Re:kojení tříletých

Ahoj ženský,
z nudy pročítám tu Vaší debatu kojit či nekojit a musím se usmívat, jak vášnivě tu řečníte. Jeden by řekl: Dobře, že je to jen virtuálně, jinak se poperou! :-)
Já myslí, že máte každá kousek pravdy!
Kojení je dobré a potřebné, to je bez debat!
Ale ...když mamka kojit nemůže, není tím méněcenná matka!!!
...když mamka kojí tři roky, není světoborná matka!!!
Ať si každá kojí tak dlouho, jak dlouho chce! Jak sama uzná za vhodné! Proč se řídit tím, co se má a nemá? Vždyť co se vlastně má a co nemá? Co je a co není správné?
Vy to některá víte?
Já při prvním synovi přibrala za celé těhotensvtí 3 kg.
Při druhém skoro 30 kg!
Prvního syny jsem kojila 5 neděl.
Druhého rok!
První syn mluvil krásně na 15ti měsících.
Druhý nemluví moc ještě teď, na dvaceti měsících!
Co je dobře a co špatně?

Pravda je, že když vidím maminu s miminkem, jak ho na veřejnosti kojí, tak je to krásné, ať je to v restauraci, u doktora, na lavičce v parku nebo v MHD, je to jedno, prostě mimi žádá, mimi dostane. Ale když jsem viděla kdysi dávno v MC maminu, jak povídala povídala, najednou k ní přiběhlo dvou a půl leté dítě, strčilo hlavu pod triko, napojilo se a zas si běželo za dětma hrát, tak mi to přišlo tak divné, že jsem v tu chvíli okamžitě věděla, že kojím maximálně do roka (plus minus), že pak je to hrozné.
Ale podotýkám, že to je jen a jen můj názor, neříkám, že je to špatné! Ale ani nemůžu říct, že je to skvělé!
V tom musím souhlasit s Monty... ať si každá kojí jak dlouho chce, ale nevidím důvod, proč je to tak skvělé! Ještě beru to "ucucávání" na usnutí! Ale na veřejnosti, prso místo pet lahve s džusíkem?
Můj syn jí všechno, ovoce, zeleninu, polívky i všechna druhá jídla, chleba s čímkoliv, pomazánky, i páreček občas slupne...a rád, byť vím, že by neměl... a vidět ho s párkem a rohlíkem u prsa by mi přišlo vážně divné.
Musím ještě dodat, že nikdy nepil z lahvičky s dudlíkem, jen byl do půl roku plně kojen a od půl roku čaj po lžičkách a pak z pítka. Od té doby, co jsem ho přestala kojit, mlíko vůbec nepije! Nechce ho, nemá ho rád a já ho nenutím... jak psala Sylvie, jenou na to sand příjde sám, věřím mu! :-)