Tizi |
|
(6.10.2016 20:30:06) Přijde mě to zvláštní, ale jestli se tak dohodli předem, je to v pořádku. Ale syn by teda 120,-Kč za salátek z vlastního kapesného nezaplatil ani omylem
Mě spíše přišla zajímavá transakce, kterou prožívala rodina švagra, tam asi 14 letý chlapec prodal 10 letému chlapci jakési sportovní kartičky, za cenu asi 400 Kč. Ten mladší chlapec si je koupil z kapesného/peněz od babiček. Dospělí rozhořčení nad tou cenou zasáhli a transakci stornovali. Přesto se zamýšlím nad tím, jak moc mluvit do toho, co si dítě z vlastních peněz koupí. Pro něj prostě mají věci jinou hodnotu než pro dospělé, a nejde jenom o postoj dítě versus dospělý. Tak nějak jsem si představila, jak bych se cítila, kdyby mě manžel donutil vrátit tu kabelku, která mu fakt přijde naprosto předražená a jistě si můžu koupit jinou a levnější.
|
Monika |
|
(6.10.2016 20:39:20) No, jenže ta kabelka, co sis koupila, nejspíš byla drahá, protože byla prostě "lepší" než ta levnější (i kdyby jen kvůli logu/značce) a ne předražená (tj. že úplně stejnou jsi mohla koupit za půlku, kdybys nebyla např. líná jít o 500 m dál). U těch kartiček, pokud to nebyly nějaké extra speciální nebo sbírka nebo vzácné kusy, ale normální balíček, co koupíš v obchodě, já nevím, za 50,-?, prodávat za 400,- je drsné, zvlášť jestli to kupující dítě ještě nemá o hodnotě peněz a té věci představu. Takže já toto zjistit, tak se také snažím o nápravu. Ale na druhou stranu, kdyby ti druzí rodiče (a prodávající dítě samo) odmítli peníze vrátit, nedělala bych už nic. Kdyby prodávající bylo moje dítě, rozhodně bych transakci taky stornovala a to možná (podle okolností) i bez žádosti protistrany, pokud bych se o situaci dozvěděla ...
|
|
|