Já u nás doma rostu
když děti spadnou a slyším "to ti patří" nebo "to nic není, to se ti zahojí". Mě říct někdo takovou větu když se praštím loktem o topení, tak ho snad zakousnu. Taky to občas vyvolá takovou reakci, že kluk chce dotyčného praštit nebo na něho začne nesouvisle řvát. Je vidět, že je taková reakce druhému člověku spíše nepříjemná.
Dřív mě taky takové věty naskakovaly, člověk je rozčílený a napadá ho všelicos, ale po nějaké době, kdy jsem je přestala používat mě kupodivu taky přestaly napadat.
Přesvědčila jsem se, že čím míň toho řeknu tím líp. Pochovám a řeknu třeba jen "to muselo bolet, můžu se podívat jak to vypadá?" nebo "to mrzí když ti někdo nadává" apod. podle konkrétní situace a fakt kluci brzo přestanou brečet a jede se dál.
Odpovědět