| Jas-mine | 
 |
(27.1.2011 20:44:29) Inspirovalo mě téma, zda má dotyčná dělat oslavu, ikdyž to ráda nemá, jen proto, že u nich se slaví. Jak to máte s oslavama vy? Já osobně oslavy nesnáším. Od nás z domu ani nejsem nějak zvyklá. Ano, babička upekla dort, chvilku jsme poseděli, když jsme se sjeli na chalupě a pak si šel každý po svým. Bohužel v mužově rodině si na to dost potrpí. Všechno se slaví. Komentují to slovy, že z těch oslav nevyjdou, ale říkají to jen tak, protože víkendy mají volné. Pro mě je to strašná otrava, po celém týdnu mám doma resty, co je potřeba dodělat a místo toho prosedím x hodin zcela zbytečně. Jestli mě jako chápete. Ráda si s tchánovci popovídám, ráda k nim jezdím, ale nemám ráda, když je to určené oslavou. Další věc - jedná se o oslavy zpravidla 11 lidí, oni mají dům, my relativně malý byt. Mužovu oslavu zcela automaticky chystá tchýně. Ještěže tak. Ještě dodám, že ani on to nemá rád. Takhle jsem pouze svoji oslavu pořádala doma a ještě jsem spojila svátek+narozeniny Spíš si říkám, jak to bude dál? Až budeme mít děti, přece nejsem povinná x krát do roka pořádat nekonečné oslavy, jen pro klid v rodině. Ani na to svoje děti nějak zvykat nechci, tím spíš, že s mužem se nám to oběma příčí. Ani nechci vidět, jaká by byla angažovanost, až budeme chystat svatbu. Nechci tam 40 lidí, který ani neznám. Chci úzký rodiný kruh a žádný honore. Jsem asi divná, co?
|
| Molly. | 
 |
(27.1.2011 20:47:06) Miluju oslavy, jídlo, pití, pokec...ráda dělám chlebíčky a pohoštění, ráda upeču dort, baví mě zajet do obchodu a vymýšlet, jestli potřebujeme chipsy dvoje nebo troje, jestli i tyčinky a sušenky...nejvíc mě pak baví dojídání, co se už do hostů nevešlo. A naopak nejvíc mě nebaví úklid před a po a placení v těch obchodech
|
| Anni&Annika | 
 |
(27.1.2011 20:50:58) no, kdyz ma moje nejblizsi rodina narozeniny, jdeme do restaurace...ja, manzel, dcery a pritel od te starsi.....posedime spolu, popovidame..... kdyz ma ta mala, je to v lete a to jsme na lodi nebo u nas v yachtclubu, takze velka oslava s grilem, sposty lidi jidla a dortu....ale to nam nevadi, prijdou znami, kteri kazdy den nechodi, deti behaji po louce, koupou se, dovadi.....takze me ani zadny uklid pak neceka.......kazdy to tak zna a vi, ze to neminime menit a vsichni jsou spokojeni
|
|
|
| Termix | 
 |
(27.1.2011 20:54:47) Ráda dělám oslavy pro děti k narozeninám, ale oslavy u tchýně přímo nesnáším. Oni mají ve zvyku se vždy seřadit do řady a nahlas si přát před celou hromadou diváků. Strašně se to řeší, kdo kdy popřeje, mají dokonce pořádek dle důležitosti v rodině. Já jsem z toho vždy zoufalá, nejsem typ pro oslavy a úplně ti rozumím. Já sama pro sebe oslavy nepořádám, k narozeninám jdeme jen s manželem a dětmi třeba na oběd, ale tím končím.
|
|
| Ecim | 
 |
(27.1.2011 20:55:07) Ne, nejsi divná, když nechceš mít doma 40 lidí, které neznáš. V tomhle Tě moc dobře chápu. Jsem sice hodně družná, ale u sebe doma chci pouze lidi, kteří jsou mi blízcí, tedy rodinu a přátele.
Já osobně rodinné oslavy MILUJI. Je to ovšem z toho důvodu, že to není nic pompézního a že se s tím nemažeme. Udělají se chlebíčky, dort, popř. se koupí tyčinky a oplatky a je vymalováno. Narozeniny zpravidla slavíme několikrát, zvlášť s rodinou a zvlášť s přáteli. Scházíme se jen v rodinném kruhu.
|
| Ecim | 
 |
(27.1.2011 20:58:11) Posedíme, popovídáme si, předáme dárky a to je vše. Do ničeho se nenutíme.
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(27.1.2011 20:58:49) Já na jednu stranu oslavy moc nemusím, tchýně si na ně potrpí, když tam jsme tak se účastníme a je to fajn. Na druhou stranu mně mrzí, že naše rodina si na oslavy moc nepotrpí. Ale teď děláme 1x až 2x do roka rodinnou sešlost na pronajaté chalupě v Krkonoších na víkend, sjede se nás kolem 30 lidí + děti, hodně se tam po večerech pije, což se mně moc netýká, ale člověk si tam může fantasticky popovídat. Děláme to většinou v květnu a v září, kdy tam ještě není sezóna, letos v květnu to teda minu, protože budeme mít mimčo, ale v září už to snad půjde.
|
|
| michaELAela | 
 |
(27.1.2011 20:59:18) Mám je ráda, baví mě i přípravy
|
|
| Insula | 
 |
(27.1.2011 21:07:01) Nemám oslavy ráda. Zvláště ne ty svoje. Neumím přijímat dárky a jsem nerada středem pozornosti. A vlastně nemám ráda ani oslavy ostatních. Nerada nakupuju a neumím vybírat dárky. Nikdy nemám žádný nápad. Na to je přebornice moje tchýně. Vždycky vybere něco super. Třeba maličkost pro kamarádku, umí najít hezké věci.
|
|
| Albar |
 |
(27.1.2011 21:15:17) Jako dítě jsem oslavy upřímě nesnášela, ted´ už mi tak nevadí, jsem ráda, že se po letech setkám s příbuznými, které jindy nepotkám. A le u nás se slaví jen kulaté narozeniny a rozhodně se to nepřehání
|
|
| Vítr z hor | 
 |
(27.1.2011 21:16:26) Mě oslavy baví, občas vznikají i neplánovaně ze dne na den. Kdysi jsem se na to vybavila, takže 12 lidí zvládnu kdykoli a v pohodě.
|
|
| Abigail* | 
 |
(27.1.2011 21:20:02) Oslavy nemusím - hlavně tedy ty větší a když se to týká přímo mě. Pro děti dělám oslavu narozenin ráda, ale zas jen pro omezený počet lidí. Loni slavila dcerka dva měsíce po synově narození a tchýně aktivně pozvala i dvě mužovy sestry s rodinou, prý aby se podívali na mimino. Nevadilo by mi, vidět je jindy, ale takhle pohromadě to už bylo moc.
|
|
| Aghi+Fík1/08+Ája6/09 | 
 |
(27.1.2011 21:26:16) Tak já jsem ten opačný pól, miluju oslavy a zvlášť jako zahradní letní párty.
Jsem narozená v lednu a vždycky jsem toužila po oslavě plné rodiny a kamarádů. V zimě se oslavuje špatně, tak jsem vloni všem oznámila, že se moje oslava kulatin oslaví v létě spolu s ročními narozeninami mé dcery, pozvala jem úplně všechny, které mám ráda a které jsem tam chtěla mít a byl to jeden z mých nejkrásnějších životních zážitků
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.1.2011 21:28:31) Nemám ráda oslavy. Doma jsme žádný nikdy nedělali. Vlastně... slavily se vždycky mámy a babičky narozeniny, měly je v jeden den. V roce 1981 nám v ten den přijeli příbuzný říct, že je dědeček mrtvej. Odjel na chalupu a měl se na ty narozeniny vrátit. No, už se nevrátil. Ten den si i po skoro třiceti letech pamatuju v živejch barvách, protože ten den skončilo moje dětství. Od tý doby oslavy nesnáším a snažím se jim vyhýbat.
|
|
| Dojanka | 
 |
(27.1.2011 21:33:45) Oslavy taky nesnáším. Nejraději mám jenom maličkou oslavu v rodinném kruhu, např. dcerčiny narozeniny, svátek, dort, dárky, ale někde vysedávat v okruhu nejvzdálenějšího příbuzenstva a prosedět tam 4,5 i více hodin, to není nic pro mě. Nebaví mě to. Radši jen s dětmi, v klidu doma, pak nějaká procházka, film apod.
|
|
| foxina | 
 |
(27.1.2011 21:46:50) moje rodina také pořádá ráda velké oslavy - spousta lidí a tak, ale manžela nenutím chodit! rozhodne si o své účasti sám. popřípadě se na chvilku staví a pak jede domů. všichni to respektují! i když z počátku nevěděli co se děje, že manžel nepřijel, nebo jede dříve. někdy, když má chuť, tak zůstává až do konce. je to fakt na něm. kdybych ho nutila, byl by otrávený on a pak i já. a to mi za to nestojí. takže asi tak.
|
|
| Arzachena + Max 08 + Mia 10 | 
 |
(27.1.2011 21:49:27) Mam rada rodinne oslavy. Je v tom neco vic nez jen "sedet a odtrpet to". Je to ucta k rodine, sounalezitost, mladi se bavi se starymi. Je to neco co tu podle me chybi... Miluju takovy ten styl velkych italskych rodin, kdy se sejdou vsichni u dlouheho stolu, mluvi jeden pres druheho a maji se proste radi. K tomu jsou oslavy a u nas doma se slavi vse, narozeniny, vyroci svateb atd... Driv zilo nekolik generaci v jednom dome a prislo jim to normalni. U nas je vzdy mensi chaoz, kazdy rok je nas vic diky rodicim se detem, starsi decka si hraji, babicka vidi vnuky a pravnuky, jsme vsichni pohromade, pak jedu domu, hrozne mi tresti hlava, ale mam z toho hrozne prijemny pocit na dusi a vim, ze az nekdo z te rodiny uz "nebude", budu vzpominat hlavne na tyto spolecne chvile. Je to totiz taky o toleranci. Je trochu unavne poslouchat potisici prababicku, jak vyklada to same, ale jednou taky budeme stari a budeme vdecni, kdyz budeme mit vsechny blizke pohromade...
|
| Zd a tři |
 |
(27.1.2011 21:54:32) Asi tak. Nedávno mi došlo, že aby se rodina scházela jenom na pohřbech je přece jen trochu škoda...
|
|
| foxina | 
 |
(27.1.2011 21:54:52) jo, to je ono, cítím to úplně stejně!
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
 |
(27.1.2011 22:15:52) Miluju oslavy, nejhorší je, že velká sestava už se nikdy nesejde, důležití lidé jsou mrtví.
Letos mohu uspořádat pětačtyřicátiny, nevím, bez babičky, dědy, bez táty..
Slavte, dokud máte s kým
|
|
| sylvaina | 
 |
(27.1.2011 22:34:24) Miluju oslavy. Bohužel u nás rodinné oslavy nějak nepřichází v úvahu, já ani MM už nemáme skoro žádné blízké příbuzné. Tak slavíme s kamarády. Ale přiznám se, že raději oslavuji v teplých měsících, kdy se dá slavit venku na zahradě. Přijde mi to příjemnější. Teď v zimě radši jen pořádáme babince, popijeme kávu, trošku vínka, nějaký ten chlebíček... Je to prima.
|
|
| fisperanda | 
 |
(27.1.2011 22:38:26) Nesnáším oslavy. Nepořádám je. Pokud někam musím, např. k rodičům, tak jdu, ale fakt to nemusím.
|
|
| Inka | •
 |
(27.1.2011 22:48:35) Tak jak který, ale spíš jo.
|
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
 |
(27.1.2011 23:00:48) TAky je nesnáším !! Přetrpím jen oslavy dětí.
NO a svatba, tak pokud chceš mít hezkou svatbu aby ti do ní nekecali tak leda tajnou... Pokud je "veřejná" tak si ji všichni ořisvojí a mají pocit že do toho musí kecat.
Měli jsme tajnou na zahradě u kostela.. my dva +2 svědci oddávající a mače malá roční holčička drůžička a byla to krása a po mém!!!
Představa jak mě nutí rozbíjet talíř, krmit manžela knedlíčkovou polívku tančit sólo a jin debilní savtební rituály.... (milovnice svateb prominou )
Kač.
|
|
| Teraza Horáková |
 |
(27.1.2011 23:09:28) moc ne, ale z jiných důvodů.
U nás byly rodinné sleziny vždycky malér. Ferda z Horní se nesnesl s Jardou z Dolní a vždycky, jedno, kde to bylo, zda svatba, pohřeb, maturitní ples... se servali jako koně.
Když se neserval Ferda s Jardou, tak chytla "blbou opici" kohokoliv manželka a rvačka Josefa (co běžně nebýval v tom původním kotli) s manželkou Honzy a pak s Honzou.... (co tam V TOM KOTLI nebyl taky a vždycky s ním byla legrace, ale bránit manželku ač na sračky - se holt musí).
My už nic nepořádáme, neplánujeme, zveme - stavte se, nejepší akce jsou neplánované. Je to blbý - v případě výročí, ale když víme, že ti hosté prostě nejsou schopní koexistovat, tak ne - a týden oslav neumíme.....
Tak to necháváme náhodě, přijďte pobejt, někdy se náhodně "kafe nebo čaj" protáhne do rána.
|
|
| červík + V. 6/03 + L. 5/08 | 
 |
(27.1.2011 23:13:11) oslavy nesnáším nejhorší ale je, když musím slavit já
|
| Teraza Horáková |
 |
(27.1.2011 23:17:34) červíku - nemusíš, ááále nemusíš.
Prostě uctím gratulanty a někdy se to zvrhne, ale nic organizovaného....
Mne to mrzí v případě manželových "kulatin" a tak nevím, zda vhod bude něco spáchat, nebo lepší vynechat, protože on to opravdu nesnáší pocitově a říkám si, že by měl třeba z překvápka radost... do tohohle málo vidím, v základu jsem prostě jeho žena a láska jak říká a taky člověk, kterýmu řekne, že to byl totálně blbej nápad nebo dobrej, - bojím se - minulé zkušenost, že prostě jakýkoliv problém odnesu s plným nasazením.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(27.1.2011 23:51:02) Oslavy mám ráda, a ráda je pořádám. Naši na to moc nebyli, mám to po babičce . Jako dítěti mi to chybělo, na můj vkus jsme slavili moc obyčejně-spíš neslavili, byl dort a dárky, hodinku se posedělo, klidně ve všední den. Teď si slavím po svým , děti to milujou.
|
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(28.1.2011 7:12:25) Z domova jsem byla zvykla, že jak má někdo narozeniny či svátek je prostě slušnost mu popřát - dát třeba dort , bombony, kytičku a drobnost pro radost. Snažím s to dodrržovat. Ale poslení dobou mne to dost unavuje. Mati má narozeniny i svátek 3 dny ode mne, tak se vždycky sveze... syn zase s mým tátou, tak se vždycky svezou. Pro mne to znamená den chystat oslavu a den uklízet po návštěvě. A do toho ségra v době před vysvědčením. Mi máme dvojdomek s tchánovcema, ale rodina z mé strany si jaksi navykla vše slavit u nás. Při posledním svátku mojí ségry sem razantně řekla, že se u nás slavit nebude, že já ségře popřeju, až ji uvidim, že není malá (bude jí 30) a máti se málem zhroutila z toho, jak ji nemám ráda. Naprostý pak je tchyně, která od svatby všude říká, jak je moje rodina nemožná, že furt slavíme a oni neslaví... hahaha. Slaví, ale ne s námi, slaví s rodinou dcery, s těmi posedí popijí, mi jdeme mimo - tohle mi teda mrzí ještě víc. Tchánovci nechodí ani na oslavu narozenin našich dětí, popřejou jim třeba dopoledne, a to přesto, že naposledy synkové vyráběli pozvánky na 14h... prostě trapný.
|
|
| susu | •
 |
(28.1.2011 8:14:30) V rámci rodiny je mám spíš ráda. Baví mě vymýšlet jídlo a chystat ho, a ano taky ráda dojedu zbytky až je klid. Děsí mě takové ty povinné oslavy 50-tin pro všechny kolegy a spoustu známých.
|
|
|