Myšutka* |
|
(13.7.2015 13:16:56) Pokud je ten prostor, tak určitě ano. Ne vždycky je ale tolik místností a ne vždycky je možnost místnost přepažit nábytkem tak, aby vznikly "komůrky". Já jsem vyrůstala v jednom pokoji se sestrou a bratrem a rozhodně se necítím nějak poškozená. Sice jsme se občas mydlili, v době puberty těch starších to bylo občas napínavé, ale dodneška na to vzpomínáme jako na krásné dětství. Moje děti také nebudou mít své pokojíčky, prostě to dispozice bytu nedovolí, leda by jeden z nich bydlel na balkoně...
|
Drop |
|
(13.7.2015 13:45:56) tak jsou země Evropy, kde to přímo vyžadují a sledují, aby děti odlišného pohlaví měly svoji vlastní místnost
|
Myšutka* |
|
(13.7.2015 14:03:42) Ale jo, nicméně u nás to tak není a když mám byt 2+kk, tak zázraky nenaděláš. Respektive - pokud by nás zákon nutil, asi by se hledalo řešení za každou cenu.
|
Lea | •
|
(16.7.2015 10:43:11) No já to vidím tak, že si děti pořizuju až ve chvíli, kdy mám na ně dostatek prostoru, tak aby pokud chtějí mít každý své soukromí nemusel jeden spát na balkóně. Jinak řečeno dokud mám jenom jeden volný pokoj, nebudu si pořizovat dvě děti (ledaže nás časem okolnosti donutí přestěhovat se do menšího, což ale nebývá moc časté). Jinak nějak nechápu proč se tolik řeší (nemluvím o zákoně ale jenom nějakém tom morálním "právu") na to, aby děti OPAČNÉHO pohlaví byly každý zvlášť. Nevidím důvod proč tohle vztahovat čistě na opačné pohlaví. Když chce mít někdo soukromí, tak mu přece budou vadit všechny osoby, ne jenom ty co mají opačné pohlaví. Z tohohle na mě čiší opět nějaký sexismus, kdy lidé uvažují něco co nemá s daným problémem nic společného (jako asi aby se ty dva neočumovali až se budou svlíkat nebo co) jenže když chce někdo soukromí, tak nechce aby ho NIKDO očumoval, stejně tak stejné jako opačné pohlaví.
|
katka+synek2007 |
|
(16.7.2015 23:00:00) To s tím soukromím je pravda, ovšem pořizovat si děti podle počtu místností mi přijde poněkud přitažené za vlasy. tedy, samozřejmě si jich nebudu pořizovat pět do dvoupokojového bytu, ale dvě už ano, pokud to tak cítím. Pro děti je jistě od určitého věku příjemné mít pokoj pro sebe, ale že by nějak zásadně strádaly, když ho sdílí, to si taky nemyslím. Ještě k tomu očumování - já myslím, že to není sexismus, ani nejde o očumování, ale spíš o to, že dívka a chlapec mají od určitého věku diametrálně odlišnou představu o zařízení pokoje, což sice lze řešit zónami, ale jen do určité míry, aby celý pokoj nebyl jak pěst na oko. Ale je to jen moje doměnka, já jsem jedináček, měla jsem vždy svůj pokoj a mám dva kluky.
|
Lea | •
|
(17.7.2015 9:34:05) Pořizovat si děti podle toho jestli jim můžu nabídnout dostatečně kvalitní zázemí, kam aspoň podle mého patří dostatek soukromí a samostatný oddělený prostor sám pro sebe. Jenže tohle vidí každý docela jinak a myslím, že většina rodičů spíš řeší stoje touhy a potřeby (touhu po potomkovy) než třeba potřeby toho dítěte. Já jsem v dětství dlouhou dobu žádný svůj vlastní pokoj nebo prostor neměla a věř mi, strádala jsem setsakramentsky.
K tomu poslednímu, s tím nemůžu až tak souhlasit. KAŽDÝ člověk může mít diametrálně odlišnou představu o zařízení pokoje, než ten druhý, ať je to dívka nebo chlapec.
|
|
|
X__X |
|
(17.7.2015 9:53:36) No já to vidím tak, že si děti pořizuju až ve chvíli, kdy mám na ně dostatek prostoru, tak aby pokud chtějí mít každý své soukromí nemusel jeden spát na balkóně. Jinak řečeno dokud mám jenom jeden volný pokoj, nebudu si pořizovat dvě děti
no, ještěže tohle nenapadlo moje rodiče, to bych byla jedináček a to by se mi nelíbilo, bráchu mám ráda. i když vlastně nejspíš by mi to bylo jedno, protože bych nebyla ani já - když jsem se narodila já, neměli rodiče samostatný byt, protože v pořadníku měli přednost ti s dětmi.
|
|
|
|
Marketa, kluci 13 a 6 | •
|
(13.7.2015 20:56:08) Ktere staty to jsou - a jak to kontroluji? Lezou lidem domu na kontrolu pokojicku? A pokud nemaji dost mistnosti, nastoupi hoodny pestoun s velkym bytem?
|
Analfabeta | •
|
(14.7.2015 9:14:04) Buď hoodný pěstoun nebo dětský domov. U pěstounů, kde je třeba 8 dětí, má každé dítě vlastní pokojíček? V dětském domově taky? Když jsem pracovala v DD, bylo v jedné ložnici 8-10 dětí, a to sídlil v zámku, kde bylo místností dostatek. Děti žádné velké soukromí de facto neměly, dítě mělo vlastní postel (nebo na dvě děti připadala jedna patrová), stolek a skříň. Děti 15-18 bydlely po čtyřech, ale ty byly v DD jen o víkendech, přes týden byly na internátech.
|
|
nordica |
|
(14.7.2015 10:44:27) Markéto, zažila jsem už před 27 lety po rozvodu ve Skandinávii - prostě Ti město přidělí byt tak, že musíš mít kuchyň plus počet pokojů, odpovídající počtu lidí. Nevím, jak to je dnes.
|
X__X |
|
(14.7.2015 12:01:22) a když ze svého bytu nechceš? třeba proto, že je v místě, které ti vyhovuje, ve větším bys nezaplatila zvýšené náklady, udělala sis v něm úpravy, aby se ti v něm dobře žilo a nemáš peníze, abys to samé udělala v novém bytě, nebo se ti prostě a jednoduše nový byt nelíbí?
|
nordica |
|
(14.7.2015 13:29:20) X_X - kladeš samé správné a logické dotazy. Tady šlo ale o situaci, kdy jsem se po rozvodu odstěhovala od manžela a město mi sehnalo byt. Jinak, pokud Ti našli byt, který jsifinančně neutáhla, dostavalas příspěvěk na bydlení. Skandinávský socialismus v praxi. Ale předpokládám, to od té doby už taky trochu osekali.
|
|
|
|
|
Pruhovaná |
|
(14.7.2015 6:33:24) A proto jde Evropa do háje.
|
|
|
Myšutka* |
|
(13.7.2015 14:06:41) Tak to u nás nebylo, i v malém pokojíčku šlo stanovit osobní prostor, i když hranice byly virtuální, ale bylo jasné, co je koho a co je společné. A u mých dětí je to stejné, mají každý svoji zónu. Není to ideální, ale na druhou stranu jít do většího by pro nás bylo na hranici finanční sebevraždy.
|
|
Pruhovaná |
|
(14.7.2015 6:35:50) "žádná absence soukromí" je v tomto kontextu roztomilý termín.
|
|
|