| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

První dítě ve 29 letech

 Celkem 85 názorů.
 Irena 
  • 

První dítě ve 29 letech 

(25.10.1999 19:20:57)
První dite planuji tak kolem 29 roku, další bych chtela tak ve 33. Neni to
prilis dlouho? Cetla jsem, ze je optimalni mit první dite do 25 let, druhé
do 30. Jake mate vy zkusenosti?
Irena (26)
 Eva Gajecká, 25 let, bezdětná 
  • 

Re: První dítě ve 29 letech 

(27.10.1999 8:05:18)
Milá Ireno!
Každá maminka by podle mého názoru měla být trpělivá a obětavá. Z vlastní zkušenosti vím, že toho dnešní mladé maminky kolem 20 let nejsou schopny. Neumí se vzdát diskoték, dovolených a považují za samozřejmost, že jim babičky pomáhají. Vidí kolem sebe kamarádky, které mají miminka a chtějí se taky chlubit svým vlastním. Neuvědomují si však, že miminko může znamenat taky neprospané noci, horečky, špinavé plenky. Starší maminky jsou soběstačné, vědí, co pro ně dítě znamená a dokáží se dítěti více a lépe věnovat.
Myslím, že hodně pravdy bude na tvrzení mnoha lékařů, že fyzicky je žena nejlépe připravena na dítě do 25 let a psychicky od 25 let.

Já sama jsem se narodila, když bylo mojí mamince 29 let a svoje první dítě plánuji ve 27-28 letech.

Přeji Ti, aby z Tebe jednou byla skvělá maminka!
 Gabriela, 1 syn 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(28.10.1999 22:17:45)
Velmi mě urazil a rozhořčil Váš dopis na on line rodina, že žena může být dobrou matkou až po 25 letech. Já jsem se stala matkou ve 22 a na miminko jsme s manželem čekali skoro 3 roky. Jsme nyní moc šťastný, že se nám podařilo mít svou rodinu obohacenou naším malinkým chlapečkem a řeči o nezralosti maminek nás (tedy hlavně mě) velmi pobuřují. Jestli na něco opravdu myslím, tak je to naše malé sluníčko a domácí pohoda. Rozhodně to nejsou diskotéky a ani špinavých plenek se neštítíme. Byla bych ráda, kdybyste nesoudila ostatní maminky podle věku, ale udala jste příště nějakou Vaši konkrétní zkušenost a pomluvila konkrétní ženu, o které se domníváte, že miluje více disko než dítě. Až se sama stanete maminkou, pochopíte, proč mě Váš dopis tak pohoršil. Gabriela. A mimochodem - i na ten internet mám čas až po 22 hodině, kdy naše mimčo již stoprocentně spinká. Ale to Vy přece víte nejlíp, že miminka se v noci budí.
 Eva Gajecká 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(29.10.1999 7:47:20)
Milá Gabrielo!

Jistě jste si v mém předchozím názoru (na jehož obsahu stále trvám) všimla poznámky, že jde o mé vlastní zkušenosti. Mám kamarádky, kolegyně, příbuzné mezi novopečenými maminkami a jsou mezi nimi 22-leté i 28-leté. Navštívila jsem domácnosti mnoha z nich, jsem s nimi stále v kontaktu, takže vím, o čem mluvím. Sama jsem se podílela na výchově syna mé sestry (dnes už 7letého), proto vím, co starost o dítě obnáší. Ale typickou větou mladých maminek je právě "ty žádné dítě nemáš, tak co můžeš vědět!".
Je mi líto, že jste mi svým dopisem nedokázala vyvrátit můj názor, že starší matka je zralejší než matka mladá.

Přeji Vám vše dobré, zdravého chlapečka a ať Vám vydrží Vaše domácí pohoda!
 Martina, dcera 5 let 
  • 

Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(17.12.1999 3:26:02)
Ahoj,
moje krasna holcicka se mi narodila ve 2. rocniku VS, planovane, diky bajecnemu manzelovi jsem dostudovala, velmi casto jsem v klokankovi na brise nosila miminko s sebou do studovny, knihovny i na jazykove konverzace a musim uznat, ze to bylo prima. znam spoustu maminek, ktere se diky miminku citi odriznute od sveta, rovnez ve 30 je velmi tezke pretrhnout karieru a zakladat rodinu (moje kamaradka zrovna resi tento problem). moje holcicka ma nyni skoro 6 let, nadsene chodi do skoly, je bilingualni a uci se ted dalsi jazyk a myslim, ze ji nase univerzitni spolecne studovani neublizilo.
 Karin ,12. týden 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(20.9.2000 12:13:57)
Milá Gabrielo,
myslím si, že se nikdo nechtěl otírat o mladší maminky, protože špatná matka může mít i 40 let. Mě je 25 let a čekám naše první miminko. Protože jste chtěla uvést konkrétní příklady nezralých matek, poskytnu Vám je. Moje švagrová se vdávala v 18 letech. Chtěla mít co nejdřív miminko. Velmi se se švagrem milovali. Podle jejího názoru, když budu mít brzy děti, budu je mít i brzy vychované a pak si můžu užívat života. Protože po vyučení do těhotenství dlouho nepracovala, neměla žádné úspory ani si nemohla pořídit výbavu ( pokud vím,její rodiče ji žádnou nedali). Celou dobu žili ve dvou pokojích v domě u rodičů. Do dvou let se jim narodila druhá dcera. Protože jejich finanční situace byla tíživá, můj švagr začal pracovat na montážích. Na výchovu svých dětí byla z těchto důvodů často sama. Své dcery sice vychovala, ale montážemi, na které jezdí můj švagr z důvodu splácení různých půjček do dnešního dne jejich manželství a rodina utrpěla. Dnes jsou před rozvodem a jejich dcery ( 10 a 8 let)tím značně trpí a jsou zmatené, protože nechápou proč se jejich rodiče vzájemně odcizili. Když by chvilku počkali a nejdříve by připravili domov pro příchod svých dětí, nemělo by jeji manželství větší šanci ? Co Vy na to Gabrielo ?
Taky moje spolužačka, které měla svou první dceru v 19. letech mi nedávno řekla, že své těhotenství uspěchala, že si nic neužila a už má 3 děti.
Taky mě v 17. letech rozechvívaly pohledy na vrníci uzlíčky miminek a nepřestalo to do dneška. Ale můj manžel, se kterým jsem už v té době začala chodit studoval VŠ. Věděla jsem, že by to nebylo vůči miminku fér, protože jsme v té době nebyli finančně zajištěni. Často jsem si i pobrečela, ale rozum zvítězil. Našla jsem si práci a začala šetřit. Když jsem se ve 22 vdávala, měla jsem našetřené peníze a taky od svých rodičů jsem dostala značnou výbavu. Každý měsíc jsem svým rodičům přispívala na stravu. Mí rodiče tyto peníze na stravu nepoužili, ale šetřili mi je a kupovali mi za ni výbavu.Jsem jim za to moc vděčná. Příští měsíc se budeme stěhovat do našeho bytu, který jsme si společně s manželem vystavěli za našetřené peníze a hrozně moc se těšíme, až na vybrané místo v ložnici postavíme bílou postýlku a do ní položíme naše první děťátko.
Karin
 Karin, 25 
  • 

Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(21.9.2000 10:35:14)
Milé maminky,
je mi smutno po přečtění některých příspěvků ! Proč se chcete dělit na dva tábory ? Nezralé maminky se přece objevují ve všech věkových kategoriích. Myslím si, že pro každou maminku je její děťátko ten největší poklad a nezáleží na věku, ve kterém se jí narodilo. Ruku na srdce, kterému miminku záleží na věku jeho mámy ? Ona pro něj představuje bezpečí a jistotu.
Jaké budou asi naše děti, když mnohé z nás nejsou schopny tolerovat názor druhých ? Právě mána a táta jsou Ti první, kteří dětem vštěpují základy chování. Buďme pro ně příkladem. Všem Vám přeji zdravé a šťastné děti.
Karin
 Fany, Arizona 
  • 

Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(27.9.2000 21:06:10)
Karin, vy jste proste hvezda! Jen jste zapomnela napsat, abychom si z Vas vsechny vzaly priklad.
 Karin 
  • 

Odpověď pro Fany Arizonu 

(29.9.2000 12:24:10)
Já nejsem žádná hvězda a ani nikomu nevnucuji svůj názor ( natož, aby si ze mě někdo bral příklad)! Pokud vím, napsat svůj názor ještě není trestné, ikdyž se Vám nelíbí, ale to už je Váš problém.
 Marketa 
  • 

Re: Odpověď pro Fany Arizonu 

(30.9.2000 11:35:00)
Karin,
me se tvuj prispevek libil a uprimne si myslim, ze by si spousta lidi mohla z vas vzit priklad. Ze sarkastickych poznamek Fany si nic nedelej. :-)
 Karin 
  • 

Re: Re: Odpověď pro Fany Arizonu 

(2.10.2000 7:20:14)
Ahoj Markéto,
děkuji za Tvůj příspěvek. Já si ze sarkastických poznámek Fany Arizona nic nedělám, protože kritizovat nečí názor je snadnější, než vyjádřit svůj.
Přeji Ti krásný den.
Karin
 Iva 
  • 

dotaz 

(3.12.2000 19:16:17)
Karin má pravdu,
je lepší vědět, že dítě v klidu uživím a mám s ním kde být.

A: máte někdo zkušenost s tím, když má člověk druhé miminko třeba jenom rok po prvním?
 Marcela, 3 kluci 
  • 

Re: dotaz 

(21.12.2000 23:32:01)
Tda netuším,co je to mít děti po roce, ale první dvě jsem měla po 18 měsících a ty další po dvou letech, takže snad můžu říct, je to děs, ale zvládnout se to dá. Ale nedoporučovala bych to nikomu, ani svému největšímu nepříteli.
 Fanda 
  • 

Re: Re: dotaz 

(4.2.2002 22:16:47)
Je to děs !!! :(
Nejsem žena, takže to neumí tak popsat, ale z toho šoku se dostáváme až teď .. po několik aletech ... téměř nám to zničili sex (nebyla chuť při tolika starostech) a i vztahy se vyostřili ...
Ted uz je vse OK, ale vzalo to hodně slz ... detem je 7 a 6 let.
 Bara,dcera3r.,syn2r. 


Děti po 14-ti měsících 

(15.4.2002 23:06:24)
Je to zabíračka, hlavně první rok. Ale teď si nemůžu stěžovat, bezvadně si spolu vyhrají. Sex byl zejména v prvním půl roce poněkud rychlejší, ale vzít jsme si ho nenechali. A je tedy pravdou, že se těším, až jim bude alespoň o dva roky víc.
 Lada, 22 let, syn 2 roky 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(29.10.1999 12:06:31)
Vazena pani, vas dopis je opravdu velice troufaly. A nejvice me urazi, ze hazite vsechny do jednoho pytle s tim, ze vy sama mate asi nejvice zkusenosti. Nezalezi na veku, kdy ma zena dite ale na tom jak je sama schopna se o nej postrat. A to se neda brat podle veku ale podle psychicke zralosti. Nevidim jediny duvod proc by mlada maminka mela byt spatnou matkou a proc by si nemela uvedomovat co materstvi obnasi. Neznam jedinou maminku, ktera by mela dite na chlubeni. Spise byste mela myslet na to, ze starsi zeny maji potize s otehotnenim, maji pomerne vysoke riziko vrozenych vyvojovych vad a i hure snaseji porod. Nehlede na to, ze mladsi clovek vse znasi snadneji a lepe se prizpusobuje. Mrzi me, ze v dnesni spolecnosti se traduje pozdni materstvi, coz je snad nejvetsi stupen sobeckosti. A prosim vas neurazejte mlade, hodne maminky, ktere jsou jak tak koukam psychicky vyspelejsi nez vy.
 Lenka, pětiměsíční dcerka 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(13.3.2000 22:00:23)
Milá Evo,

moc, moc prosím, neházej nás všechny do jednoho pytle. Je mi jednaadvacet a myslím si, že dávám své Kačencce dávám vše co můžu. Babička jí pouze vozí v kočárku, a to jen když spí, abych měla jistotu, že se po mne nebude shánět. Jednou jsem jí nechala na 1 hodinu u svých rodičů, když jsem šla na poštu. Musím přiznat, že fronta mě značně znervóznila a domů jsem šla velmi rychle. Myslím si, že spíše než na věku záleží na zodpovědném přístupu, který každá z nás buď má nebo nemá. Pokud se podíváš na diskusní fórum, jak přežít mat. dovolenou uvidíš, že i 29 leté matky mají problém ji zvládnout, možná proto, že jsou již navyklé na určitý způsob života, který si během své kariéry vybudují. Ale v každém případě si přejme, ať je maminek, které své děti milují a dávají jim všechnu svoji lásku.

S přáním hezkého dne Lenka
 Lenka, pětiměsíční dcerka 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(13.3.2000 22:01:27)
Milá Evo,

moc, moc prosím, neházej nás všechny do jednoho pytle. Je mi jednaadvacet a myslím si, že dávám své Kačencce dávám vše co můžu. Babička jí pouze vozí v kočárku, a to jen když spí, abych měla jistotu, že se po mne nebude shánět. Jednou jsem jí nechala na 1 hodinu u svých rodičů, když jsem šla na poštu. Musím přiznat, že fronta mě značně znervóznila a domů jsem šla velmi rychle. Myslím si, že spíše než na věku záleží na zodpovědném přístupu, který každá z nás buď má nebo nemá. Pokud se podíváš na diskusní fórum, jak přežít mat. dovolenou uvidíš, že i 29 leté matky mají problém ji zvládnout, možná proto, že jsou již navyklé na určitý způsob života, který si během své kariéry vybudují. Ale v každém případě si přejme, ať je maminek, které své děti milují a dávají jim všechnu svoji lásku co nejvíce.

S přáním hezkého dne Lenka
 Eva, 25 let 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(14.3.2000 10:11:34)
Milá Lenko!

Vůbec nehážu všechny mladé maminky do jednoho pytle. Bohužel, většina z nich si můj názor vysvětlila jako útok proti nim, což je samozřejmě nesmysl.

Popisovala jsem své vlastní zkušenosti s mladými maminkami. Je mi líto, že tyto zkušenosti nemám dobré, ale to sis určitě už přečetla z mých předchozích článků.

Nevztahuj si prosím můj názor na sebe. Neznám tebe ani tvoji rodinu, proto nemohu posuzovat, jaká jsi maminka.

Měj se moc pěkně!
 Hanka, 32, 2 dcery 3,5 roku a 5 týdnů 
  • 

Re: První dítě ve 29 letech 

(22.3.2000 11:32:43)
K výše zmíněné diskusi bych podotkla tohle: když budete přemýšlet, kdy první dítě, přemýšlejte i nad vašimi představami o věkovém odstupu a počtu dalších dětí - zkrátka zamyslete se, kdy poslední dítě. Starší dcera se narodila v mých necelých 29 - kdyby bylo podle našich představ, narodila by se po 26 roce. Bylo to dáno jasně: dokončit VŠ, chvíli pracovat (VŠ kterou nezačnete po škole používat, částečně odepíšete, v mém oboru tedy určitě) a pak... no, pak cca 2.5 roku čekat s mírnou léčbou. Teď máme druhou dceru. Dříve jsem si myslela, že bych ráda i tři děti, ale v rámci mých představ o únosném věkovém rozdílu mezi sourozenci už by mi to další vyšlo na 35, a mám temný pocit, že se mi nebude chtít - připadá mi to pozdě (protože dvě děti mám - kdybych chtěla první, na nějaké pozdě bych se vykašlala) a taky mám poněkud chuť vrátit se do práce, ačkoliv mě miminko opravdu přináší obrovskou radost.
 Marketa 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(16.4.2000 10:42:03)
Vsimla jsem si, ze se prumerny vek maminek-provorodicek posledni dobou zvysil. Je mi 28 a rozhodne si nedelam starosti, ze budu "stara" mama. Rodicovstvi je obrovska zodpovednost, takze jsem se nikdy nenechala vyvest z miry otazkama kdy uz se vdam a kdy budu mit deti. Proste jsem si pockala na toho spravneho partnera a ted planujeme tu spravnou chvili na zalozeni rodiny. Pro kazdeho je to asi velice individualni, pro nekoho ta chvile prijde ve dvaceti a pro jineho ve triceti.
 Sasa, 10mesicni holcicka 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(16.4.2000 23:12:31)
Ahoj,
i ja mam prvni dite a je mi 30. Zda se mi to skvele, mam klidnou spokojenou holcicku, uzivam si ji i materske dovolene a jsme v pohode. Ovsem premyslim o tom, ze bych si to vsechno chtela prozit jeste jednou s dalsim mimcem. No a ta hlavni otazka zni kdy ... byt doma dve materske za sebou (nemluvim o financni situaci, buhvi k cemu me donuti nebo nedonuti), ale ptam se jake je to vracet se do prace treba az po 6-7 letech ? jake je to byt takhle dlouho doma s decky ? je to tak fajn jako poprve ?
nebo jit po prvni materske do prace a dalsi dite mit az pozdeji ... no to mi bude nejspis vic nez 35 let .. jake mate zkusenosti s tehotenstvim v tomhle a pozdejsim veku ? Ja vim, ze to je individualni, ted si pripadam zdrava a v pohode, ale presto se bojim, ze po 35 roce to je dost pozde ...
Dik za zkusenosti, Sasa.
 Jitka -dcera 9 let.,syn 4měs. 
  • 

Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(19.5.2000 0:18:52)
Ahoj!
Mám sice už druhé dítě,ale zato v
32 letech.První jsem měla v 23 le -
tech a podruhé je zatím vše lepší.
Poprvé jsem se moc bála potratu a
takřka zbytečně odešla na "riziko-vé".
Podruhé jsem celou dobu pracovala a dokonce v den porodu se strojila
do práce,abych dohlédla na rozjetí počítače (bylo totiž 3.1.2000).
Nemyslím,že je to pouze tím,že nyní podnikám a tehdy jsem byla zaměstnaná....
Moje první dítě téměř nespalo a večer řvalo a řvalo....,druhé dítě
je učiněný anděl...
Myslím,že starší maminky jsou vy -
rovnanější a na dětech je to znát.

Měj se hezky a užívej si děťátka,
je to jedno z nejkrásnějších obdo-bí
ahoj Jitka
 Milada, 28.let, syn 4 roky, nyní 8.týden těhotná 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(21.4.2000 22:27:30)
Souhlasím s tím, že je opravdu důležité najít toho "svého" partnera a pak ta správná chvíle na miminko prostě přijde sama...
 Mamka Zdenka+dcerkaZdenka(10měs) 
  • 

Re: První dítě ve 29 letech 

(30.10.1999 22:14:12)
Ireno,
dovolte, abych i já přispěla se vým "do mlýna". Pokusím se nikoho neurazit a nikoho se nedotknout, ať už mladého nebo staršího bezdětného.Takže:
1/Každý má právo si zvolit sám kdy chce mít dítě ať už je to ve dvaceti nebo v pětatřiceti, pokud je schopen se o něj postarat po všech stránkách.
2/Je mi 33, resp. v pátek mi bude 34, mám 10ti měsíční holčičku a necitím se sobecká, ani nevím nic o tom že bych hůře snášela porod, milá paní Lado a Gabrielo. To ale není výtka, ale takové upozorněníčko, že byste i vy neměli házet všechny starší matky do jednoho pytle, ale posuzovat je, tak jak sami píšete jak jsou schopny se postarat o mimčo.
3/ Můj důvod proč mám holčičku až v tomhle věku je, že jsem to tak chtěla(částečně). Potřebovala jsem něco vidět, něco si užít, něco dokázat a hlavně najít někoho, kdo by byl "hoden" být otcem mého teď už našeho dítěte.
4/ Myslela jsem si, že bych dítě chtěla tak v těch 29 - to už jsme na to byli dva - tak jak je potřeba, ale zjistili jsme, že to nebude jen tak "hop na hrazdu". Zdeninka se nám narodila až po třech letech léčení a několika pokusech umělého oplodnění.
4/ Mám několik kamarádek - matek,
které měli první dítě okolo dvaceti (i tehdy byly vzornými a obětavými matkami) a druhé (nebo i třetí)později (okolo třiceti nebo ještě déle) a jejich názor, resp. často od nich slyším, že teď si to mateřství teprve vychutnávají. Pouze opakuji co jsem od nich slyšela, takže mě prosím za to nekamenujte, a znovu opakuji, že byly z mého (a určitě i z jejich pohledu) super mámy i ve dvaceti.
5/ Asi chápu co chtěla paní Eva říci, ale myslím si, že toto nemá právo soudit, protože děti nemá. Myslím si, že nemáte právo toto soudit ani vy paní Lado a Gabrielo, protože Vám není těch 29, i když jste určitě skvělé mámy! A nemám na to právo ani já, protože jsem se stala mámou až ve 33 letech a nevím tudíž jaké pocity má máma ve 20ti nebo 22. Své by k tomu měl říci někdo, kdo měl dítě jak ve 20 tak třeba ve 30!

Jinak sl. Ireno, držím palce, ať se dobře rozhodnete a nenecháte se ovlivnit žádnými našimi "plky" protože žena je zralá na mateřství tehdy, když se na to sama cítí. Neodkládala bych to déle jak do 30ti, protože to vždycky není tak jednoduché(viz moje skušenosti výše).
 Lada, 22 let, syn 2 roky 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(31.10.1999 17:29:33)
Mila Zdenko, s vami souhlasim. A gratuluji k miminku. Ale z miry me naprosto vyvedl dopis slecny Evy. Na druhou stranu jste sama uznala, ze byly nejake problemy s otehotnenim a to ja mam prave na mysli. Nerikam, ze u kazde zeny, ale pravdepodobnost nektereho problemu je proste na miste. To i sama nakonec uznavate. Je nutne si uvedomit, ze i kdyz budu ve vice jak 25-ti tou nejskvelejsi matkou (dle pani Evy lepsi nez 20-ti letou) se vytouzeneho miminka take nemusim dockat. Z duvodu prave urcitych rizik a komplikaci. Celkem me mrzi, ze tvrdi ze mlade matky se nedokazi vdat diskotek...apod. ale prave naopak ony se toho vseho vzdaji a s laskou pecuji o sve potomky. Ale pokud si chci prvne uzit a teprve potom mit deti nemohu soudit zeny, ktere maji jinou predstavu o zivote. Muj dopis nebyl utokem na starsi matky ale zamyslenim nad tim, proc se sousta zen prave k tomutu kroku uchyluji. A uz vubec se mi nelibi, ze tuto zhavou diskusi vyvolala zena, ktera sama neni matkou. Myslim si, ze bychom se vzajemne nemeli na sebe divat pres prsty, ale spise si pomahat. Pusobi to na me sklicujicim dojmem, kdyz si ostatni (starsi) maminku mysli, ze dite strcim k babicce a jedu si na dovolenou :(( Muj syn je pro mne vsim a vzdy bude a tesim se na dalsi miminko, ktere si vychutnam stejne sladce jako to prvni. Vam vsem hodnym, obetavym maminkam, ktere sveho drobecka nepustite z oci preji mnoho zdaru a stastne materstvi
 Jana R.,syn David 11měs. 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(23.1.2000 15:55:11)
Zdeňko,
Souhlasím s Tvými názory uveřejněnými v příspěvku na mateřství, tato místy až bouřlivá diskuse mě docela překvapila. Mě bude v letošním orce rovněž 34 let mám malého syna. Nedovedu si představit, že bych "vzhledem ke svému vysokému věku" se měla mateřství vzdát. Přerušila jsem kariéru a připadá mi to jako fér výměna. Malého Davídka si spolu s manželem užíváme naplno. Od narození, dnes kdy začíná dělat první krůčky a běží ke dveřím volá tata, nevyměnila bych tyto zážitky za nic na světě. Věk mi naopak pro mne připadá jako velká výhoda, nemám pocit, že mi něco uteče, dovedeme si vychutnat zářící očička a vše co se dítěte týká. Je to ovšem velice individuální a je spousta mladých rodičů, kteří si rodičovství vychutnávají. Moc to všem přeji.
Souhlasím s názorem, aby žena, která dítě plánuje, to neodkládala za třicítku. Občas různé problémy otěhotnění ztěžují a čekání na otěhotnění je maximálně stresující. Já jsem rovněž nemohla otěhotnět nejspíš z psychických důvodů, nakonec jsem si nechala vypočítat v poradně Ing. Kulovaného nejvhodnější datum početí a okamžitě jsem otěhotněla. Viz naše dítě. Jana
 Eva Gajecká, 25 let 
  • 

Všem mladým maminkám! 

(1.11.1999 7:38:10)
Milé maminky!

Je mi líto, že jsem vyvolala tak bouřlivou diskuzi. Věřte mi, že jsem se žádné z vás nechtěla dotknout. Slečně Ireně jsem psala o svých zkušenostech s mladými maminkami, kterých mám mezi kamarádkami a známými dost.
V žádném případě jsem nechtěla urazit nebo ponížit mladé maminky všeobecně. Proto se omlouvám všem, které můj názor pobouřil.

Přeji vám všem zdravé a spokojené děti, které jednou budou vzpomínat na své šťastné dětství.
 Jirka, syn 23, dcera 16 
  • 

Dovolte také názor otce 

(3.11.1999 13:48:39)
Milé maminky,
omlouvám se, že se vtírám do vaší diskuse, na kterou jsem zcela náhodou narazil. Píši jen proto, že v příspěvcích není žádná zmínka o otcích, na jejichž přístupu k otcovství (a k mateřství své ženy)také podle mého názoru záleží.
Myslím, že věk rodičů při početí prvního dítěte není až tak rozhodující. Rozhodující je jejich zralost pro tuto roli, a ta může být v závislosti na věku u každého jiná. Někdo je zralý a zodpovědný již ve dvaceti, pro někoho je i ve třiceti brzy. Hlavně by však na rodičovskou roli měli být připraveni o b a rodiče, dítě by nemělo být újmou pro žádného z nich. To platí zejména pro otce, který hlavně zpočátku nemá ten naprosto bezprostřední vztah k dítěti jako matka a mohl by mít snahy všechno na ní nechat.Jeho zralost se projeví tím, že bude hned od narození dítěte schopen převzít část péče a vytvořit pro matku takové podmínky, aby se rázem nemusela vzdát všech svých dosavadních aktivit.
Pro dokreslení uvádím, že syn se narodil, když nám bylo 28 let, t.j. po dokončení studií a získání bytu. Rozhodně ani po tolika letech nemám pocit, že to bylo pozdě. Pokud bych tedy měl podle našich zkušeností odpovědět na dotaz Ireny,rozhodně není v 29 letech na první dítě pozdě, zejména pokud má na to i její manžel podobný názor.
 Dáša , maly Davidek 7 měsíců 
  • 

Re: Dovolte také názor otce 

(5.11.1999 23:01:19)
milé maminky a tatínkové, jsem ráda, že jsem narazila na tuto diskuzi.
je mi 30 let a v dubnu jsem porodila své první dítě, malého Davídka, kterého ze srdce miluji. Vůbec si nemyslím, že bych chtěla dítě dřív a můj porod byl absolutně v pohodě. Myslím si, že mít dítě před 25 rokem je opravdu moc brzy, to mívají většinou mladé slečny z vesnice či malého města, které nevědí jak se jinak realizovat. Neberte to jako urážku, ale mám spoustu takových známých, které se bojí, že se po dvacítce nevdají. Je to pěkná hloupost a co píše jedna paní, myslím Lada, že je to ted nový trend mít dítě později, tak to není vůbec trend, ale zcela normální věc na celém světe, jenom k nám se to dostalo až nyní, mladí byli spíše velice nezodpovědní, protože si udělali dítě a neměli ani kde bydlet a spoléhali na rodiče a na stát, že jim snad dá byt. Dnes to nejde. Takže žádný trend, ale nutnost.
Otec mého dítěte je velmi mladý, je mu 24 let a je na něm vidět, že se nechce vzdát jen tak svých snů. Jsem trochu zklamaná, vím že syna miluje, ale dlouho si s ním nevydrží hrát nebo mi pomoci, stále říká, že si počká, až bude větší a bude mluvit. Obdivuji všechny otce, kteří se o děti starají intenzivně a pomáhají manželce. Tak zatím a těším se na vaše nazory či rady, jak si pomoci.
 Gabriela, 1 syn 
  • 

Re: Re: Dovolte také názor otce 

(10.11.1999 22:57:41)
Jsem z Prahy, Vaše teorie o vdavek chtivých vesnických maminkách poněkud selhala. Vdaná jsem 4 roky, bylo mi necelých 19 let a potkala jsem svého muže dříve než jsem ho zkrátka čekala. Díky tomu, že jsme se tak brzy poznali, tak jsme měli i v tuto dobu dítě. Kdybychom se poznali ve 30, měli bychom pravděpodobně dítě ve 30, ale to souvisí s hloubkou našeho vztahu a ne s mým věkem. Mimochodem mému muži je o 15 let více a tvrdí, že nyní si otcovství užívá podstatně více než před 13 lety, kdy se mu narodila s jeho bývalou ženou jejich dcera. Ale to je výhoda mužů, že jejich biologické hodiny mohou tikat, jak chtějí a přesto problémy se svým věkem nemají. U žen je to ale opravdu jiné. Můj porod byl velmi komplikovaný a velmi dlouhý (22 hodin), kéž by tedy fungovala ta teorie o bezproblémových porodech v ranějším věku rodičky. Byť s Vaším názorem o vdávání nesouhlasím, přesto bych Vám přála, aby se Vám tatínek brzo polepšil a o Davídka se více zajímal. Gabriela.
 Irena, bezdětná, 26 let 
  • 

Re: První dítě ve 29 letech 

(4.11.1999 10:34:16)
Chtěla bych Vám všem poděkovat za názory a zkušenosti a přidám i nějaké ze svého nejbližšího okolí:

můj bratr se mamince narodil v 21 letech, mě pak měla ve 30. Prohlašuje, že si díky "pozdějšímu" mateřství prodloužila mládí a určitě by to doporučila i dalším ženám. A já vím, že byla skvělá máma v jednadvaceti i ve třicítce a je dosud. Navíc je spokojená, že si v klidu užije vnoučata od obou svých dětí. Většinou jsou totiž babičky téměr naráz zahrnuty vnoučátky. Vzhledem k tomu, že je můj bratr o 9 let starší než já, má nyní již dvě dcery, které babička od malinka "vypiplávala". Teď už jsou holky v období, kdy mají víc svých zájmů a kamarádek, takže na babičku nemají tolik času. A tak se teď moje maminka těší (a bohužel mě do toho trochu i nutí) na mimino ode mně, aby si jej také mohla užít.

A tchyně? Můj manžel se jí narodil, když jí bylo 24, další dítě pak měla ve 33 letech. S prvním manželem se brzy rozvedla, druhý tragicky zahynul, takže obě děti vychovala sama. Všem bych ale přála mít takovou mámu - zodpovědnou, milující, tolerantní.. A když se s ní bavím o dětech? "To víš, že bych měla radost, ale nemusíte pospíchat, zařiďte si byt, něco si ještě užijte, rozhlédněte se po světe, uspořádejte si život a pak si teprve vychutnejte děti!"

A shrnutí? Nemám špatné zkušenosti s mladšími ani staršími maminkami, ale já osobně bych se přikláněla k tomu, že mít dítě před 22 rokem je uspěchané. Je to období, kdy si člověk ještě utváří názory, zvyká si na partnera a sžívá se s ním, shání práci, byt, vybavení... (Ale pokud to člověk zvládá a vědomě si ke svým existenčním starostem přidá starost a péči o dítě a bere to zodpovědně, proč ne?)
Považovala bych za ideální mít první dítě tak kolem 25 a druhé do 30. Myslím, že v tuhle dobu mohou lidé mít dostatek zodpovědnosti, zkušeností, rozumu, financí i "prokouknutého" partnera.

A proč tedy mluvím o tom, že chci první dítě až v 29? Chceme splatit půjčky, manžel musí najít nové zaměstnání, vvyřešit problémy se synem z prvního manželství a hlavně ještě nejsem pevně přesvědčená o tom, že by mě nemrzelo vzdát se úplně svých zájmů. Zpívám s folkovou kapelou, teď se nám začalo docela dařit a tak bych si chtěla ještě užít alespoň dvě festivalové sezony, než to "zabalím". A manžel je něco podobného - hraje fotbal a začíná se blížit do věku, kdy bude muset přestoupit do družstva starších hráčů, takže si chce ještě ty 2-3 roky aktivně užít.
Ale pokud bychom měli dítě už teď (a mě ta myšlenka napadá stále častěji), věřím, že i my bychom to zvládli a bez výčitek se vzdali svých zájmů ve prospěch dítěte!

Tímto přeji všem rodičům šťatné a spokojené děti a všem "čekatelům", aby se jim podařilo zplodit vytoužené potomky (a je jedno,jestli ve 20 nebo 30 letech).

Irena
 Dáša a Davídek 7 měsíců 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(5.11.1999 23:05:16)
Milá Ireno, super dopis, jen tak dál, já jsem již dlouhosáhle odpověděla na názor otce. Ale ve všem s vámi souhlasím, je mi 30 a mám své první dítě nyní a vím, že jsem zralá a skutečně ho miluji a svůj čas věnuji především jemu.zatím nashle a někdy příště. Dáša
 Lada, 22 let, syn 2 roky 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(7.11.1999 13:56:54)
Jen tak dal zakopte vsechny zeny co maji dite drive nez vy do zeme at se nam tady lepe zije. Opravdu nevim proc sem chodim, mel by tady byt napis pro starsi 25 - ti let. Opravdu se vsem chcete podobat svetu ??????????????
 Lada 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(7.11.1999 20:31:22)
Pani Daso, muzu mit na vas jeden dotaz ? Tim chcete rict, ze kdyz mi neni 30 nemiluji sve dite ? A nevenuji mu vsechen svuj cas ??????????? To snad nemyslite vazne ? Proc nedokazete pochopit ze kazda zena je zrala na dite v jinem veku. Spatnou matkou muze byt 20- ti leta ale stejne tak 30-ti leta zena. Tagze nechapu proc porad ty narazky na matky mladsi 25- ti let ? Prosim o vysvetleni. Byla jsem si 100 % jista ve svych 20 letech ze chci dite, ze jsem na to pripravena jak ja tak i muj muz. Asi se budete divit, ale nejsme z venkova bydlime v druhem nejvetsim meste a pracovala jsem jako porodni asistentka takze jsem dite nemela jen pro to abych se nekde upichla. Pronajali jsme si byt, ale po case jsme zdedili mensi domek po babicce takze nezijeme u rodicu. Rodice nam hned na zacatku rekli, ze kdyz jste si dokazali drobecka udelat tak se o nej take postarejte a my s tim souhlasime a nikdy jsme od nikoho nic nechteli. Mame sebe a to je to hlavni. Na dovolenou jezdime vsichni tri a to k nam na chalupu na vysocinu, kde je nas chlapecek nejspokojenejsi. Naseho Davidka moc oba milujeme a nepotrebujeme nic a nikoho. Nedovedu si predstavit, ze bych mela Davidka pozdeji nebo drive, protoze je tady a je tady ted a potrebuje nas. Muj muz narozdil od toho vaseho se o Davidka staral od prvnich minut jeho zivota a ma k nemu velice vrely vztah. Nikdy jsem niceho nelitovala a nikdy litovat nebudu, protoze deti jsou ten nejkrasnejsi dar. Omlouvam se vsem, ze mi neni 30, ale na tricitku planuji az druhe miminko tak snad pozdeji vam budu vyhovovat.
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(7.11.1999 22:38:13)
Milá paní Dášo,opravdu si nemyslím,že ženy,které mají dítě dříve než ve věku 25 let jsou s prominutím hloupé,nebo z malých měst či z vesnic,já sama jsem měla dítě ve 20letech a druhé ve 23letech a mám své děti velice ráda,jsem také z druhého největšího města jako paní,kterou jste svým názorem tak popudila,mimochodem jsem spolumajitelkou jedné firmy,takže nejsem žádná puťka,ale myslím, že Váš názor nepochází z objektivních informací. Každý má právo se rozhodnout,kdy chce mít děti a kdy je na to připravený. Já sama, jsem ve velkém pracovním nasazení,ale i přesto si najdu čas na rodinu a podotýkám,že ji ani v nejmenším nezanedbávám.Takže příště hned nemusíte odsoudit ženy,které mají dítě třeba v těch 20 letech.
 Eva Gajecká 
  • 

Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(8.11.1999 8:26:00)
Milá paní Jano!

Možná jste si všimla, že jsem také přispěla svým názorem do této diskuze. Můj názor se moc neliší od názoru paní Dáši. Bohužel, mladé maminky jsou velmi popudlivé, aniž by chtěly vůbec pochopit, že nikoho nechceme svým názorem urazit. Nikdo v této diskuzi nikdy neřekl, že mladá maminka je neschopná se starat o dítě, nedejbože, že ho nemá ráda. Nikdo mladé maminky za jejich rozhodnutí neodsuzuje. Jenom tvrdím Z VLASTNÍCH ZKUŠENOSTÍ, že starší maminky jsou klidnější, což se podepíše na výchově dítěte. V naší zemi bývalo dříve zvykem rodit děti kolem 20 let, protože mladá žena neměla tolik možností jako dnes, a tím, že se brzy vdala a porodila dítě, měla od státu spoustu výhod. Navíc neexistovala prakticky žádná antikoncepce, takže existovaly problémy typu: jsem těhotná, co s tím? Moje známé, kterým je dnes mezi 30-40 lety a mají už starší děti, nám - mladší generaci, dnešní možnosti závidí. Dnes si většina mladých lidí chce užít cestování a zábavy, než se rozhodnou založit rodinu. Sobectví dnešních mladých lidí nespočívá v tom, že chtějí mít dítě později, ale v tom, když chtějí jenom jedno dítě, což je bohužel druhá stránka dnešní doby. Samozřejmě, jsou mladí lidé (např. paní Lada), kteří se rozhodnou mít dítě dříve a tím se vzdají všech možností, které mají jejich vrstevníci. Mám ale známou 22letou maminku, která se nechce smířit se skutečností, že já se chodím bavit a ona by měla být "uvázaná" 24 hodin denně u dítěte, když je tak mladá. Nezlobte se na mě, ale takovou maminku nepovažuji za zralou mít dítě.

Mimochodem, všimněte si pozorně, jak probíhá tato diskuze: starší ženy a maminky jsou ochotné diskutovat a hledat výhody a nevýhody. Svěřují se se svými zkušenostmi. Mladé maminky nejsou ochotné o "problému" diskutovat, ale jenom se agresívně hádat a urážet, čímž se prokazuje jejich (ne)zralost.
 Radka, 24 let 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(8.11.1999 10:06:39)
Dobrý den,
je mi 24 let a jsem bezdětná. Podle mého názoru je nejvhodnější věk pro první dítě mezi 20 až 25 lety. Třeba proto, že vidím jak se moje fyzická kondice rok od roku zhoršuje, nebo proto, abych nebyla až příliš opatrná a nedusila tak rozvoj osobností svých budoucích dětí. Navíc, když jsem se narodila, bylo mé babičce 44 let a dědečkovi 49. Hádejte, kdo mě učil plavat, bruslit nebo lézt po stromech. Oba prarodiče mi zemřeli v 62 letech. Kdybych se narodila později, užili bychom se navzájem kratší dobu. Výchovné působení obou generací: rodičů i prarodičů mi dalo něco nenahraditelného.
Sama jsem chtěla mít miminko ve 22 letech, ale bytová situace rozhodla za mne. Dnes doufám, že se do 26 let dočkám. Často je mi to moc líto. Nemám pocit, že bych se musela kvůli dětem nějak omezovat. Myslím, že i s dětmi mohu chodit do kina, divadla nebo na koncerty. Na dovolenou jezdíme s kamarády i jejich dětmi, pro děti je to tam ideální, vždycky se moc těší. A na plavání chodím s kamarádkou a jejími 2 dcerkami. Každá hlídáme jednu a jde to docela dobře.

Závěrem: Všechno jde, když se chce.
A myslím, že každá žena nejlíp ví, kdy je zralá na mateřství. Ten pocit je důležitější než rok narození v občance.

Přeji všem, aby byly ve svém prvním těhotenství šťastné z toho, co je čeká.
 Mamka Zdenka+dcerkaZdenka(10měs) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(9.11.1999 22:19:05)
Radko,
proboha vždyť je Vám 24! Jak se může Vaše fyzická kondice rok od roku zhoršovat??? A potom ještě, kvůli dětem se neomezujem - já používám slovo přizpůsobujem, které přesně vystihuje to co obvykle dělám, když se chci věnovat něčemu "co mě zajímá se svojí dcerou. Např. při mých toulkách po Evropě, nenavštěvuji všechny muzea a architektonické stavby které cestou potkám, ale jenom ty které mě opravdu zajímají a v případě, že je moje Zdeninka v dobré pohodě a když není vzdám se zbývajícího naplánovaného programu bez lítosti protože jsem už i něco viděla než se narodila. Ne každý dokáže tráví dovolené rád u vody nebo na chalupě. Já raději pochoduji (po městech, po horách, po pobřeží prostě kdekoliv, hlavně ne na jednom místě).
Nechce se mi už více psát, protože jsem svůj názor napsala na začátku této diskuze a ten se nezměnil. Musím ale konstatovat, že vývoj diskuze je tak skličující... Každý si trvá na svém a každý má pravdu, nikdo nechce připustit, že by to mohlo být trošku jinak. Tak proč diskuze? Stejně každý má dítě kdy chce sám a tak to má být!
 Gabriela, 1 syn 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(10.11.1999 23:16:34)
Milá Radko, velmi se mi líbil Váš dopis, jak jste psala o tom, že s dětmi se dá všude jezdit, na dovolené, na plavání atd. To je pravda, navíc si myslím, že např. takové Vánoce, jsou o to krásnější, když kromě stromečku svítí i udivené tvářičky našich dětiček, a vůbec i obyčejné všední dny jsou úplně jiné. Dříve mě budil poránu budík a nic příjemného to rozhodně nebylo. Dnes je to náš Robča, který si přeleze ze své postýlky k nám pod deku , vypráví na celé kolo to svoje drrr, drrr a da-da a další, a donutí člověka se smát, a že někdy je to už o 7mé hodině. Ale takové probuzení je náhodou příjemné. Držím Vám palce, abyste měla svoje vysněné děťátko, až Vám v tom nebude nic bránit a dobrá rada - nečtěte příspěvky typu, po 25 letech se rodí hůř a děti jsou nemocné a matky strhané atd. Každý je jiný. Např. slečna Eva Vám může snadno poradit, v této rubrice je jediná ta (ne)zralá. Zdraví vystresovaná, neurotická, strhaná a hlavně mladá matka (doufám slečno Evo, že jsem nic nevynechala) Gabriela.
 Dana, 1 dcera 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(10.11.1999 13:56:08)
Dosud jsem nepochopila, proč se tu tak dohadujete, kdy je nejlepší porodit dítě. Ať si každý má dítě, kdy to vyhovuje pouze jemu. Názory paní Lady jsou poněkud přehnané. Přece každý má právo vyjádřit svůj názor.
 Lucka, 22 let, bezdětná 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(15.6.2000 16:19:34)
Ahoj,

ještě nikdy jsem se podobné diskuse nezúčastnila, ale po přečtení vašich článků jsem se rozhodla říci k tomu své. Osobně si myslím, že vůbec nezáleží na věku. S mým přítelem jsme přes čtyři roky. Oba dva jsme se dohodli, že se příští rok vezmeme. Takže spolu budeme pět let. Strašně bychom chtěli dítě. Ani si nedokážete představit jak. Když se o tomto někde zmíním, všichni si klepou na čelo, prosím tě, vždyť je ti dvacetdva, co blázníš, zkazíš si život. Nenašla jsem v celém okruhu mých známých jedinou spřízněnou duši, která by mě podpořila (samozřejmě myslím duševně ne finančně). Jsem z toho dost smutná. Samozřejmě můžete namítnout, že na nich to přeci nezáleží, ano v tom souhlasím. Když jsem ještě chodila na střední školu, taky jsem říkala první dítě budu mít nejdříve v 25. Dřív ne. Nedokážu říci kdy přesně se to ve mně zvrtlo, najednou vím, že do 25 to nevydržím. Přitom se nic nestalo, myslím jako, že nikdo z mých blízkých mimčo nemá, že by mě ovlivnil, nedokážu říci kdy a proč, ale jsem prostě jiná. Můj přítel si z toho dělá srandu a říká, že mé biologické hodiny tikají. Takže můj osobní názor je takový, že můžete plánovat, můžete stoprocentně tvrdit, dřív jak ve 29 ne a pak to bude všechno jinak. Nezáleží na věku, ale na konkrétním vztahu a dané situaci.

Zdravím všechny maminky a přeji hodně zdraví pro ně a jejich ratolesti a doufám, že se k vám již brzo připojím.

Lucka
 Petra, 22 let, 28. týden 
  • 

První dítě ve 29 letech - Lucce a všem "mladicím":o) 

(15.6.2000 16:51:58)
Ahoj Lucinko,

plně s Tebou souhlasím a říkám nic z ostatních nedělej.
Jak vidíš, tak mně je přesně oněch 22 let jako Tobě (a pokud se náš drobísek narodí v termínu, tak ještě 4 dny budu opravdu dvaadvacetiletou maminkou )!
Pro miminko jsme se rozhodli po půlroční známosti (já vím, že je to docela krátce...) když mi bylo 21.
Bohužel o to první jsme přišli.
Nicméně nás to vůbec neodradilo a uspořádali jsme si krásnou svatbu a pak jsme se ihned vrhli do plánování nového pokusu o potomka.
Setkala jsem se s podobnou nechápavostí okolí. Snad i proto, že jsem vždy byla čertovo kvítko a zcela otevřeně jsem o vážnou známost nestála.
Můj manžel to změnil.S ním jsem si chtěla žmoulat ručičku v parku, s ním jsem chtěla žehlit košile a jít k oltáři a pak i mít miminko.
Musím říct, že věk v tomhle skutečně naprosto nehraje roli.Ani v nejmenším - a Tvůj přítel má pravdu. Každé z nás tikají biologické hodiny jinak a u každé z nás mají jiný spouštěcí mechanismus. U mne to byl můj manžel.
Stálo mě to hodně, hodně sil - udržet přátelství s kamarádkami, které mají starosti, co si večer vezmou na sebe a kam se půjdou opít...(tedy ne, že by byly tak hrozné - jen tím chci nastínit ty diametrálně odlišné problémy)!Které naprosto nechápaly moje myšlenky taky jsem pro ně byla cvok, který se zahrabe.Ale já to tak necítím. Pro ostatní je mít dítě takhle brzo pohřeb - totální hrob. Pro mne je to začátek něčeho krásného. A je to právě tím, že pro mě přišel ten pravý čas! Pro ně ještě ne.Ony cítí, že manželství a děti svazují - já cítím, že oboje je jen výsledkem velké lásky a krásného vztahu a oboje dává křídla!
Opět je to o rozdílném pojetí života - či určité zralosti.
Každopádně jsme se manželem nedali nijak odradit a teď se těšíme, že se na nás kolem 7.9. usměje naše první miminko.
Jsme oba v radostném očekávání naprosto vedle a idkyž se budeme muset hrozně moc uskromnit a spoustu věcí oželet, tak já vím, že to bylo to nejsprávnější rozhodnutí v mém životě (a moje drahá polovička také)!
Tak jako jsem cítila že budu zralou manželkou a tuto roli zvládnu - myslím, že stejně tak budu zralou, zodpovědnou matkou a i tohle že zvládnu na jedničku a nemusím čekat až mi bude xx let a zapadnu do nějaké obecné normy.

Takže Lucinko a Vy ostatní mladé potencionální maminky - věk je to poslední na čem záleži. Když je vedle Vás člověk, který Vás miluje, kterého milujete Vy a je s Vámi schopen vytvořit tomu drobečkovi krásnou harmonickou rodinu - kdo by se potom ptal, jestli už mu bylo 30???


Přeji šťastná mladá manželství a krásné zdravé děti!

Petra
 Eva 31, Honzík skoro 4, 23. týden 
  • 

Re: První dítě ve 29 letech - Lucce a všem 

(16.6.2000 7:07:18)
Ahoj Petro a Lucie
- to je skoro jako podle Romaina Rollanda.

Já jsem spíš ta pozdní mami - první dítko až ve 27 letech - a taky nelituji. Stanovit nějaké optimální hranice je nesmysl, jak to tak popisuje Lucka, měla jsem přesně ty samé pocity, jenom asi o čtyři roky později. A myslím, taky jako Petra, že ten pocit, že už všechno mám, že nic od života nechci, jenom to malé mimi, je ten správný spouštěcí mechanismus. Já bych se ani tak nesoustředila na věk, jako spíš opravdu na to, s kým to dítě budu mít - to je stokrát podstatnější než jestli jsem maminka ve dvaceti, třiceti nebo čtyřiceti, tohle, Luci, opravdu poctivě zvaž.
O tom užívání života, jak ho prožívají tvé vrstevnice, je to taky dvojsečná zbraň: ty budeš mít třeba třicet let a děti už školáčky, zatímco ony v té době budou mít malá miminka, kdo bude mít za deset let víc času pro sebe? Prostě si to každá vybere v jiný čas.
Já jsem byla před deseti lety podobná "černá ovce" jako ty jenom naopak: tehdy byl ještě ten trend množit se za každou cenu ve dvaceti, jaká jiná perspektiva se taky člověku nabízela, všechny kámošky už byly nebo se chystaly být mamkami a já nic, připadala jsem si jako méněcenná, i moje sestra se ten čas vyjadřovala v tom smyslu, jestli jsem vůbec ženská. Nijak jsem to neuspěchala, počkala si na toho nejlepšího manžela a tatínka a dodnes nelituji. Takže se nenech ovlivnit módními trendy a jak říká Sting: "be yourself, not matter what they say."

A teď otázka: prosím vás, pokročilé těhulky, co děláte s pálením žáhy???? Já už mám prokonzultované snad všechny přípravky z lékárny, ale teď mě to začalo hrozně trápit, tak bych taky chtěla zkusit nějakou domácí alternativu a babskou radu.
Díky, díky a mějte se superprímově.
 Alena, 26. tyzden 
  • 

Re: palenie zahy 

(16.6.2000 7:34:32)
Ahoj Evi,

mna palenie zahy, alebo skor kyselina v zaludku, zacali trapit asi pred 4 tyzdnami. Je to strasne. Ale poradili mi pit mlieko. Teraz mam v praci vzdy krabicku trvanliveho mlieka a cely den pochlipkavam salku studeneho mlieka a je to prima. Nesmadi ma, nemam kyselinu a este k tomu robim nieco pre seba (to je ako z reklamy). Skus a napis ako sa ti dari

Alena
 Jana, 24, bezdětná 
  • 

Re: Re: Pálení žáhy 

(16.6.2000 14:26:44)
Ten dotaz na pálení žáhy mi sice nepatřil, ale jak už tu někdo psal, když už mě pálí, pomáhá mi se napít mléka. Nijak s ním nečaruji, prostě třeba jen deci mléka přímo z lednice. U mně to funguje 100%, naučila mě to babička a já to naučila i manžela a u něj to rovněž funguje.
 Jana, 24, bezdětná 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(16.6.2000 8:55:42)
Ahoj Lucko,

držte se svých vlastních představ o Vašem společném životě a Vašich společných plánech, když jste v tom za jedno. Četla jsem i odpověď Petry. Byla jsem něco podobného. Mé názory a představy zněly : Cože, svatba ? K ničemu, můžeme spolu dlouho chodit, pak několik let žít i třeba děti mít (kolem třicítky) a jestli se někdy vdám, tak to bude to poslední. Nemyslím si, že to je odsouzeníhodné, prostě jsem si názor vytvořila na základě svých dosavadních celoživotních zkušeností. Pak jsem náhle před dvěma lety nastoupila do nového zaměstnání a po devíti týdnech jsem si vzala svého mladého šéfa, který měl mimochodem úplně stejné názory jako já až do okamžiku, kdy jsme se potkali. Najednou byla svatba pro nás tím nejdůležitějším. Dokonce jsme se brali po osmi měsících ještě jednou v kostele, protože jsme to tak prostě cítili, ta úřední svatba nám nestačila.
Já mluvím o miminku od začátku, vysvětluji manželovi přednosti různých kočárků, ... a raději než naše kamarády, kteří cestují po světě, navštěvuji ty spokojené páry s malými dětmi. Manžel to na začátku cítil jinak, měl pocit, že bychom miminkem tak brzy na začátku o něco přišli, chtěl, abyhom si více užili jeden druhého. Musím říct, že já jsem také trochu pochybovala, protože jsem nejdříve chtěla mít alespoň tříletou praxi v zaměstnání a zrekonstruovaný byt. Rekonstrukce proběhne v létě , praxi naplním v prosinci, manžel stále více mluví o dětech našich známých a stále častěji říká, jak se těší, až budu těhotná a budeme mít miminko, takže jsme se dohodli, že v prosinci už další hormonální antikoncepci kupovat nebudeme.
Musím říct, že ač přišly mnohokrát chvíle, kdy jsme probírali, jestli už mám vysadit a ač se na to neskutečně těším, trpělivě jsem si počkala až i on dojde k názoru, že miminko nás obohatí a začne se těšit. Nikdy bych nevysadila aniž bychom se oba na tom nedohodli. Vím, jak se těší, až budeme čekat, jestli se to povedlo nebo ne.
A ještě chbí poznámka o našem věku. Je mi 24 a manželovi 29 let.
Když pozoruji ty páry kolem nás, myslím, že nezáleží na tom, v kolikati mají první dítě, ale častěji spíš na tom, jak dlouho jsou spolu, jak dlouho vydělávají, žijí-li každý zlášť nebo spolu,... . Jedni naši známí měli první, když jí bylo 22 a jemu 24 a teď jsou malému dva roky a pokoušejí se o druhé. Znali se 4 roky a vydělávali oba už přes 5 let. Druzí měli první v jejích 28 a jeho 33 a také se pokoušejí o druhé dítě (první má 1,5 roku). Před svatbou se znali půl roku, ona ještě dělala dva roky nějekou nástavbu, když už byli manželé a přitom opravovali domek. Za dva roky bylo vše hotovo a přišel i čas pro miminko.
Takže Vám přeji, ať se Vám to brzy podaří a jste z toho moc spokojeni a šťastni.

Jana
 Lucka, 22 let, bezdětná 
  • 

Re: První dítě ve 29 letech 

(16.6.2000 12:15:32)
Ahoj,

děkuji vám za vaše názory. Myslím. že u nás dvou je vše na dobré cestě. Zatím tedy těhotná nejsem a pravděpodobně ještě nějaký čas nebudu, ale jak píše Jana, že si počkala, až se i její partner začne těšit na miminko, myslím, že i můj partner se už velice těší na miminko. Včera dokonce prohlásil, že náš syn se tedy rozhodně nebude jmenovat Dominik a chopil se kalendáře a asi po půl hodinové debatě jsme se dohodli na Matějovi. My už jen čekáme na svatbu, která bude příští rok 1.6. a hned po svatbě se budeme stěhovat, takže pokud se nám podaří přestěhovat se bez větších finančních nákladů, myslím, že tak v srpnu bychom to mohli poprvé zkusit. Pokud si budeme brát půjčku, půjde to o něco hůře, protože i kdybychom to splatili včas, já nechci být těhotná přes jaro. Mívám dost velké zdravotní problémy a kdybych ještě do toho měla být těhotná, asi bych to obojí nezvládla. Takže bych si musela zase rok počkat na konec léta. Mezi námi, nedokážu si představit, jak to vydržím do příštího srpna, natož ještě o rok později.
Moje kamarádka přišla teď do jiného stavu. Ona je asi měsíc rozvedená po jednoletém manželství, ale asi sedmileté známosti. Dlouho spolu chodili, než se vzali. Rozvod byl dosti dramatický, manžel vyhrožoval, sliboval, nadával, psychicky vydíral, takže nervy měla strašné. Teď má nového přítele, bydlí s ním v garsonce (asi tak od vánoc), jestli se znají rok, možná ani to ne a je sním těhotná. Když jsem se jí ptala, jak si představuje budoucnost a jestli to plánovala, řekla mi, že to nijak zvlášť neplánovala, prostě nepoužívali ochranu a ono to přišlo. Trošku mi zkazila iluze, protože my dva se na miminko nesmírně těšíme a ona to bere kolikrát mi přijde jako za trest. Tenkrát, když se snažili o miminko, byla na tom psychicky hodně špatně, tvrdila, že potřebuje nějakou duševní oporu, že když bude mít to mimčo, nebude si připadat zbytečná a méněcenná. Nevím, jestli zrovna mimčo byla ta "správná záplata". Teď je těhotná (konec třetího měsíce), s přítelem se dosti hádá, je jí hodně zle, přítel přišel o zaměstnání, teď si sice našel novou práci, ale za měsíc ji přinese domů něco málo přes 6.000,- Kč, ona dělá dost fyzicky náročnou práci. Tomuto se chci pokud možno vyhnout, mimčo je krásná věc, poslední dobou nemyslím na nic jiného, ale musí pro něj být vytvořena rodinná pohoda. A proto vím, že pokud nebudu mít přiznivé podmínky, vědomě do toho nepůjdu. Myslím, že nejsem sobec, ale starat se o mimčo je velká zodpovědnost. Moje jiná kamarádka mi na toto řekla, že když je mimčo na cestě, lidi dokážou hory přenášet.

Takže se zatím mějte a těším se na na vaše názory.

Lucka
 Pavlína (22 - bezdětná) 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(16.6.2000 12:48:57)
Ahoj Lucko. Tak koukám, že toho máme docela dost společného. Je mi stejně jako tobě a mimiško bych taky chtěla. Ale cítím, že ještě není ten pravý čas. Se svou drahou polovičkou se známe 6 let (tedy jen o trochu víc než ty) a svatbu plánujeme na 28.4.2001. Stěhování nás čeká za 3 týdny a finančně zatížená budu nejvíc tak první 2 roky. Takže tím je to dáno. Rozhodně si nemůžu dovolit přijít do jiného stavu v těchhle dvou letech. To bychom ty splátky neutáhli. Ale tobě přeju ať ti to vyjde co nejdřív. Každopádně souhlasím s názorem, že je lepší nejdřív mít kde bydlet a přichystat novému členu nějaké to kvalitnější rodiné zázemí. A hlavně být v pohodě.

Takže se mějte hezky a ať se vám vydaří všechno přesně podle vašich představ. Pavlína
 Martina, 21. tyden, 30 let 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(16.6.2000 14:14:02)
Ahoj Lucko,

moc se mi libi, ze se tak na miminko tesis. Na druhou stranu, nevim jestli je az zas tak dobre, se na to tolik upinat. Vzdyt zivot je tak krasna vec a da se delat opravdu spousta veci a dle meho nazoru je nejlepsi, kdyz je jeho naplneni tak nejak rovnovazne rozdeleno.
Me kdyz bylo 22 let, tak jsem studovala, uzivala si zivota s kamarady, hodne jsem se venovala sportu, litala jsem po ruznych brigadach, abych si vydelala penize na cestovani, ucila se cizi jazyky a taky jsme v te dobe hodne filosofovali o smyslu zivota a tak vubec.
Myslim, ze jsem toho zazila opravdu dost a vim take, ze z toho budu moct hodne cerpat.
Ja vubec nechci diskutovat o tom, jestli je vhodnejsi mit dite ve 20-ti nebo ve 30-ti. To si myslim neni vubec podstatne. Dle meho nazoru je ale dulezite, mit i dalsi zajmy a nejake cile v zivote.
 Klára, bezdetna, skoro 27 
  • 

První dítě ve 29 letech 

(17.8.2000 8:52:50)
Mile dámy,rada bych se zapojila do Vasi diskuze a pridala par postrehu. Naprosto nesouhlasim s tvrzenim jedne pani, ze jedina seberealizace "vesnickych holek" byla v tom, se po skole v 18 okamzite vdat a privest na svet dite/deti. Ja sama jsem z vesnice a nikdy jsem nepocitovala potrebu zaradit se do teto sablony (a plno mych kamaradek take ne). Toto byl trend v 70, 80 letech, kdy krome vdavek a deti holku kolem dvacitky uz nic v zivote necekalo - budovala se prece socialisticka rodina, ne? Ted se zije uplne jinak. Procestovala jsem kus sveta, slusne vydelala a ziskala urcite postaveni a zkusenosti, pockala si na toho praveho a nyni pomalu uvazuju o vdavkach a zalozeni rodiny. Sveho pritele jsem poznala na internetu a muj pribeh je vice mene shodny s zivotnim pribehem Kaci Skokanove, kterou timto velice zdravim a obdivuji. Doufam, ze Adamek bude brzy zase fit. Myslim si, ze starsi maminky skutecne svuj stav vice prozivaji a uzivaji si ho. Netvrdim primo ze maji vic rozumu nez mladsi holky (prosim, neurazte se), nicmene mezi 17 pubertackou a maminkou o deset let starsi je rozdil (pochopitelne, jsou vyjimky). Moje kamaradky, ktere se vdavaly v 18 letech, maji ted, skoro o 10 let pozdeji pocit, ze jim strasne brzo skoncilo mladi, ze si niceho neuzily a nevyuzily moznosti, ktere se objevily po revoluci. O vysoke rozvodovosti manzelstvi uzavrenych pred dvacatym rokem ani nemluve. Ale jak rikam, je to kazdeho vec.

Jeste neco pro Tomase - Vase situace je velice svizelna a nezavidenihodna. Sama nevim, jak bych se rozhodla, byt ve stejne situaci. Nicmene s prasklym prezervativem mam vlastní zkusenost, a jit k doktorovi az po 4 dnech je pozde. Vim ze je to blby takhle radit s krizkem po funuse, ale snad rada pro priste… Nejlepe je mit po ruce porad Postinor, ktery je treba si vzit do hodiny od styku. Pani doktorka me ho predepsala pro pripad kdyby zase neco prasklo. Kdyz se to stalo nam, sli jsme nejdriv do lekarny, kde nam odmitli Postinor vydat (je pouze na predpis), a poslali nas na pohotovost. Tam jsem dostala 4 (myslim ze to byli ctyri) antikoncepcni pilulky, dve hned a dve rano. Bylo me po tom pekne zle, ale fungovalo to, protoze jsem neotehotnela. Moji kamaradce pri styku taky praskl prezervativ, a ta mela tak silne zaludecni problemy, ze dve ant. pilulky vyzvracela a pak se cely mesic klepala strachem, jestli bude nebo nebude tehotna. Je to uz kolikaty priklad praskleho kondomu co vim ze sveho okoli, coz me nuti zamyslet se nad jejich kvalitou?????

Klara
 Petr-NYC 
  • 

Re: První dítě ve 29 letech 

(15.9.2000 3:32:46)
Vazene damy, existuje pry velmi prirozeny prostredek proti otehotneni, ktery se musi vzit asi den pote, kdy Vas dalsi cyklus nenastane - predpoklada se, ze mate pravidelne dny menstruace. Koupite si cervene vino s hrebickem a se skorici je prevarite. Bude Vam zle asi jen hodinu, menstruace zacne a zivot jde dal.

Zeptam se manzelky na detaily.



Zdravim
 Češka 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(15.9.2000 7:10:36)
Vážený pane Petře,
pravděpodobně jste nám v tý Americe už zblbnul a Vaše příspěvky nemají ani hlavu ani patu a stal se z Vás dětinský americký občan. Tomu vínu se u nás říká svřák-zapomněl jste? V životě jsem po něm nedostala menstruaci, akorát je po něm veselo. Přeji Vám abyste se vrátil do reality a nemusel věřit každému nesmyslu.
 Češka 
  • 

Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(15.9.2000 7:12:49)
Pardón, není to svřák-mohl byste tomu věřit, ale je to překlep a jedná se o svařák!!! Ochutnejte, není určen jen pro ženy, jak doporučujete.
 Petra, Štěpán 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(15.9.2000 7:33:15)
To je velice hezká pověra :-)), už jsem jí párkrát slyšela, ale zatím jsem nepotkala nikoho na koho by zabrala. Pokud už žena těhotná je, tak i zůstane a pokud ne, tak se akorát díky teplému alkoholu a koření poněkud více rozproudí krev a je možné, že se začátek menstruace trochu urychlí, ale to je tak všechno.
 Hana 
  • 

Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(15.9.2000 7:41:27)
Pane Petře,

Vy asi opravdu nevíte, o čem mluvíte. To není proti otěhotnění. Logicky si vyhodnoťte svou větu :
...ktery se musi vzit asi den pote, kdy Vas dalsi cyklus nenastane ... . Pokud nenastane a předpokládáme, že už vůbec nenastane, ale chceme, aby nastal, tak jsme těhotní a mulvíme tu o uměle vyvolaném potratu. K početí už došlo, tak si to trochu srovnejte. Po svařáku nemusí být nikomu špatně, natož aby každá automaticky potratila či začala menstruovat a jako antikoncepce možná - když oba usnou a k ničemu nedojde. To, o čem píšete, se dříve dělalo jako : horké (možná i studené, nevím) červené víno, horká vana a pár otřesů (prudké seskoky ...) a jmenovalo a jmenuje se to POTRAT.
Jen doufám, že takových bludů nešíříte víc a všude.

Hana
 Štěpánka 
  • 

Pro Petra, který radí jak potratit 

(15.9.2000 11:12:18)
Já mám trošku pocit, že si z nás pan Petr dělá srandu. V diskusi, kde je spousta žen, které mají problémy s otěhotněním, bych si být vámi podobné rady odpustila.

Štěpánka
 Míša, syn 3,5 
  • 

Re: Pro Petra, který radí jak potratit 

(15.9.2000 14:34:24)
Taky mi to trošku hnulo žlučí. Dokud nám tu pan Petr jen líčil, jaká je jeho matka stvůra a jak bránila slečnám v jeho rodném městě aby ho pozvali na rande, říkala jsem si, že je to možná zamindrákovanej chlap, žádná ho nechtěla, tak si to tím spisováním vcelku neškodně kompenzuje. Ostatně, když se mi jeho příspěvky nelíbí, můžu je přeskočit.
Ale ta poslední poznámka o svařáku jako prostředku vyvolávajícím menstruaci mi přišla opravdu mimo. Buď žena není těhotná a pak menstruaci dříve či později dostane a nechápu, proč by si ji měla chtít tímhle způsobem přivolat dřív. Nebo těhotná je a pak je to babská pověra jak potratit. (Mimochodem nemáte to z filmu Pásla koně na betoně? Tam je scéna se svařákem a horkou vanou, ale nezabral ani ve filmu.)
Jinak je svařák opravdu celkem dobré pití, zejména v zimě na zahřátí, ale nikdy jsem ho nevypila tolik, aby mi bylo "asi hodinu zle".
Takže buď má pravdu Štěpánka a pan Petr má svérázný smysl pro humor (kterému ovšem my ženské nerozumíme), nebo nám v té Americe opravdu zhloupnul.
 Jana 
  • 

Re: Re: Pro Petra, který radí jak potratit 

(15.9.2000 16:04:48)
Upřímně řečeno, já to také slyšela jen jako babské řeči a myslím, že to bylo ještě i ve filmu Sestřičky, ale už nevím, jestli se to tam povedlo nebo ne a jestli vůbec byla těhotná nebo to byl jen plachý poplach.
Mimochodem, když už mluvíme o svařáku, nezavonělo vám to tady vánocemi a vánočními trhy ? Mě strašně a už se zase těším na zimu, sníh a svařák.

Hezký víkend všem ! Jana
 Petr- 
  • 

Re: Re: Re: Pro Petra, který radí jak potratit 

(18.9.2000 3:51:19)
Vazene ctenarky,
prosim vas vsechny za omluvu, jestli jsem se nektere z Vas "dotkl" nebo ji urazil.
Jestli mi dovolite, chtel bych odbocit a vratit se do meho zivota o tri roky zpatky . Tuto etapu nepridavam proto, abyste mne litovaly, ale abych dal takovy zaklad k me teorii. Byl konec srpna 1997 a ja jsem najednou primo v nemocnici dostal ctyri infarkty tesne po sobe (dva dokonce v rozpeti asi 2 minut). Skoncilo to vse asi peti operacemi srdce, trojnasobnym obchvatem atd. Manzelce se mezitim zhorsilo astma a doktor ji letos na jare predepsal novy vdechovaci lek. 2 tydny pote manzelka zjistila, ze ma v jednom oku sedy zakal. Co tim chci rici ? Ze jsme postupne poznali, ze nam lekari a zdravotni sestry nerikaji vse, objektivne a zprima, co se tyka naseho zdravotniho stavu nebo co se tyka vedlejsich efektu leku, ktere mame brat.
Kdyz se tedy vratim k puvodnimu tematu (a jinym dalsim), poznal jsem, ze u nas (a povazuji se jeste za Cecha) stale panuje takovy divny neopuritanismus, ktery se snazi zavrhovat to stare a jednoduche. Proto jsem pridal tu historku o vine. Proto jsem jinde pridal tu historku o postaveni hvezd a Slunce jako indikatoru toho, jestli mohou zeny otehotnet nebo ne.
Vase problemy mne desi - moji dceri je 18 let a kdyz si predstavim, ze by mela prozivat stejne potize, jako mnohe z Vas, tak je mi dost casto uzko.
Dalsi poznamku berte stejne zlehka jako tu moji minulou: Moje tchyne byla ze tri sester a byla to prave ona, ktera se stala tou obeti "neopuritanismu" - tedy manzelka nebyla moc informovana o problemech sexu, telesneho rozvoje atd. Manzelcina teta jednoho dne moji manzelce rekla, ze jeste za "prvni" republiky (tedy pred druhou valkou) existoval nebo byl folklorem rozsirovan predpis na ochranny caj "pred", ktery mel byt slozen jen z evropskych bylinek a byl proto absolutne neskodny. Manzelka nikdy ten predpis do ruky nedostala a pak prisly na trh ty hormonalni pilulky, ktere tento folklor uz uplne poslaly do minulosti.
---
Mam "mindrak(y)"? : Asi ano a hodne. Jak byste se Vy citila, kdybyste mela na vysvedceni neustale same jednicky a Vase vlastni maminka Vam za to nikdy v
zivote nepodekovala? Jak byste se citila, kdybyste zabranila vazne dopravni nehode (a tim ji zachranila zivot), a ona Vam nikdy nepodekovala, ba naopak by tu strasnou situaci velmi rychle otocila proti Vam ?

Zdravim Vas, dekuji Vam vsem za Vase pochopeni a jeste jednou se omlouvam.
 Míša, syn 3,5 
  • 

Re: Re: Re: Re: Pro Petra, který radí jak potratit 

(18.9.2000 8:08:41)
Milý Petře,
měla jsem na vysvědčení samé jedničky až do maturity a maminka mě za ně taky nikdy nepochválila, protože dobře se učit pro ni bylo normální a ostatně jsem to dělala pro sebe. Když její kolegyně v práci diskutovaly o tom, jak jsou jejich děti geniální, nikdy se nepřidala. Přesto ji miluju a dnes i chápu, že nechtěla přílušnou chválou nic zakřiknout.
 Pavla , 2 děti 
  • 

Pro Petra , resp. maminky 

(18.9.2000 23:10:03)
Tento diskuzní klub navštěvuji asi měsíc a pochopila jsem to tak , že si tady maminky stávající či nastávající předávají své zkušenosti , informace , zážitky týkající se těhotenství. Přesto že mám VŠ vzdělání a jsem poměrně inteligentní , nepochopila jsem , co v tomto klubu pohledává pan Petr . Možná jsem diskuze s ním " nepochytila" od začátku a chybí mi nějaká důležitá informace , která by jeho zálibu v této rubrice nějak objasnila.
Myslím , že je spousta dalších rubrik ,/ ať už psychologicky či psychiatricky zaměřených / , kde by zmíněnému pánovi dopřáli sluchu odborníci na slovo vzatí .
 Monika 2 děti 
  • 

Re: Pro Petra , resp. maminky 

(19.9.2000 15:53:57)
Pavlo, nejste náhodou z okolí UH?

Monika

 Pavla , 2 děti 
  • 

Pro Moniku 

(19.9.2000 22:27:44)
Milá Moniko !
Bydlíme "kousek" od UH , v Kroměříži .Všimla jsem si , že většina maminek je z Prahy , občas nějaká Ostrava či Brno.Že by k maminkám z menších měst internet ještě nedorazil ???
 hela, 3letá dcera 
  • 

Re: Pro Moniku 

(20.2.2001 11:59:33)
tady jedna maminka z Trutnova, Internet sem dorazil :-)))
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Pro Petra, který radí jak potratit 

(18.9.2000 10:06:37)
Vážený pane Petře,
čtu Vaše příspěvky od začátku a musím říct, že v nich postrádám jakoukoliv logiku.
Můžete mi říct, jak souvisí Vaše nízké sebevědomí s tím, že nám lékaři neříkají pravdu a s tím, že Vaše tchýně byla puritánka? A jak s tím souvisí, že tady veřejně doporučujete potraty?
Buď jsem úplně mimo já nebo Vy.
Vám přeju, aby to byla ta první možnost :-)
Lenka
 Darja, 24 týden 
  • 

Re: Pro Lucku 

(20.6.2000 12:09:56)
Milá Lucko, taktéž si myslím, že přivést na svět dítě je obrovská odpovědnost. My s manželem jsme o tom mluvili již dlouho před tím, než se nám podařilo ho stvořit. Pokud jsou totiž splněny určité podmínky, na prvním místě je to harmonický fungující vztah mezi partnery a pak samozřejmě určitý příjem, aby mohlo děťátko dostat, co potřebuje a hlavně byt, nemělo by ani neočekávané početí ty dva zaskočit. Brát ale početí jako nahodilost, případně jako záplatu na pomalu odumírající vztah je podle mého názoru krajně nezodpovědné vůči tomu bezbrannému tvorečkovi, který vším tím neporozuměním a neshodami mezi partnery trpí už v bříšku maminky, kdy jsou spolu nejtěsněji spojeni. Je, podle mého názoru dobře, když spolu nastávající maminka a tatínek o výchově dítěte a vůbec o situaci, za jaké ho přivedou na svět mluví již nějaký čas před tím, než k tomu pak dojde. Vyjasňovat si určité postoje a názory až ve chvíli kdy to přijde, může být hlavně pro ženu velmi stresující. Takže všem vám, které plánujete miminka na příští léto držím palce a rozhodně s partnery o svém rozhodnutí mluvte a zhišťujte, jak se ve věcech shodujete.
 Ivana , 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(10.11.1999 23:50:10)
Tady je ale veselo a nejveselejší je slečna Eva, která píše do rubriky s názvem:"Jak jsem prožívala těhotenství a porod"? a přitom není ani maminkou, ani nepíše, že byla těhotná, prostě jen tlachá a uráží ( i mě, mám 2 děti a obě do mých 25 let) a je nejzralejší, nejchytřejší a hlavně si ani neumí přečíst nadpis rubriky. Měla byste psát do rubriky BIBI RADÍ. Ano, nemýlíte se, opět píše jedna z mnoha mladých maminek. I já své děti velmi miluji, svého manžela také a i já se snažím o domácí pohodu, jako paní Gabriela, která je mi velmi sympatická svými názory a líbí se mi i paní Lada. Věk není záruka kvality mateřství. Není to ani přednost, např. nám v domě věčně nejezdí výtah a nosím kočárek do 5. patra sama. Manžel je v práci. Kdyby mi bylo Vašich 40, ztěží bych schody vyšla, natož nesla ještě kočárek. To bylo trochu pod pás, že? Ale když ty mladé maminky jsou tak nesnesitelné, tak ať zažijete alespoň nějakou opravdu nesnesitelnou matku. Paní Gabriela i paní Lada jsou na Vás starší moc slušné. Ivana
 MamkaZdenka+dcerkaZdenka(10měs) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(11.11.1999 21:16:37)
Milá Ivana,
věřím vám že vás lecos může rozhořčit a že se dobře staráte o děti a že je z celého srdce milujete, ale nemusela byste všechny "starší ženy" házet do jednoho pytle. Podle Vás jsem možná už na odstřel - je mi 34! A představte si, také bydlím v domě bez výtahu, takže nosím lecos od holčičky, přes nákupy, kočárky a sedačky sama. Manžela mám také v práci a představte si že i v tomto věku nepadám v prvním ani v druhém patře vysílením. Takže Vám přeji ať se cítíte pořád fajn a hlavně ne tak jak si myslíte, že se cítí žena po třicítce ! Myslím to upřimně a věřte, že každý je starý tak jak se cítí a na co kdy je kdo zralý musí posoudit sám, ale jak sama píšete nemusí přitom nikoho urážet.
 Petra, v očekávání 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(11.1.2000 13:54:51)
Zdravím Vás všechny!
Je mi 33 let a právě čekám své první dítě, já i manžel se na něj moc těšíme.
Musím říct, že ze všech diskutujících se nejvíce přikláním k názorům paní Zdenky. Velice mě překvapil dopis paní Ivany, takovou míru netolerance, urážek a opovržení jsem v celé diskuzi nenašla.
Já osobně mám (sice pouze zprostředkovaně) zkušenosti z obou stran. Moje kamarádka měla obě dcery do 22 let a byla skvělou matkou a její dcery jsou moc milé a hodné, ale říkala že kdyby se rozhodovala teď, rozhodla by se pro pozdější věk. Moje kolegyně měla dceru ve 20 a syna ve 32 letech, od té vím, že mateřství v pozdějším věku si opravdu vychutnala. Sama jsem si vždycky přála mít děti, bohužel jsem dlouho neměla to štěstí potkat toho správného muže. Jsem moc ráda, že se tak stalo teď a nemyslím, si že by bylo nějak zvlášť pozdě.
Co tím vším chci říct? Jak už tady bylo několikrát řečeno, každý by měl mít děti tehdy, kdy je na to připraven a kdy je schopen a ochoten jim dát vše co si zaslouží, hlavně lásku a péči.
Zdravím a přeji všem náruč tolerance, protože té se mi v této rubrice až na pár výjimek nedostává. Petra
 franta,drobeček na cestě 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(18.2.2002 22:25:10)
Milé dámy doufám že vám nevadí že vám do diskuse zasahuje mužskej ale po přečtení mnoha odpovědí mě celkem mrzí jak hádavě a urážlivě tyto diskuze probýhají!!!! Myslel jsem že bych zde mohl nalézt něco užitečného ale až na světlé připady tomu tak zatím není. Jako budoucí otec snad, zatím 10 týden zde hledám nějaké rady pro svou skoroženu která chudinka už 5 týdnů bojuje s dost těžkými nevolnostmy a má snad všechny možné těhotenské nepříjemnosti?!Ale zatím jsem zde nenašel mnoha rad pro budoucí otce a co oni mohou pro svou partnerku udělat, jak oni mohou co nejlépe pomoci aby jí alespoň trochu ulehčili, ale ani žádné jiné rady pro mužský jak se oni mají vyrovnávat se stresem v těhotenství a nemyslím tím zdaleka jen stres z nedostatku sexu ale tíhu odpovědnosti atd.. Já například si myslím že nejsem snad.. žádný ořezávátko ale po 10 týdnech těhotenstvý už mám odskoušeno jak asi chutná šestinedělní celibát a nikdy bych nevěřil jak může s chlapem zamávat když vidí svojí partnerku na které mu opravdu moc záleží a které by snesl i modré z nebe ja už 6 týdnů trpí a on může jen bezmocně přihlížet a nemůže pomoct. Zatím to trvá a už teď se zdá že tomu snad nebude konec. Za šest týdnů ani chvilka klidu ranní nevolnost absolutně celodenní večer když přídu z práce jí je nejhůře tak moc že nesnese ani moje pohlazení a teď raďte... takhe pocuchaný nervi jsem v životě neměl. No teď alespoň vyběhávám vše okolo svadby alespoň v něčem můžu bejt užitečnej no už bylo na čase chodíme spolu už 8,5 roku a žijeme 3 roky a milujem se čím dál tím víc. Měl bych toho na srdci hrozně moc ale nejsem žádnej moc velkej pisálek. Jo gramatiky si moc nevšímejte to je součást mého gramatického bojkotu. Ta se holky vzpamatujte a radši nám chlapum taky trochu poraďte určitě ne všichni mužský si o sobě myslej že jsou nejchytřejší a na všechno maj tu správnou odpověď. Zdraví vás Franta 26,5 a má přítelkyně Jarka 27.
 Dana 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(19.2.2002 7:49:09)
Ahoj Franto, je moc fajn, že tak soucitíš se svoji přítelkyní. Bohužel ji asi nijak zvlášť nemůžeš pomoci, tak si holt musí vytrpět sama, ale určitě ji aspoň pomůže, když bude vidět, jak s ní cítíš a jak bys ji rád pomohl. Já jsem v současné době v 23. týdnu. Naštěstí těhot.nevolnosti mě minuly, ale byly zase jiné komplikace. Kolikrát jsem si říkala, radši bych celý den zvracela, než se několik týdnů obávat o život mimča. Ale zpátky k rolím budoucích otců. Mě těší, že můj partner se zajímá o to, jak dopadla každá kontrola, byl se mnou na ultrazvuku, pročítá si informace o těhotenství, porodu a výchově dětí, maže mi večer roustoucí bříško a zajímá se o to, co všechno je potřeba nakoupit. Hodně si se svoji přítelkyní povídej o těchto věcech. Určitě ji udělá radost když bude vědět že tě to zajímá, že jsi ji oporou a že na všechny ty velké životní změny není sama. Bohužel o nevolnostech ti poradit neumím, protože jsem je nezažila, ale co jsem se dovídala, tak by měly po 12. týdnu přejít. Tak ještě chvilku vydržte. Přeju hodně štěstí!
 Pavlína, syn 14 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(19.2.2002 18:46:59)
Je senza, že konečně vidím "na vlastní oči" chlapa, kterého bere těhotenství. Tvoje skoro žena má fakt štěstí, že se najde mužský, kterého zajímá co se má koupit, co právě teď prožívá jeho žena a jak mimčo roste. Spousta chlapů to vezme tak, jako že tedy na ultrazvuk samozřejmě půjdou, ale jinak se celé těhotenství tváří, jako by se vůbec nic nedělo. Nereagují na rostoucí bříško, nic nečtou atd. V nevolnosti jí můžeš pomoci jen ohleduplností a pomocí v domácnosti. A pak určitě ocení natírání bříška (těla?) krémem, společné poslouchání jak mrně kope, pak taky když nevybouchneš při každé
její změněné náladě. Víš ono je každé těhotenství jiné, takže teď musíte přečkat nevolnost a pak uvidíte :-)))))
 franta,drobeček na cestě 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(21.2.2002 0:44:52)
Děkuju vám všem holky za upřímné rady a jestli můžu rád bych se vás zeptal na váš názor je sice ještě brzo ale dost mě to zajíma. Jaké máte zkušenosti "OTEC U PORODU". Ještě předtím než partnerka otěhotněla jsem si sám sobě říkal, potom co se partnerka zmínila tehdy ještě z legrace jestli budu u porodu , že vlastě nevím nikdo z mého okolí koho zná u porodu nebyl. Ale teď co těhotenství nastalo si nedokážu představit že bych u toho nebyl zaprvé bych nejspíš umřel hrůzou kdybych nevěděl jak vše probýhá a určitě bych ji nedokázal odmítnout jakouukoliv pomoc a podporu. Teď mám naopak obavu aby si to náhodou nerozmyslela a neřekla že mě u porodu nechce. Zatím co jsem na tohle téma přečetl co jsem našel a dost mě to nadchlo v čem všem bych jí mohl bejt alespoň trochu nápomocnej ale taky jsem se dočetl že nikdo nikdy neví jak chlap bude reagovat na porodní bolesti partnerky z toho mám celkem strach. Sice mi vůbec nevadí pohled na krev bolesti taky zvládám s přehledem,ale jen svoje ne toho koho miluju. Tak mi prosím poraďte jaké máte zkušenosti vy , jestli vám manžel u porodu byl co platnej a jak to celé zvládnul jestli to bývá opravdu tak strašné. Jinak když už jsem se tak rozepsal tak bych měl ještě jednu otázku. Jestli s tím máte někdo zkušenost.
Partnerka až do svého otěhotnění 27 let nikdy nebyla u ginekologa ač jsem jí tam několikrát hnal dostat se mi jí tam nepodařilo no a na své první prohlídce v 6 týdnu jí na ultrazvuku vedle mrňouse našli na vaječníku cystu asi 6,5 až 7 cm velkou hodně nás vystrašili a okamžitě hnali 30km do prahy k apolináři na vnitřní ultrazvuk a tam se zase tvářili že to nic hroznýho neni a tak moc nevíme, říkali že to zatím budou sledovat a pak kdižtak po 3 měsíci operovat má některá zvás nějakou takovou zkušenost operace cysty v těhotenství nebo celé těhotenství s cystou a případně komplikace při porodu stím spojené? Nikdo nám toho zatím moc nevisvětlil. Za jakoukoliv odpověď děkuju. PS: Ať jsou na vás ti vaši mužský hodný čau Franta.
 sally 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(21.2.2002 1:59:41)
Fando,
cysty jsou poměrně "normální", je velká pravděpodobnost, že se to vstřebá samo...
 Janatris, Kuba 2000, Bára 2004 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(21.2.2002 3:08:57)
Franto,
rozhodnutí, zda budeš či nebudeš u porodu, nechejte na později. V této fázi máte úplně jiné starosti a nejste ještě zralí na rozhodnutí o takové věci. Mámou a tátou se stáváte postupně, od rozhodnutí počít dítě až snad do 1.-4. měsíce života miminka. Takže to, čím se teď trápíš, bude postupně nabývat jasnějších obrysů. Pár týdnů před porodem, když už je bříško nepřehlédnutelné a neustále vám připomíná, že už je to "na spadnutí", se lépe vyznáte ve svých pocitech.
Jana
 Dana 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(21.2.2002 8:22:24)
Ahoj Franto, s tou cystou ti bohužel neumím poradit, ale aspoň se vyjádřím k otázce otec u porodu. Já myslím, že je to rozhodnutí na každém jednotlivém páru.Protože i nás koncem června čeká radostná událost, samozřejmě jsem o tom přemýšlela jak sama, tak i s partnerem a i se hodně vyptávala párů, které již spolu odrodily. Většina se přikláněla (a hlavně muži), k tomu, aby byl muž u porodu. Kolegové mi vesměs vyprávěli, že to byl nejsilnější a jeden z nejdůležitějších momentů jejich života a ty pocity, které měli, když drželi své právě narozené děti poprvé ve svých rukách, že se nedají popsat. Takže pro navázání dobrého kontaktu s dítětem - ideální. Hlavně však: opora pro ženu. Pravda, setkala jsem se i s názorem, že by žena nesnesla, aby ji muž viděl v takovém stavu, kdy asi moc nevypadá vábně, ale to už je spíš na zamyšlení, o čem ten vztah je. K životu patří vše. Já rozhodně chci aby partner se mnou byl. Patříme k sobě v dobrém i ve zlém, v radosti i bolesti.A přeci tam, na tom sále,přijde na svět naše společné dítě. Byla by hrozná škoda, abychom u toho nebyli oba. A nehledě na to, že on ten otec u porodu může být víc než prospěšný. Sice ještě nemám osobní zkušenosti, ale myslím si, že nejenom že to je bolestivá událost, ale že bude potřeba i hodně fyzických sil. Já např. mám představu, že pokud to bude možné, chci rodit bez podpůrných prostředků a co nejpřirozeněji. Samozřejmě ovšem v nemocnici. A může nastat situace, kdy já už nebudu mít sílu říct, tak takhle ne. Bohužel jsem ve svém okolí slyšela pár hrůzných příběhů se špatným koncem, kdy doktoři vedli porod tak, že došlo k poškození dítěte a traumatu ženy. A otec tam nebyl. Doufám, že takoví doktoři jsou čestná vyjímka, ale jeden nikdy neví.Když jsem o tom mluvila s partnerem, očividně si uvědomoval, že i on při porodu bude mít svoji roli a nebude tam jen pouze jako divák, takže tam bude potřebný a platný. Oni většinou muži říkají, že je to pro ně hrozný pocit bezmoci, že nemůžou pomoci, ale tak to není. Už je pocit, že tam je někdo blízký je určitě moc důležité.
 Martina 30 (dcera Anna 2 roky) 
  • 

Re: Otec u porodu (pro Frantu) 

(8.3.2002 15:22:46)
Ohledne otazky "Otec u porodu" to si musi asi kazdy "nastavajici tatinkek" rozmyslet sam. Muzu jen popsat nasi zkusenost. Muj muz nebyl dlouho rozhodnuty a ja osobne take ne, tak nejak to vyplynulo ze situace, ze bych to nemela byt jenom ja, kdo se "zucastni" porodu. Samozrejme ze i me napadali myslenky jako - vzdyt sama nevim, jak budu snaset bolest, treba se budu chovat uplne nemozne, kricet, nadavat, nebudu nikoho u sebe chtit, zdravotni komplikace apod. Muj muz mel obavu z celeho porodu jako takoveho, co tam presne bude delat "jako pozorovatel", kdyz mi stejne nebude moci nijak pomoct. Takze jsme se oba na "to" chystali = knizky, predporodni kurzy a udelali jsme moc dobre. Musim rici, ze kdyz jsme zazvonili na ten zvonek u porodniho salu s tlacitkem - Prijem - tak jsem si ani neumela predstavit, ze by tam mela zustat sama. Pro meho muze to bylo stejne, kdyz jsme o tom pozdeji mluvili, tak take rikal, ze si nedokazal predstavit, ze by me tam mel nechat samotnou a odejit, nevedel by, co se deje a sel by spat (rodili jsme v noci), stejne by musel na to myslet, jak to prozivam, jestli nepotrebuji pomoc. Byl mi velkou oporou a pomoci, fyzickou i psychickou (tou hlavne) = hladil mi zada, drzel me za ruku, pomahal mi, utesoval me, daval mi napit. Proste "tam byl se mnou". Asi opravdu nejtezsi pro muze u porodu "jako pozorovatele" je, ze nemuze svoji zene, kterou miluje pomoci od jeji bolesti, a pak ze je svedkem vsemoznych lekarskych vykonu, jako nastrizeni (episiotomie), siti, porod placenty, spousta krve po tom (ne pri porodu)atd. Je to neco na co clovek neni vubec zvykly a vetsina "televiznich porodu" je vubec neobsahuje. (Muj bracha, ktery do posledni chvile rikal, ze tam nepujde, v porodnici take zustal, uplne se stejnym pocitem " ted mam jit domu a zenu & detatko tady nechat,jit na pivo nebo co ?") Takze uvite jak se veci vyvinou, ale z tveho prispevku mam pocit, ze mas o svou zenu velky zajem, takze si myslim, ze to budes prozivat podobne jako muj muz (nebo bracha). Hodne stesti, zdrave mimco & drzte se.
 Simona,35.t.t. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(19.2.2002 20:41:00)
Na nevolnost mi pomáhalo mít pořád něco v žaludku,takže jsem ty dva měsíce jedla asi po dvou hodinách menší porce toho,na co jsem měla chut´.Ráno mi pomáhalo sníst ještě v posteli kousek rohlíku a po chvíli teprve vstát.A v kabelce jsem všude nosila s sebou jakési krekry-1. pomoc.Ale asi to není běžné,že pomáhá jen to,že se včas (než se mi začne zvedat žaludek) najím... Před časem jsem někde četla,že v zažívacím traktu těhotných byla objevena bakterie,která může za ty nevolnosti.Jestli to nebyla kachna,mohl by existovat už i lék,který by to řešil,ne? Ale víc o tom nevím.
Tak at´ to dobře zvládnete! Simona
 Martina 27, zatial bezdetna 
  • 

Pri nevolnosti nenechat prazdny zaludok. 

(20.2.2002 8:39:49)
Su to vseobecne odporucania pri tehotenmskej nevolnosti : rano este pred vstavanim zdobnut nieco male , co si nachystate k posteli, cez den nikdy nevyhladnut uplne, ale pri naznakoch zacinajucej nevolnosti sa premoct a nieco male zjest a takisto pred spanim zjest nieco lahsie. Mojej kamaratke to celkom zaberalo - nevolnosti "brzdila" neprisladzanymi musli tycinkami.
A este na palenie zahy (co sa casom tiez moze objavit) si jednoducho dala pohar mlieka.
Krasne tehotenstvo!
 Pája 


Re: Pri nevolnosti nenechat prazdny zaludok. 

(20.4.2002 20:28:28)
Na moje hormonami splašené tělíčko neplatilo nic. Zvracela jsem až do 29 týdne těhotenství,i když už ke konci ne tak hrozně.Teď se snažíme už dva roky o dalšího potomka, moc se na něj těšíme a snad i na to zvracení, hlavně aby jsme se dočkali,pak i ,,to" díky svému milovanému manželovi opět přežiju. Jedno positivum ,,to" mělo-za celé těhotenství jsem přibrala jen 6 kg.
 Adéla + 1 dcera 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(19.2.2002 22:22:04)
Ahoj Franto, to je dobře že máš zájem a starost o svojí partnerku. Už jenom ten pocit, že někdo s tebou soucítí hodně pomůže. Mě strašně pomohlo , že můj muž netrval na teplých večeřích a vygruntovaným bytě. Většinou to dělal sám , protože mě bylo hodně špatně až do 5 měsíce a doslova kudy jsem chodila tudy jsem zvracela. Pomohlo mi udělat si kostky z coca coly (ne light) a pomalu je cucat.
Ať je vám brzo lépe .
Adéla
 Daniela, jeden syn 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(23.11.1999 23:16:13)
Doufám, že paní Eva nemyslí vážně, to co píše . Je mi 21 let a mám půlročního chlapečka. Dítě jsme s mým manželem chtěli a plánovali skoro rok. To, že se mladé maminky připravují o možnosti,které mají jejich vrstevníci,není pravda. Já osobně studuji 2. rokem VŠ a nepřipadám si nějak omezená. Naopak, mám oproti spolužákům větší motivaci ke studiu. Mnoho mých nových (školních) kamarádek-maminek má stejný názor jako já.
 Gabriela, 15.týždeň( 27 rokov) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: První dítě ve 29 letech 

(21.9.2000 11:44:06)
Ahoj Eva a všetky zapojené.
Prvý krát som nazrela do takejto diskusie a práve na túto tému.Chcela by som prispieť vlastným postrehom. Myslím si, že záleží nie len na tom , či sa žena rozhodne mať dieťa( samozrejme nemôže byť na to sama), ale aj na štýle , spôsobe života a možnostiach v ktorých sa nachádza. Ja mám 27 a som prvý krát tehotná. Ak by sa ma niekto opýtal, či som to takto plánovala, tak by som mu asi nevedela dať priamu odpoveď. Jednoducho môj život takto plynul- po gymnáziu som nastúpila na vysokú, kde som spoznala aj svojho manžela, skončili sme školu a na to po dvoch rokoch sme sa vzali. Dôležité je, že sme mali a máme garzonku, kde sme mohli začať náš spoločný život.Hneď po svadbe( mala som 25) som pocitila tužbu mat dieťa. Rozpravali sme sa s manželom, že asi ešte nie je ten správny čas- malý byt, nevysporiadaná vojenčina, nestály príjem, ja som nastúpila na doktorát... No hádam jeden z najdôležitejších dôvodov bol, že sme sa potrebovali naučiť žiť jeden s druhým a môj manžel, ktorý je o rok mladší priznal, že sa na otcovstvo ešte necíti. Veľmi si to u ňho vážim. No priamo sme sa počatiu nebránili, ak by som otehotnela skôr, s láskou by sme to prijali. Dnes sme trochu ďalej, no stále bývame v garzonke ja popri zamestnaní aj študujem, manželova práca nie je na 100% istá a príjem máme tak akurát . No sme šťastní a tešíme sa na bábätko a sme pripravení priniesť potrebné obete oproti svojmu doterajšiemu životu. Chcem týmto len povedať, že ak by som nešla na vysokú školu a stretla toho pravého, tak by som možno mala deti v 20-tich a nemôžem povedať, či by som bola lepšia alebo horšia mamička. S istotou však viem, že tehotenstvo prineslo do môjho života dovtedy nepoznaný kľud a rozvahu. Určite to bude aj tým vekom, pretože ešte v 22-och som bola "poplašené nevyrovnané vajce".Veľa však záleží aj na ľuďoch ktorí majú vplyv na náš život a na nás ako sme ovplyvniteľní a v ktorých veciach. Trochu som sa rozhovorila, ale dúfam, že to niekomu niečo povie. Zdravím všetky mamičky aj nemamičky a prajem všetko dobré.
Gabina.
 bikerka 


Re: První dítě ve 29 letech 

(18.2.2002 22:11:42)
To jsou čísla statistiky. Ale zálěží na tom jaký jste typ. Já osobně jsem do věku 32 let děti nemohla skoro ani cítit. A pak to najednou přišlo. Tak silný mateřský pud. Mám nyní 2 syny , ve 33 a 36 letech (3 a půl roku). Je to skvělé, zdraví jsme všichni.
Čili bych se nikdy neřídila tím co se má, ale co cítím a opravdu chci. Mně se osobně intuitivní rozhodování v životě osvědčilo v osobní a pracovní sféře.
Jediné co cítím jako negativum, je že jsempřeci asi jen více úzkostlivá na děti než jsou 20leté matky a taky mě trochu víc všechno bolí (možná je to jen tím, že jsem vrcholovými sporty poznamenaná troska).
Mám kolem sebe spoustu stejně starých maminek a myslím, že by se mnou souhlasily (asi s vyjimkou těch bolavých kloubů).
Ještě jeden moment: Mám za sebou (a doufám, že jestě i před sebou) úspešnou profesionální kariéru, takže si myslím, že mě určitě nemůže stihnout syndrom utahané matky v domácnosti, která si nic neužila, ničím není a nic nedokázala. To mě v roli matky v domácnosti dost osvobozuje. Má své místo ve společnosti.
bikerka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.