zabezpečení školy

Sice jsou některé postřehy v článku zajímavé, ale dovolím si přidat svůj pohled ze strany rodiče prvňáčka v sídlištní škole krajského města.
Do školy oficiálně nikdo nesmí. Družina sídlí v budově školy (děti se vracejí po obědě do třídy). Mají sice skříňky, ale už i některé prvňáčky napadlo půjčit si od školníka univerzální klíč a prohledávat skříňky druhákům. Nám se zatím nic neztratilo (možná i díky tomu, že jí nic extra do školy nedávám, stejně se vrací denně jako zabahněné čuně). Ale pochybuju, že stejně bezpečné jsou skříňky 6.-9.ťáků, když i prvňáčci se snaží krást. A to jsou rodiče vesměs slušní lidé.
A další negativum - když přijdu dceru vyzvednout, kolikrát 20 min nevím, jestli tam vůbec je, jestli mi ji poslali nebo co se děje.
Do školy nesmím (občas se sice vrátná nechá umluvit, ale zvlášť za horšího počasí pokud jsou zrovna na zahradě, nevím jestli ji vůbec zavolali (obyvlášť pokud mají u dveří službu nějací natvrdlící, kteří si nezapamatují ani ve třech jedno jméno, už se to taky stalo). A než školu obejdu, abych se podívala, jestli zrovna její třída není na zahradě (či se ještě nevrátili z oběda, z parku, ze solné jeskyně atd.)... tak může mezitím oblečená jít předem a hledat kde jsem... Prostě trochu nedomyšlené. Také nemluvě o tom, co všechno se v těch skříňkách nachází, i když jsem sceři nakázala všechno mokré přinést domů!...
I když na druhou stranu asi lepší než zkušenosti kamarádky z malé vesnické školy, kde jsou dvě šatny společné pro 1. stupeň a páťáci přehazují těm malým schválně veci do té druhé šatny a tak...