| hela, syn 3 roky | •
 |
(13.3.2001 16:13:07)
Ahoj vsetci, mam otazku. Ake rozpravky hovorite svojim ratolestiam na dobru noc? My sme par krat hovorili Cervenu ciapocku (vymyslela som mierumilovnejsiu verziu), ale maly sa aj tak zacal akoby bat vlkov a tak by som radsej nieco mierumilovnejsie. Pravdupoviediac, v ludovej slovesnosti sa toho "mierumilovneho" az tak vela nenachadza (draci, vlci, atd.).
|
| Alena, dvě školačky | •
|
(13.3.2001 22:42:40)
Ahoj Hela,
namiesto klasických rozprávok som často deťom čítavala rozprávky Daniela Heviera, Kristy Bendovej (Čačky-hračky), radi mali príbehy Danky a Janky od Márie Ďuríčkovej a
Martinkovu čítanku od Eduarda Petišku.
Ak nechceš siahnuť po detskej knižke, dám Ti ešte jeden tip - jeden známy svojej dcére vymýšľal príbehy o lesných zvieratkách. Vymyslieť každý večer novú rozprávku bolo síce čoraz ťažšie, ale vraj tie jeho príbehy mali väčší úspech, ako tie z knižiek...
Alena
|
|
| Jitka, Ríša 3 roky | •
|
(15.3.2001 11:23:35)
Ahoj holky, náš Ríša je zatím malý, ale pohádky začíná mít v oblibě. Taky se snažím vyhnout nějakým krvežíznivým, podat je v trochu mírnější podobě, na druhou stranu si říkám - jak poroste, bude si muset zvykat, že život je kolikrát boj a nejde všechno jen tak jako v pohádkách.. Myslím, že trochu strašidelných pohádek neškodí, děti se často hrozně rády "tak trochu"bojí. copak v pohádkách, tam by to snad ani takový problém nebyl, protože děti ví, že je to "jen"pohádka, daleko větší strach mám z televize a počítačových her, které se tváří, že to už není"jako", ale děti to berou jako "skutečnost" a čassto se podle toho chovají.
budu ráda za každý komentář a rady zkušenějších maminek.
ahojky
|
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(15.3.2001 12:26:40)
Mému synovi je už 8 let a pořád má rád pohádky.Od mala jsme četli pohádky na dobrou noc z knížek,anebo jsem mu je povídala a když povyrostl tak jsme začali pohádky poslouchat z desek i kazet.Takže nyní to střídáme.Velice rád se kouká na kreslené pohádky,ale jelikož je to už "mužskej" zajímají ho filmy s bojovím uměním.Chodí na judo a tak denně sleduje "Wolker Texas Renger".I přesto,že tam je i násilí,rozezná už co je dobré a zlé a správné a nesprávné.Nemyslím si,že z dítěte se stane krvilačná bytost jen proto,že v dětství sledoval hnusné zabijácké filmy. Když se na film nepodívá doma,udělá to u kamaráda a doma se nepřizná.Záleží na nás na rodičích,jak své děti vychováme a co jim budeme vštěpovat.
|
|
| Věra, Ivanka 2,5 roku | •
|
(20.3.2001 22:28:40)
Ahoj Helenka a všechny maminky. Dcerce vyprávím o Budulínkovi, o Perníkové chaloupce, ale nejvíce o Roubené chaloupce(tato pohádka o zvířátkách domečku domečku, kdo v tobě přebývá - já myška hrabalka, já zajíček ušáček...se stala oblíbenou). Také vyprávím Červenou karkulku, pokud se vyskytnou zlé postavy (drak, čaroděj - říkám, že je to jenom jako, že je to v pohádce, a věřím, že tomu dcera rozumí).Děti věří všemu, co jim řeknete, proto se musí zdůraznit, že je něco JAKO a co je skutečné, že je to OPRAVDU. Zdraví Věrka
|
|
| Daniela, 2 dcery - 3 a 1,5 | •
|
(27.3.2001 21:12:25)
Já vyprávím dcerce pohádky bez upravování drastických scén - t.j. nezamlčuji, ze vlk sežral Karkulku i babičku, že ježibaba si chtěla děti upéct atd. Dcerka na to reaguje naprosto beze strachu, komentuje to třeba: "to je ale zlobivej vlk", ale problémy jí to nedělá. Pokud bych viděla, že ji to traumatizuje, samozřejmě bych se snažila pohádky trošku upravit. Píšu o tom také proto, že si ještě dobře pamatuju pocity, které jsem při pohádkách měla já jako malá holka, a strach k nim nepatřil - brala jsem to všechno jako pohádku a nepřišlo mi to jako něco strašidelného. Můžu říct, že na mě pohádky mnohem víc působí teď v dospělosti, kdy už člověk rozumí všem souvislostem - třeba taková situace, kdy macecha nakáže otci, aby vyhnal Jeníčka a Mařenku do lesa. Dřív jsem to brala jenom jako informaci, teď když si živě představím, jak by to u nich vypadalo (otec pod pantoflem, citově deprivované děti, zanedbání povinné výživy :-)) tak teprve teď mě z toho jímá hrůza. Nebo když jeskyňky říznou Smolíčka do prstu, jestli už je dost tlusťoučký - taky síla. Dcerka to přejde bez mrknutí oka, jako já kdysi. A mezi námi - já bych se jí spíš bála pustit televizní zprávy, kde se denně objevují daleko horší věci, které bohužel pohádka nejsou.
|
| hela, syn 3 roky | •
|
(28.3.2001 5:20:32)
moj syn tiez nejako specialne nereagoval na vlka a jeho "obed", ale par krat sa stalo, ze nechcel ist sam do spalne, lebo" co ked stade pride vlk". alebo ked sa s tatkom blaznili "vlk uz startuje". a tak si teraz pred spanim hovorime rozpravku o tom, ako babka od nas letela domov a ruzynske letisko nebralo:-) akurat vcera sme sa rozpravali kde vlk byva a ako vyzera a synovi ocividne odpadol kamen zo srdca, ze ten vlk zije v lese a "keby nas pocul, tak radsej utecie". ale mate pravdu, ani na mna v detstve neposobili taketo rozpravky strasidelne. mozno je to vo fantazii dietata...dakujem vsetkym , ktori mi odpovedali.
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)