také nikdo neučil, případně na učivo, které se mají děti naučit, nestačí a nerozumí mu?
Podle mě nikoliv.
|
Analfabeta | •
|
(7.11.2015 6:01:36) Děti za své rodiče nemůžou, ale mohli by aspoň vyvinout elementární snahu. Proč by to ale dělali, když se stačí neustále vymlouvat na dyškrymynaci? Promiň, ale když Sem přišli Vietnamci po válce (skončila tuším 1975), taky neznali jazyk, ale MĚLI SNAHU. Začínali jako pomocné síly, ale dneska, pokud tu zůstali, tak jejich děti/vnoučata patří mezi premianty. A protože to jsou cizí státní příslušníci, tak jsme je nezačleńovali za velké peníze, oni sami měli snahu se do společnosti začlenit. A upozorňuje tě, že taky neměli vzdělání, mnohdy Sem přijížděli chlapi ve věku 30-35 let a tady se chtěli vyučit, protože doma se vzdělávat nemohli, tam bojovali ve válce.
|
|
|
|
Lida | •
|
(8.11.2015 13:11:11) Film jsem viděla a ukázek ze společné výuky tam bylo naprosté minimum - to, že si děti mohou společně hrát na dopravním hřišti nemuseli ukazovat, to je jasné. Zaujalo mě, že inteligentnější chlapeček si stěžoval, že stále musí řešit nezajímavé příliž jednoduché příklady. Prostě ano, je to inspirativní a dají se z toho vzít náměty pro práci s dětmi, ale žádnou skutečnou inkluzi neukázali. Že jedno dítě usilovně řeší triviální početní případ a další se nudí, to není nic nového.
|
|
|
katka+synek2007 |
|
(6.11.2015 22:15:11) Poznámka na okraj: dítě s ADHD není grázlík. pravda, laici to tak často vnímají, ale učitelka zvláštní školy snad není laik! Taky jsem viděla krocení zvěře ve zvláštní škole a bohužel taktéž v normální. Naproti tomu jsem viděla zvláštní školy, kde nikdo žádnou zvěř nekrotil, ale normálně se pracovalo. Zřejmě bude tedy chybný přístup učitelů na některých školách bez ohledu na to, jaké školy to jsou svým zaměřením.
|
|
|
|
Eržika. |
|
(5.11.2015 17:34:51) Jak vypadá výuka ještě třbazde: http://www.alternativniskoly.cz/category/montessori/
|
Ivka (dva kluci) |
|
(5.11.2015 17:47:43) Ano, umím si představit jiný než frontální způsob výuky, ale u dětí na přibližně stejném stupni poznání. Pořád nevím, jak se do diskuze nad trojčlenkou zapojí dítě, které ještě nezvládlo základní matematické operace a dítě, které řeší soustavy rovnic. Pro koho je jejich přítomnost ve skupince přínosná? Kdo ze zúčastněných se tím rozvíjí a jak?
|
Eržika. |
|
(5.11.2015 17:55:52) Ale Ivko, oni se najednou v té třídě neučí to samé! Dokonce se najednou neučí ani češtinu, ani matiku, natož stejný jev!
V prvním trojročí se třeba jedno dítě učí na pomůcce písmenka a vedle skupinka sestavuje příběh, další dvojice pracuje s pomůckou na vyjmenovaná slova a tak dále.
|
X__X |
|
(5.11.2015 18:21:56) no dobře, ale pořád to jsou děti na plus mínus obdobné mentální úrovni. jak do toho zapadá třeba dítě, které tu bylo zmiňované a které se nezvládne naučit rozeznat ani jedničku od dvojky? to pak musí mít samostatnou skupinku jednoho člověka, protože krok s ostatními neudrží a do projektů nemá šanci se zapojit, ani kdyby se rozkrájelo. jaký přínos to má pro něj? a dokáže se mu opravdu učitelka věnovat na takové úrovni, na jaké by se mu věnovali ve speciálních nebo praktických školách? měla jsem za to, že s nimi v současné době pracují učitelky - specialistky, není pro ně tedy přesunutí do normální školy krokem zpět?
|
wer |
|
(8.11.2015 13:23:41) Je, a velkým.
|
|
|
Dana |
|
(5.11.2015 19:02:35) Já jsem laik, jen mám syna v sedmé třídě. A tady se známí právě i již dnes na tyto školy typu montessori koukají, jako že tam chodí právě děti s nějakými poruchami a méně inteligentní. Něco jako takové lepší školy praktické. Takže to dopadne asi tak, jak někdo píše výše. Z praktických škol a různých škol pro slabší či jinak hendikepované žáky se stanou běžné školy. Rodičům, kteří nebudou chtít, aby jejich dítě do takové školy chodilo, nezbyde než je učit sami nebo je poslat do soukromé školy.
|
Eržika. |
|
(5.11.2015 20:40:03) No to je zase drb. Je tam ideálně poměr jako všude (ano, závisí to na škole, koho přijme) - děti nadané, průměrné i integrované. Z naší školy chodí tak třetina děti na prestižní gympl, další třetina do jiných výběrovek.
|
nada | •
|
(5.11.2015 22:36:58) prosím kam by z takové školy šla dcera s IQ 52. V osmé třídě praktické školy nespočítá bez pomoci 5x6 (s tabulkou). Ale zase se s ní děti baví, protože je na tom přibližně stejně jako dalších 6. Což při prvním půlroce v první třídě základní školy byla jedna holčička ...dcera našich známých. Jinak byla horší v matematice první třídy než vietnamské dítě, které neumělo pořádně česky. Nikdo se s ní nebavil, kromě zmíněné holčičky, smály se jí. Paní učitelka se mohla strhat, jak se snažila, vysvětlit, že Naty např. krásně zpívá a jak potřebuje pomoc apod., Prostě děti opravdu velkou odlišnost dají najevo. Minimálně nezájmem.
|
|
Dana |
|
(6.11.2015 7:10:20) Tak drb to není, protože pár lidí znám, kteří mají děti na škole typu montessori. Všechny tyto děti mají nějaký problém s učením a rodiče velmi dobře vědí, že by na normální základce zaostávali. Proto pro ně hledali školu, kde by to měli lehčí a nezažívali trauma z neúspěchu.
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 8:12:19) Nelze paušalizovat.
Starší dítě je po prvním stupni montessori se svými dvěma spolužáky na výběrové matematické, další čtyři jsou na prestižním gymplu, dva na informatice a zbytek jinde (úspěšnost přijetí vyšší než v obyč třídách).
Kde by to měly lehčí? Lehčí je to na druhém stupni - moje dítě se na druhém stupni naučilo výborně šprtat zpaměti, nic jiného se od něho v podstatě nechce. Nemusí přemýšlet, hledat vlastní cesty, učivo je jim předloženo.
|
|
|
|
|
Ivka (dva kluci) |
|
(5.11.2015 22:40:00) Dobře, ve třídě s jedním učitelem se tedy věnují současně 6,8 nebo 10 naprosto odlišným tématům. Jedná se tedy z 90% o samostatnou práci (učitel dělí svoji pozornost mezi 10 témat). Když pominu, že je řeč o integraci dětí mentálně znevýhodněných, s různými poruchami učení apod., a tyto děti samostatné práce nejsou příliš schopni (potřebují stálou motivaci, interakci, vtahovat do děje...), pořád mi uniká, v čem je ta VÝHODA? Jeden žák studuje Přemyslovce, další Pythagorovu větu a další se učí psát B...co jim přináší ta skutečnost, že se vzdělávají SPOLEČNĚ? Koho to rozvíjí, motivuje, posouvá vpřed? Myslím tím oproti situaci v běžné škole, kdy se celá skupina(třída) věnuje jednomu tématu na stejné úrovni poznání, a stejně jak ty píšeš, zrovna tak zkoumají, diskutují, nesedí pořád v lavicích...navíc k tomu mají k dispozici 100% pozornosti učitele... Například já chodím do jazykovky na angličtinu. Ve skupině je nás 5 středně pokročilých. Nevím, jak a čím by mě obohatilo, kdyby se 2 z mé skupiny učili portugalsky a další dva maďarsky a měli jsme společnou hodinu s jednou lektorkou(výuka, kterou popisuješ ty). Asi bych se mnoho nenaučila ani ve skupině, kde budou 2 naprostí začátečníci a 2 plynně konverzující, kterým nerozumím ani slovo (inkluzivní výuka popisovaná v článku). Naopak pro moji výuku angličtiny samozřejmě nehraje roli, zda je spolužák na vozíčku, jiné barvy pleti či náboženství (jak se snaží propagátoři inkluze často podsouvat).
|
Babsi+2 |
|
(6.11.2015 7:45:15) A pak přijde puberta - pár dětí z nepodnětného prostředí začne strhávat ostatní a máme třídu, kde se téměř nikdo nechce učit, nebudou samostatně pracovat a není síly, která by je k tomu donutila.
|
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 8:17:24) Ivko, prohlédni si prosím pořádně odkazy - není v mých silách tu vypisovat všechny principy výuky a její systém.
Na webu alternativním škol - jak jsme dávala odkaz - je vše popsané, a jsou tam i odkazy na reálné školy.
|
Ivka (dva kluci) |
|
(6.11.2015 15:15:45) Eržiko, nechci od Tebe vysvětlovat principy Montessori pedagogiky. Tak trochu je znám a Tvoje odkazy jsem si prošla. Ostatně ani klasické školy už naštěstí dávno nejsou o drilování, rákosce a sezení v lavicích s rukama za zády (píšeme rok 2015). Článek však hovoří o "společném vzdělávání dětí s jakýmkoli talentem i hendikepem, děti školně úspěšné i neúspěšné" a já se ptám proč je tak potřebné a PŘÍNOSNÉ ty děti vzdělávat zároveň, v jedné místnosti a s jedním učitelem? Nemělo by mít vzdělávání vyšší cíle než "umění společného soužití" (viz článek).Např. naučit negramotného v mezích jeho možností číst? Jak mu pomůže, že vedle něj se jiné děti učí psát esej či rozebírají Seifertovy básně, když on si plete písmenka a ke čtení básní se nejspíš nikdy nedostane? Umění společného soužití lze trénovat i v modelářském kroužku, v hudebce, ve sportovním oddíle. Montessori znám a proto vím, že rozhodně není vhodný pro všechny děti. Koneckonců se to píše i na jednom z tvých odkazů * Protože je Montessori pedagogika do značné míry založena na schopnosti dítěte ponořit se do samostatné práce s pomůckou a vyžaduje poměrně velkou míru zodpovědnosti dítěte, může být problematické pro děti hyperaktivní, kterým více vyhovuje, jsou-li vedeny učitelem.
Nic z toho tedy neodpovídá na mojí prvotní otázku "K čemu je společné vzdělávání talentovaných a hendikepovaných dobré?"
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 20:59:05) Tak se podívěj na film Všichni spolu - je myslím i ke stažení. Není o montessori pedagogice, je o inkluzivní škole v Německu, kde se vzdělávají všechny děti společně:
Děje se tak na základní škole v Berg Fidelu, čtvrti německého Münsteru, kde se spolu čtyři roky vzdělávají děti bez rozdílu věku, rasy nebo handicapu. Výjimečně nadaný David, který chce být astronomem, se tu učí společně s bratrem Jakobem, který má Downův syndrom. Lukas, jenž si plánuje kariéru automobilového závodníka, má problémy se sluchem a motorikou a budoucí topmodelka Anita trpí poruchou učení. Portrét několika dětí, které v této škole získávají znalosti i sociální dovednosti, ukazuje, co to znamená moderní vzdělávání a co se stane, když i znevýhodněné dítě dostane šanci.
http://www.csfd.cz/film/324887-vsichni-spolu/prehled/ http://www.jedensvet.cz/pit/filmy-materialy/28
|
Analfabeta | •
|
(8.11.2015 10:53:27) Eržiko, můj příbuzný studoval školu, jakou Ty popisuješ, v Německu. Aby někdo nebyl diskriminovaný, tak se všichni společně nejprve vyučili řemeslu, pak si mohl dodělat maturitu a pokračovat na VŠ. Bohužel ty školy pracovaly s pubertálními dětmi a toho mého příbuzného strhli kluci z party. "Přece se nebudeš učit, ty vole, podívej, jak my si užíváme světa (holky, chlast..., naštěstí ne drogy). A výsledek? Maturitu si dodělával až při práci, dneska má děti a rodinu a teprve studuje VŠ, ale ne zrovna ten obor, co by chtěl, protože ten se nedá dělat dálkově, jen na denním studiu, ale to by nezvládnul, aby studoval na denním a přitim živil rodinu, když má ženu na mateřské. Náš systém dělení dětí obdivuje a moc by si přál, aby mohl v podobném systému studovat, ale v Německu be bohužel mohutně integruje. Takže jeho děti budou do školy chodit v Čechách, pokud do té doby školství nezmršíme. To si musíme nejdřív nabourat hubu, abychom poznali, že si bereme špatné vzory? Jenže v případě školství to může být fatální. To fakt chceme školství někde na úrovni Etiopie?
|
|
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 21:12:17) Ivko, existují inkluzivní školy, které NEJSOU montessori. V mém okolí velká městská škola se všemi ročníky, a vesnická s 90 žáky.
Jen já mám zkušenost právě z montessori, a nejsem úča. A taky mám zkušenost s dobrovolnickou prací s dětmi z tzv. nepodnětného prostředí.
|
|
Eržika. |
|
(6.11.2015 21:20:03) Ivko, můj deváťák teda v lavici sedí a šrotí nazpaměť. V běžné, tzv. výběrové škole.
|
|
|
|
|
Irena | •
|
(6.11.2015 14:34:35) Takže bordel a chaos. Pro mého syna, který potřebuje řád, smrtící mix.
|
|
|
|
|
|
|
Jik | •
|
(7.11.2015 18:21:25) Je jasné, že význam/přínos inkluze spočívá v pomoci jistému procentu podprůměrných. Pokud chceme mít z čeho financovat podprůměrné, musíme zároveň pěstovat/podporovat elitu. Rozumnému pěstování společenských elit se žádná společnost nemůže vyhnout, takže většina rodičů se pokouší své nadané děti umístit do speciálních škol právě pro nadané (8 letá gymn) a to ASAP. Protože CHYTŘÍ také potřebují podnětné prostředí. A společnost potřebuje chytré.
|
Lenka | •
|
(13.11.2015 22:59:13) Nemyslim si, ze jde o pomoc podprumernym. Ja mam mentalne postizeneho syna v prakticke skole a verte mi, rozhodne bych ho nechtela integrovat do bezne zakladni skoly. V cem by mu pomohlo, ze by naprosto zaostaval za spoluzaky a stal se tercem posmechu? Rozhodne se o pomoc nejedna, v nasem pripade spis o katastrofu. Chapu rodice nadanych deti, ze jim to neni vhod, ale nam, rodicum podprumernych deti, to uz vubec neni vhod. Nicmene to vypada, ze mame vsichni smulu :-(
|
|
|
|