Re: Chápu obavy
Ahoj.Chci jen teď,s odstupem času,vylíčit stav své duše krátce po "utocích".Ačkoli žiji v Čechách,měla jsem v období od 11.září minimálně až do Vánoc příšerné psychické stavy oscilující mezi paranoiou a depresí,kdy jsem každé ráno místo snídaně okamžitě zapla TV a očima přeletěla flashnews na Teletextu,abych věděla,kdy a jaký typ utoku se blíží a odkud jej můžeme čekat,pak jsem ještě surfovala po netu,abych se utvrdila v tom,že prozatím nám žádné nebezpečí nehrozí.Doma mi k tomu křičelo tříměsíční miminko.Neměla jsem daleko k laktační psychose.Místo radosti moře slz a depka z toho,co proboha bude,umocněná mou velkou sugestibilitou.Nedovedu si představit,že bych v té době bývala byla v US.To by mě asi byli nuceni hospitalizovat na psychiatrické klinice.Teď je to už nepoměrně lepší,nicméně,jsem "stále ve střehu".
P.S.: O koupi plynových masek jsem kdysi uvažovala také,pak jsem však tuto variantu z důvodů uvedených v uvodním článku této diskuze zcela zavrhla.Opravdu,kdyby opravdu k "něčemu" mělo dojít,masky by nejspíše byly k h...u!
P.P.S.: Za bolševika se říkalo " hlavně,že je mír ".Tenkrát jsme se tomu coby pubescenti smáli.Dneska mně to už směšné nepřijde...
Čau,Pavlína.
Odpovědět