určitě nenechávat jen tak

Dobrý večer,

já bych tedy metodu oko za oko, zub za zub moc nedoporučovala. Možná měla paní která to tu píše štěstí, že u ní v širší rodině, to prý nenechalo žádné následky - i když neví, argumentuje pouze reakcí syna na to plivnutí, což zrovna mohlo být něco, co v té dané chvíli, zafungovalo.

Já nejsem příznivcem oplácení čehokoliv.

Myslím, že to ubližování malého synka je prostě nepovedený pokus o komunikaci. Můj syn to dělal taky a musela jsem si ho hlídat aby hned jak vleze na písek nedal někomu lopatkou po hlavě. Jeden čas se zas projevoval tak, že když viděl malé miminko, tak mu začal okousávat hlavu. Ale já jsem mu to v podobném chování vždy včas zabránila a vysvětlovala, že takhle prostě ne. Hlídat jsem ho musela pár měsíců - ne že by vždycky někomu něco provedl, ale prostě chtěl se družit a ne vždycky na to šel úplně dobře. A dneska když je mu 2,5 roku, tak se druží úplně normálně, malá miminka hladí a ochraňuje. Prostě jsme na tom zapracovali a už chápe, co se sluší a co ne.

Domnívám se, že je to i případ autorky a chce to prostě dítěti vysvětlit.

jinak z mé přechozí zkušenosti se 2-mi dcerkami, kterým jsem jednou řekla, že se do nikoho nebouchá a že se k druhým chováme hezky atd a byl klid, byla překvapená, že tedy synek tzv. nejde pro ránu daleko a vysvětlit mu to a usměrnit ho tedy trvalo nějaký čas.