| Janinka a dvě princezny | 
 |
(4.3.2023 21:51:59)
Určitě budu "slavná" na celém internetu 
Mladší dcera nás s mužem přemluvila a byli jsme dnes na Matějské. Byla jsem na ní podruhé v životě, s dětmi poprvé, když byly holky malé jezdili jsme jednou ročně do mužova rodiště. Tohle moc nevyhledavam. No dala jsem horskou dráhu a pak ještě jednu atrakci co se jmenuje break dance, takový vozítka co se točí celé na velkém kole pak 3 na menším a každé ještě kolem své osy. Regulérně jsem to nezvládla a nejen s atrakcemi skončila, ale dvakrát se za plné pozornosti všech jaksepatri pozvracela 
Chodíte na atrakce a zvládáte to? Jak to, že když je člověku náct tak mu to nevadí a s věkem se to zhorší?
Jo vynadat nepotřebuju 
|
| TaJ | 
|
(4.3.2023 22:04:10)
Janinko, na Matějské jsem byla naposled asi jako dítě. Ale když byl syn menší, tak jsme chodili na Břevnovské posvícení, taková malá Matějská. Ale nejradši na autodrom (klidně i 4x za sebou, já i syn každý jedno autíčko a honili jsme se), to nás bavilo nejvíc a pak ještě na takovou tu bobovou horskou dráhu (menší) a pro srandu se synem na lochnesku a házeli jsme míčem do koše. Na jiné atrakce jsme nikdy nechodili. Naposled jsme byli někdy před covidem, od té doby už o to syn zájem nemá, ani o žádné jiné atrakce, nemá ani rád ten kravál, co tam vždycky je, mně to taky nechybí a manžel na tyhle atrakce ani nemůže, takže na poutě už nechodíme vůbec.
|
|
| Monika |
|
(4.3.2023 22:06:57)
Ha, ha, my jsme úsporná rodina, na Matějskou jsme naše ubohé děti nikdy nevzali  Ale při jiných příležitostech tedy nějaké atrakce taky užily, dokud byly malé, tak samozřejmě s námi. Ale nešla jsem na nic náročnějšího než řetězák  Teď už nechodím vůbec na nic, je mi naprosto líto peněz, už si to neužiju (ne kvůli ceně, prostě mi to už nepůsobí radost ani kdyby to bylo zadarmo) a co by se stalo, kdybych vlezla na všelijaká tak "kroutítka všemi směry" to si ani nemumím představit. V mládí jsem to měla ráda, ale asi nejhorší, co jsem absolvovala byla stejně centrifuga, takže s extrémními atrakcemi nemám zkušenosti.
|
|
| Stará husa |
|
(4.3.2023 22:15:26)
Jako malá jsem zbožňovala houpačky, takové ty lodičky. Jak jsem je někde viděla, musela jsem na ně jít a nejradši několikrát za sebou. Zato na kolotoči mi bylo špatně, poprvé bez zvracení jsem dala ten velký řetízkáč až v 18 a to jsem se ještě celou dobu upřeně koukala před sebe. Od té doby jsem na tom nebyla. Naše děti milovaly takové ty labutě, co vyjedou nahoru a tam se točí. A párkrát jsme jim dali peníze na nějaké atrakce, když k nám přijely. To bylo v 90. letech, teď už snad nic podobného nejezdí. Ale na nějaké extrémní atrakce nikdy nešly. Když byly malé, byli jsme ve Vídni v Prátru, ale taky na žádné šílenosti nechtěly. Na matějské jsme nikdy nebyli, to je pro nás z ruky.
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 22:29:35)
Stará huso, ty houpačky jsme s bráchou taky milovali, chodili jsme na ně víckrát za sebou...a pak taky tu velikou horskou dráhu na Matějské. Vyškemrali jsme vždycky na našich aspoň dvě jízdy za sebou a snažili jsme se ukořistit ten první vozíček . Dneska už bych na to nešla, syn asi taky ne.
|
| 77kraska |
|
(4.3.2023 22:33:34)
Houpacky jsou strašně nebezpečné pro okolostojici
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 22:36:08)
77krasko, já mám pocit, že když jsem byla dítě, tak tam měli ten prostor nějak zatarasený, aby tam nemohli lidi stát blízko...ale už nevím přesně.
|
| 77kraska |
|
(4.3.2023 22:53:09)
Taj, je to tam myslím zajistene řetězem, ale jednou jsem viděla někoho, jak tam řetěz nedal a těžká houpačka jinemu prolétla tesne kolem hlavy, od te doby se houpackam obloukem vyhýbám
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 22:57:24)
77krasko, jo, to chápu, tak ona každá ta atrakce je svým způsobem nebezpečná (nebo může být), hlavně pokud se nedodržuje to, co se má.
|
| 77kraska |
|
(4.3.2023 23:02:08)
Taj ale tady se kolem houpacek motaji malé deti, přitom je to těžký kovový předmět s nezvyklou drahou pohybu
A souhlasim ze to je všechno nebezpečné, taky v poslední době dochází k nehodám
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 23:05:49)
77krasko, no jo, tak to je chyba jednak obsluhy těch houpaček a jednak rodičů, nebo někoho, kdo má na ty děti dohlížet. Za to nemůžou ty houpačky. To je jako se vším, všechno má nějaká svoje pravidla a když se nedodržují, tak se může stát malér...
|
|
| petluše | 
|
(5.3.2023 8:33:46)
To docházelo vždycky, i drive
|
|
|
|
|
|
| La Pepa | 
|
(4.3.2023 22:42:11)
jo, kamarád jednou seskočil z lodičky, zůstal stát na místě a dostal ránu přesně mezi oči... Ještě v 50 letech tam měl jizvu
|
| Kaipa |
|
(5.3.2023 9:31:51)
To dopadl dobře. Znám případ, že rodiče sehnali vyřazenou pouťovou houpačku, dali ji na zahradu a zabilo jim to dítě.
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(4.3.2023 22:15:49)
Jak na které atrakce. Na matejske už byly taky nehody.
Chodím na lochnesku, ta mi přijde bezpečná. Ruské kolo je taky ok.
Dcera byla vloni na te kouli na gumě, naštěstí jsem to nevidela.
Matejskou máme za rohem. Byla jsem tam mockrát. Nejhorší byla obří nafukovací příšera, které jsem vlezla do tlamy, musela jsem projít celým tělem kolem velikeho tepajiciho srdce a vylezla jsem konecnikem. Ta byla na matejske jen jednou, šla jsem tam sama a hrozne jsem se bála.
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(4.3.2023 22:23:19)
Přesně autíčka a labutě, s tím jsme vždycky vystačili. No holky jsou už starší tak chtěli něco většího a maminka už by u toho být nemusela
Ale zase jsem určitě spolehlivě dneska zařídila že už mě přesvědčovat nikdo nebude
|
| Monika |
|
(4.3.2023 22:36:05)
Jo, autíčka u nás zabezpečoval manžel, ale děti už dost brzy jezdily samy, byly náramně kompatibilní - syn už to tak od 5-6 let zvládal pěkně řídit a dcera se ráda nechala vozit. Když potom jela se svou kamarádkou podobného typu, bylo to strašně legrační - stály věčně na místě s přetočenýma kolečkama
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 22:38:19)
Moniko, syn si rád bral jedno autíčko, já druhé a honili jsme se, nebo jsme se snažili do sebe narazit (jemně). Později si vždycky našel nějakou spřízněnou duši, kterou k podobnému honění tak trošku vyprovokoval a honili se spolu, někdy to byl i kluk od těch autíček, co tam na to dohlížel
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 22:39:52)
Ale vždycky tedy vzorně dodržoval naše pravidlo, že malým dětem, nebo starším lidem s malými dětmi apod. se vyhýbáme a nevrážíme do nich.
|
|
|
|
|
| Girili | 
|
(4.3.2023 22:38:31)
Nechodim, právě z tohoto důvodu. Teda zvládnu autodrom a labute, ale zase nevím, proč bych to dělala.
|
|
| Renka + 3 |
|
(4.3.2023 22:39:20)
Nechodím, ale muž se předloni nechal přesvědčit synem na nějakou příšernost rotující ve velké výšce, ani nevím, jak se to jmenuje. Nejenže po opuštění atrakce hodil šavli, ale už během atrakce byl zelený a celou dobu jsem se bála, že dostane infarkt, vypadal opravdu velmi špatně. Každopádně už to určitě nikdy nezopakuje.
|
|
| La Pepa |
|
(4.3.2023 22:40:13)
Matějskou nesnáším, ten kravál a všechno mi přijde hrozně drahý. Instatntní zábava za peníze...
Trochu snesitelnější bylo posvícení ve vsi na chalupě, to jsem i řetízák občas dala. Děti měly rozpočet a mohly si atrakce vybrat. Syn teda má závratě, tak to spíš projezdil na autíčkách.
Ovšem střelnice, to je jiná, střílím dobře a ráda - ovšem jak to udělat, pokud tam jdu s chlapem, aby se necítil blbě a já si mohla zastřílet, to nevím...
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 22:43:09)
La Pepo, jo, mně se Matějská líbila jako dítěti, ale jako dospělá už jsem na ní nechodila. Se synem jsme na ní nebyli nikdy, právě kvůli tomu hluku a mumraji, který špatně snášel všude. Takže jsme chodili na to malé posvícení, vždycky o víkendu hned na otevření, dokud tam nebylo ještě moc lidí a atrakce byly volné. Když jsme odcházeli, tak se tam vždycky už valily davy. Takhle jsme si to užili v klidu a stačilo to.
|
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 22:45:42)
La Pepo a proč by se měl cítit blbě, že si zastřílíš na střelnici? Jako že je to chlapská záležitost, nebo proč?
|
| La Pepa |
|
(4.3.2023 22:53:55)
no, jdeš s chlapem na střelnici, každý si koupí 5 ran, já odcházím většinou s 5 růžema, to nemá řešení... Každej má potřebu vystřelit dámě růži a já jsme byla tak pitomá, že jsem vždycky na tu střelnici šla. A abych jako schválně střílela vedle?
|
| TaJ |
|
(4.3.2023 23:01:39)
La Pepo, aha, tak můj manžel nikdy asi neměl pocit, že mi tu růži musí vystřelit...a já taky ne. A nedá se tam střílet na něco jiného? Plyšáci, nebo tak něco? Já bych teda ani papírovou růži nechtěla, nikdy se mi nelíbily.
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(4.3.2023 22:54:22)
" ovšem jak to udělat, pokud tam jdu s chlapem, aby se necítil blbě a já si mohla zastřílet, to nevím."
Proč by se měl někdo cítit blbě? Střílíme všichni spolu. Ne teda na Matějské, ale normálně venku z naší vlastní vzduchovky na terč. Přijde mi to jako úplně normální věc, nic intimního. Střílím teda spíš blbě, ale ve výsledku nejlíp z rodiny.
|
| Monika |
|
(4.3.2023 22:57:56)
Půlko, já myslím, že na té pouti to je jiné kvůli té "tradici", že tam chlap vystřílí něco (ideálně kytici papírových růží) pro ženu - asi jako že "uloví mamuta"? Jako, je to pěkné, určitě bych to od muže ocenila, ale zároveň bych si klidně šla zastřílet i sama, kdybych měla chuť. Na pouťové střelnici bych tedy spíš neměla, ale někde v "soukormí" klidně, už jsem nestřílela asi 35 let?
|
| Půlka psa |
|
(4.3.2023 23:00:28)
V mezidobí mi došlo, že jde o tu kytku.
|
|
|
|
| Monika |
|
(4.3.2023 22:54:53)
La Pepo, to jsou předsudky, ne? Proč by mělo chlapovi vadit, že si zastřílíš, když tě to baví? Co se tam vlastně dneska dá získat? Pořád růže a plyšáci nebo jak? Kdybych to uměla (a věřila, že ty zbraně nejsou cinklé, žiju v tomto předsudku), tak klidně střílet jdu a manžel by určitě ocenil, pokud bych se trefovala a "vyhrávala"
|
|
|
| apo-lena |
|
(4.3.2023 22:44:16)
Já tam byla jen jednou ve třiceti.
Jak jsem se bála, tak jsem normálně viděla na zem i z těch vysokých atrakcí. Brýle jsem měla v kapse!
Zvracelo tam dost lidí.
Syn o to nikdy neprojevil zájem (naštěstí). Byli jsme párkrát na kolotoči, pak už chtěl jen na autíčka.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(4.3.2023 22:45:33)
Jen kdysi, kvůli malým dětem, ale ne na všechno, jezdili jsme i na Matejskou, teď už dlouho nemusim
V 16 jsem chodila na centrifugu, to byla novinka, na autíčka, retizak a labutě.
|
| Len | 
|
(4.3.2023 22:51:48)
Labute, tak tam jsem poprve (ne)jela v nejakych ctyrech letech, nasedla jsem a pak vyskocila tesne pred rozjezdem, muj tehdejsi doprovod - deda - uz vyskocit nestacil a vozil se tam sam, mame fotky, cela rodina se tim bavi i po ctyriceti letech
|
|
|
| Len |
|
(4.3.2023 22:50:06)
Me to zacalo vadit az po prvnim porodu. Do te doby jsem mela uplne plechovy zaludek a to jsme chodili primo do tech velkych zabavnich parku plnych nejprisernejsich horskych drah a kolotocu, matejska je proti tomu cajicek. Po porodu uz nemuzu ani na lanovku, nesnesu vysky a pohyb v nich. Jeste jsme pak byli s detmi treba v Legolandu a tak, tam je take spousta atrakci, ale uz jsem mela na horskych drahach zavrene oci a na spoustu veci uz jsem nevlezla vubec. Deti o to nestoji uz hodne let, take jim to vadi, takze nic podobneho absolvovat nemusim. Nezvracela jsem teda z atrakce nikdy, celkove jsem zvracela trikrat v zivote a vzdy to bylo kvuli nemoci, ja zvracet neumim.
|
|
| vrrtak | 
|
(4.3.2023 23:01:44)
dokud jsem neporodila tak jsem zvládala a měla ráda i ty šílenější atrakce,centrifuga byla v pohodě, a když jsme natrefili na kolotoče z Holandska-kde byli samé adrenalinové, do té doby tady nic takového nebylo tak jsme to se ségrou všechno nadšeně vyzkoušely.Po porodu už to nedávám.Dcera je po mě,ale musí chodit sama-nikdo z nás to už nedává a syn to naopak nesnáší stejně jako nemá rád tobogány, takže teď už na poutě nejezdíme
|
|
| Marko + 2 | 
|
(4.3.2023 23:30:36)
Kluci už jsou velcí, tak chodí sami, máme každoročně pouť kousek od domu. Většinou mi i vystřelí růži. Když byli malí, šla jsem s nimi občas na autodrom, na ostatní atrakce manžel.
Já mám z dětství z pouti takový nepříjemný zážitek na retízkáči. Bydleli jsme tenkrát na sídlišti, kde jsme měli pouť přímo před vchodem. Šly jsme s kamarádkou na řetízkáč, jen tak, jak jsme byly zrovna venku, bylo mokro, takže já na nohou holínky. Vždycky jsme se před jízdou zatočily a ještě jsme se pak za jízdy odstrkovaly, aby ty sedačky víc létaly. Já jsem chtěla kamarádku před sebou nohama odstrčit, jenže jsem při tom podjela pod těma zkříženejma řetězama a visela jsem z tý sedačky, držela jsem se jen rukama. A jak jsem se tak takhle visící točila dokola, moje jediná starost byla, aby mi nespadly z nohy dolů ty holínky, protože by mě mohl někdo vidět, jak tam visím. Naštěstí mě po chvíli uviděla obsluha a zastavila.
|
| *Kate* | 
|
(5.3.2023 9:30:47)
"jenže jsem při tom podjela pod těma zkříženejma řetězama a visela jsem z tý sedačky, držela jsem se jen rukama."
Marko, uf, ještě že to dobře dopadlo.
|
| 77kraska |
|
(5.3.2023 9:40:15)
Já mám zážitek z retizkace na školním výletě na matejskou, ze pan nám pustil kolotoč, odešel, nevracel se, my se pořad točili, někteří zvraceli, kriceli jsme, ale nikdo tam nebyl, učitelky si pak stezovaly
|
|
|
|
| vlad. | 
|
(5.3.2023 1:00:49)
Jako dítě jo, teď už bych nešla. Není mi špatně, ale když vidím v jakém je to stavu, různě vypodložené, zflikované, prostě tom nevěřím. A to stojí neúměrně peněz. Než na střelnici na Matějské, to raději do nějaké, kde se dá opravdu zastřílet. Navíc mi tohle pouťové prostředí světských připomíná Paroubka 
|
| 77kraska |
|
(5.3.2023 3:20:13)
Vlad, taky si vždycky říkám, komu vlastně svěřuji na matejske svůj život a zdraví
Když vidim tu obsluhu kolem, ty divné typky, tak k nim nemám moc důvěru
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(5.3.2023 7:55:14)
Přesně.Blbě se mi nedělá,zamlada jsem to měla ráda.Teď ale nedůvěřuju technickému stavu těch atrakcí,nemůžu si pomoci.
|
|
|
| Stáňa * | 
|
(5.3.2023 1:24:18)
Od dětství jsme jezdili na vyhlášenou pouť k mojí tetě. Později i s mými dětmi. Na atrakcich jsem byla naposledy asi před 5 lety. Jmenovalo se to tuším Mixer.
Kdyby mi nebylo líto peněz, chodila bych na víc. Užívala jsem si to víc než děti.
Teď chodíme na Ruské kolo, pokud jsme v zahraničí ve městě, kde je. Vídeň, Budapest...
|
|
| Marika Letní | 
|
(5.3.2023 7:30:18)
Já bych i šla. Nevadí mi to, nedělá se mi blbě a přijde mi to zábavné (třeba centrifuga, horská dráha). Ale mám obavy. Nedělám si iluze o bezpečnosti atrakcí, ani hraček, které tam prodávají, natož potravin. Když jsem se v posledních letech nechala kvůli dětem přesvědčit jejich prarodiči (milují vesnické poutě), tak jsem byla ráda, když jsme šli v pořádku domů.
A lituju lidi v okolí Stromovky, prý je tam každoročně v době Matějské šílený randál, četla jsem k tomu nějaký článek.
|
|
| Hatata |
|
(5.3.2023 8:02:36)
Co jsem dospěla, dělá se mi blbě, takže já kolotoče max ruské kolo nebo labutě. Jako dítěti mi nevadilo nic
|
|
| Kaliope X |
|
(5.3.2023 8:18:01)
S dítkem jsme na atrakce chodili, jen dokud nemohlo samo. Loni jsme byli na Matějské a dítko absolvovalo téměř vše, u čeho psali i přetížení v g, nic pro nás Naprosto stačilo se dívat, stejně Vídeň
Když jsem s dítkem kdysi jezdila na horských drahách, tak jsem si říkala, že už jsem stará, protože spíš než si to užívám, přemýšlím, jestli ty divné zvuky neznamenají, že se to rozpadne
|
| Vítr z hor | 
|
(5.3.2023 9:03:28)
Ano. Mam jedno dite se sebevrazednymi sklony, ktere od raneho detstvi zboznovalo horske drahy. Chodila jsem s jako doprovod, strasne jsem se bala a drzela ze vsech sil, aby mi ditko neulitlo. Druhe dite se horskych drah odjakziva boji, coz prinaselo vzdy logisticke problemy.
Opakovane jsem prodelala Disneyland i Legoland, na ty nejhorsi silenosti uz nastesti nechce chodit nikdo z nich.
Desive vzpominky mam na atrakci “Letajici sloni Dumbo” v Disneylandu. Je to kolotoc typu labute, jen jsou tam ti sloni. Hodinu jsme cekali ve fronte - a apk za tri minuty hotovo. Cekala jsem nejakou sebereflexi deti (za tu hodinu ve fronte to nestalo a podobne), ale ne, ten den to byl pry nejlepsi zazitek
Vynahradili jsme si to na labutich u nas ve vsi. Prijela pout, lidi to nevedeli, tak si kolotocari delali reklamu tim, ze lidi nechavali na kolotoci treba 20 minut, aby prilakali navstevniky. Coz jsem zjistioa, az kdyz jsme byli nahore. 20 minut v labuti s dvema petiletaky neni zazitek, ktery bych chtela opakovat.
|
|
|
| petluše |
|
(5.3.2023 8:20:10)
Já chodím, manžel to nesnáší.
|
|
| Dari79 |
|
(5.3.2023 8:51:20)
Jako malá a mladá jsem to milovala, na Matějský jsme byli každý rok a když po revoluci poprvé přijely holandské atrakce, tak jsme byli u vytržení... Samozřejmě jsme absolvovali vždycky i aspoň jednu malou vesnickou pouť, s 5 "obyčejnýma" kolotočema, typu řetízák a autíčka.
Špatně se mi poprvé udělalo na blbých labutích, kam jsem šla s malýma neteřema, to jsem byla asi 14 dnů těhotná. Nezvracela jsem teda, ale zle mi bylo.
Pak už jsem se těšila, až dítě doroste a bude to milovat jako my v dětství a budu chodit s ním, ale bohužel, dítě v tom oblibu nenašlo. Zvládá ruské kolo a autíčka, na ničem divočejším ještě nikdy nebyl a chuť na to nemá... (teda samozřejmě jako úplně maličký takové ty dětské kolotoče, kde sedíš na sloníkovi nebo v autíčku)
Je to individuální - byla jsem nedávno se 3 ZŠ dětmi - jedno odmítlo jít na cokoli, jedno nadšeně navštívilo všechny divočiny, kam bylo s ohledem na věk a výšku vpuštěno, a třetí na mírnější ano, divočejší ne (na jedné středně divočejší fňukalo celou jízdu, že kdy už to skončí, že už chce dolů...).
Kolotoče patří (podle mě) k dětství a mládí - pro mě jsou to nezapomenutelné euforické pocity, x-krát vystát frontu na horskou dráhu, ječet při jízdě, s napětím hledět na největší divočárny a toužit/bát se tam jít taky (my, v mládí s omezeným rozpočtem, jsme se víc dívali a pečlivě vybírali, na co půjdem, aby nám stačilo kapesné), ztláskat cukrovou vatu a žůžo, tančit v rytmu hlasitých odrhovaček...
Dneska už to samozřejmě nepotřebuju, možná by se i mě udělalo špatně (ale holt na pouť se chodí s prázdným žaludkem - nacpeš se až při odchodu), ale fakt mě trochu mrzí, že mé dítě k tomu nemá žádnou chuť. Třeba s pubertou to ještě přijde, ale to už zase nebude chtít maminku s sebou...
|
| Renka + 3 |
|
(5.3.2023 10:09:53)
"fakt mě trochu mrzí, že mé dítě k tomu nemá žádnou chuť"
Upřímně ti to závidím. Moje děti vyhledávají ty nejvíc adrenalinové zážitky, pouťové i jiné. Coby matka to nesu těžce, i když jsem jako dítě byla podobná. Jenže jak je člověk starší a ví, co se všechno může pokazit a na jakých maličkostech leckdy závisí lidský život, nedělá mi to dobře. A brala bych potomky, co se drží trochu při zdi.
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(5.3.2023 9:23:53)
Nechodím, už odmala je mi špatně už jen při pohledu na houpající se věci - stačí i delší pohled na ptáčka na větvi ve větru.
Kluci mohli kamkoliv, ale ty šílenější atrakce je nelákaly. Manžel vyrostl ze škudlila "jednou houpačky za 5 Kč, to stačí" do rozhazovače, naštěstí.
|
|
| Pruhovaná | 
|
(5.3.2023 9:58:49)
Vůbec nechodím na pouť. Maximálně na chalupě a to si dám jednou za rok cukrovou vatu, ten hnus, ale jenom růžovej 🙂.
Blbě mi bývá i v tramvaji.
|
|
| luthienka | 
|
(5.3.2023 10:07:02)
Pochybné ceske kolotocarske atrakce moc nemusim. Maximalne jdu na naši vesnici ma retizkac autodrom. Ale milujeme zábavní parky - byli jsme v Barceloně, Kodani, ale nejvíc milujeme Ravenu (Mirabilandia). A protozemame zase mrnave dítě, tak zas jezdíme do Legolandu. Adam nikde neblinkame, ale uzivame si to jak mali.
|
|
| holkamodroočka |
|
(5.3.2023 10:07:58)
Když jsem byla malá, tak jsme chodili na vesnickou pouť, kdy byly klasické kolotoče, největší adrenalin byla centrifuga. Na Matějské jsem byla poprvé v 18., přijeli jsme do Prahy na muzikál 😃. Od té doby na atrakce nechodím, dělá se mi špatně. Ale chodí moje mamka, 65+ - na řetízkáč ( několikrát za sebou) a na housenku. Já se nejvíc bojím, v jakém je to technickém stavu, a trnu, než ty atrakce s mamkou skončí.
|
| Renka + 3 |
|
(5.3.2023 10:13:43)
Řekla bych, že toho technického stavu se bojí většina lidí, co má už nějaké ty zkušenosti a občas už v nějakých zprávách viděla, jak se někde něco utrhlo apod. Já tohle mám bohužel i v letadle, ačkoliv jsem velký fanda letectví, tak mám shlédnuto nespočet dokumentů a vždycky přemýšlím, komu svěřují svůj život, v jakém je zdravotním a psychickém stavu, jak je na tom letadlo, jestli správně spočítali, kolik natankovat paliva apod. Děti tohle vůbec neřeší a užívají si to
|
|
|
| Žžena |
|
(5.3.2023 10:11:11)
Jako děcko jsem atrakce milovala a vydržela na nich hodiny. Úderem puberty se mi na nich udělalo šoufl (stejně tak nemůžu jezdit v autobuse v protisměru) a od té doby prostě nemůžu, taky bych se poblila.
Takže soucítím 
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(5.3.2023 10:53:40)
Jako malé dítě na vesnici, jsem pouť milovala proto, že se konečně něco dělo, mohla jsem si vzít sváteční šaty rodiče taky a producirovat se po návsi .
Atrakce mě až tak nebraly, ale moji mámu jo, tahala mě všude, aby mela před lidma alibi, že tam leze, zamotavala nás na retizaku, jak se to pak rozmotalo a litalo ještě víc, řádila na lochnesce...
Dneska ve městě to je jiný na placku se postaví pár atrakcí a děti tam lítají v teplakach.
|
| Stará husa |
|
(5.3.2023 11:13:45)
Jako malé dítě jsem milovala pouť na vesnicí, odkud pocházel táta a žila tam babička s dědečkem. Byla to slavnostní událost umocněná tím, že pouť začínala vždy 8. září, což byly zároveň tatovy narozeniny a končila 16. září, což byl babiččin svátek. Takže jsme měli slavnostní oběd, babička upekla pouťové koláče a různé cukroví, pak se šlo na pouť (já v slavnostních silonových šatičkách, na nohou lakové střevíčky s bílými skládanými ponožkami, stužku ve vlasech), na pouti bylo plno stánků, táta mi koupil, na co jsem si ukázala, většinou prstýnky s barevnými sklíčky, řetízky na krk, korálky, štěstíčko, vystřelil mi růži, kterou paní nastříkala voňavkou, opici na gumě, koupil mi cukrovou vatu, desetkrát jsem byla na houpačkách a cestou domů v autobuse v zatáčkách jsem pravidelně blinkala do sáčku. Jojo, sladké časy dětství!
|
|
|
| Abigail* | 
|
(5.3.2023 11:02:39)
Nechodíme nikam, já se bála už jako dítě, natož teď. Když mě kamarádky přemluvily na řetízkáč, musely mi slíbit, že se mého sedátka ani nedotknou, odmítala jsem se s nimi zamotat, nebo se nechat nohama odkopávat. Celou jízdu jsem se křečovitě držela a modlila se, ať už je konec
|
|
| Pawlla |
|
(5.3.2023 12:18:22)
Janinko,
nic si z toho nedělej. Já jsem jako dítě milovala řetízkový kolotoč a jela jsem třeba až 8x po sobě. Jenže ty nová atrakce, to je úplně jiná liga, jenom to vidím a je mi zle.
|
|
| Cimbur | 
|
(6.3.2023 12:53:04)
Ne. V dětství ano. Ale získala jsem nějaký předsudky, prostě strašně nerada dávám světským vydělat.
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)