| Muumi |
 |
(3.11.2014 9:01:48)
No já bych přidala ještě švédsdké TRYGG. Což je slovo, co mi poslední dobou leze lehce na nervy, protože Švédi chtějí být trygg furt, hlavně aby jim něco neohrozilo tu jejich pohodlnou bublinu, hlavn se nepouštět do ničeho rizikového. Konkrétně několik posledních let pomáhám jednomu klientovi s nákupem pjetých aut ve Švédsku - sežene se tam za v podstatět poloviční cenu něco, co u nás velice obtížně, nebo v mnohem horším stavu. Těm lidem nabídneme, že zařídíme veškeré starosti s registrací (jako že žádné nejsou, protože v rámci EU je to totéž, jako v rámci jedné vesnice), pro auto si přijede k nim domů, dá prachy na dřevo, nechce žádnou záruku. Stejně 95 % z nich jak usylší, že to je na vývoz, tak se vyděsí, že to je děsně komplikovaný a že do toho nejdou...
Jo a máte-li někdo vhodný překlad této překladatelské lahůdky, sem s ní:)
A obdivuju ty z vás, co umí dánsky, pro mě je to furt jak krční choroba, i když se tam teda domluvím, ale dvakrát mě to netěší, strašně těžkej jazyk.
|
| Ema | •
|
(3.11.2014 9:31:47)
TRYGG
bezpecny
spolehlivy= je na to spolehnuti
s HYGGE to nema nic spolecneho, ale muzes to pouzit v kontextu s vyznamem, ze ti je dobre a muzes se s´polehnout na to, ze se nic neocekavaneho, co by tu pohodu narusilo, neprihodi
|
| Muumi |
|
(3.11.2014 10:03:23)
No ale vymysli jedno slovo, které zahrnuje všechny aspekty toho trygg... Já ho fakt neznám. Každopádně u Dánů asi vládne "hygge", u Švédů je zas důležitý být trygg:) Velmi jste mě překvapili těmi popisy oslav, to ze Švédska fakt neznám a zní to mírně šíleně.
|
| Ema | •
|
(3.11.2014 11:40:27)
Jedno slovo neexistuje - teda ve slovniku najdes bezpecny, ale vyznam toho slova cesky neodpovida uplne vyznamu a pouzivani trygg.
Ale tak to je s plno slovy. Podle toho pouzivani se taky pozna hned, kdo nema jazyk jako matersky - pouziva slova, ktera by v cestine (nebo ve svem jazyce) vlastne nepouzil, protoze vi, ze se nehodi.
Co se tyce prekladu, zalezi na tom, v jakem oboru slovo pouzijes, jestli se tam vubec v tom vyznamu pouziva. Treba napr. Tryggt boende - bezpecne bydleni - to bys v cestine nerekla, ale tady to znamena bydleni pro penzisty s ruznym vybavenim, ktere se prakticky nazyva trygghetsboende. Spolehlive to taky neni, ze. Ale znamena to, ze se rodina muze spolehnout na to, ze se jejich dementnimu pribuznemu nic nestane a bude o nej postarano.
|
| Muumi |
|
(3.11.2014 12:37:07)
Já vím, co najdu ve slovníku:) Jen jsem to uvedla jako příklad slova, co jde velice těžko přeložit, protože je to dost kulturně podmíněné. A mě osobně mě s tou jejich trygghet štvou fakt děsně, viz zmíněný příklad s auty.
Lagom je taky dobrý:) na to bych zapomněla.
|
| Ema | •
|
(3.11.2014 15:33:39)
Takovych slov v kazdem jazyce existuji kvanta. Slovnik te pak mate, protoze je pouzivas v domneni, ze vyjadrujes to, cos chtela, a opak je pravdou.
Ja mela pred par lety v kurzu ucitele z Libanonu. Probirali jsme pridavna jmena a hrali jsme takovou hru - popisovali se navzajem, aby ziskali ten cit, ktera pridavna jmena muzes kdy na koho pouzit. Ucel byl napsat zadost o zamestnani a popsat sam sebe. Ucitel vybiral slova ze slovniku a "soutez" o pocet slov vyhral. Ovsem pak je psali na tabuli a vysvetlovali. On napsal CISTOTNY. Vysvetlil ho ale jako CISTY = v jeho reci rozdil neexistoval.
Ovsem do zadosti o zamestnani se nepise ani cisty, ani cistotny - to je prece samozrjeme, nemusim na to poukazovat, ze si meju krk a usi. On sepsal gramatickly spravnou zadost a do popisu svych prednosti napsal, ze je cistotny. Tvrde odmital to vyskrtnou (jeste k tomu takove to typicke "co mi zenska bude co vykladat").
Vyskrtnul to az kdyz jsem poznamenala, ze cistotny je pes. Pes je v arabstine hruba urazka. On se zvedl a s vrazednym pohledem odesel ze tridy.
Druhy den se prisel omluvit. Promyslel si to a pochopil - a vysvetlil mi, ze posledni zamestnani mel nekde v pousti, kde bylo dulezite poukazat na to, ze bude skolu udrzovat v cistote. No a co ja vedela, ze? Taky kulturni stret.
Vyznam slova a jeho pouzivani je vazane situaci a slovnik je nam PRIBLIZNE napomocny. Nejdulezitejsi je vedet, kdy to jde, nebo jestli to vubec jde pouzit.
|
|
| Ema | •
|
(3.11.2014 15:33:39)
Takovych slov v kazdem jazyce existuji kvanta. Slovnik te pak mate, protoze je pouzivas v domneni, ze vyjadrujes to, cos chtela, a opak je pravdou.
Ja mela pred par lety v kurzu ucitele z Libanonu. Probirali jsme pridavna jmena a hrali jsme takovou hru - popisovali se navzajem, aby ziskali ten cit, ktera pridavna jmena muzes kdy na koho pouzit. Ucel byl napsat zadost o zamestnani a popsat sam sebe. Ucitel vybiral slova ze slovniku a "soutez" o pocet slov vyhral. Ovsem pak je psali na tabuli a vysvetlovali. On napsal CISTOTNY. Vysvetlil ho ale jako CISTY = v jeho reci rozdil neexistoval.
Ovsem do zadosti o zamestnani se nepise ani cisty, ani cistotny - to je prece samozrjeme, nemusim na to poukazovat, ze si meju krk a usi. On sepsal gramatickly spravnou zadost a do popisu svych prednosti napsal, ze je cistotny. Tvrde odmital to vyskrtnou (jeste k tomu takove to typicke "co mi zenska bude co vykladat").
Vyskrtnul to az kdyz jsem poznamenala, ze cistotny je pes. Pes je v arabstine hruba urazka. On se zvedl a s vrazednym pohledem odesel ze tridy.
Druhy den se prisel omluvit. Promyslel si to a pochopil - a vysvetlil mi, ze posledni zamestnani mel nekde v pousti, kde bylo dulezite poukazat na to, ze bude skolu udrzovat v cistote. No a co ja vedela, ze? Taky kulturni stret.
Vyznam slova a jeho pouzivani je vazane situaci a slovnik je nam PRIBLIZNE napomocny. Nejdulezitejsi je vedet, kdy to jde, nebo jestli to vubec jde pouzit.
|
|
| Ema | •
|
(3.11.2014 15:48:18)
Vyraz LAGOM v cestine nemame, ale chovame se podobne.
Kazdy vime, kolik si vzit, aby zbylo na druhe.
Zvyky jsou ruzne. U nas jednou byla soucasne na navsteve moje maminka a tchyne s nejmladsi svagrovou pubertackou. U obeda my 4 a moje dve male holcicky =ciste rodina. Holcickam jsem dala na talir, kolik mely za ukol snist. Maminka si vzala 2 brambory a kousek masa a prilohu. Svagrova se rozrehonila pubertackym chechtotem a ukazovala na mamincin talir (mluvit spolu nemohly, nikdo neumel zadnou spolecnou rec). A tchyne ji notovala, sice bez ukazovani. Mamincevyhrkly slzy, sebrala se a odesla. Ja koukala jak spadla z visne.
Tchyne a holka byly zvykle si vzit jeden brambor a kousek masa atd. Kdyz to dojedi, jde misa znovu kolem. MY si bereme, co snime, s ohledem na to, aby bylo stejne moc i pro ostatni, coz bylo.
Pro nas je LAGOM to, co vime, ze snime a s ohledem na to, aby stejne moc bylo pro vsechny. Pro jine je lagom, aby se to postupne odhadovalo a delilo.
Tohle co se tyce toho jidla.
Ovsem to slovo ma podobny vyznam i v ostatnich pripadech - my mame odhad, kdy je vseho az po krk, Dani maji jiny, Svedi opet jiny a pod. Jenze slovo pro to nepotrebujeme, kazdy narod vi, ze "my" vsichni vime, kde toho je akorat. I kdyz to nestymuje s tim akorat u jinych, protoze maji jinou potrebu a jinou miru.
|
|
|
|
| Inaaa | 
|
(3.11.2014 12:03:10)
Spíš jsem myslela, že u Švédů jde o lagom...
Buďte sdílní, ale jen "lagom"
Slovo "lagom" nemá český jednoslovný ekvivalent. Nordstedtův anglicko-švédských slovní překládá slovo "lagom" spojením "just enough", česky bychom řekli "tak akorát". Původ slova lze vystopovat ve vikingských záznamech, v době, kdy v kruhu rodinném kolovala miska s jídlem (lag om/runt) a každý si vzal jen tolik, aby se nasytil, ale přitom zbylo na ostatní. Švédský koncept "lagom" plodí opatrnost. V komunikaci se nám jeví jako zamlklost nebo dokonce jako nezájem, v činnosti jako pomalost a zdrženlivost. Ve skutečnosti se mluvčí zdráhá učinit ničím nepodložené prohlášení a promluvit příliš brzy. Švéd neskáče do hovoru a týž respekt očekává od partnera. Oficiálnímu sdělení či projevu předchází konsensuální " dohoda" všech zainteresovaných účastníků. Tato všeobecně respektovaná pravidla komunikace vysvětlují poklid politické hladiny, prosté slovních přestřelek, osočování a urážek.
I v Čechách je známé přísloví "Mluviti stříbro, mlčeti zlato", málokde na světě platí do poslední čárky jako ve Švédsku. Tato universální pravda je ve Švédsku založena na premise, že smyslem komunikace je pouze přenos vědomostí nebo podání vysvětlení.
Zákony z dánského Jante
Druhým historickým kořenem, který po staletí dodával živiny stromu národní povahy, je tzv. "jantelagen". Jante je malé dánské město, které se stalo populární díky dánskému spisovateli Akselu Sandmosenovi. Ve svém díle z roku 1930 En flykting korsar sin spår [2] popisuje zákony města Jante, podle nichž nebylo možno vychovat své děti s talentem a zručností, aby z nich nevyrostly výjimeční lidé. Ve skutečnosti popsal Sandmosen situaci několik století starou, která fungovala v pracovním prostředí, škole, třídě, rodině.
Nordstedtův švédsko-anglický slovník vysvětluje "jantedalen" jako jedenáctero, které bylo inspirováno závistí a zápecnictvím a dalo by se shrnout do postoje: "Nemysli si, že jsi Někdo". "Jantelagen" má 11 přikázání, z nichž některé lze přeložit jako Nevěř, že můžeš něco naučit svého kolegu, další Nevěř, že někoho zajímáš nebo Nevěř, že jsi lepší než tvůj soused. Lze si snadno představit, jak ponurým místem se městečko Jante stalo. Dánové byli tak rozezleni na autora, že ho vykázali za hranice Dánska a ten se usadil v Norsku. Tím ale potvrdili, že "jantelagen" skutečně existuje.
Zákony z Jante prostupují švédskou společnost, ve které mají mít všichni lidé stejné postavení a stejné příležitosti. Předpokládá se, že budete jako ostatní, přesněji řečeno ani lepší a ani horší. Lidé, na které padne podezření, že se chtějí povyšovat, narážejí na rozhodný nesouhlas, ne-li rovnou zášť okolí.
V zaměstnání může "jantelagen" způsobit potíže, zejména pokud jste ženou nebo nováčkem v pracovním kolektivu. Výchova velí držet se stranou, neukazovat své přednosti a výjimečnost. Pokud se přece jen stane, že prokážete své jedinečné schopnosti, je třeba je "zakrýt" ironickou poznámkou nebo omluvným úsměvem.
Švédové jsou v zásadě velmi poslušným národem, neradi přitahují pozornost, neprotestují a zřídkakdy riskují. Jinak je čekají následky: šikana, odsouzení a vytlačení z kolektivu, pomluva za zády.
http://www.mzv.cz/stockholm/cz/ekonomika_a_obchod/prace_a_podnikani_ve_svedsku/svedsko_pro_obchodniky_a_turisty.html
|
| radka | •
|
(3.11.2014 13:14:55)
jantedalen - tak nějak se mi vybavil socialismus a "jsme si všichni rovni" a "nekaz nám normy"
|
| Ema | •
|
(3.11.2014 15:22:20)
JANTELAGEN je taky takove slovo, ktere je jako razitko na urcite chovani lidi. My to slovo v cestine nemame, chovani ale absolutne ano - a se socializmem nema nic slolecneho. O nejake rovnosti neni vubec rec - spis se jedna o tluceni po kazde vystrcene hlavicce nad normal. Lutheranske "tvoje misto je dano, tak se nesnaz zaujmout jinou pozici.
Naopak skandinavsti socialiste dali tuhle prilezitost sve "tridni" narozenim udelene misto "kdyz nemas titul a pozici, tak ani tvoje deti nebudou mit moznost neco dokazat" opustit. Nadane deti nejnizsi tridy si mohly pozadat o pujcky na studia a stat se akademiky a tim padem ty vyssi pozice ziskat.
Svedi ale s oblibou to slovo pouzivaji i dal, i kdyz kolem sebe jasne vidis, jak to neni pravda. Ja bych to srovnala s pavlacovymi drbnami a babami za zaclonou, ktere te drbou a neodpusti ti ani nit.
A jak receno, uz je to jen slovo. Kazdy vi, co znamena, ale ve skutecnosti te podporujou, aby z tebe neco bylo a neco jsi dosahl.
|
|
|
| Ema | •
|
(3.11.2014 15:40:28)
Tohle je hrozne zajimave tema. Ja mam doma pul knihovny s podobnymi knizkami (bylo to i soucasti meho zamestnani).
Podobna literatura pro finske zamstnance se hodne lisi. Napr. jsou upozornovani na to, ze Svedove jsou ukecani. Ze skacou do reci...
Spanele a lide z jihu jsou upozornovani na to, ze odstup pri diskuzi neznamena, ze Svedove jsou chladni, ale ze normalni postoj je stat asi tak na delku paze, coz Jizani nerespektuji a stoji az moc blizko, naces Sved ustupuje, az je zahnan do kouta.
A plno podobnych hrozne zajimavych kulturnich veci.
Slovo diskuze pro nas znamena vymenu nazoru = s oblibou opacnych, i kdyz spolu souhlasime, hledame argumenty PROTI.
Ve svedstine znamena diskuze si vzajemne notovat, hlavne abychom se neznepratelili, protoze jak se z toho pak vyvleknout?
|
|
| nordica |
|
(3.11.2014 17:25:40)
Inaa, tak Jantelov funguje v Dánsku dodnes, hlavně a zejména ve školách. Ale tak nějak ted´ladí se všemi těmi integracemi, inkluzemi a přizpůsobování se (obvykle njeslabšímu článku), takže je vlastně v současnosti moderní 
|
|
|
|
|
| nordica |
|
(3.11.2014 17:20:18)
Mummi, já bych řekla nespisovně "na jistotu". Auta se do Čech a na Slovensko tahají i z Dánska, tam je to ale větší byrokrfacie a musí se k tomu překládat papíry se soudním ověřením.
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)