Re: Díky:)

Ahoj Crystal,
vis pro me byl vlastne nejvetsi sok ten, kdyz jsem prisla po dvou dnech domu i s prckem (rodila jsem v USA proto po dvou dnech) a zjistila jsem ze uz tady nemam zadne tlacitko, ktere kdyz zmacknu prijde sestra a rekne mi co mam delat protoze maly breci. Zjistila jsem ze jsem tu ted pouze ja a muj manzel a prcek ktery je na me naprosto zavisly a ze pouze JA musim udelat vsechno proto aby byl spokojeny. To byl ten nejvetsi sok. Najednou jsem musela v podstate 24 hodin jenom kojit a mezi kojenim maly brecel a ja nevedela co mam delat. Myslela jsem ze jsem spatna mama ktera nedokaze ani mimco utisit. Ale za par dni po navsteve laktacnich sester jsem nasadila novou techniku kojeni a bylo lip ale ne porad uplne fajn. Clovek je strasne psychicky unaveny a fyzicky taky protoze v noci spis mimimalne a nez si telo na to neustale vstavani zvykne uplnynou 3 mesice a potom uz je to docela dobre. V uvozovkach, protoze denne na tebe cihaji nove a nove prekazky, ktere musis resit a vlastne budes resit nez toho prcka vychovas. Nejdrive nas trapi vetry, potom usinani, potom rostou zuby, potom se uci jist, a vsechno chce strasnou trpelivost kterou nekteri a podotykam i ja moc nemame a musime se ji v sobe hledat a sami se ji ucit. Taky me dost deptalo, ze jsem neco zacala delat, ale vlastne jsem nevedela, jestli to dokoncim, protoze jakmile maly zaveli tak mas po praci. Je toho hrozne moc na co si musis zvyknout a i kdyz jsem rodila skoro bezbolestne tak si myslim ze na bolest zapomenes teoreticky rychle ale to potom to jsou soky! Teda aspon pro me! Ale stoji to za to. Tak drzim pesti.