Re: Moje zkušenost

Omlouvám se za chyby, píšu z mobilu.. On se s nimi vidava 2x za měsíc. Výši platu má stále stejnou a i přes to mam alimenty ve výši 5000 Kč.

"Sverila se mi "
"Tak se nejak stalo, že jsem se s tím mužem dala dohromady."
Ne, nebyli jsme kamarádky, je to známá moji známé, tak nějak nepřímo. Je to ale taková hlasna trouba. Když potká někoho, koho viděla být jednou v životě, pokud se ten člověk nevymluvi na cokoli a neodejde včas, nepustí ho, dokud nebude znát podrobnosti jejího bolestného života.. Celý její život je velká bolest a utrpení.

S ním jsem se potkala tak nějak náhodou, on se mě zeptal jak se mám, já řekla, že nic moc, on odpověděl podobně, já jsem rekla, že vím, že jsem slyšela a on- tak to pojďme probrat na kafe. Mluvili jsme o dětech, já mu říkala co nejspíš ta jeho žena chce a potřebuje.. To už s nimi nebude, byl ženou vyhozen (vyměněny zámek, vyhozené věci atd) Po pár takových kafich mi začalo docházet, že jsme na jedné vlně, proto jsem to utla. Vedela jsem, že na takový vztah momentálně psychicky nemám. Po pár měsících jsme se potkali znova, vysvětlila jsem mu svůj nezajem.. Ale já jsem za ty měsíce už udělala nějaký ten pokrok sama v sobě a prostě.. Jsme začali spolu.

"V neposlednom rade, v Tvojom vzťahu bol iba ON na vine a v jeho vzťahu iba ONA na vine (naozaj je to tak čiernobiele?)"
Ne, to není. Jak jsem psala, i já jsem byla na vině. Vadily mi ty věci a někdy jsem je nedokázala v klidu řešit, někdy jsem se neovladla a řvala. To je moje chyba. V jeho vztahu nemůžu říct, nezila jsem s nimi. Vim, že se taky hodně hádali, ale prakticky ať udělal cokoli, že strany jeho ženy byla věčná nespokojenost. Nevěra z její strany byla to poslední, co za tím udělalo tečku. Stále ale s nimi bydlel, kvůli dětem. Přes její nevěru se ale nedokázal přenést a hádali se kvůli tomu. Jednou šel do práce, vrátil se a jak jsem psala-vyhozené věci a vyměněny zámek.. Od té doby bojuje o přízeň děti...
Vždycky na to musí být dva, že? Rikava se to. Nevím.