Jana + Kubík (7 m.) | •
|
(13.12.2000 16:20:05) Ahoj, trochu Vám naruším debatu o psích hovínkách (nebudu se vyjadřovat - snad bylo vše řečeno - ale jsem také silně proti. Ne proti psům, ale proti páníčkům, kteří neuklízejí).
Mám ale jiný problém: Mám nemocné mimčo. Snad se nejedná o nic důležitého - měl jen horečky a pořád brečí. Myslím že je to od zoubků a ani naše lékařka v tom nemá celkem jasno. Ale - já jako "prvomamina" nevím jak se k němu mám chovat - jako by se nic nedělo, nebo naopak hýčkat a rozmazlovat? Jak vydržet celodenní brek a touhu být jen u mě v náručí (dokonce i tátu odmítá). Mám pocit, že po pěti perných dnech už bolest odeznívá, ale touha chovat se je u nás pořád - jen s tou vyjímkou, že už Kubík ječí i u mě v náručí. Co když mu to zůstane (už zase se začal budit i v noci) - přeci ho nemůžu celé dny jen nosit po bytě a také toho musí tolik vyzkoušet - naučit se sedět, lézt...
Prosím - máte určitě zkušenosti se svými dětmi, poraďte mi!
Díky
|
Lída, syn 19m | •
|
(13.12.2000 19:33:07) Ahoj Jano, radím chovat a "rozmazlovat". Vzpomeň si, jak tě potěší, když ti v době nemoci někdo uvaří, nebo třeba jen přinese něco z jiného pokoje a posedí u tvé postele. Budeš mít myslím ještě spoustu času na zavedení obvyklého režimu. Špatné věci se lépe snášejí, když si můžeš někomu postěžovat a když ti ten druhý dá najevo, že v tom nejsi sama. Lída
|
|
Dana, dvojčata | •
|
(13.12.2000 21:06:50) Ahoj Jani, já ti chovat a rozmazlovat neporadím - z toho prostého důvodu, že u nás rostly zoubky najednou dvoje a kluci chtěli být také chovaní, ale oba, což je sice reálné, ale vždycky jen na chvilku. Takže jsem se snažila přijít, popovídat, pohladit v postýlce, kde leželi, zabavit je nějakou hračkou, když seděli (měla jsem v kuchyni cestovní postýlku, aby byli v mé blízkosti), ale chovala jsem je minimálně, protože se ani jednomu z mé náruče moc nechtělo a nastával obrovský řev. Problém je, že když je miminko nemocné, prostě je chováš víc než obvykle (každá máma svoje děti chová), miminku je to moc příjemné (jak jinak?), tak proč si to příjemné nevynutit i v momentě, kdy již nemocné není? Všeho proto raději s mírou.
|
|
hela, 3 rocny syn | •
|
(13.12.2000 22:55:12) ahoj, ja suhlasim s lidou, rozmaznavanie v chorobe nieje rozmaznavanie. ved ked babo vyzdravie, zase sa pusti po vlastnych spoznavat svet a az tak casto sa zase na ruky pytat nebude. knizky hovoria pomaznat dieta vzdy, ked ma na to chut a my sme to robili tiez tak a teraz mame spokojne a vyrovnane dietko. ktora predstava je prijemnejsia tebe: si chora,si na to sama a nemas sa komu postazovat, alebo ta, kde mas podporu a pochopenie okolia?
|
|
|