radmilice |
|
(21.1.2010 19:01:51) Ahoj, jmenuji se Radmila a také mám problémy v manželství. S manželem jsme spolu bezmála 9 let. Máme spolu 4 letého klučinu a já mám z předchozího manželství 3 kluky 14, 12, 11 let. Píši to odděleně schválně a to proto, že to tak u nás bohužel je. Ale to nechci předbíhat. Začnu úplně od začátku.......... ...........bylo, nebylo, že jsem se rozvedla se svym exmanželem. Naše manželství bylo opravdu neúnosné. Neustále byl bez práce, bez peněz a jediné štěstí bylo, že jsme bydleli u mých rodičů, takže jsem na něm v podstatě nebyla závislá, no a tak když na mne vztáhl ruku již po několikáté a naše manželství zacalo být životu nebezpečné, rozvedli jsme se. Nebylo to hned, stálo mě to ono důležité rozhodnutí, on mi to ovšem ulehčoval v tom, že k dětem si vztah nějak moc nevytvořil, měl raději zábavu a společnost........nevěru zřejmě též. O tomhle Vám ale psát nechci. Chci napsat o tom jak můj život pokračoval a kde je nyní.
Asi rok po svém rozvodu, jsem se seznámila přes internet s mužem, ne se svým manželem, byl to cizinec. Pořád jsme si měli o čem povídat, on byl nadšen z toho, že mám děti jelikož chtěl velkou rodinu a postupně jak šel čas jsme se dohodli na setkání. Jelikož pracoval v ČR, schůzka proběhla v Praze a to ve vší počestnosti. Prostě jsme nic nechtěli uspěchat. Naše konverzace probíhali denodenně a to nejen po netu, ale také po telefonu. Já jsem se ho snažila naučit česky a on mě zase anglicky....prostě byla jsem zamilovatá a šťastná. No a pak se všechno pokazilo ze dne na den. Když jsme si domluvili další setkání a tentokrát i s dětmi, tak jej firma převelela do Dánska. Byl konec našich denních konverzací a telefonátů úplně. Ze začátku se snažil 2x do týdne ozvat. Ale proluky se posunuly na 1 řádek za 1 měsíc. Potom za 3 měsíce a najednou, jsem si uvědomila, že už má určitě někoho jiného a kdo ví zda se ještě do ČR vrátí.
No a přesně v tu dobu jsem potkala svého manžela. Jednoho dne se u mě stavila kamarádka a rezolutně mi oznámila, že dost bylo trápení a že je potřeba, abych se taky bavila a ne jen seděla doma a užírala se. No a tak jsme vyrazili, na disco v naší obci. A tam se to přihodilo. Potkali jsme se.....Seděla jsem na baru s kamarádkou a ON se chtěl seznamovat...já zpočátku nechtěla, ale byl neodbytný. Dokonce i má zmínka o mých 3 dětech jej neodradila. Stali se z nás kamarádi a po pár měsících jsme spolu začali chodit.No a najednou po tak dlouhé době se ozval můj cizinec. Nevěděla jsem co s tím. A tak jsem zvolila řešení, že je lepší vrabec hrsti, než holub na střeše. Můj manžel se nastěhoval ke mě, protože své bydlení neměl a snažil se vycházet i s mými dětmi.
Po nějaké době to ovšem přestalo fungovat ,s mými rodiči u kterých jsme bydleli, a tak jsme si pronajali byt. Já ukončla MD, kterou jsem ještě pobírala na nejml. dítě, sehnala si práci v novém bydlišti a s manželovám příslibem , že mi bude pomáhat s dětmi, jsme se odstěhovali. Do cizího města..... Již po 1 měsíci soužití nastali potíže, jelikož mi odmítl slibovanou pomoc. Potřebovala jsem, aby občas vyzvedl děti ze školky, protože jsem pracovala v 3 směnném provozu a ne vždy jsem je mohla vyzvednout. Ale to jsem narazila, no a když mi děti onemocněli, dostala jsem výpověď. Potom samozřejmě následovaly výčitky mé neschopnosti, hádky a jeho chování se rapidně zhoršilo nejen vůči mě, ale i vůči mým dětem. Dával nám neustále na jevo že on je NĚKDO a my nejsme nic, že bez něj by jsme neměli ani střechu nad hlavou. V té době jsem zrušila náš 1 termín svatby. Za pár měsíců na to, jsem dostala nabídku od svého dědečka, že by mi přenechal byt, ovšem bude nutné abychom se vzali, jelikož je byt nutné odkoupit kvůli plánované privatizaci. No a tak jsme se nastěhovali, děda na mne přepsal nájemní smlouvu....... Svatbu jsme zatím neřešili.......jenže děda byl neoblomny a nam to v tu dobu zase klapalo........tak jsme se vzali. Jenže najednou jsme řešlily, proč je nájemní smlouva na mne a ne na něj, ten byt se stejne musí odkoupit prý jeho jménem, mě hypotéku nedají....najednou jsme už neřešili nás, ale byt a peníze. ........Na počítač nepůjdeš, já si ho koupil je můj.......auto je moje ....všechno je jeho.....dítě jsme stihly v době kdy nám to po svatbě klapalo, ale dnes mi vykládá, že to byl můj rozmar nebo co.Že jsem si jej vydupala.........4 dítě? No nevím. ....Naše potíže v jakékoli komunikaci se absurdně vyhrocovali a je to tak do dnes. Před vánocemi jsem přišla o práci, jenže on bohužel také, a tak naše manželství zřejmě zkončí. Proč? Protože jak mi dnes řekl, pro něj jsou peníze to hlavní, když bude mít peníze, tak teprve potom prý může přemýšlet nad svými pocity a rodinou. .........A já mu na to řekla, že potom už možná žádnou mít nebude........Bylo mi řečeno , že ho moje citové výlevy nezajímají..... Na otázku, proč s námi tedy ztrácí čas a peníze, mi odpovědět nedokázal. Do manželské poradny jít nechce, jedinej kdo má problém jsem já, já můžu za všechno co se děje i neděje a psycholog by podle něj, sám potřeboval doktora. Jsem v patové situaci. Vím, že je rozhodnutí na mě, zda to ukončím nebo ne. On se rozvádět nehodlá, naopak má vymyšlen plán co mám dělat, aby mi nemusel přispívat na domácnost. .............myslím, že nejhorší je udělat to rozhodnutí.......ukončit to.......vím, že jiné východisko není, ale je to těžké, náš malej ho má rád...já sama domácnost díky vysokému nájmu neutáhnu.........
Jednoho dne to, ale zkončí a na tu chvíli se velice těším. Až se svobodně nadechnu..................
Přeji Vám všem co máte podobný problém, hodně štěstí při rozhodování.
A jak to dopadlo s mým cizincem? Dodnes jsme spolu v kontaktu, asi by z toho už nic nebylo, ale něco mezi náma tenkrát přeskočilo a nikdy se to nevytratilo.
|
malostranska |
|
(21.1.2010 19:20:02) Tva situace je nezavidenihodna. Na me to pusobi dojmem, to budoucnost nema.Zustat ale sama se 4 detmi taky neni zadny med. Preji, aby ses rozhodla spravne!!
|
|
Insula |
|
(21.1.2010 19:20:56) Je mi líto, čím procházíš. Asi tě měl varovat už ten první měsíc společného soužití, kdy to neklapalo. Ale to člověk ví, až když nabude nějaké zkušenosti. Nemůžeš se vrátit k rodičům???
|
boží žena |
|
(21.1.2010 19:31:01) tak tady mi přijde, že to bylo již od počátku špatný,
spíš mi přijde, že už si rozhodnutá, jen se dokopat...
|
|
|
|