Re: Nechci se pubertálně vysmívat

Hanulko, muži jsou především pohodlní něco řešit, ke spoustě věcí v životě vůbec se staví stylem, že je nechávají vyhnít, aby samy zmizely.
Bohužel ve vztahu to tak nefunguje, že problémy zmizí, když si jich nebudu všímat, budu je ignorovat, nebudu o nich mluvit.

Pro mnohé je bohužel pořád ještě synonymem pro rodinnou "pohodu", když partnerka "neotravuje-neprudí" tj. nechce s nimi něco řešit, probírat. Takovou pak hodnotí kladně, i kdyby si v duchu myslela o zadeli a dokázala to šikovně skrývat.

Ženy si často představují rodinnou pohodu tak, že je třeba mít čistou vodu, jasno ve věcech, o nejasnostech si promluvit. Opak těžko nesou, partnerovi ho zazlívají, i když třeba jen vnitřně, protože on jim nedovolí ventilaci pocitů. Když žena ventiluje, často jí označí jako viníka rodinné nepohody.

Partnerka-řešička, je u většiny českých mužů stále ještě velmi nepopulární.

Jistě jsou už i osvícení muži, ale většina těch českých pořád myslí postaru.
Ve většině vztahů proto dobře funguje ten začátek, ale jakmile pár dostihne streotyp, problémy, jde to do háje, protože to už vyžaduje aktivní přístup ke vztahu, pořád na něm pracovat, aby se neodcizili a nezevšedněli a ne si myslet, že když si lehnu u televize a koukám na fotbal a žena si čte v ložnici a nepohádali jsme se, že je to pohoda.
Je třeba cítit klima ve vztahu, nebýt lhostejný.