| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 21:10:00) V souvislosti s blížícím se silvestrem je mi zase smutno z toho, že nemáme takové kamarády s kterými by se dal strávit silvestr. Vím, že na diskusi níže říkáte, že je to den jako každý jiný ale i tak je mi líto být jenom doma - byť ne sama, ale s manželem, s dětmi... Jsem společenská a manžel taky a proto je nám líto, že se nám nedaří najít bližší přátele s kterými by se dalo pobýt a jet třeba na chalupu nebo na hory a to nejen na silvestra ale i jindy, jen na toho silvestra to vnímáme víc bolestněji. Dříve jsme trávili silvestry a oslavy s partou lidí, ale jsou daleko a s dětmi každý má svoje starosti a tráví silvestr sám nebo se sourozenci a vztahy ochabli. My nemáme ani jeden sourozence s kterými by jsme mohli být a trochu slavit, jedině přichází v úvahu tchánovci s kterýma já být moc nemusím. Je mi jasné, že to letos už nevyjde, ale jak jít na to, aby jsme si našli přátele, i s dětmi? Jak nebýt sám? Nebo je to některým lidem souzeno, že nemají přátele? A jak budete trávit silvestra vy? Je tu ještě někdo komu vadí, že nemá přátele s kterými by byl na silvestra?
|
| angrešt |
 |
(29.12.2011 21:28:41) Přátelé se hledají těžko, skoro tak těžko jako životní partneři. Důležité je hledat je tak, aby člověka s nimi pojila nikoli životní situace (dětnost/bezdětnost/studium...), která odezní u jedněch či druhých a pouto tím strašně zeslábne, ale něco, co je celoživotní vlastností či zájmem. AHodně přátel má člověk šanci získat ve škole - já jich mám nejvíc z gymplu a pak z VŠ. Ale další se dají najít v zájmových okruzích - třeba geologie velmi dobře pojí lidi Přátelé se dají najít prací na nějakém společném díle - třeba organizace mateřského centra, nebo v mém případě třeba vedení skautů.
Podařilo se mi získat báječnou přítelkyni přes internet - nijak jsem o to neusilovala, jen jsem jí pomohla a pomaličku jsme se sblížily, patří teď k mým nejbližším přátelům. A možná i tady přes Rodinu postupem času některé vztahy vykrystalizují pro mě do bližších přátelství, rozhodně to tak vypadá .
Lidé nejsou odsouzeni nemít přátele. Jen někdy "loví v nesprávných vodách". Třeba zrovna hledat přátele "aby bylo s kým trávit silvestr s dětmi" mi nepřipadá jako dobrá motivace, to je příliš zištné pro základ přátelství. Člověk by měl spíš nabízet než požadovat, ti správní lidé si ho pak najdou sami.
|
| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 21:40:22) Angrešt - téma je sám bez přátel NEJEN na silvestra. Určitě mi nechybí přátelé kvůli silvestru, chybí mi velkově a nechci si je najít JEN kvůli silvestru. Nepovažuju se za někoh kdo jenom bere, mám ráda návštěvy a přetrhnu se pro ně, dříve jezdívali i k nám, před dětmi, ráda jsem vyvařovala a nakupovala. Jsem štědrá a ráda se rozdělím o to co mám.
|
| Venavella | 
 |
(29.12.2011 21:51:16) Rozumím Ti. My se přistěhovali za prací do velkýho města (Plzen) a dlouho, hodně dlouho (3roky)trvalo než jsme našli někoho s kým jsme si sedli. A i teď je to jen jedna rodina. Do tý doby se moje kontakty omezily na pokecání s nějakou mámou na hřišti a telefon. Neporadím Ti kde hledat, protože nevím odkud jsi. Ale zkusila bych nějakou zájmovou aktivitu pro Tebe a třeba se někdo najde. Držím Ti palce!
|
|
|
|
| Mirka 2 deti | •
 |
(29.12.2011 21:33:08) My sme ďaleko od rodiny aj od známych. Silvester trávime buď sami my a deti, alebo príde niekto z rodiny. Keď sme sa pris5ahovali nikoho sme nepoznali a hneď si nás susedia odchytili že býva zvykom 2x do roka robiť gulášpárty na ulici a že teda ak chceme tak sa môžme pridať, vždy dve rodiny všetko nachystajú a ostatní prispejú peniazmi. Je nás cca 8-10 rodín. Nezvykneme sa navštevovať ale na tej akcii si vždy dobre pokecáme deti sa vyblbnú, som rada, že sme sa prisťahovali a nemuseli sme nejako ťažko zapadať medzi susedov lebo sme vcelku introverti a máme radi súkromie. Na našej ulici je taký zvyk že na silvestra o polnoci vyjdeme pred domy a priťukneme si spolu so susedmi, chlapi nachystajú ohňostroj a my ženy s deťmi pozeráme, popíjame varené vínko, kecáme, deti behajú. Mne to celkom vyhovuje, cez týždeň sme takmer nonstop v práci, škola, školka takže dni keď máme voľno s sme spolu ako rodina si radi užívame sami, maximálne s rodinou. Teraz som po materskej nastúpila do novej práce (IT firma) a tam je veľmi neformálne a priateľské prostredie. Hneď prvý mesiac som mala mail že je rodinná akcia víkend s deťmi v aquaparku, kto chce môže sa prihlásiť. A ešte za mnou aj prišiel kolega že sa môžem prihlásiť a že to býva super akcia, cca raz za tri mesiace. Deti sa vyblbnú rodičia niečo popijú, pokecajú, lepšie sa spoznajú. Teraz organizujú silvester na chate ale mý už máme iný program takže sme nešli.
Páči sa mi, že v podstate bez námahy sa dostanem medzi ľudí a nemusím sa nejako vnucovať lebo nájsť si vlastnou iniciatívou známych je pre mňa ako za trest.
Takže rada, skús sa poohliadnúť v práci alebo tam kde bývaš či nie sú nejaké rodiny ktoré organizujú spoločné akcie hlavne cez rok aby ste sa zblížili a možno si s nejakou rodinkou padnete do oka a budete spolu tráviť viac času. U nás v dedine je aj spoločenstvo kresťanských rodín a organizujú rozne akcie, ale tam by som môjho muža nedotiahla keďže je totálny ateista.
|
| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 21:52:50) To zní fakt moc hezky, co píšeš. Žiju na anonymním sídlišti ve městě takže nějakou sousedské hezké vztahy bohužel nefungují. V práci jsem nikoho s kým bych si padla více do oka nenašla, respektive možná bych i našla ale bydlí daleko. V naší firmě takovéhle společné akce nefungují, v práci vycházíme dobře, ale jenom jako kolegové.
|
| Kočka ze samot | •
 |
(29.12.2011 21:57:48) Hanko co třeba nějaké koníčky, zájmové nebo sportovní kroužky, nebo turistika.... prostě najít společenství lidí, kteří mají stejný zájem a pak to může přerůst v přátelství....,ale opravdu to chce vyvinout úsilí...držím palce
|
| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 22:10:26) Kočko - já vím, teorii zvládám, ale praxe pokulhává. Děti jsou hodně často nemocné, tak se nikam moc nedostanu. Chodím na aerobik, ze zájmů mám divadlo, kino a folk, ale to jsou aktivity, kde se nějaká seznámení moc nekonají. Ale nechci aby to vypadalo jako výmluvy, neumím sama oslovit cizí lidi, zapřést hovor, být aktivní tímto způsobem... jsem na rozmezí mezi introvertem a extrovertem a s příklonem k melancholikovi...
|
| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 22:28:28) Valkýro, vím, že to v dospělosti je už těžké najít přátele, musím říct, že lituju toho, že jsem se odstěhovala na druhý konec republiky, netušila jsem, že to bude tak těžké začít jinde znovu. Jen známí mi nestačí, chci spíše bližší vztah, mít možnost se i svěřit a taky aby někdo měl důvěru ve mě.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2011 22:30:38) Holky, já teda nevím, ale většinu přátel mám z dospělosti, přes společné zájmy... a dneska v době internetu? I moje matka si kamarádky hledá přes net...
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
 |
(29.12.2011 22:36:04) Já nevim, jestli mám většinu přátel z dospělosti nebo ze střední - to bych musela počítat... ale jednoznačně když potřebuju někomu volat o půlnoci, tak volám tomu, koho znám nejdýl (páč to jde ruku v ruce s tím, jak dobře se známe a jakej máme vztah).
|
| Roya | 
 |
(29.12.2011 22:42:50) Taky bych měla ráda někoho, komu bych se mohla odvážit zavolat třeba o půlnoci... Není to, Jeno, pro každého taková samozřejmost, jak ti to možná připadá.
|
| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 22:46:55) Taky tak. Vím že se rouhám, ale vyměnila bych skutečné přátelství za partnerství s mužem. Ten se myslím najde snáze než kamarád/ka. Berte to s nadsázkou, oboje má svoje.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2011 23:05:25) Hanko, noooo... to teda nevím. Přátelé se mi odjakživa hledali líp než chlapi pro partnerský vztah a měla jsem na ně podstatně víc štěstí.
|
| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 23:12:08) Monty - oboje je asi těžké...
|
|
|
|
|
|
|
| Hanka36 | 
 |
(29.12.2011 22:38:56) Tak nepovedenou dovolenou s jinou rodinou taky znám - byl to náš jediný pokus. Naše představa byla jiná než jejich. My jsme chtěli společně udělat si ohýnek a večer pokecat a výlet si udělat sami, oni chtěli být společně celý den. Neuměli jsem se na tom moc dohodnout, takže se dovolená nepovedla a ještě jsem ztratila šanci na kamarádství.
|
| Venavella | 
 |
(29.12.2011 22:45:21) Odkud jsi?
|
| Hanka36 | 
 |
(30.12.2011 10:28:23) Jsem ze středních čech. Proč se ptáš? Taky bys chtěla najít přátele?
|
|
|
|
|
|
|
| NL |
 |
(30.12.2011 11:08:39) Hanko neházej flintu do žita . Časem se určitě nějací kamarádi najdou. Já jsem se celý život neustále stěhovala a vždy si našla dobré kamarády. Bohužel teď naposledy to bylo z Maďarska a zůstala mi tam velmi dobrá kamarádka, se kterou jsme měli i stejně staré děti. Vídáme se jednou za pár měsíců, ale je to žalostně málo. Teď jsem v novém bydlišti, kde jsme se rozhodli zakotvit a kamarádku už jsme si tu taky jednu našli a naše holky se kamarádí a možná se pak budou kamarádit i naše mladší děti. Jen pro mě je to stále málo. Potřebuji k životu přátel více, ale zatím se mi to moc taky nedaří. Snad až začne starší chodit konečně do školky. Jenže přijde mi to, že tady jsou ti lidé takoví jiní. V Maďarsku se s námi kamarádil kde kdo. Když bylo potřeba pomoct, tak jí nabídli sami. Na Silvestra vytáhli na ulici ven sud, zapálili oheň a už se slavilo. Tady si žije každý sám pro sebe. Tam se lidé družili, pořádali oslavy, měli krásně upravené okolí domů, vesnici, dětské hřiště. Tady je jen špína, nezájem. A já tím tady docela trpím. Ale nedá se nic dělat. Třeba se to tu taky jednou zlepší anebo kdoví, časem třeba emigruji.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(30.12.2011 11:35:44) GD, nevím na jak velkém městě bydlíte, ale hledat si kamarády podle blízkosti bydlišť asi není úplně to pravé - leda přes ty děti, ale to, že má někdo taky děti je na přátelství dost málo... nejsou u vás třeba nějaké zájmové organizace? Myslím že společné koníčky jsou víc než společný vchod v baráku...
|
| NL |
 |
(30.12.2011 11:44:43) Monty bydlíme na menším městě a nemáme jen společné přátelství přes děti (i když to tak vzniklo, protože o to šlo v první řadě, najít mojí dcerce kamarády, zapojit jí do kolektivu). Vycházíme dobře spolu komplet, máme si co říct, můžeme vyrazit na výlet. Já mám i jiné přátele, se kterými podnikáme jednou za čas různé akce. Mohli bychom častěji, ale je to o tom, že nejdřív byl čas před dětmi, kdy nikdo děti neměl, takže jsme se scházeli v týdnu, o víkendech jezdili na výlety, pařili. Pak přišli děti postupně a najednou je všechno jinak. Navíc já byla 4 roky mimo a i když jsme spolu stále v kontaktu (občas jsme se účastnili víkendové akce, občas jsme se potkali jinde, v létě jsme dali společnou dovolenou, voláme si, píšeme), tak už to nestačí. Různě jsme si zařídili bydlení v Praze a okolí, pořídili děti a najednou je všechno jinak. Vídáme se stále, ale prostě je to málo. No a v místě bydliště jsem teď cca 3 měsíce, předtím jsme byli v Praze na rok v podnájmu než jsme se rozkoukali po návratu ze zahraničí. A i v Praze jsme si našli nové přátele. Akorát, že já teď prioritně potřebuji přátele tady v místě bydliště, se kterými se budeme vídat častěji než jednou za měsíc. Takže jsme začali navštěvovat mateřské centrum, chodíme na pohádky, seznamujeme se. Na sport a jiné moc času nemám. Děti mám už dvě, hlídání nic moc, rekonstrukce domu, která leží na mě a k tomu jsem se dala na studium vysoké. No asi jsem si toho nabrala moc, ale já to prostě jinak neumím. Snažím se tu zapojit i do místního dění, ovlivnit co se tu děje, ale to myšlení lidí tady je trochu jiné.
|
|
|
|
|
|
|