8.12.2004 21:35:24 Báruška
Re: svatení finance
Ahojda holčiny,
musím říct, že jsem neodolala a koukla jsem se na tu Lancelotovskou svatbu - musím fakt pochválit. Mám ráda netradiční věci a tohle se mi moc líbilo. Docela s chutí jsem si přečetla všechny příspěvky a přestože tohle martýrium (svatbu) zatím řešit nemusím, občas si ráda něco nastuduju :o).
V jednom příspěvku bylo o tom, jak se známí vzali potichu v cizině a rodiče jim to dodnes neodpustili. Přijde mi to docela kruté, protože bych sama ráda šla jednou touto cestou, s partnerem zatím nemáme našetřenou ani korunu a to už spolu žijeme 2,5 roku a já bych raději šetřila na nějaké to cestování, než na svatbu. Mí rodiče by mi jednou určitě finančně pomoci nemohli, táta jde teď do důchodu a mám mladší sestru ještě na gymplu, takže o tom nemůže být ani řeč. Sama vím, jak celý život bojují s penězi, tak bych to po nich ani v žádném případě nemohla chtít! Navíc také zastávám názor, že pokud spolu partneři již delší dobu žijí, nevidím důvod, proč by jim na to rodiče přispívali. Ale to je můj názor a samozřejmě co rodina, to jiné zvyky a jiný názor.
Už mne ale taky napadlo, že to bude třeba rodičům líto, když se vezmeme někde na výletě v zahraničí a pak jim to jenom oznámíme. Když já mám takovou vrozenou averzi vůči těmhletěm "naplánovaným", "nuceným" akcím. Svatba se prostě dělá tak a tak to bude a vždycky bylo. Nějak mi to přijde jako hodně intimní moment a už si vůbec neumím představit, že by tam bylo nějaké příbuzenstvo, s kterým se scházím jednou za 2 roky!
No, naštěstí to ještě nemusím řešit, dělám dálkově vysokou, ještě minimálně tři roky, takže ty tři roky to ještě snad nebudu muset řešit :o).
Jaký názor máte vy ostatní na svatbu v zahraničí, potajmu, v klídku, třeba dohromady se svatební cestou? Myslím si, že to taky není špatná varianta pro ty věčný šetřílky, co jim stejně nejde ušetřit ani korunka :o). Trochu se mezi ně počítám :o).
Moc vás zdravím. Báruška
Odpovědět