| Kudla2 | 
 |
(4.4.2017 22:07:37)
Jedná se o třídu, kterou jste učily jako třídní víc let (dejme tomu pátou, kdy část žáků odchází na gympl).
Co by vás potěšilo jako dárek od vaší třídy na odchodnou? Vedle v diskusi padlo, že příliš drahé dary by učitele spíš uvedly do rozpaků.
|
| Delete | 
|
(4.4.2017 22:25:03)
Kudlo,
psala jsem to vedle a psala jsem to tu už hodněkrát, vlastně skoro pokaždé, když se řeší dárek pro učitelku.
Tak to zkopíruju:
Album s fotkami dětí a poděkováním od každého, kdo za něco poděkovat chce....od dětí i od rodičů.
Prostě něco snadno uchovatelného a osobního.
Před touhle třídou jsem byla třídní jen jednou a jen jeden rok. Měla jsem jen 12 dětí a matně si vzpomínám jen na křestní jména, u těch výraznějších dětí i na příjmení, ale na fotce už přiřazuju těžko. Přitom šlo o velmi významný rok pro mě, formoval mě, nasměroval, takže bych ty vzpomínky ráda uchovala lépe. Moje hlava je ale v tomto směru k ničemu a nic jiného nemám  .
|
| ...j.a.s... |
|
(4.4.2017 22:31:14)
Delete  
Je pravda, že učitel za svůj život zas tolik tříd jako třídní nemá, když je s jednou třídou minimalně pět let... Pak si jistě rád schová těch pár vzpomínek tohoto typu.
|
|
| libik | 
|
(4.4.2017 22:31:40)
Já jsem spáchala zřejmě tu diskusi vedle a jako se mi nechce věřit, že babičky jsou nejšťastnější z fotohrnků a fotodek, zdá se mi podezřelé, že by normální příčetné ženy doma skladovaly vzkazy od žáků s větší radostí než , kdyby dostaly něco, ehm, uchopitelného
Delete, jsi si jistá, že to není zbytečná skromnost? Kam to dáváš? Nepráší se na to?
Nechci tím říct, že nevěřím učitelkám jejich lidský rozměr a zájem o děti.
|
| HelenaPa | 
|
(4.4.2017 22:38:57)
libiku, on 56. hrnek a 95. svíčka sice potěší, ale už nejsou kam doma vystavit. U nás třeba dělají deváťáci na konci roku veřejnou prezentaci fotek za celou svou školní kariéru. Myslím, že tohle DVDčko bude super a moc místa nezabere.
Navíc většinou ti během roku chodí lidi spíš nadávat. Tak občas takový lístek se vzkazem, že to děláš dobře, je strašně moc.
|
| Delete |
|
(4.4.2017 22:54:56)
Heleno,
CD s votkami za 3 roky budu dětem k vysvědčení dávat já .
|
| HelenaPa |
|
(4.4.2017 22:58:37)
Delete, já jim taky musím spoustu fotek na tu prezentaci dodat.  Ale ve výsledku bude hlavní to jejich originální ztvárnění a komentáře.
|
|
|
|
| libik |
|
(4.4.2017 22:56:05)
No jenže naše paní učitelka má určitě víc fotografií mého dítěte než já. (se souhlasem rodičů dokumentuje školní projekty a akce) a já osobně na fotkách neujíždím, naopak mě trochu děsí.
|
| Delete |
|
(4.4.2017 23:03:11)
.libiku,
taky mám nějaké fotky ze školních akcí. Ale to není ono, nemám u toho popisky, které dítě je které, spíš jde o připomínku té akce...
Plus nejde jen o tu fotku, ale právě to jméno...a osobní část, tedy vzkaz, něco, co to dítě nebo ten rodič chtějí sdělit.
Jako jo, mám po třech letech dobrý pocit, když si mě vyžádají konkrétní rodiče i pro své mladší dítko, to je obdobné, ale to ucelené album se všemi a s nějakým tím "děkuju", to je něco, co se dá použít, když člověku není nejlíp třeba...
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(5.4.2017 12:13:08)
Tuhle jsem si říkala, že je škoda, že se u nás nedělají ročenky jako v USA.
|
|
|
|
| magrata1 | 
|
(5.4.2017 9:05:41)
Já jsem byla velmi dojatá, když jsem šla doprovodit ségru na úřad, kde pracuje paní, která byla moje milovaná učitelka ve školce. Když mi řekla, že se o víkendu probírala školkovýma fotkama a zrovna si říkala, že tady je ta její malá Magrátka a teď přijdu a mám 3 děti. To nám to uteklo, kde je ta moje malá Magrátka? A myslela to upřímně. Mě hodně potěšilo, že jsme se měly (a máme) rády vzájemně.
Takže věřím, že vzpomínkové album, které se dá zařadit do knihovny, mnohé pedagogy potěší.
|
|
|
| Delete |
|
(4.4.2017 22:51:16)
.libiku,
no já jsem třídní podruhé v životě a od té první třídy jsem nic nedostala, měla jsem je rok  . Takže skladování mě fakt netrápí. Nebo vlastně trápí, protože já chci snadno skladovatelnou věc, ke které se můžu vracet.
Jsem shromažďovač, skladuju řadu mnohem větších hloupostí, naopak neumím užívat tradiční zážitky a drahé věci (těší mě láce věcí, jsem ideální koncový uživatel).
Současně vím, jak je to s mou pamětí, přitom bych si tolik věcí chtěla pamatovat. Takže fakt žádná falešná skromnost, ale něco, co má pro mě velký význam....
|
| libik |
|
(4.4.2017 22:57:16)
Tak to je pěkný, já to zkusím navrhnout, ale , jak už zaznělo v diskusi vedle, je to těžké. Nikdo to nemyslí špatně, no..
|
|
|
| Kudla2 |
|
(4.4.2017 23:12:58)
Libiku,
já věřím tomu, co holky říkaj, že ta hmotná část daru má obrovskej potenciál spíš uvést do rozpaků, než potěšit.
A že to, co Ty jsi říkala, že se toho bojíš, je naopak jedinečný a v podstatě to jediný, co má cenu.
Přece to vůbec nemusí být nějak trapně sentimentální nebo tak něco. A dá se dát jak věcnej dar, tak ten osobní (kterej nemusí stát prakticky nic)
|
| libik |
|
(4.4.2017 23:19:43)
Kudla, já si myslím, že smysl má jedině přítomnost, ne, že by se měla popírat nějaká kontinuita, ale nemám prostě ráda jakékoliv interpretace toho, jak to bylo krásný , když Pepíček přinesl žížalu a hodil ji Aničce do jogurtu.
Když se velice zřídka dívám na fotky svého života, je na nich většinou něco jiného než se tehdy stalo..
Já být učitelka, tak prostě fotky ne
|
| Kudla2 |
|
(4.4.2017 23:30:00)
Libiku,
tak já mám zas fotky moc ráda, bez nich by spousta momentů úplně zapadla, protože by na ně člověk zapomněl.
Samozřejmě se to nesmí přehnat, aby člověk nežil furt jen v minulosti, ale jinak mi to přijde super.
A líbí se mi, když se z Pepíčkovy žížaly stane tradovaná rodinná historka.
Možná je to tím, že na prvních 15 let svýho života vlastně nemám žádnýho živýho pamětníka, tak na tu kontinuitu kladu trošku větší důraz.
|
|
|
|
| *Owls* | 
|
(4.4.2017 23:19:01)
"Já jsem spáchala zřejmě tu diskusi vedle a jako se mi nechce věřit, že babičky jsou nejšťastnější z fotohrnků a fotodek, zdá se mi podezřelé, že by normální příčetné ženy doma skladovaly vzkazy od žáků s větší radostí než, kdyby dostaly něco, ehm, uchopitelného"
Libik, taky se mi nechce věřit.
|
| Delete |
|
(4.4.2017 23:47:27)
A právě mě napadlo, čeho můžu mít nespočet, je to uchopitelné a hmotné .
Jsem nadšenec těchto dvou hlavolamů:
Tak ty bych mohla dostávat furt. Kdyby se jich sešlo dost, mohla bych je alespoň víc využívat na kroužku, ale i jen ten pocit, že je mám (a ideálně hodně různých provedení), je fajn.
No jenže tohle ti rodiče také nevědí a nemají se jak dozvědět .
|
| Senedra | 
|
(5.4.2017 5:55:11)
Já bych třeba brala poukázku do knihkupectví. Tam dokážu utratit libovolně vysokou částku. 
|
|
| Anni&Annika | 
|
(5.4.2017 8:21:33)
Delete...ten spodni jsem kupovala nasi male na te prevozni rychle lodi kdyz jsme jeli z Tenerife na La Gomeru /male nebyly jeste 2 roky/...jen mel tedy hezci barvy a nektere casti byly pomalovany...
Ten hlavolam jsme meli doma hooodne let a kazdy kdo k nam prisel a ho ve vecech male objevil a skladal
|
| Delete |
|
(5.4.2017 18:46:38)
Anni,
já na obou vyrostla. Patřili už mým o dost starším sourozencům, jsou z umělé hmoty a mám je pořád. K nim mám ten horní (katamino) jeden dřevěný a ten spodní (tangram) dřevěný ve třech různých verzích.
|
| Anni&Annika |
|
(5.4.2017 19:39:02)
skoda ze jsem ho dala dal. Jinak bych ti ho poslala
|
|
|
|
|
|
|
| Zufi. | 
|
(5.4.2017 8:42:14)
Jako babička nic takového nechci a fofoalba už vůbec, jsem přízemní, raději poukázku na knihu, oblečení, wellnes....
Jako úča kafe, toho není nikdy dost, nějaké fotky jsou mi volný.
|
| Anni&Annika |
|
(5.4.2017 8:44:40)
Zufi...na to co se tu vybira za penize, to by uz stacilo na kafeautomat od DeLonghi a par kilovek kafe k tomu....
|
|
| Kudla2 |
|
(5.4.2017 9:53:01)
Já vím, že kdo se moc ptá, moc se doví, a že nemám co kecat učitelům do toho, co se jim má nebo nemá líbit, ale přiznám se, že tento přístup od třídního mého dítěte, který ho učil několik let ("nějaký fotky jsou mi volný"), by mě zcela soukromě docela mrzel.
Tak nějak (možná naivně) si představuju, že za ty roky kontaktu se mezi těmi žáky/studenty a učitelem přece jen nějaké to pouto vytvoří, a to, že žáci chtějí poděkovat i nějak osobněji než věcným darem (i když ten k tomu většinou přiloží taky) mi přijde jako velice vzácná věc, kterou většina profesí vůbec nezažije, a je pro mě nepochopitelný, že to někdo může nechtít.
|
| libik |
|
(5.4.2017 12:03:28)
Kudla, pouto nerovná se fotky.
V dnešní době nadbytku všeho a (fotek zejména)se mohou vyskytovat jedinci, kteří na roztomilé amatérské fotečky mají prostě alergii.
Kdyby třída angažovala fotografa a mělo to nápad, prosím (v nejhorším případě)
|
| libik |
|
(5.4.2017 12:07:35)
A taky si myslím, že i učitelka, co přijme kafe radši, nemusí být citově plochá. Naopak (a nemíním tím místní) se mi zdá nadšení některých učitelek pro neumělé výrobečky od dětiček, fotečky a psaníčka trochu jako plnění společenského zadání "jak se má chovat a co má cítit správná paní učitelka"
|
| Kudla2 |
|
(5.4.2017 12:43:11)
Libiku,
ano, když mám být upřímná, pokud dítě, kterýmu jsem se nějak víc věnovala, spontánně vytvoří neumělej obrázek s nápisem "mám tě rád" a dá mi to, tak pokud to lhostejně odložím stranou, případně si pomyslím "co z toho, žádnej Picasso stejně nejsi, kdybys mi radši místo toho přines buřta", tak na tý citový plochosti asi trochu něco bude. A to ani nejsem učitelka
|
| libik |
|
(5.4.2017 13:07:27)
Kudlo, to máš tak, někdo brečí při státní hymně někdo ne, kdo z nich je citově plochý se nedá podle toho poznat.
Dovedu si představit dojatou učitelku nad obrázkem "mám tě rád" od dvanáctiletého Pepíčka (já bych tedy nehodnotila ani tak jeho výtvarné nadání, spíše by mě napadlo, jestli to odpovídá věku, přece jenom děti v 5. třídě se takto neprojevujou), která v běžném školním roce pořvává, klape podpatkama a sází poznámky.
No a dovedu si představit učitelku, co nad veledílem vnitřně obrátí oči v sloup, ale během školního roku třeba připomene dítěti, že si má vzít čepici, když jdou z bazénu, všimne si, že nemá pití a půjčí mu desetikorunu, všimne si, že má problém se spolužákem a taktně jim pomůže ap.
Dojetí nad "uměleckým dílem" je na první signální ne na sociální cítění a vztah k lidem.
|
|
|
|
|
|
|
|
.
. A já mám kytky ráda, takže mě to mrzí....Naopak čokoláda neurazí, stejně jako sklenička s pečeným čajem, mandlemi v medu, krabička čaje...
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)