Co říkají psychologové v USA?

Už po třetí během několika let mám možnost pobývat několik měsíců s celou rodinou v jižní Kalifornii. Hned při prvním pobytu mě zarazilo, jak často v této oblasti pracují matky velmi malých dětí. Před půlrokem jsem dokončila studium psychologie a mám ještě v živé paměti nejrůznější psychologické studie dokládající, jak velký význam má pro dítě v prvních letech jeho života vytvoření pevných a stabilních vazeb k několika hlavním členům rodiny a jaké dlouhodobé důsledky má jejich narušení či ohrožení. Pátrala jsem proto po názoru amerických psychologů na zaměstnanost matek velmi malých dětí a jediným výsledkem mého (nepříliš intenzivního) úsilí byla studie dokazující, že důležitější, než výhradně mateřská péče je péče kvalitní a že nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě času s dítětem stráveným. Přesto mně je evropské pojetí bližší a lépe souzní i s mými vlastními mateřskými zkušenostmi.
Seznámila jsem se tu s několika českými au-pair děvčaty, které se starají o děti od narození do školního věku. Pokud pečují o dítě do tří let, jsou s ním převážnou část dne samy, učí je mluvit, poznávat svět, chodit, tedy všechno to, co u nás zůstává většinou krásným privilegiem maminek. Rodiče přicházejí až kolem šesté hodiny večer, dítě si převezmou na dvě tři hodiny a ráno jej opět předají chůvě. Děvčata shodně uvádějí, že jsou na ně děti silně citově navázány a mají obavy, jak budou reagovat na jejich odchod. Au-pair totiž může v rodině pobývat pouze jeden rok, poté přijde další chůva, za rok další....Zajímalo by mě, zda existuje studie sledující,jaký má toto opakované přetrhávání silných citových vazeb vliv na emoční a sociální vývoj dětí.
Některé mladé matky řeší péči o dítě jinak. Naše známá Američanka před čtyřmi týdny porodila holčičku a za dva týdny se chystá na plný úvazek opět do práce (šest týdnu je tady zákonná mateřská dovolená). V péči o kojence se budou střídat babičky a jeden den v týdnu manžel. I když bylo již prokázáno, že dítě docela dobře snáší, starají-li se o něj více než dva lidé, neumím si představit, jak se takhle maličké může vyrovnat s tím, že jeden den ho krmí z lahvičky jedna babička, druhý den druhá, večer ho máma kojí. Každá z nich jinak mluví, jinak voní, trochu jinak na dítě reaguje.
Ráda bych se o důsledcích střídání pečovatelů dozvěděla něco víc.Poraďte mi.