Může být zapomnětlivost dědičná?

Moje tchýně zapomíná, nebylo návštěvy, aby si u nás něco nezapomněla, a to nejen u nás. Jednou si odložila v parku kabát, zapomněla že si ho tam sundala a až doma si vzpomněla, kde ho nechala, ale už bylo pozdě. Kabát už měl jinýho vlastníka. Další zapomnětlivec je její syn - tedy můj manžel. Věčně mu musím něco připomínat, už mě to kolikrát ani nebaví, takže když mu onu věc nepřipomenu, tak prostě zapomene. Teď jsem si vzpomněla, že jeden čas zapomínal různé věci na střeše auta. Jednou to byla peněženka, docela plná, ale jízdu přežila. Pak to byly dětské boty, které se údajně ztratily v mateřské školce a až po několika letech jsem se od manžela dozvěla, že se neztratily ve školce, ale právě jízdou na střeše auta. Jenže i manžel si myslel tenkrát, že se ztratily ve školce, vůbec si nevzpomněl, že by je na to auto dával. Další zapomnětlivec, je manželův syn z prvního manželství. Když k nám chodil na víkendy, bylo pravidlem, že u nás něco nechal. A poslední v řadě na koho teď myslím, je náš 8letý syn, co ten už ztratil věcí takovým způsobem, že je někde zapomněl. Naposled to byla úplně nová kšiltovka, moc pěkná, ztratil ji když jel na tábor, nechal ji v autobuse, a už má určitě nového majitele. Tak co myslíte, je zapomnětlivost dědičná, nebo je to jen náhoda, že mám ve své rodině tolik zapomnětlivců. Já si zase naopak dávám děsnej pozor, abych někde něco nezapomněla a zatím se mi to nestalo. Aspoň doufám.