| Pam-pela | 
 |
(17.5.2017 10:29:30)
"přírodní": https://www.sleky.cz/barnys-hypnox-stresspro-cps-20?utm_source=seznam&utm_medium=cpc&utm_campaign=Produktova+kampan
Jitys, a já bych nebrala to, co se ti děje, jako nepřítele...nebo něco, co se ti snaží ublížit.
Nedávno jsem sem dávala videjka p. Pohlreichové - ona tam vysvětluje to, čím prošla a myslím, že někteří lidi to třeba nemůžou pochopit...někteří ale jo...a proto to sem píšu, snad se na mě nebudeš zlobit.
Setkávám se s lidmi, kteří svoje neduhy chtějí řešit jinak...někteří přímo zanevřeli na doktory, někteří prostě po dlouhém čase marných bojů i sami se sebou zjistili, že to řešení je v nich.
Chce to přijmout ten stav (to neznamená souhlasit nebo být s ním spokojen), ale přijmout, být srozuměn, že je to tak, jak je (a že mi to chce něco "říct")...ono už to pak člověka navede, když se opravdu zklidní a najednou "slyší" nebo cítí ten vnitřní hlásek, který se při tom strachu nemůže projevit.
Většinou to řešení leží uvnitř nás..a prostě u tebe to takhle cítím - že spíš, než vně je lepší - zevnitř  .
Ony takovéhle stavy dovedou leckdy člověka k úžasným věcem  , ke kterým by se nedostal bez takovéhle mezifáze.
Tak ještě jednou se omlouvám za nevyžádaný příspěvek...nedalo mi to. Jsou samozřejmě lidi, kterým bych se "neodvážila" něco takového napsat.
Tobě bych ráda napsala - neboj se, řešení máš na dosah ruky...
Jen to chce jít do sebe dovnitř...do uvědomění si sama sebe...při nějaké nemoci to prostě člověka zastaví ...a má najednou čas...a když ne chuť, tak ho to jaksi "přinutí"...
Znám to na sobě.
|
| Pam-pela |
|
(17.5.2017 10:45:17)
Jitys, ale jasně, že to nejde hned...hlavně když má člověk strach (o sebe, o blízké). Bylo by to fajn, kdyby to šlo z minutky na minutu...
Je to malinké pozvolné probouzení...zjištění, že na to trápení není člověk sám, že je vlastně v bezpečí a...ono to, co píšu, ani není na pár písmenek - navíc tady...
Prostě chtěla jsem ti napsat - hledala bych, krůček po krůčku...já to píšu opravdu tobě konkrétně...nějak to tam vnímám...
Jinak Ti přeju fakt klid...a radost. A to jsou právě věci, které jsou vevnitř v člověku.
Všechny moje neduhy mě nutily přemýšlet nad životem, nad jeho smyslem, nad sebou samotnou .
Kdyby chtěl Život člověka fakt "vystornovat", udělá to hned...ale tady se nabízí šancí. 
Jitys, myslím na Tebe...
|
| Pam-pela |
|
(17.5.2017 10:47:39)
jo...a aspoň konkrétně něco uchopitelného, kdybys chtěla, mohu Ti aspoň poslat namíchané Bachovky "na míru"...vím, že tedy taky nevyžádaně, ale ráda
|
| Pam-pela |
|
(17.5.2017 10:49:53)
Ano...já taky nechci psát nic víc :o)
|
| Danyse | 
|
(17.5.2017 14:21:04)
A to je škoda...Moc ráda bych si to přečetla, možná, že nejen já....(pomáhá mi to)
Vážím si odvahy těch nicků, kteří si zde nechají nakouknout do hlavy, svěřit se zde na internetu a navíc nejednou dostat za to řádnou sodu ( teď ve vedl. diskusi Jentak, ale i Valkýra a další)
A tebe Pam čtu moc ráda.
|
| Pam-pela |
|
(17.5.2017 23:00:13)
Danyse, většinou nemám problém psát o tom, jak co vnímám...koneckonců je to subjektivní vnímání jako u všech ostatních lidí, co sem chodí...byly doby, kdy jsem opravdu intenzivně hledala - životní souvislosti, jak co funguje, akce a reakce světa, proč se mi co děje a hlavně - KDO JSEM a co je JÁ?
Je to možná dvacet let zpět, možná dýl...ale začala jsem v době, kdy opravdu tyhle věci patřily jaksi za hranu, někdy ti, kdo hledali, se cítili být jakýmisi vyvolenými, byli různě zasvěcováni a tak...předávalo se reiki, shambala, dělaly se různé rituály... a lecco bylo hodně nebezpečné...taky jsem u lecčehos i byla...ono se tomu dalo blbě vyhnout.
Ale myslím, že dnes je to tak přístupné všem...že není potřeba nic extra hledat, nic složitě dělat...prostě je dobré jen žít...žít nejlíp, jak člověk umí, ale u toho si uvědomovat, že žije...uvědomovat si, kdo je, že je...prostě žít aspoň do jisté míry vědomě...pak je ten život úplně o něčem jiném...rázem se člověk stává jakýmsi tvůrcem svého života.
Je to bezpečné, zadara...a ten člověk si to i řídí sám...ty chyby, co u toho asi někdy udělá, jsou drobounké a posouvají dopředu...
někdy si člověk sice přijde malinko sám...něco jakoby vnitřně opouští, ale zase se setkává s novým a vlastně celá "realita" se jakoby začne měnit...subjektivně zcela jistě (mění se postoje, vnitřní pocity a stavy), ale i objektivně se dějí věci tak, jak nejlépe mohou...
Nedávno jsem zjistila, že vlastně - nemám žádná přání, nic, po čem bych toužila (asi už všechno mám? )......
Jé, rozepsala bych se...ale asi jsem i odbočila od tématu.
Nechtěla jsem se původně rozepisovat dál, protože jsem vkročila jaksi nevyžádaně a mimo zadané téma....
A děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)