| Černá kronika | 
 |
(28.2.2013 23:00:16)
Dívám se na sebe cizíma očima a jsem ze sebe znechucená. Život se mi ubírá jinak, než bych chtěla. Splnilo se mi, že chci mít hodně dětí. Chtěla jsem být dobrá máma, děti odrůstají a já mám pocit, že jsem nedělala všechno správně, že jsem se jim mohla víc věnovat, chtěla bych zastavit čas, nejlépe vrátit čas... Přála jsem si žít ve větším městě, chodit ulicema s rozsvícenými výlohami a potkávat lidi,známý i neznámý, místo toho bydlím na maloměstě, kde v 5 hodin odpoledne nepotkám ani nohu, ulice jsou tmavý a lidi si vidí do talíře a neskutečně probírají kde kdo a s kým..... Chtěla jsem mít práci, která mě baví, kde se budu cítit užitečná a budu si moct říct, že něco umím. Místo toho jsem asociál na pracáku a jediný místo, ze kterýho mi odepsali na žádost, je hospoda, kde se půjdu příští týden ucházet o pomocné práce a umývání nádobí v kuchyni.....
|
| Hr.ouda | 
|
(28.2.2013 23:06:26)
Kolik máš dětí?
Vidíš to, já jsem chtěla zase bydlet na malém městě a ne někde, kde je velká anonymita, ruch na ulici až do noci a všude plno lidí  ))))))))
Chtěla jsem dělat neco úplně jinýho, než co dělám, na svým místě si připadám poněkud nepatřičně ....
"Asociál" na pracáku taky klidně můžu být, v s dnešní nezaměstanností to není žádný problém ....a s místem to mám permanentně nahnutý, ne já odobně, ale naše pracoviště jako takový....zatím to mám jistý jen do konce roku.
Znechucená sebou nejsem - dělám co můžu, níkomu neškodím, snad se mi podaří i občas někomu/něčemu prospět, halt mám svý limity, nedostatky a hlavou zeď neprorazím.
Drž se.
Možná to není znechucení sebou, co máš, možná je to únava.
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:09:46)
Mám tři děti. Jak odrůstají, tak to na mě nějak padá. Když byly malý, tak jsem se kolem nich točila a tím, jak jsem neměla hlídání, tak jsem neměla čas tolik přemýšlet. Dcera je už dospělá, za chvíli odrostou i synové.
|
| Hr.ouda |
|
(28.2.2013 23:12:14)
Tuhle fázi jsem ještě nezažila .....někdy se na ni i , pošetile, těším, a pak se zase děsím .....chápu, že je ti smutno, že bilancuješ, ale nenech se znechutit sama sebou. Znechucený by měl být člověk sám sebou, když někoho podrazí, podvede, apod. ne kvůli tomu, že žije jinak, než si bláhově kdysi naplánoval
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:16:06)
Já mám pocit, že přežívám. Na maloměsto jsem si nezvykla, přestože tu žiju přes dvacet let. Pořád to beru jako přechodnou věc, jako provizorium. Jak to tady proplácám do tý doby než umřu? Co budu dělat?
|
| Grainne | 
|
(28.2.2013 23:19:28)
Já bych ideálně potřebovala obojí, což je naprosto nereálné, nemá cenu měnit, protože jinde by mi chybělo to druhé.
Odsunout se do velkoměsta není úplně nereálné, ale tam zase budu fňukat od jara do podzimu, takhle to mám naopak, fňukám si přes zimu, že chci útulnej byteček v paneláku a světla velkoměsta.
|
| Kudla2 | 
|
(28.2.2013 23:21:22)
Grainne, pro Tebe by bylo ideální, co dělají někteří důchodci - na zimu do města, od jara do podzimu na chalupě 
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:23:36)
Kudlo, to by bylo, ale nejsem důchodce a hlavně nemůžu stěhovat dítě na střední škole, ono je hrozná konzerva a změny nesnáší, navíc na střední to nejde už vůbec.
Navíc plánuju ty koně, tak to jedině panelák s nákladním výtahem.
|
| Anni&Annika | 
|
(28.2.2013 23:24:41)
Gr...kone??? Fakt??? Kde je budes proboha mit??? mezi kytkama u jezirka?
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:27:22)
Vystěhuju motorku.............asi do ložnice a opravíme stodolu na seno. Vpodstatě bych pro koně mohla bez citelné ztráty prostoru upravit jeden obývák.
Ten dole, většina koní po schodech nerada.
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:30:51)
stodolu??? Prosim te, tu jsem prehledla...ta je nekde z druhe strany domu???...nebo vzadu za domem???...nebyli by lepsi psi ke sprezeni?
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:35:59)
Anni, se psy se tu nedá jezdit a vyvážet je do hor je dost náročné. Taky tu líp seženeš seno a zemědělské produkty a pak, to chce řádnou fyzičku, asi už bych to nezvládala.
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:37:29)
a na co kone??? Na zabavu???
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:38:59)
Na ježdění
To víš, na dostihy, ani na vrcholnou drezúru už to asi nebude. Možná si tak skočím přes kládu.
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:39:42)
......ale v klidu, ještě pár let si počkám.
|
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:42:21)
Gr...tak az budou, prijedu s malou....jen aby te nenapadlo je ucit nejakym cirkusackym kouskum, nejak neverim, ze u tebe muze byt neco normalniho....aby ty kone nakonec nechodily po dvou a nekandidovali na prezidenta
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:46:22)
Anni, jak se znám, tak se spíš budou válet u televize a chroupat při tom mrkev.
|
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:46:37)
tak minimálně na senátora.. to už tu jednou bylo
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:47:54)
No to bylo ještě př. n. l. nemýlím li se, tak stará zase nejsem, abyste na mně svedly všechny špatnosti světa a dějin.
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:48:42)
neboj, já vím, že jsi ho tam nevolila
|
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:49:19)
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:51:17)
se loucim, rano vezu dite do skoly..jeste ze uz neni rano takova tma. Dobrou a krasne sny
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:54:11)
Dobrou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tragika | 
|
(28.2.2013 23:31:17)
Grainne, v obýváku bych mohla ustájit stádo koní. Jenže to mám jeden háček - mám ráda jen ta zvířata, která nevyžadují moji péči.
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:32:28)
vešky, blešky, rybenky?
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:33:48)
vesky.......tos nemela psat...jsem si vzpomela, ze mala prinesla ze skoly zapis, ze ve skole jsou vsi a uz se drbu
|
|
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:37:53)
Já mám ráda lidi, kteří nevyžadují moji péči
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:40:10)
Gr...takove lidi neznam...jen moje mamka... a ta se postara i o ty, o ktere se musim starat ja.
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:26:59)
koně na balkoně
|
|
|
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:21:32)
No naštěstí mi nechybí práce, to nepovažuju za středobod života, koneckonců, práce zušlechtila opici, na mně už není co zušlechťovat.
Určitě to tu už ode mně někdo četl - co lidi na tý práci furt maj?
|
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:22:54)
Město mi hrozně chybí, chybí mi i rodina a kamarádky. Sice jsem se všema v kontaktu, ale je to na dálku.
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:25:11)
Taky mi chybí maminka, zvlášť ve chvíli, kdy bych těm svým tady nejraději trhala hlavy, ale maminka by mi tyhle splíny zakázala
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:30:43)
|
|
|
| Tragika |
|
(28.2.2013 23:27:17)
Já třeba město vůbec nepostrádám. Žiju v pidi obci (300 obyvatel). Kdysi jsem si myslela, že se nehnu ze svého bytu z centra Prahy. Nu, hnula jsem se a ráda.
Já bych byla šťasná, kdybych nemusela vytáhnout paty z baráku. Nu, bohužel. Zase jedu do ciziny díky práci, ale už teď se těším na návrat.
|
|
|
|
| Gábi_Smolíková | 
|
(1.3.2013 8:46:44)
tak tohle přesně chápu - taky žiju na maloměstě už skoro dvacet let, předtím jsem žila a vyrostla v Praze. Taky jsem si to představovala jinak a taky se tu necítím doma a vím, že nikdy nebudu. Ale moje děti jo, všechny se tu narodily a všechny ty výhody maloměsta si užívají, jim je tu dobře. Já jsem tu prostě cizí a vždycky budu.
|
|
|
|
|
| Tragika |
|
(28.2.2013 23:10:24)
Já jsem si nikdy žádnou vysněnou budoucnost nepředstavovala. Možná i proto jsem spokojená s tím co mám. Každý den mi život něco dává a zároveň bere.
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:13:10)
Řekla bych, že moje sny byly hodně střízlivý, přesto je to všechno úplně naopak.
|
| Hr.ouda |
|
(28.2.2013 23:14:34)
dobrou noc zatím.
|
|
|
| Hr.ouda |
|
(28.2.2013 23:13:32)
já jsem taky nikdy nic vysněného neměla,myslím to ve smyslu, čemu bych dala přednost.
Obecně jsem docela spokojená, hlavně aby to vydrželo apson tak, jak to je
|
|
| Tragika |
|
(28.2.2013 23:14:18)
Když by se mně někdo zeptal, co je na tom mém životě fajn, tak znám odpověď. Mám zdravé děti a celý život jsem dělala jen to, co mne baví. Tu druhou věc považuju za naprostý luxus.
|
| Anni&Annika |
|
(28.2.2013 23:21:02)
no nevim...ja svuj zivot nikdy neplanovala, proste jsem zrovna delala a zila to co prislo. Kdyz jsem po MD nemohla najit praci, jen jsem si rekla, ze na me asi nekde ta prava ceka. Proste, ze to co je ma asi nejaky duvod, proc to tak je. Ziju, da se rict, pritomnosti a tesim se z toho co mam. Dve uzasne deti a skveleho manzela k tomu. Nepremyslim o tom co bude, az bude mala z domu. Ta velka uz je /jeste nez byla mala/ a proste jsem to brala jak to je. Fakt jsem se kvuli tomu pred tim ani ted netrapila, ani jsem kvuli tomu nesmutnila. Kazdy ma pravo na svuj zivot, ale me dite je to stale
|
|
|
|
|
| fisperanda | 
|
(28.2.2013 23:12:57)
To je klasická vyčerpanost, zvlášť když máš před sebou něco, do čeho se ti moc nechce. To znám. Pak se zdá, že nic není dobře.
Hlavu vzhůru, bude líp, už se blíží jaro 
|
|
| NovákováM |
|
(28.2.2013 23:14:26)
myslim ze jsi hlavne smutna a otravena - logicky - z hledani te prace. uz aby bylo jaro
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:16:26)
Taky to mám - ze zdlouhavýho čekání na jaro. Pohne se zem (ve smyslu ožije), ožiju taky.
Dítě dospívá a zlobí a děsí a jako bych to nezažila, zmatkuju a vyčítám si a vůbec.
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:18:19)
ta roční doba v tom určitě hraje velkou roli... zima dloooouhá, do jara ještě daleko, sluníčka málo - ideální semeniště depresí... drž se...
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:15:48)
Přezdívko neboj, bude líp... hele, teď je takový blbý depresivní období roku, to taky nepřidá.
Nevím, jestli TI to pomůže, ale jestli se Ti povedla nějaká část života, tak je to ta důležitější.. máš děti, partnera, jste zdraví.. zní to jako blbý klišé a možná i je, ale kdyby měl člověk tohle všechno vyměnit za úžasnou kariéru, tak by asi neměnil.
To, že máš pocit, žes něco mohla udělat líp, to myslím známe všichni rodiče, já teď aktuálně mám taky pocit, že něco dělám blbě, respektive že jsem to mohla dělat mnohem líp, a že tím moje dítě trpí.
A asociál nejsi, neblbni... to, že jsi na pracáku, přeci z Tebe nedělá žádného asociála, holt se Ti zrovna nevede, ale pak se to zas v dobré obrátí, neboj 
|
| Tragika |
|
(28.2.2013 23:21:16)
Taky bych řekla, že jde jen o přechodné období. Člověk musí vysílat pozitivní signály i když ryje držkou v zemi. Jen tak se totiž můžeš odlepit. Já jsem se vždycky smála řečem ala - Když něco chceš, tak toho dosáhneš. Už jim věřím. Řekla jsem si, že budu dělat to a to a že v tom budu nejlepší. Věřím tomu a zdá se, že nejsem sama....
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:29:33)
Já vím, co chci dělat, něco jsem pro to určitě i udělala a místo toho se jdu příští týden informovat do hospody na místo pomocné síly v kuchyni. Nechci se ofrňovat, uvidím, co bude za podmínky, jen je mi děsně líto mých ideálů a plánů posledních pěti let.
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:31:15)
tak tu hospodu ber jako odrazový můstek, ne jako konečnou
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:33:40)
Kudlo, to je bohužel konečná. Jak se můžu z hospody odrazit do zdravotnictví? V dnešní době? Bez praxe? Všechno postupně zapomínám.
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:48:06)
Přezdívko,
když u Tebe je problém, že jsi ještě ani nezačala a už dopředu VÍŠ, že to nepůjde a že to bude průser.
S tím je pak těžký něco dělat... sebenaplňující proroctví, to bohužel funguje.
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:50:58)
Mám asi nešťastou povahu - jsem pesimista, introvert a hrozně málo si věřím. Možná se mám i málo ráda. O to víc mě to štve, že to o sobě vím a nějak to nedokážu změnit. Jak si mám dodat sebevědomí?
|
| Kudla2 |
|
(28.2.2013 23:52:37)
to nevím, ale kus ti ho pošlu, koukej
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:54:28)
Díky. To je tak, když všichni už doma spí a já si tu bilancuju.....
|
|
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:53:45)
Přezdívko, no větší pesimista a introvert, než já, nejsi docela určitě.
Jsem měla období, kdy jsem si z podobného stavu prakticky udělala životní program. Teprve, když mě to začalo poněkud nudit a lezla jsem na nervy i sama sobě, jsem se z toho vybabrala.
|
| Hr.ouda |
|
(1.3.2013 7:56:16)
|
|
| aky | 
|
(1.3.2013 8:22:18)
Tak to ja som introvert so sklonmi k exhibicionizmu.
|
|
|
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:51:17)
Kudlo, to je typický "křeček v kolečku", z toho se fakt špatně hledá cesta ven.
Zase když jsem z toho kolečka nakonec tak trochu násilím vypadla i já, dá se z toho určitě nějak vylézt, ale jisté typy, jako třeba já, musí nejdřív najít asi tak 1 000 + 1 důvod, proč to nejde.
Ten 1 002 je pak ale funkční.
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:32:01)
Nemáš náhradní program? Pokud možno nezávislý na jiných, což je zrovna práce dost často.
|
|
| Tragika |
|
(28.2.2013 23:32:26)
Přezdívko, jaké plány to byly a proč si je nerealizovala?
|
| Černá kronika |
|
(28.2.2013 23:39:41)
Neměla jsem se stěhovat. Já to snad podvědomě i tehdy věděla, ale myslela jsem, že si zvyknu. Mám jen jedno místo "doma" a vnitřně to nemůžu změnit. Moje sny a plány byly úplně obyčený, budu bydlet TAM, mít děti, manžela, chodit do práce....
|
| Grainne |
|
(28.2.2013 23:44:43)
Tedy...............já jsem neměla dělat věcí...............
Když to zcela přesně vyhodnotím, měla jsem někam zalézt do ústraní a meditovat. To je tak akorát program pro mě.
Jenom nějak nevím, proč bych to měla dělat, protože nirvánu pořád se a ne vstřebat.
Když ono je hrozně nepřípustné nemít cíle a jen se tak zbytečně poflakovat světem. Zaručeně je to způsob života, jak se dostat do konfliktu se zákonem.
|
|
|
|
| Sam01 | 
|
(1.3.2013 10:18:00)
Přezdívko,
zrovna ve středu kolem desáté dopoledne jsem na tebe intenzivně myslela. Jela jsem v autě a poslouchala Radiožurnál,kde říkali,jaká je poptávka po domácích ošetřovatelkách. Zkusila sis třeba dát inzerát na domácí péči?Nebo zkusilas zajít na váš sociální odbor s tím,že nabízíš své služby pro případné zájemce? Když jim tam necháš kontakt,tak nic neriskuješ,ale můžeš třeba získat.
Nevidím jediný důvod,proč bys ze sebe měla být zhnusená. Prostě děláš maximum a,že se ti zrovna moc nedaří je věc okolností a ne toho,že bys ty nebyla připravená. Nevím jaké jsi při hledání vyčerpala možnosti,ale rozhodně bych neházela flintu do žita. Dala bych si inzeráty a aktivně hledala dál.
A co se bydliště týče,zkusila bych si najít nového koníčka a partu lidí stejného naturelu.
Vydrž za chvilku bude jako a sluníčko a hned to bude příjemnější.
|
|
|
|
|
| Su-elin |
|
(28.2.2013 23:34:23)
Cítím se podobně,i s tím,že jsem snad nechtěla,tak moc,i s tím,že je to ,,zatím",,provizorně"(25let),že až ,,potom"...(v šedesáti,asi).To asi číst nechceš.I když,mě to pomáhá,když vím,že nejsem jediná na světě.
|
| Tragika |
|
(28.2.2013 23:37:36)
Šejlin, kdyby mi někdo před dvaceti lety ( to jsem byla v tvém věku) řekl, co budu dělat dnes, myslela bych si, že se ten člověk zbláznil.
|
|
|
| Binturongg | 
|
(1.3.2013 0:00:33)
Ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemožnost práci najít, se řadí do top žebříčku lidských tragédií a frustrací. Hned po ztráty blízkých osob.
Na dalším místě ne dlouhodobá nespokojenost v zaměstnání.
Z toho logicky vyplývá, že musíš být otrávená, ale zkus to nebrat tak, že jsi otrávená sama ze sebe, jelikož to zavání sebeobviňováním, což je zrovna u hledání práce (z reálného nadhledu) děsná blbost.
Jenže pokud v tom jsi zabředlá, můžeš si 100x opakovat racionální argumenty, že se Ti to neděje proto, že bys byla špatná, nekvalitní a divná, stejně to moc nepomůže.
Nejlepší by asi bylo brát to, co Tě čeká jako jakousi mezistanici, která bude mít i své výhody (seznámíš se s novými lidmi, poznáš něco nového, budeš vydělávat alespoň nějaké peníze...) a mezitím se pořád můžeš ohlížet po jiné práci, která by Tě naplňovala... 
|
| Kudla2 |
|
(1.3.2013 0:03:23)
hlavně ten poslední odstavec.
Potkáš nový lidi, nikdy nevíš, jakým směrem Tě to nakopne.
|
|
|
| Pawlla |
|
(1.3.2013 5:37:17)
A je znechucená ze sebe ten správný termín?Vždyť za věci,které popisuješ nemůžeš.Já vím,že je to těžké,ale nebude to trvat věčně,vydrž
|
|
| 77kraska |
|
(1.3.2013 6:44:52)
az vysvitne slunce, bude lip
clovek aby radeji nepremyslel, jake mel zamlada idealy a co z toho zustalo...kdyz se zamyslim, tak nejlepe moje idealy splnovala prace a partnerstvi, co jsem mela do 30...ale nevazila jsem si toho, porad jsem chtela neco lepsiho, tak mam nakonec uplny opak svych idealu, v praci nepomaham lidem, jak jsem chtela, a v partnerstvi nemam kamaradstvi a spolupraci, jak jsem si predstavovala
|
|
| Hannah+Onďa+Vašík | 
|
(1.3.2013 7:50:54)
Bilancování na konci zimy bez sluníčka...
Kydy o tom, jak děti vyletí a rodičové si mohou začít užívat nejsou to pravý co bys chtěla slyšet, co?Nicméně...chápu Tvoji potřebu vytrhnutí z letargie, ať je to cokoliv.Mě z tohodle stavu pomáhá udělat něco, co mě samotnou překvapí...nechat všechno jak je-bordel v bytě, dítě na hlídání a jedu si někam vlakem.Sama nebo někoho v tandemu, to už podle stavu.
Nemůžeš vypadnout?
|
|
| MrakovaK | 
|
(1.3.2013 8:03:28)
já se na sebe raději cizíma očima nedívám..
|
|
| Manka+Cipísek | 
|
(1.3.2013 8:38:21)
Nějak jsem to odklikla dřív.
Cítím se velice podobně. V životě mi nikdy nevyšlo to co jsem chtěla. Nikdy jsem nechtěla mít brzo děti, ale otěhotněla jsem v 19. První dva roky na rd byla hrůza, neustále proplakané noci, zavřena doma v cizím městě, bez přátel s věčně ufňukaným dítětem. Zkrátka naprosto nezralá a nepřipravená na mateřství. Zařekla jsem se, že druhé už nikdy. Teď je cipískovi 8 a já svého rozhodnutí lituji. Teprve teď ve škole se na něm projevuje, jak vůbec neumí komunikovat s vrstevníky, nezapadl do kolektivu a já si vyčítám a VÍM, že za to můžu já, byla to moje rozmazlenost a pohodlnost, nedokázala jsem si něco odříct, aby on měl sourozence. Teď už je pozdě na to, protože sourozenec s tak velkým věkovým rozdílem už tu sourozeneckou roli nehraje, je to spíš jakýsi další "dospělý".
Protože jsem šla na rd hned po střední, strašně špatně jsem sháněla práci. Bála jsem se jít na vš, že to nezvládnu, tak jsem chodila na jazykové kurzy. Z toho si dneska nikdo na zadek nesedne. Věci se začaly trochu hýbat, když jsem sebrala odvahu a na tu vš šla. Během ní jsem měla slušnou práci, nejprve 1 pak druhou a to dokonce v oboru. Velmi jsem si toho vážila. Přesto, že jsem dělala co jsem mohla, panu šéfovi jsem se znelíbila (dodnes jsem nepochopila, co jsem udělala špatně). Vštípal mě z firmy nechutným způsobem. Myslela jsem si, že se z toho nějak otřepu, ale nejde to. Je to už půl roku. Hledám si jinou práci, chtěla bych dělat to, co v minulé práci. Cítím, že mi dřepění doma škodí ve všech směrech. Sebevědomí na nule, mám pocit, že jsem úplně k ničemu, nemám do ničeho chuť, mám pocit, že stejně nic nemá smysl. Sice práci hledám, ale v koutku duše, mám strašný strach, že udělám něco špatně, co se mýmu šéfovi nebude líbit a dopadnu stejně jako předtím. Přitom jsem vždycky poslouchala, vždycky jsem dělala co jsem měla, nikdy jsem si nevzala očr, chodila do práce včas... Zkrátka jsem dělala co se má. Tak proč? Trápím se, bojím se jít do další práce, v koutku duše mi vyhovuje být doma, kde na mě "nikdo nemůže", ale vím, že takhle se žít nedá. Jediné co mě drží nad vodou je manžel, který mě má rád a syn. Nemít je, tak už si uvážu šutr kolem krku a půjdu se utopit do toho našeho kačáku, protože co se mnou že jo, když jsem úplně k ničemu. 
|
| Jaana2 | 
|
(1.3.2013 8:55:54)
Holky neblázněte .... zkuste opravdu připustit, že je to přechodné období ... jistě, každý má nárok na to, aby mu nebylo občas do skoku, zvlášť, když je situace "k ničemu" dlouhodobá ...
Kdysi mi někdo poradil, když jsem se pitvala v tom, co jsem měla udělat jinak/co jsem udělala špatně ... abych si řekla, že v té konkrétní době, kdy se to stalo, jsem udělala to, co jsem mohla nejlepší a nemohla jsem jinak , prostě si nevyčítat co bylo, to člověk stejně nezmění ....
osobně mi tedy pomáhá / i když si nejsem jistá, jestli je to úplně košer/ , že vím, že x lidí na tom je daleko daleko hůře než já. Vycházím z toho, že mám kde bydlet ( což vy : Přezdívka, Manka a další)máte taky, sice by bylo lepšejší bydle ve vile se zahradou ale i tak, mám suchý a teplý byt ... mám zdravé děti ( což máte taky) což jiní ne a toho trápení co s tím je jsem nikdy nezažila a jsem tomu nesmírně vděčná , mám tedy práci, sice naprosto běžnou, ale našla jsem tam spoustu fajn lidí, se kterými máme přibližně stejné životní názory a nikde není psáno, že např. v hospodě nebude dobrá parta a neužije se tam spousty legrace ... a na rozdíl od vás třeba nemám ani manžela ani partnera , tady mi to nevyšlo a co, mám se hroutit? Život jsem tomu přizpůsobila a je to.
Jako vážně, nejdůležitější je překročit ten kruh. Jistěže hodně záleží na štěstí a takové ty řeči "jaký si to uděláš, takový to máš" mají hlavně ti, co jim vychází všechno tak jak chtějí. Ale je i fajn, když naopak člověk dokáže vyjít s tím, co má k dispozici. Dá se to naučit, když to člověk nemá přirozeně v sobě, můžu potvrdit z vlastní zkušenosti.
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 8:59:14)
není dobré obracet vztek a agresi proti sobě
jj, z toho můžou i být nehezký nemoci
Přezdívko a radost z toho, jak děti rostou a osamostatňují se nemáš? Vždyť třeba to může být právě super pocit, jak dobře si vedou, ne?
|
| Černá kronika |
|
(1.3.2013 9:04:10)
Jasně, že mám radost, že děti jsou (zaťukávám)zdravý a v podstatě se jim daří.Nemám radost ze sebe, připadám si prostě neschopná a k ničemu.
|
| Manka+Cipísek |
|
(1.3.2013 9:14:09)
Přezdívko, zkusila jsi nějakého psychologa? Já o tom uvažuju, protože sama se nějak nedokážu už pozitivně nalaďovat a hlavně mám komunikační problémy, nedokážu se prosadit a nevím si sama se sebou rady. Pomůže psycholog? Má to smysl?
|
| Eržika. | 
|
(1.3.2013 9:21:36)
Určitě, ale je nutné pečlivě vybírat, nemusíte si "sednout".
Mě vyhovují i různé skupinové "terapie" - sebepoznávací kurzy, pod vedením kvalifikovaných lektorů, protože si lze vyslechnout i jiné názory a společně sdílet.
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 9:24:04)
Eržiko to bude taky kus od kusu ... bych nejela na skupinovou terapii ani zadarmo a představa za to ještě platit
|
|
|
| Černá kronika |
|
(1.3.2013 9:24:44)
Já nevím. Vnitřně k psychologovi nechci, nedokážu si představit, že bych před ním odhalovala svoje myšlenky, svoje problémy. Proto je pro mě přijatelnější napsat to např. sem na Rodinu, protože je to anonymně. Vyhovuje mi, že tady slyším názory napříč, přečtu si všechny úhly pohledu. U psychologa bych vyslechla jen jeho názor a jak mám vědět, že zrovna ten bude správný, že mě nasměruje dobře.....?
|
| Eržika. |
|
(1.3.2013 9:28:09)
Psycholog Ti Přezdívko neřekne svůj názor - nechá tě vhodnými technikami, aby jsi k němu došla sama, aby jsi se podívala na věci jinak, konfrontuje Tě s Tvými myšlenkami, ale neřekne Ti, co máš konkrétně dělat.
Toť moje zkušenost.
|
|
| Epepe | 
|
(1.3.2013 9:28:17)
Psycholog obvykle nesděluje žádné názory ani návody. Jen ti pomůže se zorientovat a najít sama pro sebe momentálně tu nejvhodnější cestu.
V tom ti Rodina naopak pomoci nemůže, protože zná jen malou výseč tvého života, tvých problémů i radostí ... takže většina diskuzí je jen takové hádání z křišťálové koule.
|
|
| . . |
|
(1.3.2013 9:39:19)
Přezdívko, připojuji se k upozornění dalších diskutérek, že dobrý psycholog ti nebude říkat svůj názor, ale pomůže ti najít tvoji cestu k tvojí spokojenosti.
|
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(1.3.2013 8:59:20)
"a takové ty řeči "jaký si to uděláš, takový to máš" mají hlavně ti, co jim vychází všechno tak jak chtějí"
Například já jsem ta výjimka potvrzující pravidlo
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 9:08:11)
bul tak jasně, vždycky je nějaká vyjímka ...
jasný je, že pokud budu brečet, že je všechno špatně, tak všechno špatně pravděpodobně bude, na druhou stranu někdy můžeš jásat ( a pracovat na tom) od rána do večera, jak bude všechno dobře a ono není ... tady právě nastupuje to příslovečný štěstí.
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 9:10:48)
a tady zas teda jsem přesvědčená o tom, že někdo nemá v sobě tolik náboje, aby vydržel roky a roky v nepohodě s myšlenkou na to, že je to přechodné a bude líp a může to takového člověka nadobro zlomit. Že se snaží a nic ... může ho samozřejmě hřát, že si leští karmu a v příštím životě se bude mít líp, ale někomu nepomůže ani to
|
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 9:10:48)
a tady zas teda jsem přesvědčená o tom, že někdo nemá v sobě tolik náboje, aby vydržel roky a roky v nepohodě s myšlenkou na to, že je to přechodné a bude líp a může to takového člověka nadobro zlomit. Že se snaží a nic ... může ho samozřejmě hřát, že si leští karmu a v příštím životě se bude mít líp, ale někomu nepomůže ani to
|
|
| CPO |
|
(1.3.2013 9:12:45)
Zakladatelka psala, "jsem ze sebe znechucená".
Na tom může popracovat a změnit to, i kdyby jinak všechno bylo na houby.
Ode mně to rozhodně nejsou "knížecí výkřiky".
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 9:22:50)
Bul jasný, ale píšu i o tom, že někdo v sobě prostě tolik síly nemá, ať už z jakéhokoliv důvodu.
Beru to asi tak, jako někdo prostě je chytrý od přírody a někdo ne a nemá prostě mozkovou kapacitu na to, aby třeba dokázal to, co ten první i kdyby spal s učebnicí matiky pod polštářem. Myslím si , ža každý člověk má své limity , na kterých samozřejmě může pracovat, ale někdy prostě ta snaha, byť je sebevětší, tak to prostě "nedá" .
Nevím, asi jsem s lety víc a víc tolerantnější ... nebudu tedy tvrdit, že KAŽDÝ může zvládnout cokoliv, co třeba zvládnu já
|
| CPO |
|
(1.3.2013 9:28:27)
Jaani, já netvrdím "že KAŽDÝ může zvládnout cokoliv".
Ale mám vyzkoušeno, že stěžováním si na Rodině se život nevyřeší.
Pomohla jsem třeba přezdívce předělat životopis. Ale ty bloky a omezení, které má, musí CHTÍT řešit a vyřešit, třeba za pomoci nějakého dobrého psychologa nebo životního kouče. Zase - nejjednodušší by bylo říct "u nás na maloměstě žádný není". Jasně, ale jsou různé možnosti koučování na dálku (přes telefon/internet), je možnost dojet za někým někam...nejsou peníze, OK, tak holt vzít to mytí nádobí a odkládat stranou...prostě postupně.
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 9:30:41)
Bul ale zas uznej, že fňukání na Rodině má taky něco do sebe
|
| CPO |
|
(1.3.2013 9:31:54)
Jaani, mně je upřímně jedno, komu bude v životě stačit fňukání a komu ne. 
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 9:40:33)
Ale já nepíšu o tom, jestli někomu stačí fňukat nebo ne. Píšu o tom, že není od věci si mít kde pofňukat. V reálném životě o to okolí moc nestojí, aby mu vedle někdo fňukal, doba je nastavena na výkon a celodenní úsměv od ucha k uchu a fňukající ten pohled kazí. Proto je Rodina fajn, že tu člověk může fňukat dlouhodobě .. dostane se mu jak politování ( protože x dalších takové situace také zažilo, zažívá, takže mají pochopení) tak rady, co by bylo možné dělat dál, tak i jednu za ucho, že fňukáním se nic nevyřeší a ať se kouká vzpamatovat ... pak už bude na tom konkrétním jedinci, jestli si a co si z toho vezme ...
Někdo zatne zuby a najde se hned , někdo tu bude chodit fňukat rok než sebere sílu a začne něco dělat a pak jsou pravděpodobně typy lidí, kteří budou fňuka celý život ... ale to už je na každém.
osobně mám za to, že pokud by se Přezdívka zbytečně neutápěla ( a to dlouhodobě) v pesimismu, že by mohla být už o kousek dál. Ale tak asi potřebuje takovou dlouhou dobu, no. Já bych do hospody klidně pracovat šla, kdysi jako studentka jsem chodila na takové brigády a vím, že takováhle práce by mi nevadila a pokud by tam byli fajn lidi tak ani dlouhodobě ... Třeba tohle bude ten nový krok, který je potřeba
|
| Černá kronika |
|
(1.3.2013 9:53:01)
No, uvidím, jaký budou mít v té hospodě podmínky. Každopádně mě ta práce vnitřně nedá pocit, že něco umím, že jsem se k něčemu dopracovala, že má snaha k něčemu byla. Hodím se fakt jen k tomu mytí nádobí. Možná to tu neumím dobře popsat a vyznívá to jinak, než to myslím. Já to všechno nedokážu napsat ani sem, vždycky to pak před odesláním smažu...
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 10:00:38)
Přezdívko tak si to obrať ... budu mýt nádobí, aby bylo čistý a lidi nedostali žloutenku, budou chodit rádi do té mé konkrétní hospody, pokud se při tý příležitosti na někoho usměju, zlepším mu den ... když budeš pak sama víc v pohodě , tak se můžeš odpíchnout dál ... půjdu na pohovor např. do toho zdravotnictví už s myšlenkou, že když dokážu zajistit plynulý běh kuchyně, dokážu zajistit i péči o čistotu nemohoucího člověka , jsem totiž dobrá v tom co dělám, ať je to kuchyň nebo nemocnice.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(1.3.2013 10:07:54)
Přezdívko, já tě chápu, jak to myslíš. Znám takové znechucení ze sebe sama. Ale zkus to brát tak, že někdy prostě věci nevyjdou, i když se člověk snaží. Že není chyba v tobě, ale prostě se všechny okolnosti dohromady momentálně tak sešly. Představ si třeba lidi za minulého režimu - také jich spousta musela dělat podřadná povolání, přestože by se rádi realizovali jinak a něco dokázali, ale okolnosti jim nepřály. Zkus to brát jako momentální situaci, která se ale do budoucna může změnit, nerezignuj, časem můžeš najít východisko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| zvířevdíře |
|
(1.3.2013 10:09:40)
Manko, chápu, že nezaměstnanost člověka ubíjí, ale pokud jde o syna - myslím, že není dobré si jeho "problémy" ve škole dávat za vinu kvůli absenci sourozence - spíš je prostě introvert a je třeba ho tak brát. Já mám taky tyhle sklony vyčítat si, když děti nejsou v optimální pohodě (i když jsou třeba nemocné) a myslím, že to je jedna z věcí, která se dost negativně podepisuje na našem vzájemném vztahu. Jinak, pokud se cítíš ještě na jedno dítě, klidně ho měj teď, nevěřím, že by vztah mezi sourozenci závisel čistě na věkovém rozdílu.
|
|
|
| Berda-Berda | 
|
(1.3.2013 8:46:34)
zimni spleen... neber ho moc vazne!
To zakladni se Ti v zivote podarilo, co by za to kdo dal ! A niceho nelituj, nejake coby kdyby zpetne nema smysl. Ted uz nevidis vsechny okolnosti. Ja si take obcas vycitam, ze jsem se mohla detem treba vic venovat, ale kdyz hodne zastaram v pameti, tak jsem treba v dane dobe rekonstruovala byt, mama skoncila v nemocnici, proste clovek delal v dane chvili co mohl a zpetne uz si spoustu veci nepamatuje.
Ted zacni pracovat na sobe. Pokud neprichazi stehovani do mesta v uvahu( jestli si teda to velkomesto taky nejak moc neidealizujes), tak se zapoj u Vas ve meste. Nejaky dobrocinny spolek? Chce spomahat, bez predcitat do nemocnice nebo do domova duchodcu... treba se tak priblizis sve vysnene praci ve zdravotnictvi.
A lepsi delat cokoliv, i myt nadobi v hospode nez cekat na pracaku.
|
|
|
| Epepe |
|
(1.3.2013 8:53:47)
Jsi logicky vláčena nepříznivou situací, kterou máš asi jen malou možnost změnit.
Vše již bylo napsáno, ale chtěla bych zmínit jedno: není dobré obracet vztek a agresi proti sobě.
Často tu zakládáš témata, v nichž nadáváš na všechno a všechny okolo, je vidět, že v sobě máš hodně zloby, znechucení, strachu, nejistoty. Ale teď to neotáčíš proti zlému světu, ale sama proti sobě a to ti škodí.
Snaž se mít ráda. Nikdo tě nikdy nebude mít rád jako ty sama sebe.
|
|
| CPO |
|
(1.3.2013 8:57:34)
" Život se mi ubírá jinak, než bych chtěla."
No, budeš ho muset přestat nechat "SE" ubírat a aktivně na něm změnit...ne něco, ale VŠECHNO, co ti brání žít "jinak, než bych chtěla".
To za tebe nikdo neudělá.
Mně "se" život 42let ubíral "blbým" směrem. Tak jsem si koncem minulého roku sedla, vzala si blok a tužku a sepsala si svoje představy o lepším "ubírání se", ale nejen ty představy, taky všechny konkrétní kroky, který bych musela podniknout...rozcupovala jsem si to na atomy, a ty atomy postupně zpracovávám.
Hele, uplynuly pouhé 2 měsíce, a jsem úplně jinde...a to jsem teprve na cestě.
Dej se do toho taky!
|
| Medunka_ | 
|
(1.3.2013 9:03:34)
Bulgur,
No, budeš ho muset přestat nechat "SE" ubírat a aktivně na něm změnit...ne něco, ale VŠECHNO, co ti brání žít "jinak, než bych chtěla".
Víš, jak je v té modlitbě - dej mi sílu změnit, to co mohu změnit a nauč mě smířit se s tím, čím nemůžu nic dělat.
Prostě všechno nezměníš, karty už jsou nějakým způsobem rozdané. Je ale taky chyba sednout si do kouta a jen brečet...
Důležité si je podle mě vyjasnit, co mohu a nemohu změnit, připadné jaké malé krůčky lze udělat k nápravě. Možná, že v konečné důsledku se všechno změní - ale viděla bych minimalističtěji :-D.
|
| Epepe |
|
(1.3.2013 9:15:56)
Medunko, jasně, že nemůžeš všechno měnit.
Ale Bulgur má pravdu v tom, že když nemůžeš měnit to okolo, máš ještě pořád vždycky možnost měnit SEBE.
Ovšem chápu, že někdy není dost sil ani na to.
|
| Eržika. |
|
(1.3.2013 9:24:59)
Jedna knížka, je v PDF:
http://www.slovmodels.sk/data/cesta_k_lasce.pdf
|
| Agnesss |
|
(1.3.2013 9:31:15)
Eržiko, Cesta k lásce je knížka, která mě hrozně moc oslovila, podle mě je úžasná, dělala jsem si z ní i výpisky . Rozhodně doporučuju přečíst.
|
| Agnesss |
|
(1.3.2013 9:34:43)
Čtu teď knížku od Alana Aldy "Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou" - taky mě to baví, on je takový pozitivní člověk.
Píše tam třeba: "Je to takhle: Život je absurdní a bezvýznamný a plný nicoty. Možná ti to nepřipadá jinak užitečné a povzbudivé, ale podle mě to takové skutečně je - protože je to upřímné a protože tě to popíchne.... Oslovovala mě myšlenka, že život je bezvýznamný, dokud mu nějaký význam nedáme sami, svou existenci si musíme stvořit sami."
|
|
| Eržika. |
|
(1.3.2013 9:37:37)
Jo, Agnesss, mě taky, čtu si některé kapitolky (Nesuďte ) porád dokola, proto jsem měla radost, že jsem ji našla celou na netu.
|
| Agnesss |
|
(1.3.2013 9:43:56)
Mně jí půjčila kamarádka, a ta knížka mě tak nadchla, že jsem si jí koupila.
Např. "Ve vašem životě není jediného okamžiku, kdy byste neměli všechno, co ke štěstí potřebujete. Pozornost soustřeďujeme na to, co nemáme, místo toho na to, co máme. Šťastnými či nešťastnými vás nečiní svět a lidé kolem, ale to, co se vám odehrává v mysli."
nebo
"Srovnej vznešeně klidnou a prostou nádheru rozkvetlé růže se stresy a neklidem svého života. Ta růže má dar, který vy postrádáte, je naprosto spokojená jako to, čím je. Nemá ani tu nejmenší touhu být něčím jiným."
nebo
"Mylné přesvědčení - budu šťastný, až se mi vyplní všechna má přání. Není to pravda. Jsou to naopak právě tato přání, která z nás dělají člověka plného napětí, marnosti, nervozity, obav."
|
|
|
|
|
|
|
|
| Citronove koliesko | 
|
(1.3.2013 9:02:27)
A tak ja by som to brala pozitívne. Koľko rokov majú deti? Počkala by som kým odrastú (do 18 tich) a buď by som sa presťahovala tam kde je práca akú chcem alebo by som si našla prácu niekde v zahraničí. Opatrovateľky sú žiadané (Nemecko, Rakúsko). Môžeš sa realizovať, už nebudeš za nikoho zodpovedná, nemusíš sa starať o deti, budeš pánom sama sebe.
To obdobie prečkaj hoci v hospode aby si mala nejaký príjem a uč sa základy nemčiny aby si bola pripravená .
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.3.2013 9:11:59)
Já jsem došla k tomu, že člověk se musí naučit srovnat sám se sebou.
S čím je nespokojený a má sílu to změnit, tak to udělat. A s čím je nespokojený a sílu změnit to nenajde, tak to prostě přijmout a naučit se s tím žít a netrápit se.
Vím samozřejmě o miliónu chyb, které jsem udělala (jako asi každý z nás), ale když mám tendenci se tím trýznit, řeknu si - a uděláš s tím něco, jsi ochotná zatnout zuby a složitě to zpětně napravit? Nejsi? No tak si nestěžuj a ber realitu tak, jak je Protože pokud nejsem ochotná něco změnit, tak mě to asi netrápí zase tolik a nemá cenu se litovat A pokud to ani změnit objektivně nejde, tak také nemá cenu se užírat a je třeba hledat pozitivní nebo alespoň smířlivý náhled na věc.
Tolik teorie, samozřejmě netvrdím, že mi to v praxi hladce jde
|
| LaBu | 
|
(1.3.2013 10:10:33)
Chcela si prácu, ktorá Ťa baví a budeš v nej užitočná a budeš mať pocit, že niečo dokážeš. Zdá sa mi, že si znechutená práve tým, že máš ísť pracovať do tej krčmy. (Aj keď aj tam by si niekto iný konkrétny vedel uspokojiť tie svoje potreby- baví, užitočný a niečo viem, zdá sa ale, že to nie je to, čo by Teba uspokojilo). Preto si myslím, že tu je kameň úrazu. A že by si mala buď
1. neprijať to miesto
alebo
2. prijať ho, zobrať si z toho to najlepšie, čo to ponúka, ale skúsiť robiť aj niečo iné, možno aj bez pláce (platu), teda ako nejaký dobrovoľník, ale také, čo Tebe dá dobrý pocit.
|
| Černá kronika |
|
(1.3.2013 10:17:18)
Asi jo, děsně mě mrzí, že jediná odpověď na X mých rozeslaných žádostí byla z té hospody. Předtím jsem se dozvěděla, že na místo v mateřském centru vezmou z ÚP paní, které je nad 50 let, což byla podmínka pro dotaci toho místa z nějakýho fondu. Mě je bohužel "jen" přes 40 let....
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 10:21:23)
Přezdívko mám kamarádku, která pracovala jako družinářka, tak práce byla jejjí zamilovaná, po RD to dělat nemohla z důvodu pracovní doby, dělala co se dalo, byla i na ÚP, pak nějak prostě práce v oboru nebyla i když už měla děti větší ... vzala tedy práci na směny jako prodavačka v marketu na kase ... nějakou dobu to vydržela stále hlídala, pokud by se kde uvolnilo místo v jejím oboru. Dneska pracuje v MŠ a je nesmírně šťastná. Trvalo to roky...
|
| Manka+Cipísek |
|
(1.3.2013 10:39:28)
Jano, já těmhle pohádkám moc nevěřím. Dneska se všude chce praxe, i na listonošku nebo uklízečku chtějí praxi, praxe, praxe se vyžaduje i na místa, kde to nutný není. Já chápu obavy přezdívky, že tohle je konečná, protože když se zahrabeš někde u podřadné práce, tak bez známostí a protekce se z toho budeš vyhrabávat těžko. Neumím si představit že jde Přezdívka na pohovor na ošetřovatelku po x měsících, kdy "provizorně" myje nádobí.
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 10:47:37)
Manko a proč ne? Kamarádka, o které jsem psala měla mezi prací družinářky a prací v M3 několik let RD, pak několik let různých prací a i ÚP. Vzali ji do MŠ na základě toho, že měla papír na vzdělání, který potřebovala, nevadila jí práce na směny ( školka do 17ti hod) a na základě toho, jak se osvědčila ( nejprve tam byla jen na zástup)
Naopak si myslím, že pokud člověk pracuje jakoukoliv práci, tak je vidět, že se práce nebojí. Proto mi třeba i vadí to, že dneska x mladých lidí po VŠ raději nerpacuje než aby vzali práci mimo obor a ještě si stěžují, že pro ně není práce ... že oni jsou ti lepší a přece nepůjdou "na kasu", když mají tu VŠ
|
| Grainne |
|
(1.3.2013 10:55:42)
Jaano, ono v životopise líp vypadá i courání s batohem po světě, než ta "kasa" a courání s batohem nelze vyvrátit, kasu budeš muset doložit, protože zaměstnavatel požaduje mj. zápočtový list a často i výpis z ČSSZ.
To je ta malá smutná česká realita - na určitých pozicích zkrátka nejsi snažící se pracující člověk, ale chudák, který na víc nemá.
"Malý český personalista" zchroupe s přehledem suverénní nástup se seznamem procouraných států, když mu tam (klidně od PC) naservíruješ nějaké ty poznatky a zkušenosti, kupodivu tam projde i sbírání jahod.
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 10:56:57)
Gran záleží na koho narazíš. Když narazíš na blba, tak mu bude vadit i to, že jsi chytřejší než on
|
| Grainne |
|
(1.3.2013 10:59:21)
Jaano, tak to určitě, zase znám lidi, kteří opravdu ten výdělek potřebují a zatloukají třeba VŠ, aby nebyli převzdělaní, nebo, co hůř, chytřejší.
|
|
| Manka+Cipísek |
|
(1.3.2013 12:16:10)
Jano, ale Grann má pravdu. Pokud máš třeba vysokoškolský vzdělání a pracuješ jako operátorka, prodavačka, děláš prostě jakoukoli nekvalifikovanou práci déle než pár týdnů, tak opravdu budeš pro personalisty "podezřelá". Jak píše Grann, budeš prostě "chudák, co na víc nemá". Navíc není pravda, že se všem vzdělaným lidem nechce dělat rukama, takhle jednoduché to opravdu není. Jednak člověk nestudoval s představou, že bude makat jako černej za minimální mzdu, jednak ani zaměstnavatelé se nehrnou do zaměstnávání takových lidí. Taky jsem se šla několikrát hlásit na podřadnou pozici, ale bylo mi řečeno, že potřebují člověka na stálo, že nechtějí za pár měsíců hledat někoho dalšího až jim zdrhnu za lepším.
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 12:38:33)
Manko ale to je právě o tom přístupu "ono to nejde"
psala jsem, že jsem dva roky uklízela, pak jsem dělala práci v dopravvě jako dispečerka, byla to malá firmička soukromníka, kde ty podmínky fakt nebyla nic moc a dneska pracuji x let ve velké nadnárodní firmě a mám pod sebou x lidí , vypracovala jsem se ze základní pozice ...
nastupovala jsem tam v době, kdy byl syn předškolák a normálně jsem na rovinu řekla, že o to místo se ucházím až teď, že mi je jasné, že do té doby bych velkým přínosem nebyla, protože jsem musela řešit malé dítě, ale že teďje ta pravá chvíle ukázat, že budu zrovna já platným zaměstnancem, protože ....
pokud není zaměstnavatel na hlavu padlý, tak takovéhle věci dokáže pojmout. Kdybych byla já zaměstnavatel, tak taky raději vezmu ženu s většíma dětma než těsně po RD, kdy se pořád řeší, jestli má vyzvedávání ze školky, OČR a tak a uvědomím si, že právě tyhle v ženy jsou spolehlivé ... a jestli předtím byla 5 let na ÚP nebo raději pracovala byť jako pomocná síla taky bude jedno z hledisek
mmch pokud považuješ jakoukoliv práci za podřadnou tak to také o něčm svědčí ...
|
| Grainne |
|
(1.3.2013 12:45:53)
Jaano, právě před těmi X lety byla situace na trhu práce někde úplně jinde, než je dnes.
Navíc se objektivně podívej, v jaké situaci je spousta firem, pokud už se vyhlašuje výběrové řízení, tak často proto, že se firma zbavuje "drahých" pracovníků s vysokými platy a místo nich najímá nové lidi s mnohem nižšími požadavky na mzdu, na jedno místo se hlásí desítky, někde dokonce stovky uchazečů.
Nemá smysl se tím nijak užírat, zkrátka ten objektivní stav na trhu práce je, jaký je, nemá smysl si lhát do vlastní kapsy.
pak máš dvě možnosti, víru ve štěstí a občas se zadaří, nebo se smířit se stavem věci.
Navíc, co asi tak hledá přezdívka za pozici?
Střední zdravotnický personál - tři, nebo čtyři roky zpět o něj byla rvačka. Podívej se teď.
Snižuje se počet lůžek, počty ambulancí atd. S tím se logicky snižuje i potřeba personálu.
To není o neochotě, ale o daném stavu věci.
|
| anemon | 
|
(1.3.2013 12:49:24)
Potřeba personálu se nesnižuje, jen ho nikdo nechce platit.
|
| Černá kronika |
|
(1.3.2013 12:59:18)
Přesně tak. Četla jsem otevřený dopis Dany Krásový ministu Hegerovi, odeslala mu to s autentickými zkušenostmi zaměstnanců ze zdravotnictví a je to docela strašidelný čtení. Nechápu, jak můžou ještě snižovat stavy, když už teď se ve většině zařízení jede na doraz a s přesčasy.
http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/komentare/zdravotnictvim-se-plizi-strach-469322
http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/komentare/realita-soucasneho-zdravotnictvi-ocima-sester-469321
|
|
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 16:44:25)
právě před těmi X lety byla situace na trhu práce někde úplně jinde, než je dnes
nevím samozřejmě, jak je to všude jinde, ale u nás se občas lidi obměňují. Někdo odejde do důchodu, mladé holky na RD ( teď aktuálně jen dvě ode mne) , někdo se z RD nevrátí (práce na směny) , někdo povýší v rámci firmy, někdo získá praxi a jde jinam, kde si myslí, že mu bude líp, občas je někdo odejit, když nepracuje podle představ zaměstnavatele ... ale výběrová řízení se dělají a není zas takový problém se tam dotat, pokud člověk splňuje požadavky ...
jediné, co v současné době vidím jako velkou nevýhodu je to, že nově nastupující nedostávají prac poměr na dobu neurčitou, ale určitou a je jen prodlužovaná ...
ale dojíždí k nám lidi zcela běžně i 50 km
|
|
|
| CPO |
|
(1.3.2013 16:11:50)
Jaani,
v jednom příspěvku píšeš, že "Nevím, asi jsem s lety víc a víc tolerantnější ... nebudu tedy tvrdit, že KAŽDÝ může zvládnout cokoliv, co třeba zvládnu já"
a v dalším zase
"ale to je právě o tom přístupu "ono to nejde""
Tak jak to tedy je
Jsi nebo nejsi tolerantní k fňukání na téma "ono to nejde"?
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 16:50:49)
Bulgur fňukání chápu a rozhodně neodsuzuju . Jen se snažím nastínit i jinou možnost ... pokud někdo žije stylem "ono to stejně nejde", tak je to samozřejmě jeho volba.
Můžu dát vlastní příklad, jak jsem to udělala já a je na každém, jestli si řekne když to vyšlo téhle, třeba to vyjde i mně, pokud si někdo řekne, mně to stejně nevyšlo, protože ... no tak mu to nevyjde, no, ale jak jsem psala ... jsem k tomuto postoji tolerantní a chápu, že někdo v sobě tu energii prostě nevykřeše. Ne, že by třeba nechtěl, ale že nemůže, nemá z čeho brát. Nebudu ho kvůli tomu nijak odsuzovat, že se málo snaží. Někomu nepomůžou ani chytré knihy.
|
|
|
|
| Anthea | 
|
(1.3.2013 12:41:39)
Manko, zase na druhou stranu nechápu, proč někde člověk mává vysokoškolským titulem, když jde dělat operátora. Lhát vyšší vzdělání nelze, ale je blbost za každou cenu uvádět, že jsem titulovaná, když nutně potřebuju vzít nižší pozici, na kterou takové vzdělání není potřeba.
Prostě ho neuvedu, uvedu třeba jen maturu, aby to nevypadalo, že jsem jen se základním vzděláním. Matura se moc zatlouct nedá, protože není výučák, takže je to postavené tak, že buďto mám středoškolské vzdělání nebo základní, což není pro personalisty taky terno. Takže je pořád lepší přiznat tu maturu. Ale proč ještě navíc přiznávat vysokou? Po té nikdo pátrat nebude, pokud to neřekneš sama.
Jinak s tebou s tou ztrátou praxe souhlasím, bohužel v Čechách je dost tristní, že hodně rozhodují známosti, takže na dobrých místech sedí nic moc lidi, ale vypadá to, že "na to mají", přestože ve skutečnosti nemají a práci vykonávají špatně.
A ti, co by se tam hodili se tam nedostanou, protože nemají správné známé.
V tomhle je to tady hnus.
|
| Grainne |
|
(1.3.2013 12:49:18)
Antheo, mně za to jednou vyhodili - ještě ve zkušebce, když to nevhodně "prasklo" - prý mi nemohou důvěřovat.
Zatloukla jsem to proto, že vedoucí daného zařízení odmítala přijímat odborníky VŠ "ze zásady".
"Zásadou" bylo, že sama měla jen Bc, ve spěchu dodělávané někde na "švindl škole".
|
|
|
|
|
|
| Jaana2 |
|
(1.3.2013 10:55:58)
Manko mmch já jsem chodila uklízet dva roky , než jsem měla možnost mít lepší práce, pak jsem se dostala po nějaké době do té firmy, kam jsem kdysi chtěla a jsem tam x let a ok, jsem spokojená ... nikdy mi v životopise nevadilo, že jsem dva roky pracovala rukama
|
| Grainne |
|
(1.3.2013 10:58:18)
Jaano, bývaly doby, kdy mi hledání práce trvalo asi tak 10 dnů a to ještě jen kvůli tomu, že mám sice málo, ale mám "tohle nikdy".
Ty doby jsou dávno tytam a lidi se úporně drží každého místa, jen aby měli práci, u nás třeba i té kas, kde navíc HPP nahrazují brigádníci.
|
|
|
| Černá kronika |
|
(1.3.2013 11:16:53)
Jaano, ale ta tvoje kamarádka měla už předtím praxi v té družině. Já nemám žádnou praxi. A pokud tu práci nezačnu dělat, tak postupně všechno, co jsem se naučila, zapomenu. Já bych klidně chodila do nemocnice třeba jednou týdně zadarmo, jen kdybych tam mohla dělat tu odbornou práci. Jenže to nejde, to si nikdo na triko nevezme.
|
| Eržika. |
|
(1.3.2013 11:24:55)
Přezdívko a dobrovolníka - kamkoliv, kam se hodí Tvoje specializace?
Vím, že u nás neziskovka vystavovala potvrzení o činnosti pro ŮP...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| janna001 | 
|
(1.3.2013 10:01:48)
Chápu, že se ti právě tak úplně nedaří, ale nazývat to znechucením mě trochu děsí. První, co mě napadlo, je vydat se hledat trochu pokory. A pak, že šťastný není ten, kdo má všechno, ale ten, kdo nic nepotřebuje. Hodně štěstí.
|
|
| Tizi | 
|
(1.3.2013 10:09:01)
Přezdívko, a není žádná šance se do toho města přestěhovat? Ve velkém městě bys asi sehnala práci snadněji, určitě je tam vice příležitosti. Nebo si alespoň nastavit nějaký časový plan, kdy by to šlo, třeba až dítě dodělá školu, pokud by bylo nereálné dojíždět.
Já mám zase životní zkušenost, že nikdy se nic nezlepší samo od sebe, že jsem se musela vždy aktivně snažit, abych ty svoje životní sny mohla uskutečnit. A taky jsem zažila spoustu odmítnutí a nějakou dobu se mi zdálo, že se na to vykašlu, že to nikdy nepůjde. A když jsem se zase dala dohromady a řekla si, že ještě pro ten svůj sen něco udělám, tak ono to časem přišlo
|
| Černá kronika |
|
(1.3.2013 10:21:20)
Manžel se nechce stěhovat, už jsme o tom mluvili mockrát.
|
|
|
| Persepolis | 
|
(1.3.2013 10:26:41)
Tohle bych viděla na slušnou zimní depku. Taky na sobě začínám pozorovat, jak mě ten nedostatek sluníčka začíná lézt na mozek. letošní zima je v tomto směru obzvlášť výživná.
S tou prací je mi líto, že ti to furt nevychází. Ale v tý v hospodě by to nemuselo až tak zlý alespoň se dostaneš mezi lidi.
Hele, můj známý tvrdí, že neexistuje dobrá a špatná práce. Práce existuje jenom dobře placená a špatně placená
|
|
| štěpánkaa | 
|
(1.3.2013 10:51:08)
nevím co napsat, taky se mi tak úplně nesplnily mé představy o životě, ale mám práci, která mě zatím baví a naplňuje. Někdy je mi smutno z toho co jsem nezvládla (např. více se věnovat dětem, dokud to šlo, v pubertě jsem jim na "obtíž" - to ale beru jako životaběh.) a mám pocit promarněného času, který nejde vrátit. ale bývá to jen krátkodobé zasmutnění
|
| štěpánkaa |
|
(1.3.2013 10:52:45)
a navíc, ta zima bez sluníčka mi tyhle stavy zhoršuje. těším se, že v sobotu vyrazíme "ven", jen ještě nevím kam
|
| Anthea |
|
(1.3.2013 11:40:10)
Přezdívko, tobě prostě chybí alespoň jedna oblast, ať už partnerství, práce nebo koníček, ve které by se ti dařilo a ze které bys čerpala sílu a uspokojení. Pokud to není ani v jedné oblasti, je to prostě naprd. Člověk je může skokrát zvednout, ale nesmí být těch kopanců moc, časem musí přijít po snaze odměna, aby měl člověk pocit, že to má smysl. A musí být průběžně alespoň jedna oblast, kde se člověku daří, aby čerpat sílu na přežití v oblastech, kde se nedaří.
|
| Anthea |
|
(1.3.2013 11:43:45)
I když na druhou stranu - s doděláváním vzdělání - maturity jsi začla hodně pozdě, nemůžeš čekat zázraky do pěti minut.
Zase bys se mohla ohlédnout - všechny ty roky, kdy jsi byla v domácnosti a věnovala jsi se výchově dětí - to tě nebavílo, neuspokojovalo? Jestli ano, pak přece nemáš smůlu nonstop, dost dlouhou dobu jsi žila tak, jak se ti líbilo. Možná je současný stav daň za to, že jsi měla tři děti a věnovala jsi se jen jejich výchově, že ses nesnažila skloubit studium a zaměstnání dřív.
Hlavu vzhůru!
|
|
|
|
|
| Tylity | 
|
(1.3.2013 11:36:43)
Nečetla jsem diskusi - ale.. jsi Člověk, to hodně znamená - a tvůj život je jen tvůj, záleží jen na tobě, co s ním uděláš (a na co máš odvahu)... neschovávej se za děti a za rodinu - jsi jen ty. .. rozumíš?
Všechno ještě můžeš, i ty rozsvícené výlohy :) život se neustále mění a je plný zvratů..
|
|
| blume5 | 
|
(1.3.2013 11:40:48)
"Nějaká přezdívko", nic si z toho nedělej. Rozhodně na tom takhle nejsi sama a hlavně, nejsi na tom nejhůř! Já bych mohla povídat! A že mám o čem! A pořád není konec a problémy se "přibalují". Někde jsem četla pěknou větu, kterou jsem si zapsala: "Pokud se cítíš na dně, tak se neutápěj v depresích, ale využij toho a pořádně se odraz. Jinam než vzhůru to jít nemůže!". Já se také momentálně pokouším z toho dna odrážet co nejvíc, ale nějak mi to zatím nejde. Uvidíme, rozhodně ten boj nevzdávám! Ale je fakt, že je to vysilující a ubíjející. Nicméně mám doma knihu od americké spisovatelky " Miluj svůj život". Kniha je moc krásná a hlavní myšlenka je založená na tom, že se budeš mít ráda. Je zde několik dalších krásných myšlenek. Na mě tyto myšlenky zatím moc nefungují. To proto, že nemám každý den v mé situaci sílu se přesvědčovat, že je všechno v pořádku, když není. A o tom to je. Plně souhlasím s autorkou knihy, ale teď jaksi nemám sílu její rady a myšlenky přenést do mého života. Každopádně souhlasím s holkama, které napsaly, že když něco opravdu už nelze změnit, tak se tím neužírat a smířit se s tím a hledat na tom pozitiva. Např.: Moje maminka se vlastní vinou rozvedla s tatínkem. Nyní žijí oba v jiném městě a mají již své protějšky. Maminku velice trápilo to, že se rozvedla, protože to byla v mnoha směrech veliká chyba, která ovlivnila i nás děti a prakticky i vnoučata atd. Pořád se tím trápila až dospěla po mnoha letech k jakémusi vnitřnímu přesvědčení, že toto trápení k ničemu nevede, jelikož na tom už nic nemůže změnit a smířila se s tím. A je fakt, že je jí líp. Tak hodně sil!
|
| blume5 |
|
(1.3.2013 11:51:32)
A jak se tu hovořilo o Rodince/psycholog, tak si myslím, že Rodinka je dobrá nejen na vypovídání se, ale i na to, že člověk z některých příspěvků, odpovědí apod. může vidět, že není "zle" jen jemu, že jsou i jiní, co prožívají nějaká trápení atd. Navíc já osobně jsem zde našla i človíčka, který mi svými rady hodně pomohl a pomáhá! (ta osoba jistě ví, že myslím právě ji). Psycholog je třeba dobrý, osobně nemám zkušenost (zatím ), ale myslím, že když má člověk trápení či splín apod., tak potřebuje rady hned a ne až třeba za měsíc.
|
|
|
| moudrost 1 | 
|
(1.3.2013 12:36:08)
mam ze sebe taky takovy pocit - moje manzelstvi se rozpada - ja jsem na tom zdravotne hur a hur - praci az se uzdravim musim najit - ale zas ne co me bude bavit ale abych vse stihala....
proste jediny co se me povedlo - je ze mam deti 2 krasny a zlobivy
|
| Kudla2 |
|
(1.3.2013 12:57:50)
moudrost
i to je víc, než má celá řada lidí a navíc je to to nejdůležitější - to s tou prací se určitě otočí k lepšímu, ale ty děti jsou nakonec jediné, co má opravdu trvalou hodnotu
|
|
|
| anemon |
|
(1.3.2013 12:45:29)
Přezdívko - přeju Ti, aby to období rychle přešlo.
Nevím, jak máš staré děti a jak moc Tě potřebují, kam až bys mohla dojíždět?
|
|
| Azia a 3 ryzova zrna | 
|
(1.3.2013 12:47:01)
Nejaka prezdivko, nemusis byt ze sebe znechucena, nic spatneho jsi vlastne neudelala, jen ti nektere veci nevysly. predstav si, ze bys udelala neco, cos nemela, co bys nemohla vratit...
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)