Re: Něco je špatně

Tak to já se zase slečně nevidím. Asi tak 80% rodičů sportujících dětí lze rozdělit do dvou kategorií: Nadšení a Znudění.
Znudění sice teda jako přijdou, ale furt courají a ptají se, kdy už půjdou domů, a musí si stěžovat dítěti, které se chce rozcvičit, povzbudit kamarádky co už soutěží, podívat se na soupeře a počkat na vyhlášení.
Nadšení přijdou, povzbuzují, řvou, když se dítěti něco povede, mají potřebu sdělit celému okolí, že to je jejich dítě. Furt dítě obskakují a vytrhují ze soustředění. Na gymnastických závodech za mnou do poslední chvíle běhala mamka, která gymnastiku viděla max. v televizi a pak až u mě, a furt mi radila - napij se, dej si cukr, napij se, pořádně se rozcvič, na tý hrazdě si dej pozor na rovnováhu, neodskakuj vysoko ať to ustojíš, nemáš lepší dres? Tahel barva ti nsedí, atp. Táta zase za celej sál zařval "To dáš!" když jsem byla asi dva kroky od odrazového můstku na koni a já jsem přeběhla, neodrazila se, koně zbořila a jeli jsme domů místo na mistrovství republiky. Toto je oboje značně otravné, když ne navíc ztrapňující přes ostatními.
Slečninu rodinu neznám, ale pokud jsou jeden z těchto dvou typů, nedivím se holce, že je nikam nechce brát. Fakt to sportovci znechutí i sport i dotyčné povzbuzovače.