| Pavla, Ondra skoro 7 měsíců | •
 |
(21.6.2001 21:34:08)
Ahoj holky, poraďte mi jak přežít mateřskou dovolenou. Ondrovi je skoro 7 měsíců. Celý den se mu věnuji, hrajeme si, povídáme, zpíváme, chodíme ven (sami i s kamarádkami), plaveme, jinak chodím na angličtinu, od září chci chodit ještě na další jazyk. Chodila jsem i cvičit, ale teď o prázdninách cvičení není - to byl stručný výpis, abyste neřekly že jsem jen doma. Ale... celkem mi MD začíná lézt na mozek. Přemýšlím o věcech, co by mě dříve nenapadly, nevím co mám dělat a neumím si představit, že budu doma ještě tak dlouho. Chci být se svým synem a dát mu co nejvíce, na druhou stranu bych chtěla dělat i něco pro sebe. Před nástupem na MD jsem měla docela náročnou práci, kde jsem se celý den nezastavila a dost náročného šéfa k tomu. Takže teď bych řekla, že jsem fakt na dovolené. Poraďte, co jste dělaly vy?
|
| Markéta syn 8m | •
|
(21.6.2001 22:55:37)
Milá Pavlo pořiď si ještě jedno! Já mám dvě děti a vůbec si jako na dovolené nepřipadám.Je to honička od rána do večera a to i přesto,že starší už chodí do školy. Ale máš pravdu u prvního jsem se taky trochu nudila,dcera byle velice hodná a dokázala si hrát i dlouho sama.V zimě jsem se začala učit šít,plést ap. a přes léto jsme hodně jezdily na kole.Přesto všechno se to stejně točí kolem mimina a když Ti to leze na mozek teď, tak bude i potom.Myslím, že to je naprosto přirozená věc a pomůže Ti teprve návrat do pracovního procesu,zvlášť když jsi měla dobrou práci.Až tam si začneš připadat opět inteligentní a přitažlivá.Já jsem šla u první dcery do práce ,když jí byly dva roky,ale nestálo to za to.Byla jsem víc na paragrafu než v práci.Tak doufám,že teď vydržím odolávat co nejdéle.
|
|
| Jarka, dvě dcery | •
|
(22.6.2001 6:19:09)
Ahoj Pavlo, já bych to to řekla takhle: kolem půl roku má krizi na mateřské hodně maminek. /I já jsem jí měla/. Jestli ti můžu doporučit, užívej si klídku, pokud ho teď máš. Až se ti ze synáčka stane chodec, budeš ráda, když se ti podaří být pár minut v klidu. Pamatuju si velmi živě, že tento věk byl snad nejnáročnější ze všech období před tím i potom. Vysprchovat se, vypít si kávu, pověsit prádlo, uklidit, uvařit nebo třeba jenom to zlatíčko obléknout a nakrmit - to byly kolikrát výkony, za které by maminky měla dostávat medajli. Každý večer jsem usínala s blaženým pocitem, že moje dítě ten den přežilo a já jsem stále ještě doma a ne v blázinci. Nechápala jsem, jak mohly některé maminky na pískovišti číst nebo plést a občas vzhlédnou ke svému drobkovi a ujistit se, že si stále způsobně plácá bábovičky. Já jsem seděla s očima na šťopkách připravaná k okamžitému startu zachránit svého andílka z pádu z prolézačky, úderu kolotočem nebo mui zabránit z výletu k silnici. Ale to neber, jako že tě straším, to ne. Ale jak ti říkám, pokud máš klídeček, užij si to. Za pár týdnů nebo měsíců budeš na toto období nostalgicky vzpomínat. :o)))
|
|
| Michelle | •
|
(22.6.2001 9:33:17)
Ahoj Pavlo!
Zkus teda pracovat. Nevim, co umis, ani na jak dlouho muzes od maleho obcas odejit. Ale da se leccos - uctovat, prekladat, delat webovske stranky, plest svetry... Ja se pred MD zivila jako obchodnik v IT firme, na materskou mi pujcili domu pocitac a psala jsem k tomu SW prubezne dokumentaci. 1 x tydne jsem chodila konzultovat s programatory, dostala jsem verzi a psala. Ale jak mrnous rostl, byla to obrovska zatez, zrout casu, ktery jsem chtela radeji venovat malemu. A kdyz pak bylo leto, vypadla jsem radeji i s klukem na chalupu a ucila se zahradkarit.
|
|
| Dana, dvojčata | •
|
(30.6.2001 18:16:19)
Ahoj Pavlo, já jsem začala na MD pracovat a je v podstatě jedno, jestli se budeš věnovat ještě k miminku i práci nebo vlastnímu vzdělávání - to totiž také chystám. U mně to rozhodně není z pocitu nudy, ale prostě nutnost (většina to zná, občas je nějaká koruna trochu důležitá), navíc mne to děsně baví. Ono se to trochu zlepší, až začne Tvůj Ondrášek chodit a mluvit, občas bývám - DVOJMO pěkně uhnaná a upovídaná, že se mi ani "do práce" nechce. Taky, protože jsem děsně udrbaná, ale na kafíčkování s kamarádkama přes den moc času nemám, mi dost pomohly tyhle stránky.
Hezku mateřskou "dovolenou".
|
| Iva | •
|
(30.6.2001 20:13:58)
Ahoj holky,
máte někdo děti tak do dvou let posobě? mě čeká druhý, když první holčičce bude rok a půl,a trochu se toho děsím. Uvítala bych odpovědi na pár (tisíce) otázek.
ahoj Iva
|
| Helena, dva kluci | •
|
(2.7.2001 12:52:16)
Prví syn cisarskym rezem v kvetnu, tentyz rok v zari operace mimodelozniho tehotenstvi / na posledni chvili / v rijnu dalsi rok druhy syn opet cisarskym rezem... k tomu VELMI zamestnany manzel a babicka daleko , byt 1+1 ,IV . kategorie / zachod o půl patra niz / bez koupelny. Sprchovy kout jsme meli v kuchyni a topila jsem uhlim .Dnes ,kdyz to nekomu licim, sama neverim, ze jsem to zvladla . Dnes je klukum dvanact a jedenact a perou se a miluji jako kterykoliv jini sourozenci .
Byla jsem hodne vycerpana po operacich, takze to bylo hodne tezke ,a jeden cas / asi v pul roce veku toho mensiho / bylo obtizne organizovat cas. Kluci byli oba vzhuru zaroven vlastne jen do desiti dopoledne. Pak slo mimino spat . Vzbudilo se na obed a sel spat ten vetsi. Vzbudil se na svacinu a sel spat ten malej.
Pokud spali oba, s oblibou jsem rikala : Psst ! Jeden spi uz a druhy jeste . Navic malinky 1+1 me nutil casto sede v predsini , v kazde mistnosti spalo jedno miminko a ja cekala , az se vyspi.
Spatne se s dvema detma clovek presunuje .Ten vetsi jeste neumel moc chodit, takze jsem ho davala na okraj kocaru . Nemela jsem pridavne sedatko. Do nohou nektere maminky pridavaji sedacku /nebo prkno a vezete vlastne obe deti naraz /. Pleny jsem pouzivala asi tri roky. V dobe nejvetsiho naporu tak padesat denne / Oba nosili kvuli kyclim vice plen .
Bylo to obdobi, kdy jsem byla vycerpana uplne na doraz a to jedine si vycitam. Mela jsem vic busit do stolu a vyzadovat tvrde pomoc od manzela. \Ostatni maminky sedely na pisku a povidaly si, ja litala za detmi.Jeden sedel v kocaru a snazil se vypadnout ven a druhy vzal smer k rybniku ....Pokud je clovek hodne vycerpany ,je na deti hodne netrpelivy a je to pro ne moc spatne. Zkuste si uhajit hlavne nejaky svuj cas, ktery budete mit sama pro sebe .A nebojte se pozadovat pomoc od okoli. Pokud budou deti male, je to bes, znalci tvrdi, ze je to narocnejsi nez dvojcata, ale za tri - ctyri roky zjistite, ze deti si vystaci samy a pak takhle rychle zplozene deti ocenite.Ja tedy na ne nedam dopustit .Do skoly chodi ob rocnik , a maji i spolecne zajmy, spolecne kamarady , vylety a vubec spolecny cas vyhovuje obema , je to moc bezvadne.
Mejte se hezky .Helena
|
|
| IKA, kluci 10 a 11 let | •
|
(2.7.2001 14:24:51)
Ahoj, mám kluky 15 měsíců od sebe a neměnila bych. Když byli malí, byl to docela fofr skoro jako bych měla dvojčata, zato teď je to pohoda. Pokud máš tisíce dotazů klidně se ptej v mailu.
|
|
| Marketa 30 + Emma 1 rok | •
|
(2.7.2001 19:00:49)
Mila Ivo,
zkusenost jeste nemam, ale snad Te potesi, jako me potesilo, kdyz jsem nasla Tvuj prispevek, ze jsme na tom uplne stejne. Emmce byl rok ted v cervnu a v prosinci se ji narodi sourozenec. Planovali jsme to sice trochu jinak, ale nakonec mame velikou radost a moc se na toho mrnouse tesime! Takze kdyby sis potrebovala poklabosit s nekym stejne "postizenym", emailuj,
Marketa
|
| Jana, Viktor 14 měs. | •
|
(3.7.2001 15:16:54)
Ahoj holky, hlasim se k vám do klubu :-) Za půl roku taky čekám další. Sice si za to "můžu sama", protože tohle druhý mimčo je plánovaný, ale mám pocit, jestli jsem to nějak nepřepískla. Jsem ve 14. týdnu, už dva měsíce je mi blbě a pořád bych spala. Malýho jsem už parkrát skoro nechala, aby si ublížil, protože jsem prostě usnula. No, utěšuju se tím, že horší už to snad nebude. Nicméně Helena mě trošku vyděsila. Začátky asi fakt budou tvrdý.
Držim vám palce! Ahoj Jana
|
| Iva, Klárka 11m | •
|
(4.7.2001 21:05:21)
Ahoj Jani,
no, když bylo nejhůř, tak jsem se taky nešla podívat, co Klárka odlezla dělat do kuchyně. I když ono tam celkem není co by si mohla udělat, pokud vyloženě na něco nespadne, ale to se může stát i kdybych nad ní stála. Mě naštěstí zatím blbě není, ale jsem teprve v 7. týdnu. Zato unavená jsem taky byla příšerněj, ale jakž takž už to přechází.To jsem lamentovala, co budu dělat na konci těhotenství, když na začítku jsem takhle mrtvá. Nebo natož pak, až bude "druhák" venku.
Koukám, že tobě to taky vychází zhrba na 18 měsíců od sebe?
|
| Laura | •
|
(4.7.2001 21:35:42)
:))
|
|
|
|
|
| Marcela, 3 kluci | •
|
(4.7.2001 20:59:33)
Mam tri kluky po sobě 18 měsicu a dva roky. Ač se to zdá hrozné, dá se to(musí se). Takže hlavu vzhůru,nic netrvá věčně.
|
|
| Míša, Jan Tadeáš 22 měs., Marek Matouš 2 měs. | •
|
(10.7.2001 22:18:11)
Ahoj Ivo,
jsem naprosto čerstvá maminka dvou prťat, kluků. Nemohu mluvit moc do budoucna, ale nyní, když si mimino našlo už svůj rytmus mám chvílemi čas i na sebe, ale za cenu toho, že není úplně uklizeno a vyžehleno. Myslím si, že je nutné, abych si odpočala já a mohla dále rozdávat, než být uhoněná a nervozní na děti a manžela. Mladší má rytmus dopoledního spaní s přestávkou do 15 hod., a tak se mohu věnovat staršímu, vaření, po troškách uklízení, zahrádce a sobě. Odpoledne je to zase o tom, že mezi kojením a houpáním kočárku neudělám nic, protože mladší už jenom podřimuje. Mám prima manžela, který mi sice nepomůže v domácnosti, zato mi nevyčítá nedokonalost, která momentálně u nás doma převládá.
Samozřejmě, že jsou i chvíle, kdy nestíhám a myslím, že "skončím na prvním stromě",ale chce to nebrat moc vážně, a hlavně myslet na sebe, protože uhoněnou a vyčerpanou mámu děti nepotřebují. A to nejdůležitější, mám hodné děti, myslím že mi oplácejí, že i já jsem k nim trpělivá.
Držím palce.
Míša
|
|
| Sasa, Misa(8mes) | •
|
(12.7.2001 10:05:06)
JSme docela rada, ze se tohle tema celkem rozjelo:_) Me to ceka dokonce pouhy rok po sobe a mam z toho uprimnou hruzu. Nicmene si nestezuju, dite je planovany, protoze jsem se bala, ze pozdeji bych uz ze zdravotnich duvodu neemohla mit. Drzim tobe i sobe palce abychom to zvadly bez nejakych velkych prusvihu. Zkusenosti ti asi nepredam, protze nas to ceka az v listopadu,tak mozna potom. :_) Sasa
|
|
| Monika, 2 deti | •
|
(19.7.2001 22:54:41)
Ahoj, presne pred rokem jsem se citila uplne stejne. V te dobe jsem mela holicicku takrka rok a trictvrte a kazdy den ocekavala slehnuti. Druhe dite (i dalsi) jsme sice chteli, ale neplanovali (jsem dukazem toho, ze kojeni neni antikoncepce). Mela jsem strach, ze to nebudu zvladat, ze se nebudu moci poradne venovat ani jednomu apod, apod. (urcite vis, co myslim). Dnes po roce bych nemenila, kdybych se mohla zpetne rozhodnout znovu, chtela bych to stejne. Je to sice ponekud narocne (obcas i velmi a velmi), ale krasne. Vyhnuli jsme se zarliveckym putkam, Od chvile, kdy synek zacal koukat kolem sebe, je pro nej sestra vdecnym objektem zajmu. Pro ni je naopka velci vitany divak jejich alotrovin, nyni si spolu uz celkem pekne hraji. prvni pulrok jsem Maxe takrka nevyndala ze satku - volne obe ruce, spokojene miminko )krasne v nem usinal) a mohli jsme s Marii delat dost veci. Jedine, co jsem nezvadla, bylo plavani. Neb nebylo, kdo by pocakl u zrovna neplavajiciho ditete. Jedinym rusivym momentem teto takrka idyly bylo a dosud je cestovani MHD (pokud mas zkusenost, ze s 1 ditetem jsi pro takrka neviditelna, se dvema prcky to plati dvojnasob). Takze ti preju, aby i tve obavy byly nastavajici skutecnosti nejen rozpytleny, ale abys nakonec byla stastna, ze to tak je. Monika, Max )v pondeli rok), Marie (v pondeli dva roky a trictvrte).
|
|
| Monika, 2 holčičky - 3 roky a 1,5 roku | •
|
(23.7.2001 20:03:57)
Ahoj,
přežít se to dá, i když se rozhodně nedá mluvit o procházce růžovou zahradou. Ale žijeme a dneska se dá říct, že alespoň z mého pohledu máme (snad)nejhorší za sebou. Bylo to o těžší, že starší dcerka je hyperaktivní a bylo to s ní náročné i pokud bylo sama, natož když přibyla malá, která měla po narození zdravotní problémy a tudíž vyžadovala víc pozornosti a hlavně času.
Pokud budeš mít zájem o konkrétní "tipy a triky", ozvi se.
|
|
| Elena | •
|
(3.8.2001 11:31:53)
Mezi našimi dětmi je rozdíl 15 měsíců a 15 dnů. Do určitého věku se lze o ně starat jako dvojčata, ale musíte velmi pečlivě brát na vědomí, že tento jakkoli malý věkový rozdíl je u malých dětí velmi znát a stírá se vlastně až v dospělosti, ale ani to není jisté.
Rady vlastně nefungují, protože jsou rodiny, kde je mezi dětmi velký věkový rozdíl a rodiny s dětmi, které nejsou ani rok "od sebe" nebo 2 nebo 3 roky atd. a tyto rodiny jsou spokojené.
Berte život tak jak běží, ale hlavně oběma dětem poskytněte co nejvíce lásky a pocit bezpečí a ono to půjde samo !!! zdravím a přeji mnoho radosti
|
|
| Simča, dvě holčičky | •
|
(10.8.2001 9:08:27)
Ahoj,
Mám holčičky, které jsou od sebe dva roky. Musím říci, že to vždy bylo a je výborné. Od malička si spolu hrají, případně se spojí proti rodičům.
Je pravda, že když se narodila Adélka, měla jsem úděsnou honičku..........ale v té době mi to tak nepřišlo.
Mít děti brzo po sobě jen doporučuji. Můžete s nimi absolvovat společné akce, hrají si spolu, mají podobné zájmy. Pokud srovnám pro a proti, vždy má navrch "pro".
Neboj se, vše se dá krásně zvládnout. je pravda, že domácnost byla občas jako po výbuchu, ale to mě tolik netrápilo, hlavně, že byly spokojené holčičky.
A taky musím říci, že jsem byla s holčičkama osm let doma a byly to pro mě nejkrásnější roky mého dosavadního života.
je pravda taky ta, že jsem se nikam nedostala /neb babičky nefungují/, ale to mi ani tak nepřišlo a hlavně nikdy jsem nelitovala, že jsem tak dlouho zůstala s dětma doma.
držím palečky a neboj se toho a taky zapoj starší dítě do péče o miminko.
|
|
| Martina Fialová, roční holčička a pětiměsíční bříško | •
|
(20.9.2001 22:36:08)
Ahoj,
jsem v úplně stejné situaci. V lednu čekáme narození druhého mimina a první holčičce bude rok a půl. Jsem z toho dost na větvi (sama jsem jedináček). Máte někdo zkušenost s kočárkem kde sedí dvě děti za sebou? Užili jste ho?
Žárlí takhle malé děti, nebudou si ubližovat (spíš starší mladšímu)?
Jsem smířená s nepořádkem v bytě, trápí mě spíš, jestli budu umět mít ráda obě děti stejně, je to tak přirozené jako mít ráda jedno?
Díky za každou radu.
Martina
|
| Miška, 3 děti | •
|
(21.9.2001 7:42:20)
Mám první dvě děti o 2,5 roku od sebe. Také jsem si myslela, že to druhé nemůžu mít tolik ráda, jako první, ale nakonec to bylo naopak, je to přece jenom miminko.
Moje kamarádka na tom je jako ty, také má děti tak brzy po sobě. A kočárek, kde sedí děti za sebou, užila hodně. Ale prý se těžko ovládá. Musíš vynaložit trošku víc síly, když přejíždíš patníky...
Kamarádka ale hodně jezdila autem, v tom měla výhodu, že měla své vlastní auto a nemusela se spoléhat na manžela. Kvůli tomu si ho také pořídili. Druhé dítě spalo hodně na balkoně a s tou první ji hodně pomáhala maminka. Takže to zvládala.
|
|
| Radka, dva kluci (1,5 a 3,5) | •
|
(21.9.2001 23:51:00)
Jen k tomu kočárku. Když jsem čekala narození druhého dítěte, mému staršímu synovi už byly dva a docela dobře chodil sám, nicméně samozřejmě se vždy docela brzy unavil a také velmi často šel úplně jinam, než my, jelikož je to dítě dost hyperaktivní. Takže o tom, že by třeba mohl jít vedle kočárku s miminkem se nadelo ani uvažovat, zrovna tak sjem ale neuvažovala o kočárku pro dvě děti, protože je dost nepraktický. Mladšího syna jsem nakonec od narození až do roka nosila v šátku prakticky neustále, staršího jsme vozila ještě asi půl roku v golfkách. Pak začal chodit sám a já pro toho mladšího, když mu byl necelý rok koupila dobrý golfový kočár, v němž ho teď vozím a také ho ještě pořád nosím v šátku.
Jak tady ale někdo říkal, že bude dítě nosit a pak až začne chodit, dá mu botičky a adié a už žádný kočárek. Tak hladce to totiž nejde - dítě až asi do tří let může být hodně unavené, když musí chodit samo, zvláště po městě. Nedá se čekat, že zvládne všechno samo a pak nést dvouleté dítě a nákup... Já taky tuhle vezla v kočárku cestou z návštěvy přátel oba chlapce najednou či tam ještě sem tam dám toho staršího a mladší se zase nese, když se třeba vracíme z nějaké náročnější výpravy.
A pak, kočárek taky používám jako nákladní vůz, smaozřejmě.
|
| Ivana a Zuzanka, 20 měsíců | •
|
(27.9.2001 17:27:47)
Děkuji za příspěvek, velice podnětná myšlenka.
My bychom Zuzance chtěli také pořídit sourozence, byly by jí tři roky-tak jsem o tomto "dopravním" problému také přemýšlela..a Tvůj článek mi dal skvělou odpověď. Děkuji moc za něj.
|
|
|
|
|
|
| Gábina,syn 6 let | •
|
(3.7.2001 20:40:25)
Ahoj Pavlo, obdivuju, že po zvládnutí vaření, praní, žehlení, úklidu a všech činností s miminkem máš ještě pocit, že nevíš co máš dělat. Rozhodně si miminka užívej co nejdéle, protože práce a kariera neuteče, ale nejkrásnější dětská léta se již nikdy nevrátí. (Taky jsem před mateřskou měla celkem náročnou práci včetně vedení týmu lidí). Já jsem šla do práce čistě z finančních důvodů když byly synovi necelé 2 roky a ted zpětně toho moc lituju, protože jsem si s ním neužila ty nejroztomilejší předškolní léta a všechny činnosti, které zvládají moje kamarádky, co jsou s dětmi doma (dětské kluby, cvičení, kroužky nebo i jen obyčejné dlouhé prázdniny na chalupě).
Kdybych to mohla vrátit byla bych doma nejméně až do konce 1. třídy.
Možná, že tato rada ti asi moc nepomůže, tak to ber jen jako názor.
Měj se krásně a užívej si miminka.
Gábina
|
|
|
V její náručí
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)