Děti v kojeneckém věku mívají někdy uslzené oči a dokonce se mohou ráno probudit s očima zalepenýma jako koťata.
Děti v kojeneckém věku mívají někdy uslzené oči a dokonce se mohou ráno probudit s očima zalepenýma jako koťata. Je namístě nic nezanedbat a jít na radu k pediatrovi.
Když dítěti v útlém kojeneckém věku začne slzet nebo dokonce hnisat oko, bývá to často příznak neprůchodnosti slzných kanálků. Objevuje se většinou v prvních týdnech života a vyžaduje včasné vyšetření a léčbu.
Abychom si mohli objasnit, co vlastně taková neprůchodnost slzných kanálků znamená, musíme začít od začátku: k čemu vlastně potřebujeme slzy?
Slzy se pohybem víček roztírají po oku, část se odpaří a většina spolu s nečistotami a prachovými částicemi odtéká do vnitřního koutku do sběrného slzného jezírka. Odtud odcházejí odvodnými cestami do nosu. I když to na první pohled vypadá docela jednoduše, k odvodným cestám patří slzné body, slzné kanálky, slzný vak a nosní slzovod. Slzné body jsou umístěny na okraji horního a dolního víčka ve vnitřním koutku. Tyto body přecházejí v slzné kanálky, které vedou k slznému vaku, který leží v prohlubině slzné kůstky. Na slzný vak navazuje nosní slzovod, který ústi do nosní dutiny.
Příčinou neprůchodnosti slzných cest u novorozenců je většinou vrozené zúžení nebo i uzávěr slzných kanálků nebo slzovodu.
Postihuje přibližně jedno dítě z deseti narozených. U větších dětí bývá neprůchodnost způsobena záněty, úrazy nebo nádory.
Hlavním příznakem neprůchodnosti slzných cest je občasné nebo neustálé slzení jednoho i obou očí. Oko je klidné, nebývá zarudlé, a to ani při výtoku hnisavého sekretu, který zpravidla vytéká zevním koutkem nebo se po spánku hromadí jako tužší sekret ve vnitřním koutku a zasychá na řasách. Právě po probuzení bývá nález nejvýraznější a dětem způsobuje problémy otevřít slepené oči.
Velké většině novorozenců se slzné cesty zprůchodní a rozšíří samy tak, jak dítě roste.
Doporučujeme případně konzervativní postup – kapat dezinfekční kapičky spolu s krouživými masážemi v oblasti slzného vaku jemným tlakem prstu proti nosní kosti. Pokud je ale na vině vrozený úplný uzávěr (tzv. obstrukce) slzných cest, je naděje na to, že se stav sám spontánně zlepší, malá.
Konzervativní léčba očními kapičkami zde pouze pomáhá dezinfikovat oko, ale neřeší problém neprůchodnosti slzných cest. Je proto nutné provést průplach a často i sondáž slzných cest. Optimální je provést průplach nebo sondáž slzných cest do 4. měsíce života dítěte. Později efektivita těchto výkonů klesá, a navíc je vhodná celková anestezie dítěte se všemi jejími riziky.
Průplach a sondáž slzných cest se provádí v místním znecitlivění očními kapkami. Je bezpečný, rychlý a pro dítě spíše nepříjemný než bolestivý. Pokud je průplach a sondáž z nějakého důvodu prováděn dospělému, udává pouze nepříjemné pocity z pohybu kolem oka. Dá se tedy předpokládat, že dětem vadí více jejich dočasné znehybnění než průplach samotný. Zákrok trvá většinou 3 – 5 minut a neohrožuje celkový zdravotní stav dítěte. Vlastní výkon spočívá v jemném dočasném rozšíření slzného bodu a vypláchnutí slzných cest malým množstvím fyziologického roztoku. Průplach i sondáž se mohou kombinovat, někdy postačí jen propláchnutí slzných cest, někdy lékař musí překážku rozrušit tenkou sondou s následným ověřením průchodnosti průplachem.
Po sondáži i průplachu je nutné o zprůchodněné cesty u dítěte dobře pečovat masážemi slzného vaku a dbát také na průchodnost nosu používáním nosních kapek, zvlhčováním nosní sliznice a odsáváním nosního sekretu. Do oka se obvykle aplikují dezinfekční kapky po dobu několika dnů.
Masti jsou zde zcela kontraindikovány, hrozí obnovení neprůchodnosti částečkami masťového základu. Většinou za pár dní po výkonu je již oko bez slzení a zánětů.
I po včasném a dobře provedeném zákroku se stav může opakovat. Může se stát, že uzávěr slzných cest je příliš velký a je na více místech, situace může být komplikována chronickou rýmou, která ucpává nos, a tím i odtokové slzné cesty. Zákrok lze po 1 – 2 týdnech opakovat.
Obecně jsou výsledky léčby slzných cest velmi dobré. S chronickým stadiem se setkáváme v případech přílišného odkládání léčby.
Rizikem při přecházení a neléčení neprůchodnosti slzných cest mohou být chronické záněty spojivek jednoho nebo obou očí. Tyto záněty jen dočasně reagují na místní léčbu antibiotiky. Vážným rizikem a komplikací může být zánět slzného vaku, kdy se přidávají i celkové příznaky – horečka, bolestivost a zduření v oblasti vnitřního koutku. Zásadním problémem při neléčení neprůchodnosti slzných cest je trvalé uzavření, kdy je nutný již operační zákrok se zavedením silikonových trubiček do slzného systému většinou po dobu několika týdnů.
Závěrem nutno podotknout, že každé „slzící oko“ patří do rukou odborného očního lékaře, který musí zjistit, zda se jedná o slzení z důvodu neprůchodnosti slzných cest nebo z jiných, vážnějších důvodů.
Slzné cesty je vhodné masírovat již od časného novorozeneckého věku, pokud existuje podezření na jejich vrozenou neprůchodnost. Masáž provádíme čistým ukazováčkem, jemným tlakem proti kořeni nosu v oblasti vnitřního koutku, ideálně ihned po aplikaci volně prodejných dezinfekčních očních kapek s obsahem světlíku lékařského nebo případně předepsaných kapek antibiotických. Doporučujeme provádět jemný krouživý pohyb přibližně jednu minutu na postiženém oku, alespoň 5x denně, dobře se u miminka masíruje ve spánku. Masáž je tak jemná, že nehrozí probuzení, kapky nepálí, takže ani jejich aplikace dítě obvykle nevzbudí. Masírujeme alespoň dva týdny, lépe do úplného vymizení obtíží. Dobře provedenou masáží se daří zprůchodnit slzné cesty u velké části dětských pacientů a vyhnout se tak průplachu či sondáži. Nejčastější chybou v technice masáží slzných cest je nesprávná lokalizace, a to dokonce u vnějšího koutku, kde slzné cesty nevedou. Jediné správné přiložení prstu je proto přímo na vnitřní koutek oka.
Skok