| Dasa,dcera Klarka | •
 |
(11.7.2000 13:58:18)
ahoj vsichni...porodu jsem se priserne bala...prvni stahy jsem mela v pul devaty vecer..ve dve rano se narodila Klarka..a nakonec to ani nebylo tak desny,jak jsem si puvodne predstavovala.
essi@email.cz
|
| Mirka, 1 mesačná Mirka | •
|
(30.7.2000 19:11:58)
Ahojte všetci!
Pôrodu som sa tiež veľmi bála. Posledný mesiac som mala hrozné sny. Ako prvorodička som si preštudovala všetku dostupnú literatúru. Prvé sťahy u mňa boli asi o ôsmej večer (po 20 minútach a veľmi sladé). Potom prestali a tak som si myslela že sú to len poslíčkovia. Asi o jednej v noci som zacítila silnejší sťah (ale o bolesti nemohlo byť ani reči), stopovala som si intervaly ale tie boli nepravidelné. Zobudila som manžela a ešte asi pol hodinu som rozmýšľala či to už je a či už mám ísť do pôrodnice. Medzitým som sa osprchovala a obliekla. O tom že musím ísť do nemocnice ma presvedčil až krvavý výtok. Asi o druhej v noci sme dorazili do nemocnice a po vyšetrení (otvorená som bola len na 1 palec) mi dali dve tabletky a poslali ma spaťvraj aby som na druhý deň vládala tlačiť. Spala som takmer celú noc len sem tam ma zobudil sťah. Ráno o pol deviatej ma lekár znovu vyšetril (otvorená som bola na 4 palce) a povedal že mam majú pripraviť (klystýr + nejaká injekcia). Už na WC som pocítila tlak a tak som volala na sestričku že rodím (nebola to ale žiadna silná bolesť). Sestrička ma zahnala späť na WC s tým že nech nepanikárim že to ešte nemôže byť ono a že to je tlak klystýru. S plačom som išla nazad ale ani som tam nedošla znovu som pocítila obrovský tlak (mala som pocit že by som v tej chvíli vytlačila aj "škodovku". Pud sebazáchovy a strachu o bábätko ma vyhnal späť k pôrodnej sále a po chvíli ostrej výmeny názorov so sestričkami (frflali že im tam vraj všetko zababrem) som sa o 9:06 prebojovala na pôrodný stôl. Sestrička ma prezrela a utekala volať doktora. Medzitým volala aby som netlačila lebo sa potrhám (kontrakcie boli silné ale nie bolestné). Cítila som ako dole niečo praští a strašnú silu tlačiť. Pribehol doktor urobil mi nástrih a konečne povedal "tlačte". O 9:16 (mali tam na stene hodiny) bola dcérka na svete. O 9:30 volal na pôrodnú sálu môj manžel a sestrička mu do telefónu vravela že ešte nemá záznam o tom že by som rodila. Ležala som od nej asi 2 metre a práve ma doktor šil. Zakričala že manželovi zavolám z mobilu. Na to ma doktor vyhrešil že nemám počas chirurgického zákroku vybavovať telefonáty. Sestričke nakoniec došlo že to som ja a manželovi povedala že máme dievčatko ale že ju ešte nemajú zváženú a zmeranú. Počas dvoch povinných hodín na sále som mobilom vybavila zopár telefonátov (manžel, rodičia kolegyňa...) a potom ma už previezli na novorodenecké oddelenie. Z celého pôrodu bol môj najhorší zážitok šitie a prístup sestričiek (potom mi mimochodom povedali že také niečo tam u prvorodičky už dávno nemali a že predpokladali že budem ešte aspoň pol dňa "chodiť"). Všetkým nastávajúcim mamičkám držím palce a želám im taký pôrod ako som mala ja.
|
| Silvia, 39.tyzden, 1.tehotenstvo | •
|
(3.8.2000 13:35:05)
Cau Mirka,
prosim Ta pekne, mozes prezradit, kde si rodila ???
Ja zacinam mat mierne obavy z porodu az teraz (cca posledny tyzden), ale popis Tvojho porodu ma hadam dorazil uz uplne :-((
Silvia
|
| Mirka, 5 týždňová Mirka | •
|
(5.8.2000 9:05:41)
Ahoj Silvia,
rodila som v Prešove (v Monobloku - pre upresnenie ak si náhodou z Prešova). Ďakujem Bohu za taký ľahký pôrod pretože v tejto pôrodnici to išlo systémom "človeče pomôž si". Ináč doktor bol veľmi milý a citlivý (po šití sa mi nezapálil ani jeden steh, a ak mal náhodou vizitu tak sa zaujímal nielen o mňa ale aj o to ako sa darí maličkej). Sestričky boli "strigy". Ináč pokračovanie "super" prístupu bolo aj na novorodeneckom oddelení. Detičky sme mali na roomingu :))) ale všade bol prievan a neuveriteľný hluk. "Vďaka" niektorým sestričkám dnes moju dcérku nekojím (mlieko jej odstriekavam). Ale o tom možno napíšem inokedy. Želám Ti ľahký pôrod a krásne miminko.
Mirka
|
|
|
|
| Petra, dcera 3 měsíce | •
|
(17.8.2000 21:55:52)
Pro všechny, co mají strach, bych chtěla napsat NEBOJTE SE. Je to strach z neznámého, proto si o tom hodně přečtěte, ať víte, co se bude dít. Vemte s sebou tatínka (jestli chce, jinak ho nenuťte). Určitě to přežijete jako spousta holek před vámi. Já měla kontrakce 12 hodin a rodila jsem hodinu, nebyl to lehký porod. Nejsem žádná hrdinka a zvládla jsem to v pohodě. Když je kontrakce, tak se soustřeďte na dýchání a myslete na miminko. Před porodem mi kamarádka řekla: "smát se při tom nebudeš, ale za týden nebo dva už si na to špatný nevzpomeneš" a měla pravdu. Teď bych šla rodit hned znovu, je to opravdu velice silný zážitek. Takže s chutí do toho a trocha strachu k tomu patří. To mimčo za to určitě stojí.
|
| Magda, 2 děti | •
|
(18.8.2000 21:22:12)
Taky si přisadím: nebojte se, tím si porod neulehčíte :-).
Máte-li obavy, dobře se připravte, choďte cvičit. Dobrá porodní bába umí naučit nejen spráné dýchání, ale i tlačení a všechno ostatní potřebné při druhé době porodní. Pokud budete rodit v leže se zdviženým zadkem (dokopce), pravděpodobně to bez tréningu budete zvládat těžko (mluvím z vlastní zkušenosti), ale dá se to naučit. Podívejte se tady na Rodině, jak ve které porodnici rodí a co o tom mámy píšou.
Drzim palce vsem cekatelkam.
|
| Mirka,Michalka 6.měsíců | •
|
(19.8.2000 1:40:59)
Trochu si dovolím nesouhlasit. Ne s tím, že se porodu není třeba bát, ale s tím, že ho nejde zvládnout bez přípravy. Jde. Rodila jsem na zádech a vyhovovalo mi to, na žádné kurzy jsem nechodila, dýchat jsem se učila minutu před porodem a hned na sále jsem začala mluvit o druhém dítěti.
Neříkám, že kurzy nejsou dobrá věc, naopak vynikající, a dodají tápajícím maminkám jistotu a odbourají strach z neznámého, ale pokud je vynecháte a jdete do toho s optimismem, tak to zvládnete taky. Tedy pokud je všechno v pořádku, ale jakmile nastanou komlikace a porod je těžký, potom ani kurzy nepomůžou.
|
| Mirka (27), 7 týždňová Mirka | •
|
(19.8.2000 7:27:11)
Ešte raz k porodu. Pri prvej návšteve lekára som sa ho spýtala či mám začať cvičiť, aké cviky a tak podobne. Dosť som sa bála porodu pretože moja mamka ho pri mne mala dosť ťažký a chcela som sa tomu vyhnúť. Lekár mi povedal že ak by existovali také cviky tak by ich okamžite každej tehotnej predpísal a že priebeh porodu je v podstate "lotéria". Sú určité predispozície napr. široká panva (aspoň na niečo mi bol ten moj "veľký zadok" dobrý :-D) ale v podstate ani to nezaručuje ľahký porod. Necvičila som žiadne cviky, nechodila som do žiadneho kurzu, a napchávala som sa v jednom kuse. Jediné čo som nezanedbávala bolo rozprávanie sa s mojim mimi. Vravela som mu že sa naňho všetci tešíme a hladila som som cez bruško. Asi týždeň pred termínom porodu som sa s ním každý deň rozprávala o tom že to musíme spolu zvládnuť a že si budeme pomáhať (ja budem tlačiť zo všetkých síl a ono sa bude "trepať" von). Porod som mala BEZBOLESTNÝ (môžete si to prečítať v mojom predchádzajúcom príspevku) ale nemožem Vám zaručiť že tento sposob funguje. Každopádne som celý čas myslela len na to aby bolo dobre bábätku (veď ja už to nejako zvládnem aj keď mám kolapsy už pri pohľade na nemocnicu). Tešte sa na bábätka, nemyslite na bolesť, nerozmýšlajte vopred o epiduráloch a pod. Aj bábätko to má ťažké a nikto ho neučil ako prísť na svet. Berte to ako prirodzenú vec. Majte sa pekne a držím Vám palce.
|
|
| Helča /26/ holčička 3. týdny | •
|
(21.8.2000 7:01:03)
Souhlasím s názorem Mirky, já sice věděla, jak dýchat a co kdy dělat, ale realita byla jiná a místo toho všechno proběhlo ani nevím jak. Rychle, zmateně a hlavně úplně jinak, než se píše a učí v knihách a na kursech. V poloze naznak se mi rodilo celkem dobře, ačkoli jsem totu polohu nikdy nepreferovala. I když se mi po podání Oxitocinu změnily pravidelné kontrakce v jednu jedinou velikou která trvala asi 15 minut a já nevěděla jak a kdy tlačit a dýchat, malá vyletěla na čtvrté zatlačení. Možná že s dobrou přípravou by to bylo na podruhé, ale to už asi není zas tak strašný rozdíl. Samosebou pokud nejsou komplikace. Takže se nebojte!První den jsem byla mimo, druhý den to bylo lepší, třetí den už jsem se těšila na další mimčo.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)