Termix |
|
(6.4.2020 9:17:41) My to máme jednoduché, nikam bychom nejeli ani normálně, protože v podstatě nemáme kam. Ale. Čím dál tím víc přemýšlím nad tím, že lide jsou teď strašně opuštění, a někteří jakoby umírali zaživa. Psala jsem tady víckrát, že mám strašný psychický blok z těch roušek. Ono to zní vtipně, možná dětinsky, ale já se kvůli nim v podstatě pořád držím doma, opravdu jsem z nich strašně ve stresu. A včera jsme totálně porušili pravidla. Přišli k nám na návštěvu kamarádi. Taky jsou pořád zavření doma. Bydlí od nás asi kilometr. Nejezdí k příbuzným, aby nikoho neohrozili. Jsou na HO a prostě přišli. Měla jsem najednou pocit, že je svět normální. Všem to doslova prospělo. Úzkostná dcera byla jak vyměněná. My s kamarádkou nepřestaly mluvit snad ani na minutu. Původně chtěli u nás zaskočit jen na chviličku. Zůstali mnoho hodin a já si vyloženě přála, aby neodcházeli. A v noci mě napadlo, že tak, jak to pomohlo mně, by to asi prospělo a pomohlo všem těm opuštěným a teď osamělým příbuzným.
|
SendyWendy |
|
(6.4.2020 9:20:12) Jojo je to tak. Mně třeba stačí vidět lidi na videokonferenci a hned ožiju a mám pocit, že "svět je zase v pořádku"
|
|
-Velšice- |
|
(6.4.2020 9:21:39) Termixi, taky rousku nedavam. Jen kvuli ni nikam nechodime. Syn ji odmita uplne. Muj tata pouze odezira, takze pro nej uplna katastrofa. A navstevu chapu,uz je to dlouhy. Nam rodice za cca tyden izolace zestarli cca o pet let, takze je chapu, ze na nemoc prdej a chteji normalne zit.
|
|
Alžběta174 |
|
(6.4.2020 9:38:39) Vidím to podobně jako Termix. Pravděpodobně za rodiči pojedeme. Prostě proto, že vím, že je to potěší a samota je zmáhá. On i ten stres není nic moc. Věkem do rizikové skupiny patří, jinak ničím jiným ne a jsou zdraví. Jinak je mi z duše odporné říkat, jak mají senioři rozumu jak děti, viz zde někdo v diskusi. Takové děti či vnoučata bych si fakt jednou přála.
|
Katka a 2 výrostci |
|
(6.4.2020 20:00:13) Je videt,že jsi nezažila ty "pravé"...fakt,to mi věř.To jsou neuvěřitelné příhody,kolikrát.To nevymyslíš.
|
|
|
Manka+Cipísek |
|
(6.4.2020 9:42:01) Termixi, ano, rozumím ti.
Já sama jsem spíš introvert, ani za normální situace jako rodina rozhodně nijak moc nevymetáme kdejaké akce, výlety a flámy, jen občas.
Tak jsem si myslela, že všechna ta omezení se mě vlastně ani zase tak moc nedotýkají a že to zvládnu v pohodě, dyť posilovna, knihovna, kadeřnice, meníčko v hospodě, zábava v sobotu večer, návštěvy u kohokoli jsou přece zbytnosti bez kterých se dá v pohodě obejít, no ne? K životu to přece nepotřebujeme, měli bychom být rádi, že máme střechu nad hlavou a kus žvance, ne?
No asi tak. První týden jsem byla doma, sledovala nonstop informace na netu a šílela strachy ze společenských a ekonomických dopadů. Od druhého týdne karantény chodím do práce a i když mám práce míň, jsem ráda, že nemusím být doma. Ještě nikdy jsem nebyla tak vděčná osudu za to, že můžu chodit do práce, i když jsem tu sama a když na to přijde, mohla bych mít aspoň nějaký ten den homeoffice, ale já chci VYPADNOUT! Děkuju osudu i za to, že mi dopřál mít dům, takže mám pořád co dělat. Vůbec si nedovedu představit přijít o práci, jako se to stalo hodně lidem, zaměstnaným i osvč, nemít peníze a ještě být zavření v bytě. Všechny ty konflikty, se kterými se začínáme setkávat vyplývají jen a jen z napjaté situace, z psychického tlaku, obav a izolace.
včera jsem slyšela v televizi, že údajně stoupl počet domácího násilí o 30%. Už od začátku karantény jsem přesvědčená o tom, že tohle řešení může být jen krátkodobé, prostě nelze lidi na x měsíců zavřít v bytech a dovolit jim jen krátké procházky. Opravdu lidi nebudou spokojeně tvořit rukodělné výroby a hrát člověče celí šťastní, že díky karanténě na sebe mají konečně čas. To je naivní. Mít co do úst a střechu nad hlavou prostě nestačí.
|
|
Kivík |
|
(6.4.2020 11:12:17) Nikdy bych nevěřila, jak strašně je izolace těžká. Mě stačí jít na kontrolu k doktorovi a ožiju. Jsem doma už dlouho... S příbuznými si píšeme, voláme, ale to není stejné. Ten lidský kontakt je neuvěřitelně jiný. Moje babička, která je hodně společenská, zní v telefonu smutně. Ale copak za ní můžu jet, když mě věčně pobolívá v krku nebo hlava, když mám trochu kašel? Jasně, je to rýma, ale riskuj to, že jo. Kdyby to s dědou chytili, bylo by to asi fatální, v jejich věku a zdravotním stavu.
|
A. Andrs |
|
(6.4.2020 11:14:38) Kivik, ano socilani izolace je pro cloveka nejvetsi trest, to uz vi lidstvo davno.
|
Len |
|
(6.4.2020 11:16:08) Jak pro koho, pro mne je to jako pozehnani, tenhle stav si uzivam. Ani byt uplne sama by mi nevadilo, rozhodne min, nez zit ve skupine.
|
A. Andrs |
|
(6.4.2020 11:18:10) no zit ve skupine uz je zase tedy trochu neco jineho, to bych asi taky nemohla, ale s nekym se behem dne setkat a mluvit s nim potrebuju, tady se staly mistem setkavani parkoviste s kafem v kelimku
|
Kivík |
|
(6.4.2020 11:20:38) Pro mě je to trest, jsem společenská. Ale i můj muž, který je velice nespolečenský, byl tuhle rád, že pracovně promluvil s jiným živým člověkem. Ono je to na budku, být furt v bytě, týdny zavření...
|
|
Len |
|
(6.4.2020 11:34:26) No, ja jsem prave rada, ze mluvit nemusim, i ti pejskari ted jen z dalky mavaji, zadny small talk netreba.
|
|
|
Federika |
|
(6.4.2020 11:26:46) Jedno moje dítě chce chodit do školy,druhý ne. Jenže to, co chce, tomu se ani nedivím. Neumí si pořádně hlídat online hodiny, už jsem na ni zas řvala, že propásla začátek videokonference a "že jí prostě pořád přece říkám, že ráno v půl devátý bude automaticky sedět u online školy a bude přesně sledovat,co má dělat, na záchod si může dojít,až bude mít pauzu!! A jak ne,tak ať si mě nepřeje,až mi zase pípne neomluvená hodina!" Ve škole si to hlídat nemusí. Na přestávku jí zazvoní
|
|
Len |
|
(6.4.2020 11:38:41) Greto Mym detem skola nechybi, starsimu asi ta zvirata, preci jen farmu doma nemame. Jo, zavreny hranice vadi i mne
|
|
|
Termix |
|
(6.4.2020 11:58:17) Já jsem taky ráda sama a samotu potřebuju, ale včera jsem vyloženě ožili.
|
|
|
|
|