| Šárka, syn 13 let, dcera 11 let | •
 |
(20.6.2000 8:59:34)
Máme také zážitek ze skvělé restaurace, kde mají rádi děti, ale malinko se do této ankety nehodí, protože jednak se nejedná o restauraci, ale tavernu, a navíc není v Čechách, nýbrž na řeckém ostrově Kos. Přesto když zapátrám ve své paměti, nikdy jsem nebyla s dětmi v zařízení, kde by jim byla věnována taková pozornost. Na Kosu jsme byli před 3 lety na 14 dnů a tavernu "Mike" jsme si vybrali mezi spoustou jiných tak nějak náhodou hned na začátku pobytu - zkrátka se nám líbila už zvenku. Její majitel - sympaťák jménem Mike - sršel ochotou a sympatiemi hned při naší první návštěvě. Děti okamžitě zahrnul sladkostmi, nám rodičům přinesl jako malou pozornost skleničky s ouzem, řeckou pálenkou. Neustále se rozplýval nad naší světlovlasou holčičkou. Protože se nám tam líbilo, začali jsme tam chodit na večeře každý den. Mike už nás vítal od vchodu. Vrhal se po dětech, hned jim nosil bonbóny, nebo si je odvedl s sebou a ukazoval jim ryby v akváriu, tu a tam dostaly zadarmo zmrzlinu nebo pití (a my rodiče něco ostřejšího). Často si k nám přisedal a povídal si s námi, obvzlášť se mu líbily neobratné pokusy dětí domluvit se s ním anglicky. Když jsme se s ním šli poslední večer rozloučit, trval na tom, že se musí s dětmi vyfotit. Obě dvě vzal najednou do náruče, takže na fotce vypadá jako hodný strýček. I když vím, že jeho chování byl dobře promyšlený obchodní trik, jak si hosty nalákat a udržet, a i když jsme mu na tržbách a "tuzérech" nechali víc, než stály jeho zmrzliny a long drinky zadarmo pro nás, přesto mi byl velmi sympatický a ráda na něj vzpomínám. A ještě něco - nad barem uvnitř taverny visela obrovská nástěnka plná fotek šťastných a usměvavých dětí a jejich rodičů v přátelském objetí s Mikem. Ti všichni byli u něho spokojeni stejně jako my....
|
| Eva 31, Honzík skoro 4, 24. týden | •
|
(20.6.2000 10:04:27)
Podobný milý zážitek mám z minulé neděle, kdy jsme naše rodina s rodinou mé přítelkyně byli v jedné ostravské čajovně. Posezení je vlastně poležením - jednotlivé prostorné boxy s polštářky a matracemi, závěsná houpací křesílka, vlídné a nezakouřené prostředí (když tak jen od aromatických tyčinek). Kromě čaje jsme měli i pár sladkých drobností jako ovocný salát namíchaný přesně podle vaší chuti, výborné palačinky na několik způsobů atd. Uzavřené soukromí boxu umožnilo mé přítelkyni v klidu a plném soukromí kojit i přebalit jejího sedmiměsíčního synka, dva mladí mistři čajovníci byli velmi vlídní k našim dětem, půjčili jim hlavolamy, domino, pexeso, mikádo.
Můj syn má čtyři ročky, dcerka mé přítelkyně je o pár měsíců mladší, jsou to běžné děti, žádné domácí bačkory ani žádní andělíčci, ale strávili jsme tam s nimi skoro 2,5 hodiny v úplném klidu a pohodě bez pocitu, že jsme jako zákazníci někomu na obtíž. Bylo to velice milé nastartování do nového pracovního týdne.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)