Elsa30 |
|
(24.7.2016 14:59:47) Je život po 60tce už skutečné stáři. Mamce je 63 tátovi 61. Pořád straší, že za 20 roků už tu nebudou, mě už to docela deptá. Nepřijdou mi staří. Tohle slyším třeba 5x denně.Snažím se jim vysvětlit, že délka lidského života se prodlužuje. Sama se bojím té budoucnosti za 20 roků co bude. Když už mě to štve tak jim taky řeknu, že se nemusím dožít 35 nebo 40 let. V mém věku už se taky objevují nemoci, které po dvacítce byly méně pravděpodobné. Jak tohle vyřešit a soustředit se na to pozitivnější.
|
kysnutá knedla |
|
(24.7.2016 15:04:36) Neviem v akom duchu sa vedú tieto Vaše "optimistické" debaty/úvahy, ale ak ide o frflanie a pesimizmus (bez "vecného" argumentu typu ťažká choroba), tak by som sa snažila rodičom "vytknúť" neskromnosť, a naopak ich nakopnúť k tomu, aby sa nastavili na pozitivno, tj byť vďačný za každý deň (a to neplatí len pre seniorov). Je mnoho ľudí, ktorí sa nedožili ani 60tky, tak nech si vážia toho, čo majú (a ak sú zdraví, tak poukázať na možnosti ako si ten život užiť, a nielen dožiť).
|
|
bob |
|
(24.7.2016 15:07:10) Tak mi je 56 let, budu dělat skoro do 64 let, takže tento věk jako stáří neberu, protože v šedesáti ještě nebudu ani důchodce
|
|
K_at |
|
(24.7.2016 15:07:44) Proste to prijmout a vzit s humorem. Mam rodice o neco starsi, minule jsme vazne i s humorem probirali, kdo chce jaky pohreb atd. Bavime se o tom, je dulezity vedet i takove veci.
|
|
Ruth |
|
(24.7.2016 15:13:43) Chtějí ti šetrně naznačit, že se jim nelíbí představa, že v osmdesátce, kdy už budou snad mít právo být unaveni, se jim bude doma vyskytovat padesátka, co se dožaduje pozornosti jako pětiletá.
|
kysnutá knedla |
|
(24.7.2016 15:15:18) Zakladateľka žije s rodičmi?
|
Cimbur |
|
(24.7.2016 15:24:21) Ano, al ed myslim, ze i bratr žije s rodiči. Fakt je, ze i já jsem do 30 let měla trvale bydliště a svůj pokoj u rodičů, i kdyz jsem většinu času trávila od nástupu na VŠ na podnájmech a ubytovnach.
|
|
|
Adda6a |
|
(24.7.2016 16:32:22) Ruth - velmi trefne!
|
|
kambala pláááckááá |
|
(24.7.2016 17:22:34) Ruth,vzalas mi to z pusy
|
|
|
Cimbur |
|
(24.7.2016 15:22:02) To je normální. Nech je o tom mluvit. Potřebuji o tom mluvit. Nelze popírat realitu. Málokdo tu je ve zdraví do stovky
|
kysnutá knedla |
|
(24.7.2016 15:23:51) Cimbur, chápem, že "potřebují o tom mluvit". Ale 5x denne?
|
|
Kudla2 |
|
(24.7.2016 15:25:16) Hm, a odkdy o tom člověk "potřebuje mluvit"? Dvacet let předem?
Jako v nějaké rozumné míře dejme tomu, ale nebavilo by mě to poslouchat moc často.
|
Cimbur |
|
(24.7.2016 15:30:55) No me se to moc nechce věřit, ze by to bylo pětkrát za den. Elsini rodiče jsou aktivní, vedou prosperující firmu, maji přátele, chodí na plesy, pořádají grilovacky. Teď se podíleli na oslavách obce, maminka s Elsou pripravily super vystavu. To nejsou rezignovani senioři. Jinak mluvit ma potřebu člověk asi vždy, když zubata obchází okolo, zvláště mezi vrstevníky. Rodiče ted pocítili opad endorfinu po úspěšných oslavách, kde ale také videli mnoho zastaralých rodáku, připomněli si, jak čas letí a některé věci mizí nenávratnu...
|
kysnutá knedla |
|
(24.7.2016 15:33:42) Cimbur, to všetko som o jej rodičoch nevedela, teda - presnejšie - neviem nič jak o Else, tak o jej rodičoch.
|
Cimbur |
|
(24.7.2016 15:35:21) Tak ona často něco zmini, a protože mi jako člověk není lhostejna, pamatuji si to.
|
|
|
Kudla2 |
|
(24.7.2016 15:34:11) Ale jo, občasnej povzdech je normální, ale pokud o tom nemluvěj pořád, tak si to tedy Elsa asi moc bere.
|
|
Cimbur |
|
(24.7.2016 15:34:17) Nejde mi to opravit. Videli zestarle rodáky, zazvzpominali na ty zemřelé, dozvedeli se jistě i nějaké smutné příběhy o předčasných umrtich svých dávných známých.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(24.7.2016 15:28:04) No já nevím, ale co je to "popírat realitu"? Každej jednou umřem a víme to, tak co je na tom k vybavování (krom nějaký akutní situace)?
Přiznám se, že lidi, co 20 nebo 30 let často mluvěj o tom, jak umřou, mě otravujou, stejně tak jako dlouhý hovory o nemocech, a nejsem ochotná to poslouchat.
|
|
|
Anna Veselá |
|
(24.7.2016 15:22:47) To je hodně o osobním nastavení. Mým rodičům je letos 65 a 70, a subjektivně si staří nepřipadají ani jeden.
|
|
libik |
|
(24.7.2016 15:53:23) A proč řeší, co bude za 20 let? Mým tchánům je skoro 90, děda s námi lozí po horách, jezdí na kole, štípe dříví, nicméně se mi svěřil, že by svůj báječný fyzický stav klidně vyměnil za to, že by už 10 let odpočíval v pokoji bez tíhy ze smrti jediného syna, je to relativní.
Myslím si, že touha dožít se vysokého věku je ošidný cíl, člověk si má hledět toho, co je teď.
|
|
Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(24.7.2016 15:54:50) Šťastní to, v dnešní době relativně mladí lidé Doporuč rodičům, ať se podívají na nějaké 100 let staré fotky tehdejších 50 nebo 60+. Tehdy byli lidé v tomto věku oslovováni "velebný kmete". Dnes si je spleteš se zachovalými čtyřicítkami ;-) A taky jim připomeň, že podle moudrých přírodních zákonů tam jednou musíme všichni a proto by si měli život užívat, dokud to jde, aby z něho za těch pár desítek let odcházeli s pocitem, že ho prožili dobře
|
Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(24.7.2016 16:00:37) Jinak, před pár týdny umřela za velice nešťastných okolností moje spolužačka, neměla ani 50. Byla z naší třídy první To mě a manžela taky napadalo ledacos o tom, jak dlouho tu asi ještě pobudeme my. Takže při takovýchto příležitostech se dá chápat, že na člověka padne splín a začne uvažovat o posledních věcech... Ale nesmí se to přehánět, nebo bychom si to taky mohli hodit rovnou...
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2016 16:08:01) Manželovi je 56 starej není a ještě dlouho nemůže být, máme 15 letou dceru. Mamce je 72 a stará taky není, duševně ani fyzicky, jen podle rodného listu je to starší osoba.
Tak nevím, jak vaši.
|
|
Koulička M |
|
(24.7.2016 16:28:43) Větu "stejně už tu dlouho nebudu" slýchávám od maminky cca od svých 16 let. Mamka dost prožívá jakékoliv zdravotní problémy a docela ráda zveličuje (když jí pak doopravdy něco je, tak to zase bagatelizuje) Pokud s tímto lamentováním začne, komentuji pravidelně slovy "ale maminko, nech si ty planý sliby, ty černý šaty z maturáku, co jsem měla mít na tvůj pohřeb už mi dávno nejsou" čímž jí připomenu, že mi tehdy doopravdy doporučovala černé šaty na ples "co kdyby" a je ticho.
Ale taky je pravda, že už mi rodiče (oba skoro 75) ukázali, kde mají důležité doklady, seznamy komu poslat parte, vím kam a jak chtějí pohřbít a podobně. Toto ale proběhlo (na rozdíl od "planých slibů") ve velmi pragmatickém duchu, vzala jsem to jako fakt a bohužel mají pravdu, v tomhle věku neví dne ani hodiny.
|
|
Pam-pela |
|
(24.7.2016 16:35:33) Elso, slýchám to od lidí, co nemají žádný směr, co dál...jakoby smysl života, děti odešly, v práci už nestačí, začínají některé neduhy, ráno se hůř vstává ... Mládí a s tím spojené hezké už včudu.
Některý člověk v tomto věku začíná mít pocit, že to hezké už zažil a nic dobrého ho už v životě nečeká, jen nemoci, utrpení, nemohoucnost....smrt. "Už jen 20 let" Je to o smyslu života...ale to je potřeba zevnitř...zvenčí zase těžko.
|
Anthea |
|
(24.7.2016 17:17:53) Na základě toho, co sem Elsa vždycky píše bych si dovolila souhlasit s Ruth.
Stejně by bylo zajímavé kdyby Elsa taky do své diskuse reagovala na příspěvky řadících alespon jednou.
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(24.7.2016 18:14:04) straší, že za 20 roků už tu nebudou
Já je chápu. Taky (jednomu) synovi podobně naznačuji, že je načase postavit se na vlastní nohy, porotože to stejně jednou přijde, a je snazší to udělat ve 30 než v 50.
|
Stará páka |
|
(24.7.2016 19:25:38) Já jsem slýchala od mého otce, když měl ve 44 letech infarkt, že už tu dlouho nebude. Mně bylo 12 let. Celé mládí jsem si říkala: ty se tu bavíš, a táta třeba už nežije. Žil pak ještě 25 let. Svým dětem nic takového neříkám, jsou dospělí, vědí, že lidé jsou smrtelní.
|
|
|
Kudla2 |
|
(24.7.2016 21:14:28) Ano, v případě Elsy bych to také vnímala jako možné upozornění "osamostatni se, protože tu nebudeme na věky", ale je otázka, zda je toho Elsa vůbec schopna - někdo tu naznačoval, že je nějak nemocná, netuším sice jak, ale reaguje poměrně nestandardně (to není nic proti ní, je to jen konstatování).
|
|
|