Re: a co psycholog?

Tohle byl přesně náš případ, projev vzdoru proti autoritě rodičů. Začalo to, když bylo synovi asi rok a 3/4. Zjistil, že umí zadržet kakání, když chce. Nosil tehdy ještě plenky, bylo to před začátkem učení na nočník. Kakání ho nebolelo, stoličku měl měkkou třeba i po 5 dnech, ale plakal zklamáním, že to neudržel. Dokázal neuvěřitelně poskakovat, jen aby to zdržel. Volal kakat, dala jsem ho na nočník a ještě to zvládl zadržet, poskakoval i s nočníkem. Rekord měl 7 dní bez stolice. S čuráním problém nebyl, to se naučil do nočníku skoro hned. Bohužel jsem tehdy nevěděla, že to může být projev vzdoru, pořád jsem řešila s doktorkou jídelníček. Teď už bych šla za psychologem. Synovi tento vzdor vydržel asi do 3,5 let. Z ničeho nic začal chodit kakat na nočník bez zadržování. Asi se mu to v hlavičce samo srovnalo. Na tento druh vzdoru nic nefungovalo. Ani úplatky, ani vysvětlování, ani ignorování (zkusila jsem to ignorovat, jako že mě to nezajímá, ale taky nic).Prostě to bylo něco, co si mohl řídit sám a my jako rodiče jsme na to byli krátcí.