| hataika | •
 |
(25.7.2007 14:49:14)
Tak jestli vše dopadne ok,tak jdu do třetího císaře.Je tady někdo také s aktuálním třetím císařem?
|
| Gábi_Smolíková | 
|
(25.7.2007 18:17:54)
Ahoj Hataiko,
mám 6 týdnů od posledního porodu (celkem tři, všechny císařem). Potřebuješ něco vědět?
|
| hataika | •
|
(26.7.2007 7:31:45)
No,ráda bych věděla jestli je nutné se nějak zvlášť sledovat a co jsou varovné signály,že něco není ok.Dnes jedu za svým doktorem,tak ho zahrnu taky otázkama,ale zajímají mě zkušenosti maminek,ty jsou z reálného živora a ne jenom z knih.Dva minulé císaře mám v celkové anestezii a teď bych ráda epidurál,je to možné a chci přitom udělat sterilizaci,tak otázek mám haldu.Děkuju za reakce.
|
| Juldafulda | 
|
(26.7.2007 8:28:42)
Ja maleho videla po akutnim cisari asi az po 7 hodinach. S laktaci jsem problemy nemela, mela jsem epi ale i tak mi dali narkozu, protoze si vubec nic nepamatuju. Pozadala jsem je o prispani, kdyz me budou sit, ale prispali me snad jeste nez rizli. Mlika jsem mela strasne moc, takze hrozilo, ze me nepusti z porodnice, protoze jsem mela prsa jak kamen a silene rozkousany. Az ted po 8 mesicich se ta vyroba mleka nejak ustalila, ale i tak mam casto nabehy na zanet prsu. Takze muj nazor je ten, ze cisar nema s laktaci nic spolecneho. Bud je zene dano, aby kojila anebo neni. nelamala bych si s tim hlavu. Hlavne ,aby bylo dite i mama spokojene.
|
|
| Gábi_Smolíková |
|
(26.7.2007 8:42:34)
Hataiko, já se taky hodně bála možných komplikací, dokonce jsem kvůli nim o třetím dítěti dlouho vůbec neuvažovala. Nakonec bylo všechno v pořádku. Během těhotenství jsem měla jen trochu vyšší tlak, ale to s tím nemá co dělat. Do 34 tt jsem chodila do práce, starala se o dvě starší děti.... Porod mi naplánovali na 39+0, tři dny předtím jsem už byla preventivně hospitalizovaná. Tentokrát jsem rodila se spinální anestezií (předtím oba porody v celkové anestezii) a bylo to super. Skvělý zážitek. O sterilizaci jsem dlouho přemýšlela, přece jenom je to jakási definitiva (já vím, že je možné i pak počít přes umělé oplodnění ale přece), nakonec jsem se rozhodla pro. Díky podvázání vaječníků byla sekce asi o čtvrt hodiny delší, ale jinak v pohodě. Lékaři mě za to rozhodnutí chválili - což je pochopitelné. Já jen doufám, že mě to nebude v budoucnu mrzet.
|
| hataika | •
|
(26.7.2007 10:22:27)
Katko moc ti děkuji za popis tvé zkušenosti,je fain,že jsi to tak vzládla,doufám,že to tak bude i u mně.
Ať se daří tobě i tvé rodině.
|
|
| hataika | •
|
(26.7.2007 16:17:32)
Tak jsem byla u lékaře,ten na mně vybalil všechna možná rizika,moc mě teda neuklidnil,ale řekla jsem mu,že jsem si rizik vědoma a on nato,že to je jeho povinost mě varovat.Tak nevim.Jestli bude probíhat vše jak má tak nevidím důvod těhotenství ukončovat.
|
| Zdeňka | •
|
(29.7.2007 18:10:11)
Mám za sebou 2 porody. První byl před 3 lety císařem, druhý před 3 týdny spontánně. Tudíž můžu porovnat a těm, kteří chtějí dobrovolně císařák, chci jen napsat, že dělají pěknou blbost. Císařák bych nechtěla ani za nic, doba rekonvalescence je dlouhá a příšerná.Když jsem čekala 2. dítě, trošku jsem se bála, že to bude opět císařákem, ale dopadlo to dobře a je to pro mě osobně velké vítězství, že umím porodit normálně.Dodalo mi to takový sebevědomí, že jsem v pohodě, bez problémů kojím a cítím se báječně.
|
| Gábi | •
|
(30.7.2007 22:12:04)
Uplně souhlasím s předchozím příspěvkem.Holky, které chcete rodit CŘ dobrovolně, dobře si to rozmyslete.Mám za sebou 2 spontánní porody (děti 12 a 8 let) a CŘ před dvěma měsíci, doba rekonvalescence je strašná, navic hrozí komplikace, které mě neminuly,celých 6 týdnů po CŘ jsem 3krát týdně docházela do porodnice na zákroky,3 dny po porodu zánět dělohy, ještě teď nejsem v pohodě a dávám dohromady sebe při 24hod. péči o miminko.Já už rodit nebudu, ale kdybych se měla do budoucna rozhodovat, nikdy bych nedala přednost CŘ před spontánním porodem.
|
| jana /verunka 11/06 | •
|
(30.7.2007 22:57:22)
Víš co ono záleží. Po spontáním taky můžeš mít problémy. Jak nám sestra na kurzu říkala, tak oboje má svoje rizika a je na doktorovi aby posoudil kterej způsob porodu je pro koho víc rizikovější. Moje kamarádka která má 158 cm rodila kluka 4,5 kila. Potom bylo na cisaře pozdě takže byla potrhana skoro až k uším. A říkala, že kdyby měla mít další dítě stějne velký tak je jí z toho dost zle.
Ono se dneska všude říká rodit spontáně, přirozený porod atd. No a efekt je takovej, že řada holek, který nakonec musely porodit cisařem z toho ma depku, že nejsou schopny porodit normálně. Tady rozhodně nepropaguju císaře.(prostě je v některých případech potřeba) Kdybych si mohla vybrat tak taky rodím spontáně a ne císařem, ale to v ném případě bych asi neměla krásnou zdravou holku ale při nejmenším přidušené dítě a při nejhorším mrtvolku. Uplně nesnáším ty soucitný pohledy když řeknu, že je malá císařem co na mě ty "uvědomělý matky" hází.
|
| Marta+Matý04,Markét06,Eliška09 | 
|
(31.7.2007 12:27:01)
Já mám za sebou 2 sekce. Nevím, jak dlouho se zotavuješ po normálním porodu, ale taky někdo i délé než po sekci. Záleží asi na každé z nás. Já jsem první sekci měla pro nepostupující porod, velký plod, děloha nepracovala. Začalo to normálním porodem a po 40ti hodinách sekce. Dávala jsem se dohromady jak psychicky, tak fyzicky děsně dlouho...snad půl roku. Psychicky proto, že jsem si právě říkala, jak jsem neschopná...atd. Pak jsem navíc nekojila, takže další. Všude se píše o přirozeném porodu za každou cenu, o kojení nade vše...atd. No určitě to někdo taky zažil. Druhý porod plánovaná sekce...zase přenášení (po první sekci se nenechává dlouho), děloha nepracovala, velký plod. Ještě na JIPce jsem se přetáčela na bok a sama si sedala, běhala jsem jak čamrda druhý den po porodu, břicho sice bolelo, ale fakt oproti tomu prvnímu císaři minimálně, byla jsem plná elánu, u sekce jsem věděla, do čeho jdu, kojit jsem se nerozkojila a bylo mi to jedno, prostě jsem byla psychicky v pohodě. A tím se možná urychlila i ta rekonvalescence po porodu. Mohla jsem dělat cokoliv. Sice mě pustili až 7den, protože jsem neměla mlíko a odcházeli jsme s flaškou, což mě nevadilo, protože už jsem taky měla zkušenosti a byla jsem po zkušenostech s prvním synem ráda, že jsem nekojila, protože kolem mě kamarádky kojily a jejich děti byly co měsíc nemocné a syn poprvé v roce a pak snad asi ve 3letech a dcera ještě nemocná nebyla vůbec. Takže asi hodně taky záleží na psychickém stavu a pohodě rodičky. Teda aspoň v mém případě to tak bylo. Kdybych někdy šla rodit znovu, tak vím, že je to 100% plánovaná sekce a vůbec by mi to nevadilo. Opravdu. Je to velká operace, to je jasné, ale když to jinak nejde, tak to prostě nejde a nemá cenu, aby byly maminky stresovány tím, že se všude mluví o sekci jako o něčem skoro nepřípustném. Klidně bych souhlasila s tím, aby si žena mohla vybrat, jak chce rodit a stejně si myslim, že tomu tak v budoucnu bude.
|
| Insula | 
|
(31.7.2007 12:53:57)
Marto, u mě to probíhala v podstatě stejně jako u tebe. Jen s tím rozdílem, že jsem neměla žádné výčitky svědomí, že jsem neporodila normálně. :-) Také jsem se po prvím porodu neolánovanou sekcí hoooodně dlouho zotavovala. Za to při plánované druhé sekci, jsem druhý den vstala z postele, sice to bolelo, ale další den jsem běhala jak srnka. Když jsem viděla maminky po přirozeném porodu, jak se plouží chodbou a nemůžou sedět, tak mi jich bylo líto. Než mě pustili z porodnice (6. den po porodu), tak jsem o ničem nevěděla.
Navíc hodně kamarádek si stěžuje po normálním porodu na svůj sexuální život a bolesti při styku v místě nástřihu (nebo tam, kde se potrhaly), já takové problémy nemám. Jedna z mých kamarádek si na hráz stěžovala ještě 4 roky po porodu. Neříkám, že to potká každou, ale já mám jistotu, že tohle mě minulo. :-)))
|
| Marta+Matý04,Markét06,Eliška09 |
|
(31.7.2007 22:00:38)
Insulo...jo jo...to je pravda s tím sexem. Ale samozřejmě to taky nemusí být u každé, ale u dost žen je s tím určitě problém. Tak ale jako má někdo špatně hojící se jizvu a musí na různé výplachy a převazy a tak. Naštěstí se mi obě jizvy hojily předpisově, i když jsem nebyla žádný hubeňour. :-) Bála jsem se toho u toho druhého císaře, protože jsem nabrala asi 32kg a s mojí počáteční nadváhou jsem si tak říkala, že se mi bude jizva blbě hojit. Naštěstí to bylo všechno OK. Ale strašně jsem zadržovala vodu...děs :-)
Lenko...přesně tak. Já totiž při první těhotenství přečetla všechno možné a tam všude popisovali jen přirozené porody a jak se pustí hudba a vonné svíčky doma při kontrakcích a na sále, jak Tě bude držet muž za ruku a všechno více méně proběhne "dokonale". O císaři tam byla vždy jedna řádka, že když jsou problémy, tak se ukončí porod císařským řezem. To jsem úplně přehlížela, protože jsem si představovala sama sebe při tom neskutečně krásě popisovaném porodu :-) A najednou rána a všechno naprosto jinak! Bála jsem se jako pes. Nechali mě tam v pondělí ráno, kdy jsem šla na monitor a cestou do porodnice mi začala odcházet voda. Hned nastaly slabé kontrakce. Muže mi propustili domů, protože prvorodička, neotevřená, nepřipravená k porodu, bude to trvat dlouho...atd. Taky že trvalo. 2noce jsem se nevyspala a počítala intervaly, chodila do sprchy a na sál na prohlídku. Závěr...místo toho, abych se za ty dva dny otevřela, tak jsem byla na pouhých 3cm. Už jsem nemohla. Při poslední prohlídce jsem se ptala, jestli to půjde normálně (jak jsem byla zblblá z těch všech článků), tak jeden dr řekl, že jo a za minutu přišel jiný a řekl, že jedeme na sál. Tak jsem si stačila ještě zavolat manželovi, aby přijel, řvala jsem...únavou, vypětím, tím, že tam se mnou nemohl být...atd. Měla jsem toho dost. Za 10min jsem byla na sále už s píchnutým spinálem, vycévkovaná, oholená, podepsaný papíry, na kterých vůbec nevím, co bylo napsáno (v tu chvíli bych podepsala kde co), sundané šperky...atd. Však to znáte. Manžel přijel akorát, když malýho vyndali. Všem jsem po píchnutí spinálu děkovala, protože mě konečně za dva dny přestala bolet záda (měla jsem křížové bolesti). Pak jsem celý pooperační prospala, spala jsem vlastně celý pobyt v porodnici. Strašně mě rušili, když mi malýho nosili na kojení, jak mi ždímaly prsa, ze kterých nic neteklo, ale muselo se pořád a pořád. Ale na druhou stranu byli jak doktoři i sestry moc fajn. Opravdu. Jen prostě to, že každý se rozkojí v porodnici a když tak se rozkojí doma, ze mě nešla ani kapka a řvala jsem a řvala a byla furt utahaná jak pes...no nerada na to vzpomínám. Druhý porod (byla jsem opravdu ráda za plánovanou sekci, už jsem to nechtěla zažít) byla procházka růžovou zahradou. V pátek nástup, po prohlídce a sobotní vizitě a nabrání krve mě pustili domů (byl prodloužený víkend), v pondělí k večeru nástup, v úterý v 10 na sál. V klidu, v pohodě. Na přípravu byl čas, pak jsem ještě chvíli ležela na porodním sále, než se uvolnil operační. Pak mě píchli spinál a už to jelo. Dcerku jsem taky hned viděla, vnímala jsem ji, měla jsem euforii, plakala jsem vlastně furt (štěstím)...(u prvního to nešlo, to jsem sice plakala, ale vyčerpáním a tím, že už to je všechno za mnou...euforie se jaksi nedostavila), přinesli mi ji na pooperační, celých 24hodin co jsem tam ležela jsem si schrupla jen jednou, v noci už se začala otáčet a k ránu si sama sedat. Pak mě převezli na 6nedělí a tam se pak vstávalo. Já, plná síly, rozchodila jsem se v pohodě, těšila se na holčičku, na každé přiložení jsem se těšila a i když jsem byla v naprosté pohodě, tak mlíko opět nepřicházelo. Domů jsme šli opět s flaškou, ale já (oproti prvnímu odchodu z porodnice) v psychické a fyzické pohodě.
Nelituju ani jednoho porodu, protože mám srovnání toho, že když se to rozjede spontánně, tak je to fuška (mě chybělo jen to tlačení, to fakt si neumim představit, jak to bolí nebo nebolí, ale horší už to být snad u mě ani nemohlo:-) a když je to plánované, tak je to pohodička.
Kdybychom se někdy rozhodli pro třetí(tak z odstupem 4-5let od dcery), tak bych si nechala udělat sterilizaci při sekci. O tom jsem více méně rozhodnutá. Ale koukám, že i některým z Vás nabízeli po druhé sekci sterilizaci. U nás se o tom vůbec nezmínili.
Omlouvám se za dlouhý článek(doufám, že se do mě kvůli němu někdo nepustí :-) )Ale raději děti sekcí (ono to někdy opravdu jinak nejde!), než třeba pak přidušené, stresované, špatné hodnoty, kleště...atd.
|
|
| Marta+Matý04,Markét06,Eliška09 |
|
(31.7.2007 22:00:52)
Insulo...jo jo...to je pravda s tím sexem. Ale samozřejmě to taky nemusí být u každé, ale u dost žen je s tím určitě problém. Tak ale jako má někdo špatně hojící se jizvu a musí na různé výplachy a převazy a tak. Naštěstí se mi obě jizvy hojily předpisově, i když jsem nebyla žádný hubeňour. :-) Bála jsem se toho u toho druhého císaře, protože jsem nabrala asi 32kg a s mojí počáteční nadváhou jsem si tak říkala, že se mi bude jizva blbě hojit. Naštěstí to bylo všechno OK. Ale strašně jsem zadržovala vodu...děs :-)
Lenko...přesně tak. Já totiž při první těhotenství přečetla všechno možné a tam všude popisovali jen přirozené porody a jak se pustí hudba a vonné svíčky doma při kontrakcích a na sále, jak Tě bude držet muž za ruku a všechno více méně proběhne "dokonale". O císaři tam byla vždy jedna řádka, že když jsou problémy, tak se ukončí porod císařským řezem. To jsem úplně přehlížela, protože jsem si představovala sama sebe při tom neskutečně krásě popisovaném porodu :-) A najednou rána a všechno naprosto jinak! Bála jsem se jako pes. Nechali mě tam v pondělí ráno, kdy jsem šla na monitor a cestou do porodnice mi začala odcházet voda. Hned nastaly slabé kontrakce. Muže mi propustili domů, protože prvorodička, neotevřená, nepřipravená k porodu, bude to trvat dlouho...atd. Taky že trvalo. 2noce jsem se nevyspala a počítala intervaly, chodila do sprchy a na sál na prohlídku. Závěr...místo toho, abych se za ty dva dny otevřela, tak jsem byla na pouhých 3cm. Už jsem nemohla. Při poslední prohlídce jsem se ptala, jestli to půjde normálně (jak jsem byla zblblá z těch všech článků), tak jeden dr řekl, že jo a za minutu přišel jiný a řekl, že jedeme na sál. Tak jsem si stačila ještě zavolat manželovi, aby přijel, řvala jsem...únavou, vypětím, tím, že tam se mnou nemohl být...atd. Měla jsem toho dost. Za 10min jsem byla na sále už s píchnutým spinálem, vycévkovaná, oholená, podepsaný papíry, na kterých vůbec nevím, co bylo napsáno (v tu chvíli bych podepsala kde co), sundané šperky...atd. Však to znáte. Manžel přijel akorát, když malýho vyndali. Všem jsem po píchnutí spinálu děkovala, protože mě konečně za dva dny přestala bolet záda (měla jsem křížové bolesti). Pak jsem celý pooperační prospala, spala jsem vlastně celý pobyt v porodnici. Strašně mě rušili, když mi malýho nosili na kojení, jak mi ždímaly prsa, ze kterých nic neteklo, ale muselo se pořád a pořád. Ale na druhou stranu byli jak doktoři i sestry moc fajn. Opravdu. Jen prostě to, že každý se rozkojí v porodnici a když tak se rozkojí doma, ze mě nešla ani kapka a řvala jsem a řvala a byla furt utahaná jak pes...no nerada na to vzpomínám. Druhý porod (byla jsem opravdu ráda za plánovanou sekci, už jsem to nechtěla zažít) byla procházka růžovou zahradou. V pátek nástup, po prohlídce a sobotní vizitě a nabrání krve mě pustili domů (byl prodloužený víkend), v pondělí k večeru nástup, v úterý v 10 na sál. V klidu, v pohodě. Na přípravu byl čas, pak jsem ještě chvíli ležela na porodním sále, než se uvolnil operační. Pak mě píchli spinál a už to jelo. Dcerku jsem taky hned viděla, vnímala jsem ji, měla jsem euforii, plakala jsem vlastně furt (štěstím)...(u prvního to nešlo, to jsem sice plakala, ale vyčerpáním a tím, že už to je všechno za mnou...euforie se jaksi nedostavila), přinesli mi ji na pooperační, celých 24hodin co jsem tam ležela jsem si schrupla jen jednou, v noci už se začala otáčet a k ránu si sama sedat. Pak mě převezli na 6nedělí a tam se pak vstávalo. Já, plná síly, rozchodila jsem se v pohodě, těšila se na holčičku, na každé přiložení jsem se těšila a i když jsem byla v naprosté pohodě, tak mlíko opět nepřicházelo. Domů jsme šli opět s flaškou, ale já (oproti prvnímu odchodu z porodnice) v psychické a fyzické pohodě.
Nelituju ani jednoho porodu, protože mám srovnání toho, že když se to rozjede spontánně, tak je to fuška (mě chybělo jen to tlačení, to fakt si neumim představit, jak to bolí nebo nebolí, ale horší už to být snad u mě ani nemohlo:-) a když je to plánované, tak je to pohodička.
Kdybychom se někdy rozhodli pro třetí(tak z odstupem 4-5let od dcery), tak bych si nechala udělat sterilizaci při sekci. O tom jsem více méně rozhodnutá. Ale koukám, že i některým z Vás nabízeli po druhé sekci sterilizaci. U nás se o tom vůbec nezmínili.
Omlouvám se za dlouhý článek(doufám, že se do mě kvůli němu někdo nepustí :-) )Ale raději děti sekcí (ono to někdy opravdu jinak nejde!), než třeba pak přidušené, stresované, špatné hodnoty, kleště...atd.
|
| Insula |
|
(1.8.2007 15:13:53)
Marto, úplně jako bych to psala já. :-))) Mě docela mrzí, že se nikdo o možnosti sterilizace po druhé sekci nezmínil, protože bych si jí pravděpodobně dala udělat. Třetí dítko už nechci a tak musím brát antikoncepci. :-(((( Ale nikdo mi nic neřekl a mě se nechce jít kvůli tomu na další operaci.
|
|
| Anysek | 
|
(1.8.2007 22:25:18)
Marto, tvůj první porod je velmi podobný té hrůze co jsem také zažila :-((( Doufám, že teď podruhé to už bude lepší, mám přislíbený tentokrát už plánovaný císař. Chci současně požádat o sterilizaci. Akorát nevím, zda spinál, epidurál nebo celkovou narkózu - tu asi ale ne....
|
| Insula |
|
(2.8.2007 9:08:19)
Anysku, při plánované sekci se většinou dává spinál. Určitě to tentokrát bude lepší. Držím palečky.
|
| Anysek |
|
(2.8.2007 9:26:04)
díky moc :-)
|
|
|
|
|
|
|
| Lenka | •
|
(31.7.2007 19:58:31)
Marto, jako kdybych na místě tebe viděla sebe. Akorát ty výčitky pro neschopnost za císaře chyběly.
Ta demagogie o "přirozenem porodu, kojeni za každou cenu" je fakt ubijejicí, zvlašt když to tak nešlo.
Přesně odpovida tomu, že tě to jako prvorodičku naprosto vydeptalo, při druhém dítěti už jsi byla v pohodě.
Ono kdyby ti třeba jen někdo v porodnici rozumně řekl, že po císaři je často s kojením problém, i se kolikrát nezadaří, ale že se houby děje, že nemá cenu to lámat přes koleno a depkařit, tak bys byla v pohodě.
Osobně považuju i za zvěrstvo dnešní praxi v mnoha porodnicích - porody trvající 40 hodin, teprve na poslední chvíli ukončované císařským řezem. Myslím, že v mnoha případech dokážou doktoři docela dobře odhadnout, že to normálně nepůjde, přesto se pokouší o "přirozený" porod za každou cenu.
Pak jsou z toho císaře na poslední chvíli, přidušené a jinak poškozené děti.
Můj názor - císař se nelíbí moc pojišťovnám, je daleko dražší, proto se mu snaží doktoři vyhnout. A navíc císař "musí odpracovat několikačlenný pracovní tým", kdežto přirozený porod "odporacuje" většinu doby rodička, za občasného dozoru porodní asistentky.
|
|
|
|
|
| Zdenka +4 | 
|
(5.8.2007 21:19:19)
Tak já si nemyslím, že by CŘ automaticky znamenal problémy po porodu. Přikláním se k názoru, že co žena, to jiný porod. Bylo by dobré, aby opravdu lékaři poznali, co se děje a rozhodli správně, jak by bylo nejlépe v porodu pokračovat.
Já můžu mluvit jen o CŘ - mám za sebou tři a NIKDY nebyly problémy. Druhý den jsem vstávala a chodila, všichni mě chválili, jak jsem šikovná... Jizvy se hojily ukázkově, takže opravdu nemůžu potvrdit, že císař znamená horší porod!
|
| Zdenka +4 |
|
(5.8.2007 21:26:32)
mám takový dotaz na zkušené "císařky". Jsem podle testu těhotná, po třech císařích. Dítě moc chci. Dr. má zatím dovolenou a já bych na něj byla ráda připravená...
PROSÍM, co se při takovém těhotenství sleduje? Kolikrát máte nárok na ultrazvuk? Kdy se nastupuje do nemocnice? a tak podobně?
Podotýkám, že jsem zatím měla všechny porody bez problémů. Všechno se hojilo, jak mělo.
|
| Cvičenka | 
|
(6.8.2007 21:59:13)
Zdenko, psala tu, tusim, nedavno Brusinka, a taky nedavno rodila poctvrte cisarem. Tak si ji leda najit a zkusit, jestli nema e-mail nebo tak neco. A zhruba pred rokem, rokem a ctvrt tu psala Hanka, take 4 cisare, vic si nevzpominam.
Ja mam za sebou dva cisare, planuju jeste mimi, gynekolozka mi rekla, ze neni zadny problem. Moje gynekolozka mi rekla, ze po druhem cisari by doporucovala cekat rok a pak je mozne dalsi tehu (ona se kloni k tomuto nazoru, nazory jsou, jak vidim, ruzne). Obe moje tehu (musim zaklepat) byla v pohode, hojeni taky bez problemu.
|
|
|
|
|
| Zuzka4M | 
|
(31.7.2007 15:50:20)
Hataiko ja taky uvazuju o tretim ditku a soucasne sterilizaci (pokud se nam tedy jeste treti nekdy povede). Doktorovi jsem to rikala jeste cestou na sal na druheho cisare. Moc nadseny nebyl, ale rekl ze s tim bude pocitat :-). Po operaci mi pak hned hlasil jak si dali zalezet :-)).
Po sestinedeli mi rekl at pockame alespon dva roky a pak ze by riziko nemelo byt o moc vetsi nez po jednou cisari. Nicmene nejake riziko je vzdycky... Napis pak prosim jak se ti dari at vim co me ceka..
A jen pro poradek. Prvni CS byl planovany pro nepomer (jsem prcek, dite odhad ke 4 kg) a s epiduralem, druhy neplanovany mimi melo byt mensi, ale stejne se neveslo, porod nepostupoval a meli strach me nechat nejak dele trapit. Nakonec mi to delali v celkove, meli tam nejakou nesikovnou anesteziolozku nepovedlo se ji pichnout mi spinal :-(. To me na tom mrzi nejvic ze jsem miminko nemohla videt hned po narozeni a pak to ze nerekli vcas mazelovi aby si sel maleho vyfotit. Tak nam uplne chybi ty prvni fotecky :-(.
|
| hataika | •
|
(2.8.2007 19:42:20)
Zuzko já zatím čekám a za dva týdny jdu na kontrolu jak těhotenství pokračuje.Jsem rozhodnutá,že to dopadne dobře a ráda ti napíšu jak to pokračuje a moje pocity a případné problémy, které doufám nebudou!!!!!Lékaři u nás v tomhle problému očividně nejsou zajedno,jeden tě varuje vykrvácením a druhý v tom nevidí žádný problém.
|
| Fiurka | 
|
(3.8.2007 9:48:47)
Ahoj holky.
Tak tady čtu ty obrovské zkušenosti s čísařem. Mám v plánu o něj teď při 2. porodu v 12/07 požádat. Nevím, jestli to ale u dr. projde a jestli se to vůbec dělá.
Můj 1. porod (ve 34 letech) byl sice spontánní, ale s velkými problémy. Měla jsem něco s kyčlema, pohnula se mi kostrč a do 1/2 roku od porodu se mi 2x blokla páteř. Prcek měl tak zdeformovanou hlavičku, že v americkém filmu Šišouni dělali maskéři ty hlavy podle něj :-D. Do špičky, na křivo, do zadu a u fontanely jakoby druhé patro. Dodnes (jsou mu 4 roky) má moji kostrč otlačenou na čele a vůbec mu to nezmizelo, jak mi tvrdili dr. Navíc si překroutil ručku a cvičili jsme Vojtovu metodu. Tu rýhu u fontanely taky ještě má.
Mám v plánu požádat o císaře, protože už nechci znova tohle podstoupit. Navíc to vypadá, že i druhé dítě bude macík. První měl 52cm a 4,1kg. Taky k tomu těžkému porodu připisuju jeho spánkovou poruchu, která se dá prý dát za vinu velkému srovnávání těch lebečních kostí a plen novorozence.
Máte někdo zkušenost , jak reagují dr. na žádost matky o CŘ?
|
| Dasa+ Matej 3 tydny | •
|
(3.8.2007 10:28:47)
Mate nekdo zkusenosti, jak rychle se clovek zahoji po cisarskem rezu, kdy muze zacit cvicit, jezdit na kole, chodit plavat apod? Ja rodila cisarskym rezem neplanovane po 16 hodinach snazeni o prirozeny porod, nakonec uz byly spatne ozvy, ja na kysliku, doktor strasil mrtvym ditetem, tak se jelo na sal, dostala jsem celkovou anestezii, maleho jsem videla az na JIP, kdyz mi ho nosili na kojeni. Doktori to asi prehnali s anestezii (nazor detske lekarky), takze maleho po sekci museli rozdychavat kyslikem, protoze nedychal :-( Bricho me bolelo jako blazen, mela jsem ho zarudly, doktori mi tvrdili, ze je to normalni a 5. den me poslali domu (meli preplneno), mela jsem porad kolem 38 teplotu, tvrdili, ze je to z prsou. desaty den po porodu uz jsem mela 39,5, jeli jsme na pohotovost, kde mi rekli, ze mam silny zanet v jizve, dostala jsem antibiotika a otevreli mi trochu jizvu, abych si z ni vytlacovala hnis, horecky uz nemam, ale zhnisane to je porad, i kdyz uz zdaleka ne tolik. Pry se to bude hojit jeste cca 3 tydny, na kontrolu uz chodit nemam, jen pri zhorseni. Mate nekdo podobnou zkusenost? Jak dlouho potrva,nez se dam zase do poradku? Bricho me boli porad, hlavne kdyz nosim maleho nebo tlacim kocarek.
|
| Tess | •
|
(3.8.2007 18:08:06)
Ja jsem mela cisarsky rez v nedeli rano. V patek rano mi sundali obvazy naplasti, rez byla zavrena. Pak jsem se normalne myla, aprchovala. Cviceni se da delat opatrne brzo, ale ja jsem opravdu nemela po porodu na programu jizdu nakole apod. Tak nevim.
|
| Tess | •
|
(3.8.2007 18:10:16)
Teplotu jsem mela dost dlouho, ale NIC mne nebolelo. Jizvu mam schovanou je asi 8 cm carka v chloupcich. Hned po operaci jsem mela tisici leky, ale jen 1-2 dny, pak uz nic.
|
|
|
| irlev | 
|
(3.8.2007 20:22:12)
Daso, to je mi líto, tyhle komplikace. Mě unikly, ale dostala jsem doporučení hned na Jipce - co nejčastěji, třeba desetkrát denně - chodit jizvu omývat do sprchy antibakteriálním mýdlem (např. Protex) - vymydlila jsem si takhle na jizvu za pět dní dvě mýdla a je růžová. Mydlím i dál doma, protože z více námahy mě začala bolet a občas je okolí červené - den dva mytí - a je to lepší.
Je to sice rada malá, když ti to hnisá, bude to těžší, ale třeba to aspoň trochu pomůže.
Jinak - při bezproblémovém hojení - lehce cvičit po šestinedělí, cviky na břicho po třetím měsíci --- při problémech čekat déle.
|
| MÍŠA | •
|
(3.8.2007 23:27:17)
Já mám 2císaře,první kvuli vysokému tlaku, druhy pro nepostupujicí porod a velké mimi(měla3850g)jak jste prosím prožívali třetí těhotenství gynekolog mi říkal že třetí bude rizikový a já nevím jestli ryskovat že bych mohla potratit najde se někdo kdo by mi mohl odpovědět děkuji,jo a první byl kluk(2000) a druhá je holčička(2004).Třetí bychom chtěli ale až tak za 3-4roky.
|
|
| Valdík | 
|
(4.8.2007 20:48:59)
AHOJ, ČETLA JSEM SI VE VAŠÍ DISKUSI A CHTĚLA BYCH SE PŘIPOJIT S OTÁZKOU, JSEM 10TÝDNŮ PO SEKCI, ALE RÁNA POŘÁD NA JEDNÉ STRANĚ BOLÍ(JIZVA JE ALE ZHOJENÁ), MÍSTO MĚ BRNÍ, A VEČER MÁM NĚKDY PROBLÉM S MOČENÍM (JAKO V TĚHOTENSTVÍ, KDY SE ČLOVĚK VYČURÁ A ZA CHVÍLI MUSÍ ZNOVU :-) )MĚLI JSTE NĚKDO OBDOBNÉ PROBLÉMY?
|
| Gábi | •
|
(4.8.2007 22:40:15)
Již jsem tady před časem psala na téma problémy po CŘ.Jsem téměř 10 týdnů po sekci, jizva je stále lehce pootevřená a bolí, při manipulaci s dítětem ji stále cítím.Ta bolest na okrajích jizvy je dle dr. způsobena silně utaženými uzlíky na koncích a prý časem(kdy?) přejde.Byla jsem 13krát na čištění, z rány mi dlouho vytékalo růžové sérum, taky se ptám, kdy budu moci alespon lehce cvičit, plavat apod.?Máte někdo podobnou zkušenost? Děkuji.
|
| Kailonka | •
|
(5.8.2007 13:57:11)
Gabi: psala jsem tady předtim taky svůj příspěvek..to jsi možná četla..Teda ted jak čtu to tvoje..hruza hruza...člověk už neví co je lepší..nebo spíš horší..jestli sekce nebo klasika...:((
|
|
|
| Sm. | 
|
(5.8.2007 22:38:06)
Valdíku, já jawm 13 týdnů po CŘ a problémy, o kterých píšeš, jsm měla také - zmizely teprve nedávno. Po řezu, i díky cévkování, jsi náchylná na zánět močových cest. Pomohly mi sušené brusinky, kdyby ne, musela by sis jít pro ATB. Urologický čaj mi v lékárně kvůli kojení nedoporučili. Držím palce.
|
| Valdík |
|
(5.8.2007 22:48:18)
Moc moc děkuji, už jsem se bála, že jsem jediná :-( I když jsem tu četla mnohem horší věci, ještě že, alespoň ta jizva je ok.Přes den ty problémy vůbec nemám, ale večer před spaním jo, vyčurám se, zvednu se a mám pocit, že musím znovu, i když to nejde :-(
|
|
|
| Lenka | •
|
(6.8.2007 13:26:37)
jizva může bolet nebo táhnout dlouho, ale skoro tři měsíce po císaři by z ní už nic téct nemělo. Já měla zánět v jizvě , antibiotika a srovnalo se to do tří týdnů.
Jinak jsem si cvičit pořádně troufla až cca po pěti měsících, do té doby jen nenáročné cviky a ne nic na přímé břišní svaly!!!
to močení - asi nebude císařem, spíš těhotenstvím jako takovým, možná pomůžou cviky na zpevnění pánevního svalstva, jinak asi jít k dr. aby z toho nebyla částečná inkontinence.
|
| Gábi | •
|
(6.8.2007 14:14:16)
Moc děkuji za ohlasy na téma problémy po CŘ-komplikace s jizvou, sérum z jizvy po 10ti týdnech už nevytéká, ale bylo to hrozné, nikomu to nepřeji, nemohla jsem nikam chodit protože to bylo takové množství, že ani vložka na ráně nestačila.Jizva bolí nebo spíše táhne a utvořila se nad ní kapsa.Jinak jsem měla zánet v jizvě, která se sama otevřela na cca 3cm a do hloubky, dr.říkal, že je to lepší, než kdyby hnisala uvnitř a museli ji otevírat sami.Cítím, že na cvičení to ještě není, tak asi začnu až na podzim nebo ještě později.A ještě taková "maličkost"- holky, císaře jsem si přála a takhle to dopadlo.Už nikdy nechci o CŘ ani slyšet.Ještě jednou moc děkuji.Pa.
|
|
|
|
|
|
| Anysek |
|
(3.8.2007 19:44:23)
Fiurko, mám za sebou něco podobného, tentokrát jsem se svého nové gynekologa na férovku zeptala, jaká je možnost znovu rodit sekcí, ale tentokrát plánovanou. Řekl mi, že mimi pravděpodobně bude zase 4 kilové a pokud budu chtít, tak mě odrodí on a sekci udělá - ale v nemocnici, kde pracuje on a obhájí si to - mám ji sice dál než tu, kde jsem rodila poprvé, ale raději si dojedu dál a oželím zase ty 18-hodinové pokusy a utrpení, protože tam by mě nechali zase rodit za každou cenu spontánně.
Takže to je bohužel hodně o lidech .......
|
|
| XXX | •
|
(4.8.2007 10:59:09)
Ano, o císařský řez se požádat dá a je vám vyhověno v případě, že víte koho o něj žádat a zda ten dotyčný má kompetence takto rozhodnout.Také v tom hraje určitou (velkou) roli i stránka finanční:-)Jinak bych poradila obrátit se na gyn. u kterého máte jistotu, že bude sekci provádět opravdu on a že si ji bude umět obhájit.Kamarádka měla doporučení od obvodního dr. ale v nemocnici neshledali žádný důvod(mimi tak akorát, postavení hlavičkou, bezproblémové těhotenství) a nechali ji porodit normálně.
|
| Anysek |
|
(4.8.2007 14:18:24)
ano, tak nějak to budu mít já, ale o všimném ani úplatku apod. řeč nebyla a nebude .....dostala jsem tu nabídku zdarma od svého gynekologa, se kterým jsem velmi spokojená, má absolutně profesionální jednání a lidský přístup a u podobných případů žen dělal sekci na požádání už x-krát k oboustranné spokojenosti ....
|
| Kailonka | •
|
(4.8.2007 19:36:42)
Ahojda,mohla by jsi mi prosim pokud můžeš říct o jakého doktora a nemocnici jde?..Samozřejmě ne tady ale popř. na můj mail amitka@centrum.cz.
Já mám psychické problémy a hodlám taky rodit jedině césařem..nejde tady o bolest..ty jsou pak po císaři dokonce větší,ale o trauma..prostě psychika v prčicích už ted a to nejsem ani těhotná..stačí jen pomyšlení..No nebudu se rozepisovat..dostala jsem nějaké typy ale kde moje přání je možně realizovat..a vůbec když písneš můžem o tom všem po mailu nebo icqě pokecat;)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1 
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Tříkrálový průvod Prahou
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)