| Fern |
 |
(2.9.2019 10:30:53)
Nejdůležitější tvoje otázka spojená zároven s oprávněnou obavou bohužel nezazněla:
JAKÉ BUDE MÍT PO ŠKOLE UPLATNĚNI????!!!!!!! s vystudovaným oborem kolem fotografie.
K manželovi chodí do firmy průběžně na výběrko hodně neštěstných mladých lidí na dělnickooíu pozici,u nichž a jejich rodičů,zcela chybělo toto "přízemní" uvažování,když šli na střední a to navíc na střední soukromou,kde je to za 4 roky stálo 60tisíc Kč. A po matuře PREKVAPIVE došlo k tommu,že ve vystudovaném oboru,jakým je v tomto případě cestovní ruch, se prostě člověk neuživí. Pak tihleti mladí dělali různé pokusy v montovnách,na poštách,jako fin.poradce alá rychlokvašky ale furt všechno větší a větší hrůza .
Tak se hlavně doma položte na výše uvedenou otázku.A k tomu připojte reálnou obavu z faktu,z čeho bude tvůj syn jednou platit složenky,asi nebude chtít bydleet pod mostem,takže případnou hypošku a aby byl prostě hlavně v dospělosti sám se sebou spokojen a nebyl z něho homeless a či mamánek v mamahotelu.
|
| libik | 
|
(2.9.2019 10:59:12)
Fren,
dnes mě cestou do zaměstnání bavil místní rozhlas, který blahopřál nastupujícím školákům a středoškolákům zejména. V dovětku bylo uvedeno, že je překvapením, že největší zájem byl o technické obory.
Já jenom, aby za 10 let nebylo těch absolventů praktických oborů (které jim zvolili , jak říkáš, přízemní rodiče) jako nap*cáno a neoblézali pošty a montovny.
|
| Fern |
|
(2.9.2019 11:07:45)
Tak z tohoto sdělení bych já osobně měla jen velkou radost,že se blýská na lepší časy snad.
Ale z diskusí tě už trochu znám,takže se ani nedivím tvým,podle mě,zcela zbytečným a lichým obavám. Lidí s tech.vzděláním není a nebude nikdy dost.
|
|
| Aninabe | 
|
(2.9.2019 11:50:48)
Libiku, myslím, že to tak klidně dopadne. Dneska je stále ekonomika ve slušné kondici. Jenže jakmile přijde recese, bude to s utrácením jinak. A recese pravidelně přichází. Pak první, kdo má problém, jsou často řemeslníci. Protože lidi si ty věci začnou dělat doma, nevydají peníze za něco, za co teď ano. Opravit kohoutek, vymalovat byt, obložit koupelnu, položit plovoucí podlahu, to všecko si trochu schopný člověk může udělat sám. Teď ho to nenutí, ale když nejsou finance, obvykle na to dojde. Takže pokud řemeslník není vysloveně šikula, který se uplatní i pak, může mít problém. Úzce specializované vzdělání už od 15 pak může znamenat určité potíže při rekvalifikaci. Nehledě na to, že když se člověk podívá na maturitní obory, tak ty učební obory s maturitou mají výrazně menší úspěšnost u maturit, takže se to může dítěti zkomplikovat.
|
| Karkulkaaa | 
|
(2.9.2019 14:07:17)
Prosímtě řemeslníka dneska aby pohledal, přitom lidi umí čím dál méně dělat rukama. Ti budou mít práci vždycky, to samé technické obory ze střední. Práci nebudou mít absolventi humanitních oborů. V rodině máme studentku antropologie, jsem zvědavá, čím se bude živit ve skutečnosti.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(2.9.2019 15:35:33)
Já si myslím, že na oboru záleží jen částečně.
Klíčové je, jestli je člověk aktivní, pracovitý, přizpůsobivý. Takoví si práci najdou.
Kdo absolvuje školu z nutnosti a pak pasivně hledí, co mu odkud přistane, ten bude hledat obtížněji.
|
| Fern |
|
(2.9.2019 20:25:54)
souhlas s Karkulou i s tebou.
K tomuto:"...aktivní, pracovitý, přizpůsobivý." - bych přidala ještě flexibilní. Ale je to jen můj dojem,že takové aby hledal jak jehlu v kupě sena?
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.9.2019 23:50:25)
Fern, to vůbec neumím posoudit, ja vidím hodně šikovných mladých lidí, ale může to být jen špička ledovce a většina je třeba neschopná, fakt nevím.
|
|
|
|
|
|
| magrata1 | 
|
(2.9.2019 13:30:46)
Vzhledem k tomu, že jsem byla na gymplu (zběhla jsem 14 dní před koncem 3. roč.) a následně na SUPŠ, mám celkem srovnání. Kdybych netrávila pomalu víc času za školou než ve škole a občas mrkla na učení, měla bych problém pouze v angličtině. V prváku, než jsem se příliš uvolnila, jsem měla např. dvojku z matiky a to jsem nijak nešprtala. Kdybych neměla 4 z ruštiny, kterou jsem dostala za černé puntíky se stejnými známkami jako spolužačka, co měla dvojku, měla bych vyznamenání. Ta čtvera mě totálně demotivovala a byla začátkem mého konce na gymplu. Vzpomínky na gympl mám dobré, nepřišlo mi to tam extra těžké. i při tom záškoláctví jsem prolézala v pohodě. Odešla jsem z důvodu osobního sporu s třídní.
SUPŠ byla super, přesto roky na gymplu nepovažuji za ztracené. Považuji za vhodnější dítě umělecky směrovat až po maturitě (pokud není opravdu výrazný talent).
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.9.2019 15:46:49)
"Považuji za vhodnější dítě umělecky směrovat až po maturitě (pokud není opravdu výrazný talent)."
Já si myslím, že klidně i s talentem.
Mluvíme-li tedy o výtvarnu, s hudbou to bude asi trochu jinak.
Nechci hodnotit, jestli mé dítě má více či méně výrazný talent, každopádně má studijní vlohy a tím pádem je pro mě jasná volba gymnázium + umění paralelně.
Když se nedostane na uměleckou VŠ nebo se mu tam nebude líbit nebo cokoliv, bude mít základ i pro jiné VŠ studium.
|
| darinaa |
|
(2.9.2019 16:07:39)
Nejsem si uplne jista, ze ti uspesni fotografove ktere znam, oplyvaji zrovna mimoradnym fotografickym talentem. Samotny talent nic neproda, 90% uspechu je schopnost ziskat od investoru penize na to, aby foceni mohlo vubec probehnout, mit ty spravne kontakty. To samozrejme nepotrebujes, kdyz budes fotit svatby v Horni Dolni, otazka je, kdo se chce takhle zahrabat. Par svateb do mesice a k tomu nejake to produktove foto... to je porad malo, znam takove fotografy, delaji i kursy a spokojeni teda nejsou. (A zdaleka tedy nejsou v Horni Dolni 
|
| Len | 
|
(2.9.2019 16:47:47)
No a nebo proda, meho manzela si vsimli ti spravni lide prave diky talentu. Proto foti modni prehlidky, ktere ho jinak fakt moc nebavi, sam by se do toho oboru necpal. A nakonec i tu Premier league, zdaleka neni sledovac fotbalu, jen Liverpoolu Jeho bavi street photography a priroda, jenze to moc prodejne neni. Letos tedy provazel fotograficky par lidi po Praze, CR a Alpach, to by na uziveni bylo, ale musi zase mit spravne zakazniky, kteri snesou direktivnost.
|
| darinaa |
|
(2.9.2019 16:56:24)
Tomu, ze si někdo někoho všimne dávám tak půl procenta, tomu se říká být ve správný čas na správném místě.Talent tvého muže nepochybňuji, každopádně ho potkalo i velké štěstí.
|
| Len |
|
(2.9.2019 17:03:54)
Darino, no, po tehle strance stesti ma, i kdyz i tak mu sel naproti. Kdyz clovek vyhrava souteze profiku s fotakem za pouhe £2000 a levnymi objektivy, tak uz to o necem vypovida. Ja mela treba take stesti podobneho razu. On zivot je hlavne o stesti a nahodach. Proste byt zakladatelcinym synem, tak se pojistim gymplem a foto delam mimo, tip od Rachel je skvely
|
|
| 1kulička | 
|
(6.9.2019 10:28:30)
Dari, jen k tomu štěstí (aniž bych nějak zpochybňovala tvé zkušenosti) - je velká pravda, že je rozdíl jít mu naproti a nebo "mít smůlu" (nemít štěstí).
Vždycky jsem se považovala v tomto směru (pracovní úspěch) za šťastlivce, ale časem jsem poznala, že jsem štěstí šla hodně naproti. Mám kolegy, kteří začínali stejně jako já a jsou už 20 let na stejném místě a plat se jim v lepším případě zdvojnásobil. Já se nikdy extra nehonila za kariérou, ale jak zkušenosti přibývaly, nebála jsem se jít za lepším, změnit firmu, pozici, být osvč, mít smlouvu výhradně se zahraničním partnerem, dělat pohovory v aj. Spousta lidí okolo mne si říkalo, že oni raději zůstanou na svém jistém.
Někteří moji kolegové měli štěstí dříve než já i s méně zkušenostmi, to už je dílo náhody a poměrů, já se přeci jen držela víc při zemi, protože jsem měla děti. Přesto dnes mám skvělou smlouvu a příjem, o kterém jsem ani nevěděla, že by byl možný. Bylo to taky tím, že jsem platila za spolehlivého partnera a další smlouvy už měla na základě referencí.
Ale to největší štěstí bylo, že jsem se hned na začátku své pracovní dráhy dostala k mému oboru. Dál už jsem šla úspěchu prostě hodně naproti. On taky člověk nemůže čekat všechno hned, úspěšným se stává třeba i až po 10, 15 letech, ale pokud má talent a sociálně je alespoň průměrný, úspěch přijde.
|
|
|
|
|
| Monty | 
|
(2.9.2019 16:52:02)
No, Ropucho, ono to někdy vyjde tak nějak nastejno, pokud dítě inklinuje k nějakému nelukrativnímu studijnímu oboru. Je ale fakt, že v umění se "škola" obecně nahrazuje líp než ve studiu oborů, kde se hodí gymnaziální výuka, tedy oborů nehumanitních.
|
|
| sally | 
|
(2.9.2019 17:06:07)
souhlasím s Ropuchou.... dala bych dítě na něco obecnějšího, než fotografii... pokud by to už mělo být na uměleckou školu, tak na nějaký širší obor - ať už výtvarný, nebo třeba zase směrem k žurnalistice - aby si v patnácti nezúžil obor jen a pouze na fotografii...
Protože jak tu ostatní píšou, fotograf není jen o tom, že má talent a oko na fotografii - je to i tom, jak se umí "prodat", jak je společenský, kontaktní, jak umí vycházet s lidmi... s dětmi (takové focení rodinky se třemi rozjívenými dětmi musí být fakt nářez)... a toho práce bude nejspíš nárazová, víkendy, večery (kdo bude mít svatbu v úterý dopoledne a skončí ve čtyři, aby byl fotograf včas doma?).
Plus si myslím, že fotografii může dělat i bez fotografické školy... těžko se rozhodnu, že budu od zítřka specialista na dvojitý bypass, když nemám ani tu medicínu, ale fotografovat můžu i jako ten doktor.
|
| Len |
|
(2.9.2019 17:26:57)
Nastesti spolecenskost a kontaktnost je treba hlavne u tech svateb, atelieroveho foceni rodinek a podobne, jinak bysme byli docela v pytli Mezi fotografy je opravdu velka spousta pomerne "vysinutych" lidi, z nichz se take etabluji lide, kteri vedou agentury zastupujici fotografy (treba u toho sportu je celkem nutne byt nejakou agenturou zastiten, aby se dostal na zapasy), takze to s temi socialnimi dovednostmi neni az tak hrozne, pokud clovek nehodla fotit mimina a nevesty. Fotil synovce, ja behala po brehu jezera s odrazkou a bylo to opravdu neco, ze bych si snad radsi nechala trhat zuby, nez tohle delat s cizimi detmi. Synovci jsou moji, nejlepsi a milovani, s cizimi si to predstavit neumim. Foceni deti chce hlavne ty socialni dovednosti, fotografove fotici treba pro skoly v naproste vetsine evidentne nemaji ani talent, ani oko, ani napady a kupodivu ani vybaveni.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.9.2019 17:52:15)
Zrovna nedávno vyšel v Reflexu rozhovor s reportážní fotografkou Nguyen Phuong Thao, která mluví o tom, jak její obor ovlivňuje rozmach amatérského focení a internetu.
Možnosti a směry ve fotografování bych tedy do budoucna pečlivě vážila.
|
|
|
| magrata1 |
|
(2.9.2019 21:32:31)
Myslím talent velmi výrazný kombinovaný se zanícením a nutkáním tvořit. Myslím, že rodičům Michelangela bylo jasné, že jim roste doma velký sochař. Nemyslím talent větší než mají děti ze sousedství
|
|
|
|
|
| kachna_ |
|
(2.9.2019 13:53:56)
Fren, nemít maturitu uzavírá spoustu možností, a to vč. dalšího rozšíření kvalifikace.
Kdybych jako rodič aspoň trochu maturity schopného a ochotného dítěte měla možnost, viděla bych smysl v tom, aby měl maturitu, byť na soukromé škole.
|
|
|
Trpí celkem autenticky, dokud odpoledne neopustí brány ústavu 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)