Maminky, važte si české mateřské…

Co řeší školský ombudsman?

16.5.2018 Ladislav Hrzal

Školský ombudsman Ladislav Hrzal řešil za uplynulé tři měsíce 37 stížností.

Školský ombudsman Ladislav Hrzal řešil za uplynulé tři měsíce 37 stížností. Nejčastějšími dotazy byly vztahové záležitosti mezi dospělými, přijímání dětí do MŠ a ZŠ a společné vzdělávání. Celkem bylo ombudsmanovi doručeno 335 dotazů, k dnešnímu dni je jich vyřízeno 282.

Ombudsman se v uvedeném období osobně setkal s 58 pedagogy a 174 žáky. Při výjezdech řešil i několik závažných podnětů na šikanu mezi žáky a jeden případ šikany profesora ze strany studentů. V souvislosti s maturitními zkouškami byl zvýšený počet dotazů na možnosti přezkumu výsledků maturit. Větší množství dotazů a připomínek přišlo k apolitičnosti škol a k účasti žáků a studentů na politických demonstracích. V daném období bylo zaznamenáno 5% pozitivních reakcí ze strany tazatelů.

„Jsem rád, že se v této funkci potvrzuje smysl mé činnosti a počet pozitivních reakcí mi dodává další energii. Je to nejpozitivnější trend od doby ustanovení funkce školského ombudsmana,“ uvedl Ladislav Hrzal.

Stále nejčastějšími dotazy jsou vztahové záležitosti mezi dospělými (šikana, mobbing, bossing ať již uvnitř školy – pedagogové mezi sebou či mezi pedagogy a vedením, tak také vztahy zřizovatel versus vedení škol) – cca 25% všech dotazů. Tazatelé jsou odkazováni nejprve na jednání se samotným vedením škol, pokud toto nefunguje, tak na Českou školní inspekci, případně zřizovatele - každá stížnost či podnět jsou řešeny individuálně a specificky podle povahy daného problému.

V předmětném období doznívaly dotazy na přezkum maturit – cca 10 % dotazů. Velké množství dotazů se týká přijímání dětí do mateřských a základních škol – 20%. Zhruba 15 % dotazů se týká otázky inkluze, poskytování podpůrných opatření, stížností na nespolupráci škol v případě přijetí žáka se speciálními vzdělávacími potřebami apod.

Několik tazatelů chtělo vědět, jak dlouho může mít učitel smlouvu na dobu určitou.

K dalším tématům patřilo hodnocení žáků a jeho zveřejňování, např. dotaz „podle jakého nařízení nebo zákona může paní učitelka dávat černé puntíky a vystavovat to na nástěnce ve třídě“.

V závěru uvedeného období přišlo větší množství dotazů a připomínek k tomu, že škola má být apolitická, a jak je možné, že žáci a studenti místo školy chodí na demonstrace.

Příklady:

Řešili jsme šikanu profesora matematiky a fyziky od studentů prvních ročníků jedné pražské střední školy. Pan profesor sistěžoval na chování studentů, kteří před jeho hodinami nejprve psali na tabuli hanlivé nápisy, pak odmítali v hodinách pracovat, pouštěli z ukrytých reproduktorů různé zvuky. Později na pana profesora házeli vlaštovky, papírové koule, mince a pet lahve s vodou. Vše vyvrcholilo převrácením katedry a bafnutím na pana profesora, když vcházel do třídy. Studenti si vše natáčeli a zveřejnili na Facebooku. Podle pana profesora vedení školy šikanu včas neřešilo, žákům byly uděleny neadekvátní nízké tresty. Poslal proto žádost o prošetření na ČŠI, na MHMP a ke školskému ombudsmanovi. Zároveň podal na policii trestní oznámení na neznámého pachatele.

Přijal jsem také stížnost na „opakované velmi zvláštní chování a jednání pracovníků ČŠI“. Stížnost poslal manžel ředitelky, na jejíž škole ČŠI prováděla šetření. Kritizoval postup ČŠI, chování inspektorů a závěry ČŠI. Požadoval osobní setkání se mnou. Stěžovatele jsem informoval o tom, že si nejprve prostuduji dostupné materiály a pak mu sdělím, jak budu posupovat dál. Porovnal jsem si vyjádření stěžovatele a vyjádření ČŠI. Podle mého názoru stížnost není odůvodněná. Je to subjektivní pohled nepřímého účastníka sporu, manžela paní ředitelky.

Ve vyjádření ČŠI a stěžovatele jde mnohdy o tvrzení proti tvrzení, které já nemohu objektivně posoudit. Stěžovateli jsem svůj názor sdělil a doporučil jsem mu, aby se v případě pracovně právních sporů obrátil na příslušný inspektorát práce a v případě, že je přesvědčen, že ČŠI porušuje zákony na soud. Stěžovatele moje odpověď neuspokojila a podal na mě stížnost k vedení MŠMT.

Další stížnost na šikanu v ZŠ v Libereckém kraji se týkala slovního a fyzického napadání žáka 1. stupně. Situaci jsem řešil ve spolupráci s vedením školy a se zřizovatelem. Fyzické a slovní napadání se nestalo ve škole, ale na hřišti u školy před vyučováním. Přesto se škola případem zabývala, pozvala si na jednání rodiče obou účastníků šikany, vedení mluvilo také s oběma žáky. Navíc celou věc vedení školy postoupilo k šetření orgánům činným v trestním řízení. Jejich postup a závěr zatím není k dispozici. Správnost postupu školy potvrdilo šetření ČŠI.

Řešil jsem i šikanu na sídlištní ZŠ v Praze. Šikanován byl žák 1. stupně školy. S žádostí o pomoc se na mě obrátila máma šikanovaného žáka a informovala mě o tom, že její syn odmítá do školy chodit, protože má strach ze spolužáků a z toho, co mu budou provádět. Začal jsem jednat s vedením školy a se zřizovatelem. Po čtrnácti dnech mi máma šikanovaného žáka sdě- lila, že se raději se synem odstěhovala, zdálo se jí, že šetření probíhá pomalu a nemá žádnévýsledky.

Již třetí měsíc pokračuje moje šetření v případu kyberšikany na ZŠ v Trutnově, která postihla nejen šikanovanou žačku, ale celou rodinu. Matka oběti si stěžuje, že celá záležitost nebyla správně vyšetřena, viník nebyl potrestán. Dcera je v léčení, matka oběti z prodělaného stresu není schopná pohybu a otec oběti byl po té, co se začal angažovat v prošetřování šikany, propuštěn ze školy, kde vyučoval. Celou záležitost řeším v úzké spolupráci s Michalem Kolářem. Na duben jsem si naplánoval služební cestu a mám domluvené jednání se zřizovatelemškoly, vedením školy a s postiženou rodinou.

Ladislav Hrzal