Re: samostatný pokojíček

jj, já mám mladší ségru o 6 let mladší, v dětství dobrý, měly jsme jeden společný pokoj (obr velký teda). Ale tak od mých 14ti jsem fakt chtěla svůj pokoj, dosáhla jsem toho kručením u našich tak dlouho, až mi táta jednu takovou komoru 2x2,5m předělal (větší okno, vystěhoval ji od krámů, já jsem si ji vymalovala, koupili mi teda nový stůl a knihovničku, dostala jsem starou válendu) a byla jsem šťastná jak blecha - prostor sice nula nula prd, ale MUJ.
A dneska děti dospívají dřív. V těch 15+13 let je to těžká puberta u obou. Nedivila bych se, kdyby starší chtěl na intr. Odpočali by si od sebe.

Moje děti jsou holka 10 a kluk 7 let, a už to taky začíná dřít. Vyhrajou si, ale takové to komandování jeden druhého, obviňování on/ona mi tamto.../si začal... je na palici, utnout to z mé strany lze, ale pomůže to jen na chvíli. Tak se taky těším na to, že po přestěhování už to bude lepší, až budou každý ve svém pokoji (no samozřejmě byl konflikt, jeden pokojík je větší než druhý, bohužel to nešlo jinak, ale v tomhle "kašlu" na spravedlnost v tom smyslu, že by si děti určovaly co a jak budem stavět, musí se srovnat s tím, co je).