| Manka+Cipísek | 
 |
(24.11.2014 22:10:32)
Mám 1 dítě, dnes 9-leté dítě. Syn se mi narodil, když mi bylo 20. I když byl manžel vždycky skvělý a vše klapalo, narození syna jsem prožívala těžce. Deprese, zklamání, naprostá nezralost a nedospělost. Ani já ani manžel jsme další nechtěli. Po mateřské jsem nemohla najít práci, bez praxe, bez ničeho, plácali jsme se, jak se dalo. Dodělala jsem si vzdělání a postupně pomaloučku se dopracovala k práci v oboru. Neberu desetitisíce, ale jsme 2 a na běžný chod domácnosti máme. Kdo nezažil nepochopí, jaké to je, žít z ruky do úst, a především nemít před sebou v dohledné době žádné vize, žádné plány, žít ze dne na den. To se opravdu těžko vysvětluje. Teď už je to naštěstí za námi. Problém je v tom, že mi je líto toho, jak jsem se chovala, že jsem si nevážila mateřství, nedokázala ocenit, to co bych měla. Mám ale hrůzu z toho, že bych byla zase bez práce, bez peněz, bez vyhlídek. Neumím si předstvit, že by se starší syn nemohl věnovat svému koníčku, že bych zase žila z ruky do huby, chodila po pohovorech a škemrala o práci. Už nikdy! Tak moc nechci tohle znovu zažívat, že kvůli tomuhle nechci další dítě. A nedokážu se zbavit pocitu viny, že nebudu asi úplně normální, když nechci další dítě, kvůli financím. Pořád se nemůžu zbavit pocitu viny. Jsem zdravá v ideálním věku, "jen" se nechci dostat do situace, kterou jsem zažívala několik let. Neznám osobně žádnou matku, která dobrovolně nemá druhé dítě.
|
| Černá kronika | 
|
(24.11.2014 22:13:43)
Tobě říká rozum ne, ale srdce ano, viď.
|
| Manka+Cipísek |
|
(24.11.2014 22:20:20)
Já pořád doufám, že budu jednou moci třeba pracovat sama na sebe, abych mohla aspoň z části pracovat pořád. Moje touha není tak silná, abych zahodila za hlavu pomalou se rozjíždějící kariéru. Pro někoho je práce jenom nutnost přinést peníze, ale mě to stálo neskutečně nervů a času, tak prostě nedokážu si říct - hurá bude miminko a všechno co jsem dělala do té doby zahodit za hlavu a po mateřské rozšířit řady nezaměstnaných. Ale už mi bude 30 a než si vybuduji takovou pozici, abych byla pro zaměstnavatele natolik důležitá, že bude ochoten mi vyjít vstříc, tak můžu být za reprodukčním zenitem.
|
|
| Černá kronika |
|
(24.11.2014 22:32:26)
Jo, já ti rozumím. Mě taky stálo neskutečně času a nervů dosáhnout vytyčeného cíle, který mě měl někam posunout. Bohužel jsem se snad vrátila ještě kus zpět, ale dovedu si představit, že si sama sebe vážíž za to, co jsi svým úsilím dosáhla a znáš i cenu toho úspěchu. Hele dej si čas, opravdu jsi mladá, jak tady ostatní píšou a dítě můžeš mít za pár let, kdy svou situaci uvidíš s časovým odstupem. Co by mě možná vrtalo hlavou by byl věkový odstup mezi sourozenci.
|
|
|
|
Kdo by měl určovat, co bys měla cítit? Jen ty přece. Pokud se na druhé dítě necitíš a jsi v tom s partnerem ve shodě, je všechno úplně v pořádku. 
V její náručí
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)