Re: pár dotazů pro Dokonalou Supermatku Blanku

Mono,

tak si to vezmeme popořadě.

1.Záchod - moje děti, když jsou za mnou na záchod, tak se se mnou tahají o toaletní štětku, rozvíjejí papír, snaží se v nejméně vhodnou chvíli spláchnout, skáčí po mně, blbnou se dveřmi a často hrozí, že si do nich zavřou prstíky. Teď už to není tak zlé, ale doufám, že pochopíš, že když to do nich vjede, je pro mě jednodušší se na ten záchod zavřít. To je proboha takový zločin chtít se vy***at v klidu?

2.Koupelna - sprchuju se také večer, když spí, ale občas do té koupelny musím i jindy, že. A ono to jde dost těžko, když děti otevírají šuplíky a skříňky a vytahují z nich věci, hází je do vany apod. Koupelnu máme malou a panelákovou, takže nastěhovat všechno do výšky 150 cm a výš jaksi nejde. Je takový zločin chtít si vyčistit zuby nebo umýt zadek v klidu? Nemá něco do sebe děti odmalička naučit, že má máma na těch pár minut v klidu právo? Vždyť sama tvrdíš, že máš velkou potřebu soukromí, tak co na tomhle nechápeš? Čumákování mě nebere, ale je nutné, aby se batolata dívala na to, jak si máma mění vložky a omývá ze sebe krev? Není ono to náhodou i ode mě ohleduplné je toho pohledu ušetřit? Nebo mám úkony související s menstruací odložit až na pozdní večer a chodit celý den jak prase?

3.Vaření - kdyby sis přečetla celou diskusi, věděla bys to. Ty bys uměla vařit s dítětem, které během minuty desekrát vypne sporák? Které ti ze sporáku stahuje věci nebo ti je tam dává? Které je schopné během pár vteřin rozházet po celé kuchyni nádobí i jídlo? Všechno rozlít, rozpatlat a nakousat? Je skutečně ode mě takový zločin chtít všechno udělat v klidu? Pro Tvou informaci - ohrádku už z 99% používám místo dveří do kuchyně. Je tak strašný zločin, že pokud si děti zrovna nějak nehrají samy, že jim pustím pohádku a jdu tohle udělat v klidu? Že chci předejít tomu, aby na sebe zvrhly něco horkého a byli z nich nadosmrti mrzáci?

4.Věšení prádla - je tak hrozný zločin chtít pověsit prádlo, aniž by mi někdo převracel sušák a rozhazoval kolíčky i prádlo po zemi? A když odmítnou knížky, stavebnice i autíčka, tak jim tu pohádku pustit?

Je ode mě takové svinstvo nenechávat všechny práce na večer, kdy děti spí, a chtít se v té době věnovat také něčemu jinému než domácím pracem? A nemít pak o pár let později důvod své děti mořit kecama o tom, jak jsem v době, kdy byly malé, neměla žádný volný čas? Vždyť ty si svůj čas na relax u Rodinky také najdeš, ne?