Re: děti brzo po sobě

Ahoj, presne pred rokem jsem se citila uplne stejne. V te dobe jsem mela holicicku takrka rok a trictvrte a kazdy den ocekavala slehnuti. Druhe dite (i dalsi) jsme sice chteli, ale neplanovali (jsem dukazem toho, ze kojeni neni antikoncepce). Mela jsem strach, ze to nebudu zvladat, ze se nebudu moci poradne venovat ani jednomu apod, apod. (urcite vis, co myslim). Dnes po roce bych nemenila, kdybych se mohla zpetne rozhodnout znovu, chtela bych to stejne. Je to sice ponekud narocne (obcas i velmi a velmi), ale krasne. Vyhnuli jsme se zarliveckym putkam, Od chvile, kdy synek zacal koukat kolem sebe, je pro nej sestra vdecnym objektem zajmu. Pro ni je naopka velci vitany divak jejich alotrovin, nyni si spolu uz celkem pekne hraji. prvni pulrok jsem Maxe takrka nevyndala ze satku - volne obe ruce, spokojene miminko )krasne v nem usinal) a mohli jsme s Marii delat dost veci. Jedine, co jsem nezvadla, bylo plavani. Neb nebylo, kdo by pocakl u zrovna neplavajiciho ditete. Jedinym rusivym momentem teto takrka idyly bylo a dosud je cestovani MHD (pokud mas zkusenost, ze s 1 ditetem jsi pro takrka neviditelna, se dvema prcky to plati dvojnasob). Takze ti preju, aby i tve obavy byly nastavajici skutecnosti nejen rozpytleny, ale abys nakonec byla stastna, ze to tak je. Monika, Max )v pondeli rok), Marie (v pondeli dva roky a trictvrte).