Re: No fajn

Heleno, já to chápu. Ne, nerušme pedagogické školy, ale dejme šanci třeba dětem s nějakou poruchou, třeba vozíčkáři, který nemůže chodit do školy, protože ta není bezbariérová. My měli ve zvláštní škole slepou holčičku, která se vzdělávala Doma ještě před r. 1990 a do školy s ní maminka chodila je 1x týdně a měla pak 2-3 hodiny učitelku jen sama pro sebe. Ano, existuje speciální škola pro nevidomé, ale je internátní a tam ji rodiče dát nechtěli, byla to holčička ve věku 6 let, na internát byla ještě malá. Tam to pak smysl má.
Nebo jsem četla o skupině českých geologů, kteří byli v 60.letech minulého století pracovně někde v Indonésii, i s rodinami. Chlapi byli v práci a tak se ženské domluvily a udělaly společnou školu pro děti. Každá učila něco, udělaly si i školku a společně i vařily, aby se mohly samy i děti najíst. Po r. 1990 pak byly bity na důchodu, protože na svou činnost neměly s nikým smlouvu, byly v té Indonésii jako "profesionální manželky".
To jsou ale ojedinělé situace. Jinak by děti do školy chodit měly, nemyslíš?