Náš ježurka

Asi před měsícem jsem byla požádána, abych se ujala malého trumbery, který se motal našim vrátným v bráně. Hrozilo mu skřípnutí křídly vrat, nádvoří je pusté a naprosto pro ježka ne k přežití a před bránou rušná křižovatka. Věděli na koho se obrátit. Pitrýsek byl ten večer u nás už doma. Nevážil ani 30 deka. Obdivuji každého, kdo se ježka ujme. Je to péče nepřetržitá: Ráno, po příchodu z práce, večer a pokud se v noci vzbudím tak zase. Baští jako dutej :) Kupujeme červíky, kuřecí krky, přidáváme vajíčka a psí piškotky. Vodu měníme neustále, protože je to čuňátko. Seno máme po celém bytě, nějak se u nás zabydlelo :))). Prostě ho při vyměňování vytrousíme a pak rozneseme na papučích. Ale už máme skoro 50 deka a tak půjde ven. Myslím že jsme mu dali náskok a zbytek už dohoní sám. Určitě zazimuje v pohodě. Dává nám zabrat, ale stejně se nám bude stejskat.